Cual padre, cual infante

18.kapitola - Návrat

A komu-pak tohle věnuji... Už vím! =) Tuto kapitolu věnuji bazildě! Proč? Myslím, že jsem to už tolikrát vysvětlovala... Třeba to ostatní inspiruje a také začnou psát komentáře! =) Dále tuto kapitolu věnuji Darkway, on níž (něhož?) už tu sice další komentář není. Ale napsal/a historicky první komentář k této povídce!  Kapitola je krátká... =( Nějak mám zmatek v časové linii, tak to berte tak, že dnes má Harry neděli. A nastupuje druhý týden školy. První mu utekl... Nakonci autorská poznámka.

Harry se pomalu probíral, ani si nepamatoval, kdy vlastně usnul. Snad to bylo vyčerpáním po, nepříliš zdařilé, výuce Nitrobrany. Snad to byla celková vyčerpanost posledních dní. Jisté bylo, že usnul. Lehce udiveně se posadil na pohovce, stačil mu jediný pohled kolem, aby zjistil, že se stále nachází v obývací místnosti. Dalším letmým pohledem se ujistil, že tu není sám. Jeho otec stál opodál. Očividně zcela zahloubán to zkoumání obsahu knihovny.

 

Harry si nepatrně odkašlal, aby na sebe upoutal pozornost. Přece jen, měl slíbeno, že se dnes vrátí do školy. Sice z toho měl trochu obavu, ale doufal, že jeho přátelé budou rozumní a fakt, že je Voldemort jeho otcem, vezmou v pohodě.

 

"Harry... Konečně, už jsem myslel, že budu muset v Bradavicích oznámit, že nastoupíš až zítra," Pán zla se pozorně zahleděl na svého syna.

"Co se stalo?"

"Stalo?" Harry nechápal na co se Voldemort ptá.

"Proč jsi omdlel. Jak je možný, že tě Nitrobrana tolik vyčerpala?"

"Říkal jsem, že není dobrý nápad, aby mě učil Snape," radši se vyhnul přímé odpovědi.

"Už jsem ti to vysvětloval! Severus je v tomhle nejlepší a jediný tě může učit i v průběhu školy."

"A co Malfoy?"

"To už jsem ti taky určitě vysvětloval. Lucius má na tebe dávat pozor, těžko po něm můžu chtít, aby tě ještě učil Nitrobranu, která v tvém případě bude, jak se zdá, vyčerpávající. Navíc, Severus je v Nitrobraně lepší," Pán zla byl pevně rozhodnu stát si za svým.

"Ale..."

"Žádné 'ale', už jsem řekl! Teď se jdi připravit, odcházíš do školy," oznámil Pán zla. sám se zvedl a vyšel z místnosti.

 

O chvíli později se Harry rozhlížel po pokoji. Doufal, že na nic nezapomněl. Jistě, většinu věcí měl ještě pořád sbalených. Vždyť od jeho podivné záchrany z rukou Fénixova řádu a vzápětí od Lovců, uteklo tak málo času.

S povzdychem se chopil kufru a prázdné Hedvičiny klece, od doby, co byl odveden ze Zobí ulice jí neviděl. Trochu ho to zamrzelo, zvlášť když si uvědomil, že v průběhu okolností si na ní vůbec nestihl vzpomenout. Jen doufal, že se k němu připojí ve škole...

 

Spolu s věcmi vyšel s pokoje, v jedné ruce držel kufr i klec, druhou se pokoušel zavřít dveře. S prásknutím se mu to konečně podařilo, otočil se. Chystal se vydat do Voldemortovi pracovny. Jakmile se otočil do někoho naboural. Náraz ho shodil na zem. Slyšel vzteklé nadávání. Pomalu se vyhrabal z pod zavazadel. Z výšky na něj hleděla nasupená tvář profesora lektvarů. Očividně nebyl potěšen, že se musel do sídla ještě dnes vrátit. A jistě ještě méně ho potěšila skutečnost, že právě on musel mladého Raddleho dovést v pořádku do školy. Samozřejmě byla to jen cesta letaxem a vyvést jej ze sklepení. Pak se ho již měl chopit Malfoy. Ale i tak to Snapeovi přišlo jako zbytečné plýtvání časem, který mohl využít účelněji...

 

"Neumíte dávat pozor?!"

"Já... nechtěl jsem," tiše hlesl chlapec, z nějakého důvodu ho poslední dobou Snape děsil víc, než kdykoliv předtím.

"Zvedněte se, odcházíme," zavrčel Snape. Otočil se a vydal se směrem k pracovně Pána zla.

Harry chvíli nejistě zíral na profesorova vzdalující se záda. S dalším tichým povzdychem se opět neohrabaně chopil svých věcí.

 

V pracovně byl pouze Voldemnort, který lehce zamračeně seděl za svým stolem a Snape, jenž netrpělivě čekal až ho chlapec dožene.

"Konečně," nevrle ucedil Severus, když Harry konečně vstoupil do dveří.

"Severusi, nemyslím, že bych ti dovolil s ním takhle jednat," poznamenal Pán zla, avšak nezdálo se, že by ho to nějak zvlášť trápilo.

"Jistě Mistře," Snape se pohrdavě podíval na Pánova syna.

 

Ve škole to schytáš. Tak tě žádný Voldemort chránit nebude!

 

"Harry, Severus půjde první. Počká na tebe u sebe v pracovně. Pak má za úkol vyvést tě v pořádku ze sklepení a předat Luciusovy, který tě doprovodí do Nebelvírské věže. Ředitel je informován, nebude vám dělat problémy," Pán zla měl vše předem nalinkované.

"Ano..." hlesl chlapec. Do školy se mu chtělo čím dál, tím méně.

 

Snape mezitím vhodil do ohniště letax a zmizel v plamenech.

 

"Harry, dávej na sebe pozor. Vím, že jsme se ještě nestihli nijak moc sblížit, ale jsi můj syn a já bych byl opravdu nerad, kdyby se ti něco stalo. Cokoliv se bude dít a Lucius se Severusem na to nebudou stačit, tak mi napiš, zařídím to. Jinak, za kýmkoliv z nich můžeš samozřejmě kdykoliv jít," Pán zla si pozorně prohlížel svého syna. Nešlo si nevšimnou chlapcovy nechuti k smrtijedům, za kterými má v případě nouze jít. Také si nešlo nevšimnou jeho vzrůstající nervozity, jak se blížil jeho návrat do Bradavic.

"Dobře... Já... Naschle," Harry netušil jak se rozloučit. Jistě, již jednou tohle absolvovali, ale od té doby přece jen bylo ještě mnoho okolností, které jejich vztah, možná nepostřehnutelně, prohloubili.

Voldemort mlčel, jen s podivným výrazem sledoval, jak Harry vstupuje do ohniště a mizí v plamenech.

 

 

Harry vylezl s krbu, zavazadla vláčel za sebou. Rozhlédl se po místnosti. U dveří už postával zamračený Snape.

"Pohněte sebou, nemám na to celý den," s nepříjemným zavrčením vyšel ze své pracovny, nečekajíc, zda ho chlapec následuje.

 

Procházeli zaduchlým sklepením. Harry věděl, že někde poblíž je Zmijozelská společenská místnost, ale na to že byla neděle se tu neochomítal žádný student. Za normálních okolností by se na to zeptal Snape, ale teď ne. Snape by jistě nebyl potěšen, kdyby ještě musel odpovídat na Harryho dotazy. Už teď se tvářil dost navztekaně a to ho měl jen převést přes sklepení...

 

Vyšli na světlo. Stáli ve vstupní síni. Nikde nikdo. Žádný student, žádný profesor. Jakoby škola ze dne na den ztratila něco ze své živosti.

 

"No konečně, už jsem myslel, že tu budu stát na věky," ozval se zpoza jednoho rohu naštvaný hlas Luciuse Malfoye.

"To si vyřiď tady s pánem, trvalo mu celou věčnost, než se vypravil," ironicky se úšklíbl Snape.

"Teď už ho převezmu," Malfoy na Snapeovu poznámku radši nereakoval. Věděl, že s ním není rozumná řeč, obzvlášť, když je v jedné ze svých depresivních nálad.

"Raddle, jdeme..." Lucius se otočil a stejně jako předtím Snape se nezdržoval čekáním na chlapce, kterého již dost zmáhalo vláčení kufru.

 

Harry unaveně následoval Malfoye. Snape zmizel ve sklepení, sotva se na cestu do Nebelvírské věže vydali.

 

"Pane," už to nevydržel, musel prostě vědět, kam se všichni poděli.

"Co?" Lucius se zastavil. Zjistil, že chlapec jde několik metrů za ním, trochu udiveně se na něj podíval.

 

Přece není unavený?! Snad si nemyslí, že se s tim jeho kufrem budu tahat já... No jo, chůva Malfoy! NE! Nejsem ničí chůva!!!

 

"Kde jsou všichni?" Harry mezitím došel až k Malfoyovi.

"Ve společenské místnosti," strohá odpověď.

"Ale proč? Vždyť ještě není po večerce..?" Byla to pravda, bylo sotva šest hodin odpoledne.

"Ne to jistě není. Ale nový ředitel zavedl nová opatření. Studenti smí ze svých společenských místností vycházet pouze do pěti hodin, pak jen v nejnutnějších případech," s tím se Lucius otočil. Věc pokládal za uzavřenou. Sice ani on moc dobře nechápal, kam nová omezení mají vést, ale podle školní rady to mělo co dočinění s přestavbou hradu. Lucius pochyboval, že se cokoliv přestaví. Spíš se jen nějaký aristokrat rozhodl 'lépe' využít hradní kameny. No co, jemu to může být jedno. Ve škole nehodlal moc dlouho zůstat. Pokud si to Mistr bude opravdu přát, tak tu stvrdne dva roky, než Raddle ukončí školu a pak ho tu už nikdo neuvidí.

 

Harry nechápavě zíral na Malfoye, který se mezitím vydal směrem k věži.

 

Nesmí se ven? Ale proč???

 

Než se stihl vzpamatovat, došli ke vchodu do Nebelvírské věže.

 

"Heslo je 'medulla leo'," zamručel Lucius, když ho chlapec konečně dostihl.

"Hmm," Harry byl ještě pořád ztracen v myšlenkách.

"Mistr tě určitě informoval, že v případě potíží máš přijít za mnou nebo Snapeem. Sám bych byl spíš pro to, abys zašel za mnou. Kabinet obrany určitě víš kde je..?"

 

Copak, starostlivá chůvička? Třeba bych tu měl i co dělat... Jistě, ty vlastně chceš, aby se ten kluk dostal do problémů. No a já ho z nich vytáhl. Tím si u Pána zla reputaci nezlepšíš! Kdo ví...

 

"Jo..."

"Fajn, tak už jdi," Malfoy ho trochu popostrčil ke vchodu, doufají,c že se mladík už dál nebude rozmýšlet a vejde. Vždyť on má ještě práci, nemůže tu sním stát celý den.

 

No jistě, musím se přece připravit na zítřejší hodinu. Nějak tě to vzalo. Ne...

 

Harry prošel vstupem do společenské místnosti. Ani ho moc nepřekvapilo, že byla narvaná skoro k prasknutí. Přece jen, když z ní studenti nemohli dobrovolně odejít....

 

Pomalu se prodíral zástupem studentů. Sem tam ho někdo pozdravil. Několik lidí se ho zeptalo na to, proč nastupuje tak pozdě. Ale více-méně se o něj nikdo nestaral. Bylo příliš normální, že vše kolem 'Harryho Pottera' je divné...

 

Došel do ložnice. Unaveně se rozhlídl. Nikdo tu nebyl. S podivným pocitem došel ke své posteli. Kufr si položil vedle, teď se jím opravdu nechtěl zaobírat.

 

Náhle se otevřely dveře. Harry se otočil. Do místnosti vstoupil Ron Weasley s nebezpečným pohledem si ho prohlížel. Za ním vešla Hermiona Grangerová. Dveře se za nimi zavřely.

Beze slova se k Harrymu blížili. Ron se stále tvářil vražedně, kdežto Hermiona spíš nejistě, vystrašeně...

 

Pozn.: Vím, že jsem slibovala konfrontaci již v této kapitole, nějak mi to nevyšlo. Takže příště... =)

Poslední komentáře
15.07.2007 00:50:31: No... =o)) Ja celkom rada pisem commenty,no ked neviem co napisat,kedze to tu uz kazdy vynachvalil d...
14.07.2007 15:51:59: Nádhera, jinak to popsat nejde, úplně jsem si dovedla představit snad všechno a - vážně nevím proč, ...
14.07.2007 12:52:21: Včera jsem objevila tuhle povídku a musím říct, že jsem ji přečetla jedním dechem a hrozně se těším ...
14.07.2007 12:14:24: Jantar ma UPLNU pravdu. Ja tiez ked precitam nejaku kapitolu, alebo poviedku uplne mam nutkanie napi...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.