Cual padre, cual infante 2

14.kapitola – U žádného člověka nepřicházejí dobré úmysly před špatnými. Lucius Annaeus Seneca 1/2

Páni, skoro tři měsíce měla tahle povídka pauzu. Mno asi je na čase se k ní vrátit. Snad kapitola bude jakž-takž navazovat.

 


Lucius netrpělivě přecházel po svém panství. Nevěděl už, co by měl dělat. Pomalu se blížil začátek nového školního roku. Předpokládal, že aspoň tohle Harryho nějak přiměje začít něco dělat. Něco plánovat. Na začátku, když se chlapec trochu vzpamatoval z toho, že jeho otec zemřel a že on má být nyní Pánem zla, se zdálo, že se této role dokáže zhostit. Jenže nyní? Nyní se o nic nestaral. Nechával smrtijedy, ať si dělají co chtějí. V podstatě byl stále jen zalezlí na Hradě Pána zla a o nic a nikoho se nestaral. Jediného koho k sobě pouštěl byla Bellatrix.

To bylo od době, kdy se Harry stal plnoletý a nemusel tak již trávit povinně čas na Malfoy Manor.


Lucius nechápal, kde se vzalo to, že už ani jemu chlapec nevěřil. Myslel si, že po minulém roce si byli tak nějak blíž, že mu snad i důvěřuje. Že je ochoten vzít jeho přítomnost na milost. Jenže kdo ví, co mu Lestrangerová říkala, čemu nyní mladík věřil.

A Lucius nepochyboval, že v tom má prsty právě černovlasá žena. Sice zatím Harry neudělal žádný čin, kterého by později opravdu musel litovat. Jenže to nic nedělání také nebylo příznivé. Museli o sobě dát nějak vědět. Přece nebylo možné, aby se vzdali. Aby válku jen tak nechali plynout. Za chvíli z nich už nikdo nebude mít respekt. Každýmu budou jen pro smích. Ministerstvo teď má volnost, může jednat se zahraničím. Co když si vyjedná pomoc od některé silné zahraniční vlády? Pak budou moci jen chodit dům od domu a všechny smrtijedy pochytat.

Co si jen Harry myslel? Přeci když tuhle pozici bral, tak věděl, že to nebude jen tak. Že se bude muset zapojovat.


Plavovlasý kouzelník opravdu začal uvažovat o tom, zda neměl ze začátku celé téhle komedii udělat přítrž. Dokonce začal uvažovat, zda neměl udělat to, z čeho ho již tak mnoho lidí podězřívalo. Ano, on by mohl být Pánem zla. Jenže nechtěl. Znal tu zodpovědnost. Nebylo v tom jen chodit a zabíjet. Musel věřit celé politice, kterou pozice Pána zla představovala. A ač Lucisu chápal cíle někdejšího Pána zla, tak jim příliš nevěřil. Ne teď, když šlo všechno k čertu. Nemohl převzít jen tak pozici. Musel by Harryho zabít a přeci jen on měl mladíka rád skoro jako svého syna. Jenže jak jinak dát smrtijedům najevo, že právě on by si pozici zaslouženě vydobil. Nikdo by jej nebral vážně. Rozhodně ne potom, co se tak aktivně zastával Harryho jako Temného pána.

Ne. Musel se zbavit Bellatrix. Musel Harryho přesvědčit, aby se sebral a aby se dál choval tak, jak se od něj očekává.


V prvé řadě musel najít Severuse. Dovolil si Harryho jménem vyhlásit pátrání. Nyní už většina smrtijedů hledala černovlasého lektvaristu. Jen nějak ne a ne zjistit nějakou stopu, kde by se Snape mohl nacházet. A právě jeho role v tomhle byla tak důležitá. Lucius mohl být Harryho blízký, jenže to Severus uměl s mladíkem jendat tak, aby to chlapec chtěl udělat. Aby měl ten správný cit pro to jít a řídit běh války.


Ještě stále se to všechno mohlo změnit. Stále se osdu mohl přiklonit na jejich stranu. Jen se trochu snažit. Lucius si myslel, že dělal co mohl. Dokonce se několikrát pokusil dostat do Temného hradu. Dokonce se kvůli tomu opět pohádal s Dracem, který stále zastával názor, že Harry nemá na to, aby byl Pánem zla. Plavovlasý kouzelník chápal rozhořčení svého syna. Dokázal se na celou nynější situaci podívat z jeho pohledu. Jak to asi muselo vypadat. Když mladík, kterého ještě před pár měsíci šikanovali na škole, má nyní vést krvavou mašinérii.


Lucius se opravdu bál o průběh války. Ještě víc, i když to by rozhodně neřekl žádnému smrtijedovi, natož třeba Dracovi, se bál o Harryho. Přeci jen už to bylo skoro měsíc, co o něm neměl žádné zprávy. Navíc věděl, že se blíží úplněk a Harryho poslední zásoba vlkodlačího lektvaru, kterou vlastně náhodou našli v Severusových věcech, byla vybrána minulý měsíc. Pokud se nepodaří v blízko době najít Seveurse. Bude Harry nucený přežít úplněk bez lektvaru. To bude nebězpečné nejen pro něj, ale nejspíš i pro Bellatrix, pokud se rozhodne na hradě zůstat, ostatně tak to v poslední době dělala neustále. Vlastně o to, zda by Lestrangerová zemřela se Lucius ani nestaral. Víc ho trápilo, že by Harry z její smrti a z toho, že jí zabil právě on, mohl být rozhozený a věci by se mohly ještě více zkomplikovat.


Dobře. Musel Harryho naštvat. Donutit ho tak, aby šel a bojoval. Aby se vrátil tam, kde byl předtím, než se o něj začal tak živě zajímat Bellatrix. Jenže když tady není Severus, který by mladíka mohl trochu popostrčit. Lucius neměl nervy na to, aby Harrymu říkal nepochybně pravdivé věci, o tom, že právě teď je naprosto nicotný, neschopný... Ne, jenže někdo musel. Věděl, že on sám by nezvládl, kdyby se mladík před ním složil. Což nejspíš hrozilo. Vždyť ještě když jej viděl naposledy, tak byl psychicky dost nevyvážený. Musel najít někoho, kdo bude schopný Harrymu říct, tu nepříjemnou pravdu. Jenže kdo...


A pak ho to náhle napadlo. Draco. Jistě, pokud na hrad pošle svého syna, bylo zde riziko, že by se mu mohlo něco stát. Ale tak moc se snad Harry ještě nezměnil, aby jentak někomu ublížil, či ho snad zabil. A Bellatrix Dracovi taky neublíží, přeci jen byl i její rodina.

Draco možná bude až moc zlý, jenže co se dalo dělat. I když Dracova slova mohou Harryho zranit, což se nejspíš i stane. Tak je to jediná možnost, jak ho donutit jednat.


Plavovlasý kouzelník zamířil ke dveřím pokoje svého syna. Vlastně se sám divil tomu, že Draco tady opět je. Když se před pár dny pohádali, Draco opět zamířil za svojí matkou. Zdálo se však, že s Narcissou si rozumí ještě méně. Plavovlasá žena byla přeci jen až příliš zhýčkaná a nyní nevynechala jedinou příležitost, aby nadávala na Luciuse a aby podkopávala politiku Voldemorta a nyní jeho syna. Draco sice nevěřil v Harryho, ale obdivoval Voldemorta a tím i celé jeho tažení. Nebylo pochyb o tom, že udělá co bude moci, aby se věci vrátily do jejich rukou.


Zlehka zaklepal, vědom si toho, že je na něj syn stále ještě naštvaný. Chvíli bylo ticho. Lucius už už bral za kliku, přeci jen stále to byl jeho dům a jeho syn, nebyl důvod, aby nějak zvlášť lpěl na jeho soukromí.

Dveře se však těsně předtím prudce otevřely.


„Co chceš?“ vyštěkl Draco. Ano, Lucius se o jeho náladě nemýlil.

„Draco... Potřebuju, abys mi pomohl.“ Přešel rovnou k věci, nemělo cenu se snažit Draca udobřit, akorát by tak bezděky mohl poručit některé pravidlo. Rozhodně neměl v úmyslu se omlouvat, stále si za svou myšlenkou stál a jeho syn to věděl, takže i kdyby se rozhodl ponížit a omluvit se, bylo by to bráno na lehkou váhu.


„Pomohl? Co tak najednou? Proč když něco potřebuješ, tak nejdeš za Potterem, toho přeci teď bereš jako svého syna, navíc myslím, že on by byl štěstím bez sebe moci ti s čímkoliv pomoci, nemám snad pravdu? Vlastně počkej. Já zapomněl. Ona ho teď víc než ty zajímá teta Bellatrix. No to je smůla,“ ušklíbl se plavovlasý mladík.

„Potřebuju, abys šel na Temný hrad, za Harrym,“ snažil se nevnímat, to co mu syn řekl. Věděl, že se nechoval správně, když se staral víc o Harryho než o vlastního syna. Jenže nadruhou stranu se nikdy nezdálo, že by jej Draco nějak postrádal. Možná to byl nějaký Malfoyovský defekt. Vždyť to on, za vydatné Narcissiny pomoci, Draca vychoval tak, aby byl chladný, bez emocí, které by někdo mohl použít proti němu. Samozřejmě v době, kdy byl Draco dítě jej ani ve snu nenapadlo, že by se jeho výchova mohla někdy obrátit proti němu. Jak měl tedy teď, když byl Draco ve věku, kdy se děti ani normálně rodičům nesvěřují, poznat, že jej něco trápí, že něco není v pořádku..?

Mohl jenom doufat, že Draca omrzí žárlit na Harryho. Přeci musel někde uvnitř aspoň tušit, že pro Lucius znamená jeho vlastní krev víc, než syn Pána zla. Jenže tím se nyní Lucius nemohl zaobírat. Harry byl ten, který jej potřeboval, ač to nyní nebyl ochotný přiznat. Navíc to, jak se cítil Draco nijak neovlivňovalo okolní dění. Kdežto na Harrym a jeho náladě záviselo množství jiných životů.


„Chceš, abych...“ Draco propukl v smích.

„Draco, víš, že bych tě nikdy o nic takového nežádal, ale je to důležité. Teď, když tady není Severus, může Harryho ovlivnit jenom ty,“ povzdych. Ani jemu se nelíbilo, že by právě jeho syn měl mít ruckách tak velkou moc, aby se tím dalo ovlivnit celkové dění.

„Já? Jak to?“ zpytavě se na otce zadíval. Moc bylo slovo, na které slyšel.

„Víš, že teď se nic neděje, že smrtijedi se jen poflakují kolem, maximálně se snaží najít Severuse. A i to se jim nedaří. Přestávají věřit v myšlenku Pána zla--“

„To se jim ani nedivím, když oním Pánem má být Potter.“

„Draco... Je důležité, aby se Harry vrátil ke svému postu. Musí začít jednat!“

„Proč za ním nejdeš sám? Navíc, kde bereš tu jistotu, že mě tam za ním Bellatrix pustí? Co já vím, tak ty se o to snažíš už měsíc,“ lehce znechuceně.

„Ano, to je pravda. Ale i kdybych se tam dostal, tak bych tohle nemohl ovlivnit. Ty víš, že mám Harryho rád. Vždyť právě proto se semnou neustále hádáš, proto přece hledáš různé záminky, jak Harryho schazovat. Vím, to, nemysli si, že jsem takový ignorant, abych neviděl, co můj vlastní syn dělá. Ale teď je důležité, aby za ním šel někdo, kdo jej dokáže ovlivnit. Nerad to říkám, ale negativně. Musíš se chovat tak, jak jsi zvyklý. Navážet se do něj. Urážet jej. Vyprovokovat! To, co by dělal Severus...“

„Chceš, abych dělal to, cos mi zakázal?“ podiveně.

„Ano...“ nešťastně.

„Chceš, abych urážel tvýho oblíbence? Je ti jasné, že Potter s tou svojí narušeností se z toho sesype?“ zlomyslně.

Lucius si syna přeměřil znejistělým pohledem. Vlastně z tohohle pohledu Draca ani neznal. Nebyl si tak úplně jistý, čeho je schopný. Samozřejmě od Severuse věděl, že Draco má tendence zraňoval na těch nejvíce bolestivých místech. Na chvíli si myslel, že to třeba není dobrý nápad. Posílat Draca na Hrad. Začínal se bát ne o svého syna, ale o chlapce, který se má stát obětí jejich manipulací. Ale co se dalo dělat. Muselo se okolnostem trochu pomoci.


„Dobře.“

„Dobře?“

„Jo. Půjdu tam. Teta Bella mě pustí dovnitř. Rozhodím zlatýho chlapce.“ V šedých očích se zračila zlověstná touha.

„Draco, nepřežeň to. Víš, že Harryho potřebujeme. Válku nemůžeme vyhrát bez Pána zla a Harry, ač se ti to nelíbí, je pro tuhle pozici nejvhodnější.“

„Jasný, jasný...“

„A ještě...“ Na chvíli se zamyslel. „Pokud ti Bellatrix bude v čemkoliv bránit, zbav se jí.“

„Chceš, abych zabil tetu Bellu?“

„Ano. Pokud to bude nutné a já věřím tomu, že bude.“

„Aha... Co jsem tak slyšel, tak Potter a Bellatrix spolu teď spí.“

„Ano.“

„Uhm... Takže ty chceš, abych zabil milenku Pána zla?“

„Co s toho budu mít já? Vystavím se zbytečnému riziku a co z toho?“

„Co z toho? Co tím myslíš? Netušil jsem, že bys ty a Bellatrix spolu nějak zvlášť vycházeli,“ zamračeně.

„Na tom nezáleží. Potter pak po mě půjde. Takže..?“

„Co bys chtěl?“ povzdechl si Lucius.


„Chci být smrtijed.“

„Co? Ještě máš před sebou rok školy. Myslím, že jsme se jasně domlouvali, že o tomhle budeme jednat potom.“

„Okolnosti se ale změnili. Chceš, abych vraždil. Neudělám to, pokud nebudu pod záštitou smrtijeda.“

„Draco. Co škola?“ Vlastně ani nechtěl, aby se jeho syn dal ke smrtijedům. Chtěl ho z téhle války vynechat. Jistě, byly věci, které dělat musel, které se ho týkaly. Ale ten zbytek mohl jít mimo něj. Tohle znamenalo zbytečné riziko v případě, že by válku nevyhráli. A šance na výhru se teď zdály opravdu minimální.

„Potter taky nejde do školy. Nevidím důvod, abych se tma vracel já.“

„Ale Harry se tam vrátit nemůže, kdežto ty--“

„Já taky nebudu moc, když budu smrtijedem.“

„Dobře. Ale... Nevím, jak by se to dalo udělat v případě, že Harry zjistí, kdo by Bellatrix zabil.“

„To už je tvoje starost.“

„Dobře, dobře. Hlavně nenech Bellu, aby cokoliv zavětřila. A... Buď opatrný, ano?“

„Pochopitelně, otče.“


Plavovlasý muž zasmušile sledoval syna, kterak ihned zamířil do Hradu Pána zla. Ještě stále si nebyl jistý, zda dělá správně. Jenže jiné východisko nyní neviděl. Musel to vyzkoušet, uvidí, co z toho vzejde...


Poslední komentáře
09.06.2009 20:18:44: Hip Hip hurá, hip hip hurá! Další kapitolka :) Která se mi minochodem moc líbila.smiley${1}
07.06.2009 19:45:08: Marylin: Také doufám, že se mi podaří další kapitolu k této povídce přidat dřív, no určitě ještě ten...
07.06.2009 18:22:14: Peknee len dufam ze dalsia bude skor :))
06.06.2009 16:33:30: Skvělé! NAprosto úžasná kapitolka!! Už se těším na další
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.