Cual padre, cual infante 2

12.kapitola - Cílem moci je moc. Mao Ce-tung 2/3

Bellatrix procházela Temným hradem. Byla nadšená, i když by to naní nikdo nepoznal. Stále se tvářla stejně vražedně, ale uvnitř jásala. Podařil se jí první krok, podle ní skvělého, plánu. Nyní, když je Pánem zla tento, nyní nepříliš populární mladík, tak měla víc šancí. Lépe se mohla dostat do jeho přízně, což se jí nejspíše jit podařilo. A pak... Lépe mohla dosáhnout svých cílů.
Byla se sebou absolutně spokojená. Mladý Raddle neměl nejmenší šanci její plán prokouknout.
Vždyť až do včerejší noci byl panic. Jak mohl mít tušení kdy si s ním žena jen zahrává..?

***

Lucius seděl u snídaně. V ruce měl rozevřené noviny. Zamračeně je pročítal. Nebylo to tak dávno, co v podobném výtisku četl o prvním útoku. Tehdy ještě nepojmenovaném, obyčejném mudlovkém neštěstí. Prve si to ještě nikdo nespojoval se smrtijedy ani Pánem zla. Ovšem nyní, když takové množství lidí zemřelo. Když mezi těmi lidmi bylo i množstív kouzelníků. Nyní se zdálo, že se celou záležitost rozhodlo vzít do svých rukou ministerstvo a zjistit kdo a proč to má na svědomí. Jistě, první kroky vedli k tomu schodit vše na nového Pána zla. Samozřejmě by to nebyl unáhlený ani špatný krok, ale... Ministerstvo i v této situaci muselo postupovat podle protokolů.

Harry se stále ještě nedostal dolů na snídani. Lucius to bral jako více-méně špatné znamení, ještě sice stále mohl doufat, že mezi Harrym a Bellatrix k ničemu nedošlo, ale jak se zdálo... Jeho naděje pomalu pohasínala. Proč mu na tom tolik záleželo? Mohl to přeci nechat být, dát tomu volný průběh. Harry již přeci nebyl malé dítě, za chvíli byl vlastně dospělým kouzelníkem, na sebe dávat pozor sám. Sám dělat svá špatná rozhodnutí.
Jenže bral Harryho jako syna. Nemohl nechat Bellatrix, aby ho zničila. Aby nasadila do hlavy své choré nesmysl. Aby jej ovládla... Ne, nemohl sice za Bellatrix jít a rozmluvit jí to co měla v úmyslu, ať už to v konečném důsledku bylo cokoliv. Zatím mohl jen hledět z povzdálí. Sledovat vývin okolností.

Další věcí, ze které byl Lucius zoufalý byly zprávy v novinách. Ano, věděl, že Harry něco chystá.
Věděl i tom, že zapojil, možná konečně, i smrtijedy. Co však nevěděl bylo v jaké míře zaútočí na okolní svět. A podle zpráv, které Denní Věštec přinášel, to nebyla zrovna malá míra.
Jistě, nemohl očekávat, že zaútočí na jeden dům, jednu čtvrť... I když v to kdesi uvnitř doufal.
Nadruhou stranu mladíka chápal. Jako nový Pán zla si musí vybudovat respekt. Musí se snažit víc, než jeho předchůdce. Možná v tom bylo i to, že chtěl, byť pomyslně, svého otce porazit. Další nepochopitelná věc, Harry přece Lorda Voldemorta již porazil. Proč to stále nikomu neřekl? Ano, ano, byla zde možnost, že by se smrtijedi seskupili proti němu, jenže ta možnost byla tak mizivá.
Lucius smrtijedy znal, věděl jak uvažují, jak jednají. Něco, o čem Harry neměl ani zdání. Ne, ti by se proti němu nepostavili. Možná by se našel jeden, dva, kteří by měli řeči, kteří by se snad o něco pokusili, ale tím by to končilo. Zbytek by se nové situaci přizpůsobil. Koneckonců co na tom nyní záleželo, jak jejich někdejší Pán zla zemřel..?

Mnoho dalších věcí leželo Luciusovi v hlavě. Jeho vlastní syn, slova, která mu říkal. Nevěřil, aspoň ne úplně, tomu, že se na něj Harry vykašlal. Ne, natolik se přeci změnit nemohl. To určitě ne. Draco se musel zmýlit. Jenže, proč by Draco lhal... Až později si položil otázku, proč by Draco mluvil pravdu. Jeho syn neměl ani nejmenší důvod říkat mu o mladém Pánu zla pravdu. Už od školy jej nesnášel a to přesto, že podle všeho Harry jemu nic nedělal. Aspoň tak mohl soudit z jeho chování na Malfoy Manor. Ano, mohla to být jen póza. Přeci by nechtěl naštvat Dracova otce, který mu v poslední době tolik pomohl. To si Lucius uměl domyslet, rozhodně v tomhle nebyl nijak opožděný, aby mu nedošlo, proč se třeba Harry choval k Dracovi normálně. Jeho syn aspoň nic nepředstíral.
Stále byl stejným rozmazleným zmetkem, jakého si Lucius vychoval, nebo spíš... Jakého vychovala Narcissa.

Konečně po dlouhém čekání se dočkal. Harry Raddle vešel do jídelny. K jeho štěstí zde dnes nebyl Draco.
Zamířil ke stolu. V první chvíli si ani nevšiml, že jej Lucius sleduje. Tedy, přesněji, věděl o jeho přítomnosti, ale všechno se zdálo být jaksi naokraji jeho mysli, nějaké nedůležité. Stále měl před očima černovlasou ženu rozvalenou na své posteli.

S tichým povzdechem si sedl na židli. Už už sahal po kávě, když před něj Lucius hodil noviny.
Raddle zvedl zrak, zahleděl se na plavovlasého muže. Nějak nebyl schopný pochopit co po něm může chtít.

„Čti.“ Lucius vlastně ani nechtěl takto jednat. Nechtěl se bavit o tom, co Harry udělal. Nechtěl probírat útok. Hlavně nechtěl mluvit o Bellatrix, avšak bylo mu jasné, že i na toto dnes ráno dojde.
Musel to ze sebe nějak dostat. Musel zjistit jak se věci mají, jak se podle toho má zařídit on.

Harry se rozmrzele chopil novin. Bylo mu jasné co v nich bude. Vžďy sám dal souhlas k útoku, sám vybral místa, kam bude útok směřován. Jistě, chápal Luciusovo rozčílení, nebyl do toho zasvěcen, netušil, nebo možná tušil, že něco takového přijde.
Pohledem přejel článek v novinách. Slabě se ušklíbl. Na některých místech očekával mrtvých víc.
No aspoň se to snad vyvážilo tím, že se ministerstvo začne konečně o věci zajímat. Špatné bylo, že hned nechtěli přistoupit na to, že za útokem stojí nový Pán zla. Někteří ministerští úředníci to přičítali skupinkám smrtijedů, které se údajně po pádu Lorda Voldemorta trhly a nyní jedou na vlastní pěst. Další, ti opovážlivější, si dokonce troufli přičítat útok mudlovském teroristické skupině, jakoby něco takového mudlové byli schopní. Nikdo skoro ani náznakem nedal najevo, že by novým Pánem zla mohl být Harry. Ano, někdo se tam zmiňoval o novém Lordu temnoty, ale nikdo jakoby nevěřil, že to může být mladík, kterému by ještě před rokem byli ochotní svěřit své životy.

„A co s tím?“ zadíval se na Luciuse, noviny položil zpět na stůl.
„Co s tím? Ty k tomu nic neřekneš?“
„Co bych měl říkat?“ nechápal.
„Udělal si to? Nechal si zabít ty lidi?“
„Samozřejmě...“
„Samo... Co?“
„Jsem přeci Pán zla, musím podle toho začít jednat.“

Lucius něco takového očekával. Ale to, že bude mladík najednou jednat tak chladně, to bylo zvláštní, takového ho neznal. Co se za tu chvíli, kdy nebyl zcela schopný, změnilo? Co se stalo?
Kdo zapříčinil to, co se s mladíkem právě teď dělo? Mohlo to snad být tím, že si uvědomoval svojí vlastní podstatu? Že se víc a víc snažil spadnou do své role. Nebo se jen projevovaly geny Lorda Voldemorta? Třeba za tím bylo ještě něco, ale co.
Kdyby si tak mohl promluvit se Severusem.

Severus. To bylo téma samo pro sebe. Lucius už o něm neslyšel poměrně dlouhou dobu, aspoň na poměry Snapea, který když neměl komu si stěžovat, koho kritizvat, tak jakoby nebyl. A ke své oblíbené činnosti měl příležitost buď v Bradavicích, kam nyní nemohl, nebo mezi smtijedy. Tak kde byl?
Lucius nechtěl na téma, Severus a záhadné zmizení, nějak víc upozorňovat. Co když se černovlasý lektvarista opět rozhodl změnit strany? U něj jeden nikdy neví. Luciusovi to bylo v podstatě jedno, nezáleželo mu na tom, na které je kdo straně. Pokud tedy proti němu nemusel zrovna bojovat a i tomu se dalo vyhnout. Jen doufal, u pro dobro Severuse, že tentokrát si to pořádně rozmyslel.
Vypadalo to, že Harry nebude ten typ, který by ho jen tak vzal zpátky a stát nyní proti němu. No, chtělo by to hodně dobrou ochanu, hlavně tedy proti jedům, které měl k dispozici.
Na druhou stranu pokud Severus přešel, tak měl všechny znalosti o složení plynů, věděl jak se proti nim bránit. Byl to přeci právě on, kdo je zachránil před jistou smrtí.

„Harry, myslím, že bychom si ještě o něčem měli promluvit...“ začal.
Raddle se zamračil, jak ještě o něčem, nebyl si vědom, že by již o něčem mluvili. Tedy, ano, kromě toho, že se Lucius zděsil toho, co nechal udělat, ale jinak... Co měl vlastně namysli nyní.
„Promluvit?“
„Dneska ráno... Uhm.. Viděl jsem Bellatrix.“
„Cože?“
„Viděl jsem Bellatrix vycházet z tvého pokoje,“ objasnil.
„Probí-probírali jsme něco ohledně útoku.“
„Aha, a proto byla oblečená jako prostitutka?“ povytáhl obočí.
„No...“
„Je mi to jasné, věř mi. Jenom, na Bellatrix by sis měl dávat pozor. Nikdy neudělá nic, co nemá předem promyšlené. Nic, co by nebylo prospěšně pro ní.“
„Proč mi to říkáš?“
„Harry, Bellatrix tě dříve či později využije. A pak tě zahodí jako použitou hračku...“
„Ne. To by neudělal,“ rozhodně.
„Harry--“
„Ne! Bellatrix taková není.“
„Jak to můžeš vědět, vždyť jí neznáš! Ještě nedávno jsi jí měl za vyšinutou vražedkyni, kterou také je! Nesnaž se na ní měnit názor, ona se nezměnila!“
„Na tebe jsem taky změnil názor a na Snapea, i to je špatně? Stále vás mám mít za maniakální šílence?“
„Harry, to je něco jiného...“
„Proč? Protože se jedná o ní?“
„Nevěř jí, prostě jenom, nevěř jí, ano? Neříkej jí své plány, nezasvěcuj jí do ničeho, věř mi, prosím.“

Raddle se zamračil. Nevěděl, čemu má věřit. Na jedné straně Lucius, který prosí, a to Malfoyové nikdy, nikdy neprosí. Jistě, má nějaké ty argumenty, možná i rozumné argumenty, ale mohl mu věřit? Komu měl vůbec věřit..?
Na druhé straně tady byla Bellatrix. Ještě stále cítil její doteky, slyšel její rozkošné vzdechy, její vzrušené vrčení... Mohl jí snad odolat? Možná má Lucius pravdu, možná by se Bellatrix nemusel svěřovat, říkat jí své plány. Ale uvnitř věděl, že když jej už nyní černovlasá žena o něco požádá, nebude příliš dlouho nad tím přemýšlet a nejspíš to i tak vykoná.
Každopádně se nechtěl právě teď s Luciusem hádat.

„Uvidíme.“
„Harry..!“
„Nech to na mě, ano?“ zamračeně. Zvedl se k odchodu, rázem jej přešla chuť na jídlo. Musel si všechno pořádně promyslet. Hlavně musel zjistit, jak zní neoficiální stanoviskou ministerstva a jak on s tím bude muset naložit.
Zamířil z jídelny.

„A kdybys viděl Snapea, pošli ho zamnou, nějakou dobu ho už marně scháním, nerad bych ho nechal hledat...“

Lucius s povzdychem složil hlavu do dlaní. Musel najít Severuse, musel zjistit kde je a co se děje. Musel zabránit jakékoliv katastrofě, která se nejspíš blížila na jejich hlavy.

Ještěže aspoň ten Draco se rozhodl, že bude nyní nějaký čas trávit opět u matky, nemusí hlídat i jeho.



Pozn.: Končím, tedy pro dnešek. Tady byl ještě kousek, ale opět se mi seklo PC, takže to už nedopisuju, dneska na to nemám nervy. Tedy příště... Je to krátké, vím. Příště možná bude delší, delší než toto určitě, možná i celkově o něco delší...
Poslední komentáře
22.02.2009 15:57:03: kdy bude dalsi?
08.01.2009 12:01:14: dobře nemyslící loutka je možmá trochu pžehnané, ale že by byl nějak zajímavě šinný, to se říct neda...
04.01.2009 21:25:43: Sarbonne: Neboj, to se nechystám. ikdyž... Nemyslím, že předtím byl Harry nemyslící loutkou, jen byl...
04.01.2009 20:06:42: Mně se to líbí, ale pozor od role nemyslící loutky jsi ho nedávno odpoutala, tak ho nenech zase spad...
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.