Cual padre, cual infante

25.kapitola - Infracta hir

Věnováno opět všem, kteří pravidelně a se zaujetím komentují..! Vím, že nebylo pěkný, jak jsem kapitolu minule ukončila, ale... No co, tak teď se dozvíte, jak do bylo dál... XD
"Pane, možná by byla ještě jedna možnost," začal Lucius a pustil chlapce.
"Co?"
"No kouzlo."
"Už jsem vysvětlovat, že kouzlem to nepůjde," zavrčel Snape, ale také chlapce pustil.
"Ale ano půjde, jenom si říkal, že to může ovlivnit lektvary. Ale nemusí!"
Pán zla vypadal zamyšleně.
"Mistře, pokud lektvary nebudou působit, tak bude léčení trvat dýl," namítl Snape.
"Jděte."
"Co..."
"Lucius, Severusi, jděte na chvíli ven! Chtěl bych si o tom promluvit se svým synem," zavrčel Temný pán.
Počkal až smrtijedi odejdou a přistoupil k chlapci. Harry ležel na posteli, tiše vzlykal. Voldemort si přisedl na postel. Opatrně mladíka chytl a přitáhl k sobě.

"Harry, chápeš, proč to musíme udělat, že jo?"
"Ne-nechte mě..." chlapec sklopil tvář po které se mu řinuly slzy.
"No tak, podívej se na mě. Já ti přece nechci ublížit, rozumíš? Ale jinak to nejde," Pán zla se snažil mluvit co nejkonejšivěji.
"Kouzlo..." zaševelil mladík.
"Co?"
"Použijte kouzlo."
"Ale... Slyšel si, co říkal Severus, nemusí pak působit lektvary. Je víc, než pravděpodobný, že potom nebudou působit. Trvalo by o hodně býl to uzdravit," namítl Pán zla.
"To je jedno, použijte kouzlo," tichý vzlyk.
"Dobře."

Pán zla zavolal smrtijedy postávající na chodbě. Nesouhlasil s tím, ale pokud si to jeho syn tak přeje. Na druhou stranu, možná to tak bude lepší. Zlomit ruku kouzlem. Kouzlem, které provede Severus. Třeba ho pak jeho syn nebude mít důvod nenávidět. Nebo aspoň ne tolik...

"Mistře?" tázavě se na svého Pána zadíval Snape.
"Uděláš to ty... Kouzlem," zavrčel Pán zla.
"Ale Pane..."
"Ne Severusi, kouzlem."
"Jistě."
"Luciusi, dojdi pro lektvary, pak tady s Harrym zůstaneš," Pán zla se otočil na plavovlasého kouzelníka, který zatím jen nejistě postával opodál. Ten teď kývl na souhlas a zmizel v chodbě.

"Harry, můžeme?" Temný pán se opět otočil na svého syna, který se s obavou díval na blížícího se Snapea. "J-jo."
Snape napřáhl ruku s hůlkou. Ještě jednou se zadíval na svého Pána. Tiše si povzdechl, když Mistr kývl na souhlas. Rozhodně mu nečinilo potěšení mladému kouzelníkovi lámat ruku, ale věděl, jaký způsobí potíže, že je ruka zlomena kouzlem. Na druhou stranu chápal Pána zla a dokázal dost dobře odhadnout jeho motivy k tomu, aby chlapci podlehl a přiklonil se k možnosti kouzla.
Jednou rukou chytl Harryho za bolavou ruku. Stačil mu jediný stisk, aby přesně identifikoval místo, kde je kost špatně zhojena.
"Infracta hir," profesor lektvarů sotva slyšitelně vyslal kouzlo.

Azurový paprsek vyšel z jeho hůlky, aby se vzápětí vpil do ruky černovlasého mladíka. Hoch vykřikl. Nejdřív jen překvapením. Ruku mu obalilo bledě modré světlo. Za chvíli se však rozkřičel bolestí, kterou mu způsobovalo 'lámací' kouzlo. Světlo zmizelo. Harry ležel na posteli stočený do klubíčka a tiše úpěl bolestí.

Snape vzal několik lahviček s lektvary, které mezitím donesl Malfoy. Se stálou ledovou maskou chytl chlapce, otočil jej k sobě. Lucius zachytil Snapeův zamračený pohled a s povzdychem mu šel pomoci. Chytl Harryho za hlavu, aby jí aspoň chvíli udržel v klidu a Snape tak mohl Harrymu poskytnout potřebné lektvary.

Po chvíli se Harry uklidnil, teda lépe řečeno, usnul. Snapeovi se do něj povedlo vpravit tři z pěti lektvarů. Zbylé dva položil na chlapcův noční stolek.
Pán zla kývnutím vyzval smrtijedy k odchodu. Sám přešel ke svému spícímu synovi. S něžným výrazem, který by nikdy nikdo nepřisoudil Pánovi zla, si jej prohlížel. Opatrně chlapce přikryl. Zasmušile si povdechl a vydal se za svými věrnými.

Snape přecházel po pracovně Temného pána. Lucius stál kousek od dveří, opíral se o zeď a sledoval profesora lektvarů. Moc dobře věděl, co se mu honí hlavou. Budou potrestáni.Oba dva to věděli a oba dva s tím byli smířeni. Ale aspoň Lucius si myslel, že teď, právě teď si hněv Pána zla zaslouží. Vždyť mohli udělat tolik. Mohli chlapci pomoci, ne, oni mu měli pomoci a neudělali nic. Nestarali se a tak je teď jejich trest nemine. Jenže podle Snapeova výrazu o tom on takhle nesmýšlel...

Otevřeli se dveře. Pán zla vešel dovnitř. Před chvílí tak láskyplný výraz nahradila znechucená, nenávistná maska.

"Čekám. Vysvětlete to! Hned!" Temný pán si sedl do křesla, stále pohledy plnými opovrhování vzhlížel na dva smrtijedy, kteří se teď třásli před ním.
"Pane, my jsme..."
"Ty ne, vysvětlí to Lucius!"
"Mistře... Ne-netušili jsme, že to je tak... tak vážný," lehce se zadrhával Malfoy.
"Netušili jste? Jak jste sakra mohli netušit! Měli jste ho na starost a nevěděli jste, co se děje?!"
"Pane, nemohli jsme ho hlídat všude," nesměle se ozval Snape.
"Zmlkni Severusi, o tvé 'péči' jsme už slyšel," zavrčel Pán zla.
"Mistře, my jsme se snažili... Ale netušili jsme, že jsou ti Nebelvírští takový... Vždyť je to Nebelvír, nemohli jsme předpokládat, že budou až tak... Zlý," snažil se vysvětlit Lucius.
"Nemohli jste předpokládat?! Co mi to tu sakra žvaníte! Měli jste to předpokládat a když ne předtím tak potom, co se objevilo v novinách, jste to měli kurva předpokládat!" Pán zla se rozzuřeně postavil. Ohnivým pohledem si nenávistně přeměřovali vystrašené smrtijedy.
"Mistře..."
"Zklapni Severusi... Crucio!" kletba zasáhla svůj cíl. Místnost se ihned naplnila Snapeovým bolestným křikem.
Rudé oči se naplnily zvráceným potěšením. Pán zla sklopil hůlku. Kletba skončila. Profesor lektvarů se roztřeseně zvedal ze země.
"Tak jak Luciusi?" O něco klidnější Voldemort se otočil na druhého věrného smrtijeda.
"Mistře, my... Chybyli jsme, ale... Snažili jsme se vašemu synovi pomoci. Ale ti Nebelvíři, jsou vynalézaví."
"To mě nezajímá! Ještě jednou se to bude opakovat a oba za to krutě zapaltíte! Rozumněli jste?!"
"Ano Mistře," Lucius pokorně sklopil hlavu.
"Severusi?" Pán zla se otočil na druhého kouzelníka.
"Mistře, ano Mistře."
"Fajn. Nemyslete si, že z toho vyjdete tak snadno. Severusi, převezmeš po Antoninovi jeho hlídkující stanoviště.
A bez protestů Severusi, uvědom si, že už dostáváš poněkolikátý další šanci. Jsem k tobě až příliš milostivý," zavrčel Temný pán a pokynem ruky smrtijeda propustil.
Voldemort počkal až Snape zmizí v zelených plamenech Letaxu, teprve pak se otočil k Malfoyovi.

"Luciusi, máš poslední šanci ukázat, že se o mého syna dokážeš postarat. Tady se o něj postarám, ale pokud někam půjdu, tak to bude na tobě a nestrpím další chyby, Luciusi! Samozřejmě na něj budeš dávat pozor ve škole. Ale už ti nebude pomáhat Severus, ten je příliš neschopný postarat se o kohokoliv jinýho, kromě sebe. Budeš na mého syna dohlížet spolu s Antoninem," rozhodl Pán zla.
"Mistře, vy chcete svého syna vrátit do Bradavic, ale to je..."
"Jistě, že půjde zpátky do školy, ale až bude zcela v pořádku. Zůstane tady do novýho roku, pak se vrátí. Ty samozřejmě v Bradavicích zůstaneš."
"Ano Mistře." Lucius radči zmlk, proč Pán zla zbytečně dráždit.
"Dolohov nastoupí spolu s Harrym."
"Ano Mistře."
"Teď jdi."
Lucius se ještě jednou uklonil a zamířil ke krbu. V duchu si tiše gratuloval, jak skvěle to zvládl. Mistr dokonce ani nezuřil, tedy, ne tolik, kolik Lucius původně předpokládal. Ale dalo se předpokládat, že si to Snape ještě schytá...

Pán zla zamířil do pokoje svého syna. Věděl, že teď bude spát, ale měl potřebu ho vidět, ujistit se, že je v pořádku. Aspoň do té doby, než se probudí. Pak se nepochybně ozve jeho zranění a jak Pán zla předpokládal, rozhodně to nebude příjemný...

Tiše otevřel dveře. Popošel k posteli. Pozoroval nyná klidnou tvář svého syna. Syna, kterého by, nebýt jediného dopisu, ani nenašel.
Poslední komentáře
21.03.2008 18:14:37: což nenašel-to je to nejmenší. On by ho s radostí zabil...smiley${1}
19.09.2007 19:35:13: Dobré....Z casti ma prekvapuje, ze je Harry az tak strasne uplakany! Ale uznavam, ze je toho na neho...
06.09.2007 17:02:32: Ahoj.. tohle je naprosto úžasná povídka.. četla jsem dost tvých povídek a naprosto všechny sou úžo!!...
01.09.2007 22:38:01: jako kasna kapca:)ja se tesim na dalsiiiiiiiii:)zajimavy __________________________________ http:/...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.