Cual padre, cual infante

3.Kapitola - Setkání

Komentáře jsou nutné!!! Když nebudou aspoň dva, tak se tu další díl neobjeví!!! Takže je to jenom ve vašich rukách!

Netušil, jak dlouho už takhle ležel, jak dlouho pozoroval tmavý strop. V hlavě měl zoufale vymeteno. Snažil se nemyslet na to, co ho čeká, na to, co ho může čekat. Ale nešlo to. Nebyl schopný rozumného uvažování.

Nebude tě brát jako syna. Třeba ano, třeba... Těžko, vždyť tě chtěl celej život zabít. Ale přece by nezabil syna. Ale Pottera jo! Vždyť já nejsem Potter. Není důležitý, co jsi. Důležitý je, že ses ho snažil zabít. Ale, když on si začal. Pottere, chováš se jak rozmazlenej fracek, toho by těžko mohl Voldemort chtít za syna. No ne, ne... (ukřivděný hlásek).  Vzpamatuj se!!! Sakra...

Harry se s povzdychem přetočil na bok, ležel teď zády ke dveřím. Podle svého mínění byl v naprosto kritické situaci. Ani ne před 24 hodinami se dozví, že jeho otec je Tom Raddle a teď je ještě unesen jeho věrnými smrtijedy. Z toho nemohlo být nic dobrého....

Slyšel, jak někdo opatrně otevřel dveře. Neměl chuť se dozvědět, kdo přišel. Nechtěl se setkat s dalším smrtijedem, nebo hůř...

"Harry..." oslovil ho známý, ledový hlas.

Potter se neobtěžoval otočit, zatvrzele hleděl na zatažené závěsy. Nechtěl se otočil, nechtěl pohlédnout na svého otce, o kterém vlastně věděl jen tak krátkou chvíli.

"Vím, že nespíš. Měli bysme si promluvit!" popošel k němu jeho údajný otec.

"Nemáme o čem," snažil se Potter potlačit vyděšený tón.

"Jistě, že máme! Copak si neuvědomuješ, jak tohle mění situaci?!" ledový hlas začínal zbarvovat podtón zloby.

"NE! Prostě, zapomeneme na tohle, budeme se k sobě chovat jako předtím. Ty budeš chtít zabít mě a já tebe!" Harry se otočil na posteli, sedl si a zíral do rudých očí Lorda Voldemorta.

"To těžko..." posměšný odfrkl Pána zla.

"Já jsem si tohle nevymyslel..." sklopil Harry ukřivděně hlavu.

"Po... Harry, ten dopis hodně mění. Takže teď půjdeš a necháš si udělat testy," rozhodl Voldemort.

"Testy?" udiveně.

"Jistě, přece si nemyslíš, že budu brát syna jenom podle toho, co nějakej magor napíše v dopise!" zlostný hlas Temnýho pána.

"Pomůže Lucius," ušklíbl se, když se Potter k ničemu neměl. Malfoy, jakoby čekal za dveřmi, vešel do pokoje. V ruce nesl stříbrnou dýku. Harry na něj jen vyděšeně zíral.

"Pottere, potřebujeme vaši krev," snažil se vysvětlit Malfoy a pomalu se blížil ke chlapci. Na stolek vedle postavil flakónek s krví, nepochybně s krví Pána zla.

"Pottere, určitě i vy chcete vědět, co je na tom dopise pravda," popošel ještě blíž k pobledlému mladíkovi.

"Luciusi, přestaň se mu to snažit vysvětlovat, prostě vezmi jeho krev a proveď to kouzlo," rozohnil se Voldemort.

"Jistě Mistře."

Malfoy přešel až k Harrymu, surově ho chytil za ruku. Potter se pokusil vysmeknout, proti dospělému kouzelníkovi ovšem neměl šanci.

"Uklidněte se Pottere, nehodlám vám tu ruku uříznout!"

Stříbrná čepel nože se zabodla chlapci do pravého předloktí. Hoch tiše vyjekl. Rudá krev začala kapat na povlečení na posteli. Malfoy vytáhl z kapsy druhý flakónek, přiložil ho k ráně. Krev stekla do nádoby. Plavovlasý kouzelník jí zazátkoval. Potom pozvedl hůlku a jediným kouzlem vyléčil Harryho ránu.

"Dělej!" vyštěkl Voldemort, očividně dost nervózní.

Malfoy přešel ke stolu, z kapsy vytáhl dva pergamenty. Na jeden vylil krev Pána zla. Na druhý Harryho Pottera. Pak opět vytáhl hůlku, namířil na papíry. Tiše pronesl složité kouzlo. Z hůlky mu vytryskl proud bílého světla, před pergamenty se rozdělilo na dva paprsky. Každý se vpil do jednoho papíru. Krev zmizela, místo ní se na obou pergamentech začala objevovat slova. Lucius počkal, dokud kouzlo nezmizelo, skryl hůlku a přešel k papírům. Oba vzal do ruky a chvíli je zkoumal.

"Tak?!" zlostně se ozval Volemort.

"Mistře, je... je to pravda," lehce vyděšeně se podíval na svého pána Lucius. Lord Voldemort mu pokynul. Nervózní Malfoy k němu přešel, podal mu oba pergameny. Pán zla se na ně podíval. Přes tvář mu přeběhl nic neříkající výraz.

"Jdi," otočil se na Malfoye.

"Ale pane..." začal Lucius a pokukoval po bledém chlapci na posteli.

"Řekl jsem, abys šel!" přimhouřil Pán zla vzteklé rudé oči.

S tichým. "Ano Mistře," se za Malfoye zavřely dveře.

 

"Takže, vypadá to, že se mě jen tak nezbavíš," ušklíbl se Voldemort a přiblížil se k chlapci.

"Cože?! To není pravda!" vyděšeně na něj pohlížel Harry.

"Jistě že je! Krev nelže Pottere, nebo bych spíš měl říct Raddley," další úšklebek.

"Krev..." skoro neslyšně opakoval chlapec.

"A není možný, že je ta krev podobná kvůli tomu, co se stalo na hřbitově," hledal vysvětlení Harry.

"Jistě že ne, rodičovské kouzlo se váže i na magii," zamračil se Voldemort.

"A... co ta magie, kterou jste na mě přenesl, když mi byl rok?" zkusil to znovu Potter.

"Přestaň plácat nesmysly! I kdyby to něco z toho bylo, o čemž pochybuji, moje krev ve flakónku byla ještě z  doby, kdy si nebyl na světě! Takže každá z těch možností se tímhle stává neskutečnou," zastavil se před postelí, na který spočíval vystrašený hoch.

 

"Harry..." začal Voldemort, zarazil se, když sebou mladík vyděšeně trhl.

"Nechci ti ublížit," zamračil se nad vyděšeným pohledem chlapce.

"Jistě," ironický úšklebek.

"Až na těch několik pokusů a to, mě zabít!"

"Harry! Sakra, nevěděl jsem, že jsi můj syn," naštvaný hlas Pána zla.

"A změnilo by se něco?"

"Neublížil bych synovi. Uvědom si to. Teď vím, kdo jsi, že jsi můj syn, moje krev. Neublížím ti... Harry," snažil se mluvit klidným, vyrovnaným tónem.

"Ale já ne-nechci být na straně zla," chlapci povolovaly nervy.

"To po tobě přece nikdo nechce," zamračil se Voldemort, jistě že by byl rád, kdyby se k němu jeho syn přidal, ale nebude ho nutit, zvlášť když konečně má syna. Vždycky si přál mít syna. Co záleželo na tom, že to byl zrovna Potter.

"A co Brumbál, vyhodí mě ze školy. Ztratím přátele. A co věštba?" oči chlapce, který přežil, se pomalu zaplňovaly slzami.

"Brumbál ani tvý přátelé se nemusí nic dozvědět," Aspoň ne teď, později určitě, až se rozhodnu představit světu syna, ale to tě musím ještě trochu převychovat. Pán zla se v duchu ušklíbl.

"Věštba? Upřímně pochybuju, že nějaká kdy byla. Nesmíš věřit všemu, co ti ten starej pokrytec řekne."

"Ale já jí slyšel," obhajoval se Potter.

"Opravdu? Já měl takovej dojem, že si slyšel jen to, co ti ukázal Brumbál," temný pohled.

"No.. ale... proč by mi Brumbál lhal?" zarazil se Potter, Brumbálovi nevěřil už dlouho, ale že by mu až takhle lhala?

"Proč asi? Potřebuje, aby ho někdo zbavil ´temné´ strany. Vybral si tebe, nic víc v tom nehledej. Žádná věštba Po... Harry, nic takového neexistuje."

"Ale zabil jste mé rodiče," vzlykl mladík.

"Já jsem tvůj otec," zamračil se Voldemort.

"A ano zabil jsem Potterovi. Proč? Protože to byli bystrozorové a protože tvoje matka byla kurva," vzteklý tón už prostě nešel skrýt. Harry na svého otce jen nevěřícně zíral.

"Cože?!"

"Ó nedivím se, Brumbál před tebou zamlčel další fakt a to, že tvoje matka spala skoro s každým. Sice se divím, že se ti nepochlubil Black, že i on několikrát šu... spal  s tvojí matkou, ale třeba mu to Brumbál zakázal. Jenže tak to bylo, tvoje ´drahá´ matka spala skoro s každým na potkání. Osobně se divím Potterovi, že s ní vydržel tak dlouho," zamyslel se Pán zla.

"To přece není pravda..."

 "Samozřejmě že je, nebo si snad myslíš, že sem šel pracně znásilnit tvojí matku, když sem mohl mít kteroukoliv ženu? Ne, tvoje matka se mi sama oddala. Sice to byla bystorzorka, ale její touha holt byla silnější," zlověstný záblesk v rudých očích.

"A proto jste jí zabil?" nevěřícný pohled.

"Po... Harry, jsou věci, který pochopíš až budeš star...vyspělejší," uzavřel debatu Voldemort.

"Popřemýšlej o tom, stejně nic nezměníš na tom, že jsem tvůj otec. Teď záleží na tobě, jestli jsi ochotný to akceptovat a mít rodinu... nebo jestli poletíš za Brumbálem a všechno mu vyklopíš. Osobně si nemyslím, že bys měl moc na výběr," s tímto Pán zla odešel a nechal rozpolceného mladíka v pokoji samotného.

 

 

Poslední komentáře
09.05.2007 19:00:18: mocky pekny =)jen tak dal=)
09.05.2007 11:55:06: super povídka konečně se Harry dovídá svůj pravý původ nějak jinak než od Severuse nebo od Brumbála....
09.05.2007 08:29:50: super...ja ci.dalsiiiiiiiiiiiiiii...
08.05.2007 19:28:37: TAk mám druhej koment tak doufám, že tu bude kapitolka rychle, je to napínavý a zajímalo by mě co my...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.