Cual padre, cual infante

32.kapitola - Krkavčí otec 1/2

Už jsme se dohrabali za polovinu, teda už jsem daleko za polovinou, ale to neznamená, že se povídka chýlí ke konci, to rozhodně ne. Ještě pár těch kapitol bude... XD
Tenhle týden mi strašně lidí vnucovalo svůj názor a ještě víc lidí mě nutilo, aby už konečně napsala další kapitolu. Jen bych vám chtěla říct, že ještě jednou mě budete takhle nutit, tak další kapitola se tady neobjeví měsíc. Není to proto, že by mi vadilo, že se vám povídka líbí a že byste rádi další díl, jde o to, že někteří z vás o další pokračování žádají dost nevybíravým způsobem. Si prosím uvědomte, že přidávám poměrně často, sice ne zrovna k této povídce, ale rozhodně nestojí ladem! Toť k rozhořčení, nevadí mi, když se zeptáte, ale slušně...
Limit 40 komentářů, je hlavně kvůli tomu nepěknýmu vyptávání, když zvládnete tohle, proč byste nezvládli komentovat...
Kapitolu věnuji těm, kteří komentovali předchozí kapitolu: Any, Candy, Salisima, Bazilda, Cissy, Pajuška, Sophy, Kate, Wigy, Saskya, Eržika, Aknel, Bellatrix Black Lastrange, cuca, Jantar, Rikisa, Erian, Melanithe, Sirina, Sam.B, Verča (Nattallin) , KiVi, Šaryk
Lucius Malfoy se přemístil kousek od Westminsterského opatství.
Tiše zaklel, když si uvědomil, že Pán zla a smrtijedi jsou uvnitř a Fénixův řád venku. Neměl moc šancí dostat se k Mistrovi dřív, než bitva začne. Ale on musel! Musel Mistrovi říct, co se stalo Harrymu. Musel chlapci zajistit nějakou pomoc, byť mu už moc věcí nepomůže, ale aspoň bude žít...

Prostor před opatstvím byl zaplněn kouzelníky v černých pláštích. Nezávislý pozorovatel by jen těžko poznal, kdo z nich je na straně Dobra a kdo na straně Lorda Voldemorta.

***

"Nikoho nešetřete!" jasný povel smrtijedům.
"Ano, Mistře," sborový souhlas.

Smrtijedi s napřaženými hůlkami vyšli z brány. Na prostranství byli nahromadění lidí z Fénixova řádu. Všichni měli do tváří stažené kápě, takže nikdo nemohl poznat identitu jedince z žádné ze skupin.

"Expelliarmus," někdo z Fénisova řádu vyslal kletbu a tím zahájil boj.

***

"Mistře!" Lucius se bojujícím davem dostal až ke svému Pánovi.
"Luciusi, co tady děláš?" upřímně se podivil Pán zla. Nepochyboval, že se Malfoy tomuhle boji vyhne. Vždyť si od něj vyprosil, aby mohl být na vánoce se svojí rodinou. Temný pán mu to ve svém dobrosrdečnosti dovolil. Ovšem pod podmínkou, že ještě zkontroluje jeho syna.

Voldemort měl, ne, nebyly to výčitky, možná jen trochu špatného svědomí? Ne, ani to to nebylo. Ale přesto se mu nezdálo příliš správné nechávat svého syna doma samotného, ještě k tomu na vánoce. Ale on byl Pán zla! Nemohl se poddávat takovým sentimelnálním věcem jako byly vánoce.
Možná, že to chlapce bude mrzet, ale Voldemort nepochyboval, že to pochopí. Vždyť je to jeho syn. Musí chápat, že jsou důležitější věci, než oslava vánoc. Musí pochopit, že ve válce se na svátky nehledí.

Proč nad tím vůbec uvažoval? Třeba měl být doma se svým jediným synem... Ale pak by neměli nad stranou dobra žádnou výhodu.

"Mistře, musíte jít semnou," Malfoy byl naprosto zoufalý.
"Luciusi, co se děje?!" Pán zla začínal být opravdu naštvaný. Nejen, že si sem přijde někdo s kým pro boj vůbec nepočítal, ale on si ještě nebojuje! Jen si tu tak stojí otravuje ho svýma zbytečnostma a ještě po něm chce, aby někam šel. To snad nemyslí vážně?!

"Mistře, vás syn," naléhal Lucius.
"Co je s ním?" to upoutalo Voldemortovu pozornost, aspoň částečně.
"Napadl ho vlkodlak!" plavovlasý smrtijed začínal být hysterický.
"Cože?!"
"Ten vlkodlak, napadl ho. Pokousal..."
"Severusi!" Pán zla nenechal Lucius, aby domluvil. Tím, co řekl si konečně získal jeho pozornost. Musel začít jednat. Teď, když se něco stalo, tak se musel dostat do sídla a zjistit jak je na tom jeho dědic.

Snape cestou vysílal kouzla na všechny strany, nechápal, co po něm Mistr může chtít. Vždyť rozkazy jim dal již předtím a rozhodně nebyl Mistrův zvyk dávat jiné příkazy v průběhu boje.
Severus si znepokojeně všiml, že vedle Pána zla stojí Lucius Malfoy.

Co ten tady chce?

"Můj pane," Snape stanul vedle Voldemorta, stále se bránil kletbám, které přicházely z řad Fénixova řádu. Kouzla byla nyní o hodně slabší, Snapeovi bylo jasné, že je to tím, že právě zde stál Pán zla. Na něj si přece jen obyčejní kouzelnící nedovolili.

"Odcházíme, Půjdeš s Luciusem, počkáte na mě za opatstvím, přemístíme se společně."
"Mistře, ale to..."
"Jdi, Lucius ti to vysvětlí cestou," zavrčel Pán zla.

Počkal dokud dvojice kouzelníků nezmizí za opatstvím. Pak si přivolal jiného smrtijeda a předal mu rozkazy pro probíhající boj. Když už tady nemůže být, tak aspoň ať Fénixův řád prohraje. Sice věděl, že smrtijedi budou o něco oslabení, zvlášť v případě, že se zde objeví nějaký silnější kouzelník, ale to se snad nestane...

Odešel za Luciusem se Severusem, cestou ještě zabil pár kouzelníků, kteří byli mrtví, dřív, než si uvědomili, komu to vlastně čelí.

***

Lord Voldemort spěchal do pokoje svého syna. To, co mu řekl Lucius nebylo vůbec dobré a pokud to všechno byla pravda... Pán zla netušil, co s tím bude dělat. Snape pospíchal za svým Mistrem, i on si vyslechl rozrušenou výpověď od Malfoye a ani jeho to rozhodně nepotěšilo. Ne snad, že by Severusovi vadilo, že mohl odejíž z boje, nebo že Lupin proměněný ve vlkodlaka pokousal chlapce. Ale... Pokud Raddle zemře, nebo se začne měnit v lykantropa, bude to Pán zla přičítat na vrub jemu.
Snape nepochyboval, že se chlapec bude měnit, pokud je teda opravdu pokousaný, jak tvrdil Lucius.

Lucius, který byl ještě před Voldemortem, otevřel dveře. Zběžně zkontroloval situaci a ustoupil, aby Mistr se Snapeem mohli projít.

Pán zla přešel k posteli, na které ležel jeho syn. Harry byl podle všeho v bezvědomí. Voldemort s neurčitým výrazem pokynul Snapeovi. Ten přešel k chlapci a začal kontrolovat jeho zranění.

"Mistře," ozval se po chvíli Snape.
"Je to kousnutí."
"Vždyť jsem to říkal," nevrle poznamenal Lucius, když si však všiml nebezpečnýho pohledu Pána zla, raději zmlkl.
"Bude z něj vlkodlak?"
"Mistře, to nejde říct hned, musí se udělat nějaký testy. Obecně se má zato, že když vlkodlak někoho pokouše, lykatropie se přenese, ale není to tak, někteří kouzelníci jsou vůči tomu imunní. Možná bude mít váš si štěstí, ale..."
"Ale?"
"Moc bych v to nedoufal," povzdechl si Snape.
"Uděláš všechno proto, aby můj syn NEBYL vlkodlak! Je to jasné?!"
"Ano, Mistře, ale..."
"Nechci slyšet žádné výmluvy! Můj syn nemůže být vlkodlak, jasné?!"
"Ano," Snape pokorně sklonil hlavu. Bylo mu jasné, že zklame. Jak měl udělat, aby z chlapce nebyl vlkodlak?

"Luciusi, jdeme. A ty se postarej o mého syna," zavrčel Pán zla na černovlasého smrtijeda.
"Ano, Mistře."

***

Zakrvácený smrtijed stál v pracovně Pána zla. Byl vyklepaný. Nejen, že v této místnosti nikdy dřív nebyl. Vždyť to byla soukromá rezidence Pána zla. Sem směli pouze Malfoy se Snapeem.
A teď zde byl on. Ovšem zprávy, které přinášel rozhodně nebyly pozitivní.

Lucius Malfoy stál kousek od smrtijeda, s odporem si jej přeměřoval. Nemohl uvěřit tomu, že Pán zla předal vedení akce zrovna tomuhle smrtijedovi, vždyť byl tak nespolehlivý!
Vlastně v tomhle na tom Lucius nebyl o moc líp. Vždyť on měl chránit syna Pána zla a nedokázal to...

"Tak co?!" Voldemort nevrlým pohledem přeměřil smrtijeda.
"Mistře... Objevil se tam Brumbál a-"
"Chceš mi říct, že jste prohráli?" zavrčel Pán zla.
"Ano, Mistře," smrtijed pokorně sklonil hlavu.
"Jdi."

Smrtijed se nejistě podíval na Mistra, myslí to vážně? Opravdu má odejít a jen tak? Nic mu neudělá? Urychleně se odletaxoval pryč. Odychl si, až když byl najisto pryč.

"Mistře?" Lucius se na Voldemorta nejistě zadíval.
"Příště ať tě ani nenapadne odvést mě z poloviny boje," zavrčení.
"Ale Mistře," chabě namítl.
"NE! Situaci tady jsi mohl zvládnout sám! Příště už se to nebude opakovat, rozumíš?!"
"Ano, můj Pane," Malfoy sklonil zrak k zemi.

Věděl, že Pán zla nemá rád svého syna tak, jak by měl mít. Ale tohle rozhodně nečekal. To chlapce opravdu bere jen jako dědice?

***

Snape zíral na výsledky testů, které udělal chlapci hned poté, co mu vyléčil zranění.
Pohlédl na mladého Raddlea, který byl stále v bezvědomí.
Povzdechl si. Teď bude muset jít a ukázat výsledky Mistrovi, a pak...

***

Temný pán přecházel po své pracovně. Přemýšlel. Přemýšlel o tom, co bude dělat, pokud se potvrdí, že je jeho syn vlkodlak. Jistě, chlapec se musel vrátit do Bradavic, ale tím, že by byl lykantrop by se vše podstatně zhoršilo. Vždyť, i když měl školu ve své moci, stále tam byly orčitá pravidla. Stále tam byli děti a jejich rodiče, kteří by vlkodlaka ve škole rozhodně nestrpěli. Co na tom, že by to byl syn Pána zla? On přece není Pán zla, jemu mohli ublížit. A vadilo by to vlasntě?

Mohl si on, jako Pán zla, dovolit mít za syna vlkodlaka?
Vždyť vlkodlaci byli póvl, vlkodlaci byli chudina, nejnižší kouzelnická vrstva. Jeho syn nemohl být vlkodlak, prostě nemohl!

Nebylo by lepší nemít žádného syna, než vlkodlaka?
Jistě, mohl se ho zbavit, ale stále to byl jeho potomek, jeho dědic. Jak ale mohl od vlkodlaka chtít, aby po něm převzal moc?

Naštvaně rozmlátil skleněnou vázu, kterou měl na stole.
Jeho syn NEMŮŽE být vlkodlak!

Byl naštvaný. Hodně naštvaný. Nejen, že útok na mudlovké svatostánky se nezdařil tak, jak si představoval. Nejen, že utrpěli porážku od Fénixova řádu. Ještě si nějaký debilní vlkodlak dovolil pokousat JEHO syna!

Někdo zaklepal na dveře.

"Co je?!"

Dveře se otevřely a do místnosti vstoupil Snape. Pohledem přejel pracovnu, která se nyní podobala spíše bojišti. Věci byly rozmlácené a rozházené kolem. Pak zvedl zrak k Temnému pánovi.

"Mistře, mám výsledky," šeptnutí. Severus se Pána zla ve většině případů nebál, ale teď vycítil napětí, které v místnosti vládlo a raději se choval jako pokorný služebník.
"Dej mi to," zavrčel Voldemort a počkal až mu smrtijed podal pergament s výsledky.

Rudé oči přejely po pergamenu.



Pozn.: Už jste zase na konci, to je strašné, co..? ;o) Ale teď je ten konec úmyslně takto... Pokud chcete vědět jestli Harry je nebo není vlkodlak, prostě musíte splnit limit... Věřím, že to zvládnete... =)
Vím, že jsem nijak nerozepisovala bitvu, ale nějak sem neměla náladu na morbiditu, však ona tam ještě nějaká bude...
Poslední komentáře
05.12.2007 18:11:18: Tak sem si i všimla, že ste splnili limit, to je skvělé, ale mě to asi bude chvilku trvat, než napíš...
05.12.2007 16:12:38: Píš je to nej povídka co sem kdy četla předem dík smiley${1}smiley${1}
02.12.2007 01:58:27: teeeda.....přidám se k rikise a skláním poklonu...naprosti ůžasný...prostě...no...super...nádhera. T...
01.12.2007 17:20:43: Téda skláním hlubokou poklonu. Je to výborná kapitoka!!! Voldemortovi snad na Harrym vůbec nezáleží?...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.