Jednorázovky

Snít svůj sen

Obsah: Forma dopisů. Píše své drahé, může se jeho láska změnit, když ona neodpovídá?
Hlavní postavy: Harry Potter, Ginny Weasley
Varování: není
Upozornění: infantilní
Na motivy: není
Autor: Psáno kurzívou, přišlo mu to tak lepší. Tak, sice nemám ráda, když to někdo o své tvorbě říká, ale je to blbost, ale dávám jí sem, co kdyby se to někomu líbilo... Nakonci Vám možná dojde, co to mělo znamenat, možná ne... ;o)
Povídka je obetovaná
Můj drahý kvítku, mé rozpustilé poupě,

Již druhý týden jsi nepřišla a mě se tak stýská. Ale stále mě drží nad vodou vzpomínka na Tebe a pomyšlení, že máš jen příliš práce. Vlastně by se nebylo ani čemu divit. Vždyť teď, těsně po válce, je ještě tolik věcí, které se musí změnit, zlepšit, opravit. A já bohužel nemohu přispěchat a být vám nápomocen.
Vím, že Ty tam být musíš, musíš pomáhat všem těm lidem. Musíš se pokusit učinit je šťastnějšími, je to Tvoje práce, Tvoje poslání a Ty jsi v tom víc, než dobrá.
Ale mně by stačilo ke štěstí tak málo. Stát s Tebou v zelených lukách a sledovat západ slunce. Obejmout Tě kolem pasu a šeptat Ti něžná slůvka. Vzít Tě, co nejdál z této země, někam, kde by nás nikdo neotravoval, kde bychom byli jen mi dva. Chtěl bych vidět jiskru v Tvých očích, chtěl bych slyšet Tvůj sametový smích.
Nepřekonatelná je pro mě doba, kdy se nevidíme, kdy nevím, co s Tebou je.
Těším se na Tebe...

S láskou Harry

***

Má krásná růže,

Opět jsem marně čekal... Ale to nevadí, vím, že tvrdě pracuješ, aby svět byl zase lepší. Přes to, každým dnem doufám, že se otevřou dveře a místo všech těch, kteří za mnou chodí, vstoupíš Ty. Ty se svým dokonalým úsměvem, se svým zvonivým smíchem, a rozjasním tyhle všední, ponuré dny. Ty jsi mé slunce, mé všechno! Dnes jsem si dovolil postěžovat. Řekl jsem svému společníkovi, že jsi za mnou již měsíc nepřišla a víš, co on mi na to odpověděl? Že za ním nikdo nebyl již roky! Představ si to, dlouhé roky je tady sám. Jen tady tak leží a nikdo za ním nepřijde, nikdo se o něj nestará...
Já bych přitom vyměnil všechny ty lidi, kteří sem za mnou chodí, jen za jednu jedinou návštěvu od Tebe. Za jediný pohled, polibek...

Miluji Tě!
Harry

***

Drahá moje jediná,

Je zbytečné psát, jak moc se soužím, jak moc doufám... Ale Ty nepřicházíš a ani dopisu od Tebe se člověk nedočká. Vím, stále pracuješ, nemáš čas... Ale přes to, moc mě to trápí. Proč ostatním jsi schopna dát štěstí a mě zanedbáváš? Ale ne, nestěžuji si, vím že mě miluješ, stejně jako já miluji Tebe! Moc se mi po Tobě stýská, můj kouzelný kvítku.
Již dlouhé měsíce jsem neměl možnost spatřit Tvé rudé vlasy, Tvé okouzlující rtíky, Tvé nádherné oči. Již měsíce jsem neslyšel Tvůj úžasný smích. Pro mě je to příliš dlouhá doba, co jsem nemohl jen tak sedět a tiše sledovat Tvojí krásu.
Nevadí, na Tebe já počkám do skonání světa. Vím, že je to vzájemné, stále před sebou vidím Tvojí tvář, když jsi tady naposledy byla. Stále, když usínám, slýchám Tvůj hlas, jak mi říkáš, že mě navždy budeš milovat.
I já Tebe budu navěky milovat a moc se těším až se tady objevíš!

Líbám Tě!
Harry

***

Milovaná,

Uběhla již dlouhá doba od mého posledního dopisu. Možná jsem doufal, že Tě to popostrčí a Ty mi odepíšeš, nebo přijdeš, ale marně. Ten dlouhý čas jsem strávil vzpomínáním...
Vzpomínal jsem na naše školní léta. Na dobu, která měla být poměrně milostivá. Neměli jsme mít starosti a oproti dnešnímu světu jsme je ani neměli. Mohli jsme si užívat jeden druhého. Mohli jsme se zvednout a jít kam se nám zamane.
Víš, už tehdy jsem Tě chtěl vzít za ruku a prostě se s Tebou přemístit někam daleko. Daleko od všeho toho zmatku, od války... Ale Ty bys nešla, já vím. Chtěla jsi být tady, chtěla jsi být nápomocná a teď také jsi.
Jsi má kouzelná květinka, jsi jedinečná bytost, která rozdává smích tam, kde už dávno vyhasl.
Pro Tě miluji. Protože Ty jsi Ty a nikdo mi Tě nemůže vzít. Čekám a budu čekat navěky, protože vím, že Ty přijdeš, ať už mě ta doba přijde jakkoliv dlouhá...

Navěky Tě budu milovat!
Harry

***

Mé všecko,

Tak rád bych Tě držel v objetí, tak rád bych sledoval křivky Tvého těla. Tak rád bych...
Pomalu už ztrácím naději, že Tě ještě někdy spatřím. Vím, vím, máš moc práce, nemůžeš za mnou přijít.
Ale já mohu. Dostanu se odsud a najdu si Tě a pak snad budeme zase šťastní. Nebo Ty už šťastná jsi?
Ne, tomu nevěřím. Jsou to jen hloupé fámy, lži, které kolují po nemocnici. Ty bys to přece neudělala.
Neopustila bys mě, nebo snad ano? Vždyť, co nám chybělo? Byli jsme přece spokojení, šťastní... Nebo, Ty snad ne? To ses celou tu dobu přetvařovala? Ne, tomu prostě nevěřím. To nejsi Ty, nejsi ta dívka o které se všichni baví. To nemůže být pravda...
Ginny, Ty bys mi to přece neudělala. Ty víš, jak moc Tě miluji. Vždyť je to vzájemné. My bez sebe nemůžeme být.
Ginny...

Miluji Tě Ginny, tak proč to nechceš slyšet?
Harry

***

Ginny,

Píšu Ti více, než po roce od posledního dopisu. Mnoho věcí se změnilo. Propustili mě z nemocnice, poté co uznali, že na Tobě již nejsem závislý. Ale já jsem nebyl. Jen jsem Tě bezmezně miloval, copak na tom bylo něco špatného?
Není, Ginny, věř tomu, že není! Stále Tě miluji a získám Tě zpět.
Časem, možná.

Stále Tvůj!
Harry
Poslední komentáře
23.01.2008 15:48:43: Úchvatné,páni. Smekám před tebou. Máš velký talent a je zde cítit.Píšeš nádherně. Moc se mi to líbí,...
26.10.2007 17:23:28: Beruška Belluška: ale tak ona defacto nic neudělala... smiley${1}
26.10.2007 16:19:57: Zabít Ginny s fleku! No problem..:)
26.10.2007 12:41:30: Darkness: smiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.