Cual padre, cual infante

39.kapitola - Pád až na samé dno

Původně tady byla dlouhá předmluva, určitě víte, čeho se týkala. No, smazala jsem jí. Protože k tomuhle už nějak nemám slov.
Jinak, ten krátký, ale nepřehledný seznam kouzel je tam nutný, tak si na něj prosím nestěžujte... ;o)
Upozornění: násilí, smrt, možné OOC chování některých postav
Lucius s Harrym se dostali do místnosti, kde probíhal boj.
Malfoy se rozhlížel kolem, snaže se najít Pána zla. Chtěl mu nějak šetrně říct, že by možná bylo dobré, aby s Harrym odešli.

Harry si jich všiml první.

Stáli stranou od ostatních. Nikdo jiný si jich nikterak nevšímal, každý měl svých starostí dost snahou udržet se naživu.
Pán zla a Albus Brumbál.

Metali po sobě jednou kouzlo za druhým. Bylo jim jedno zda trefí někoho kolem. Co na tom záleželo, vždyť třeba to byl zrovna kouzelník z druhé strany...

Harry na dvojici upozornil Luciuse. Plavovlasý kouzelník k nim ihned zamířil, mladíka táhnul za sebou.

"Možná bysme je měli nechat..."
"Ne."
"Ale..."
"Harry, jdeme," zavrčel Lucius. Nechtěl se s chlapcem přít, ale rozhodně nechtěl dovolit, aby se Pán zla objevil s nekrytýma zádama.

Malfoy cestou vyslal pár kouzel na členy Fénixova řádu. Razil si cestu dál, Harryho stále drže za ruku a vláče sebou.

Harry ani netušil, jak se to stalo. Náhle byl i on nucen se bránit. Členů Fénixova řádu bylo stále více, než přisluhovačů Pána zla.
S Luciusovou pomocí se dostali do blízkosti bojujícího Brumbála a Voldemorta.

"Avada kedavra!"
"Duro!"
"Confringo!"
"Fiendfyre!"

Harry ztrácel přehled kdo použil jaké kouzlo. Vlastně to nebylo podstatné dokud jej žádné nezasáhlo...

"Sectumsempra!"
"Avada kedavra!"
"Pernicies!"

Až pozdě si uvědomil, že vyslané kouzlo nemíří k protivníkovi. Bylo mu jasné, že si toho nikdo jiný nevšiml, jenže... Nemohl už nic udělat. Kouzlo zasáhlo cíl.

Pán zla zhroutil k zemi, ve tváři bolestnou grimasu.
Ohnivá clona od sebe oddělovala zbytek smrtijedů a členy Řádu s Brumbálem. Nikdo na ně teď nemohl zaútočit.
Bylo na čase se stáhnout.

***

Harry nervózně přecházel před dveřmi vedoucími do pokoje jeho otce. Tedy, spíš pajdal. Stále se nedostal k tomu, aby si zranění z boje ošetřil. Vlastně on sám by to ani moc účinně nedokázal, musel počkat, až jej někdo ošetří...

Uvnitř v pokoji byli kromě Pána zla ještě Snape a Malfoy. Zavřeli se tam hned, jak Temného pána dopravili na hrad. Harry netušil, co se za zavřenými dveřmi děje, mohl se pouze domnívat.

Harry si snad poprvé za dobu svého pobytu tady. Vlastně od doby, kdy zjistil, že Voldemort je jeho otec. Vzpomněl na Věštbu, o které mu Brumbál říkal. Teď si ani zdaleka nemyslel, že je nesmyslná, nebo jak tvrdil jeho otec, nepravdivá.
Vždyť to on vyslal kouzlo, které Pána zla zasáthlo. Zasáhl vlastního otce!

Zkroušeně si sedl na podlahu naproti dveřím.

Co, když je Věštba pravdivá. Co když on jí nyní naplnil. Zabil Pána zla... Ale za jasou cenu.

Po tvářích mu steklo pár osamnělých slz.
Netrpělivě je setřel rukávem, postavil se. Za dveřmi zaslechl blížící se hlas.

Ze dveří vyšel Snape.
"Ještě tam nechoďte," zavrčel na něj smrtijed, když viděl, kterak se hrne ke dveřím.
"Proč ne?"
"Pán zla chtěl mluvit s Luciuse. O samotě!"

Harry poněkud nejistě sledoval odcházejícího Snapea. Netušil, co si o tom má myslet.
Proč mu Snape neřekl, jak na tom jeho otec je? A proč mluvil s Malfoyem? Co se děje?

V duchu zaklel a zamířil ke dveřím do ložnice Pána zla.

Těsně před tím, než stihl vzít za kliku, se dveře opět otevřely.

"Může jít dál," Lucius si chlapce přeměřil rychlým, nic neříkajícím pohledem. Ustoupil ze dveří a nechal jej projít. Ještě jednou se ohlédl do místosti, načež urychleně odešel.

Harry přistoupil k posteli, nak teré ležel jeho otec.

Černovlasý mladík se lehce třásl. Přeci jen za tu dobu si na zvykl na to, že člověk před ním je jeho otec. Nevyznal se ve svých pocitech. Zvlášť teď, když ho viděl bezmocně ležet na posteli.

"Já..." nejistě začal, pohled nespouštěje z podlahy, na kterou se před chvílí zaměřil. Bylo lepší dívat se jinam, než na postel, kde ležel těžce zranění Pána zla.
"Mlč," i přes zjevnou bolest se Temnému pánovi podařilo do hlasu dostat určitou dávku arogance.
"Chtěl bych se omluvit," chlapec měl na krajíčku.
"Podívej se na mně."
Harry zakroutil záporně hlavou, nechtěl se podívat. Nemohl.
"Podívej se!"
S tichým vzlyknutím zvedl zrak. Pohlédl na otce.
Zděšeně si jej prohlížel. Ne, nechtěl se dívat. Ale už nemohl odtrhnout pohled.

"Já --"
"Mlč. Vím, co jsi udělal," hlas Pána zla pomalu skomíral.
"Omlouvám se..."
"Nastoupíš na moje místo."
"Ale já..."
"Lucius se o to postará --"
"Nechci být jako ty!"
"Je to tvoje povinnost," zavrčení.
"Ne..." hlesl chlapec.
"Uděláš to."

Pán zla věděl, že i přes protesty bude Harry nucený jej poslechnout. Neměl na výběr. I kdyby nechtěl, tak musel převzít jeho místo. Brumbál s Fénixovým řádem po něm půjdou a bude jim jedno, zda je či není nový Temný pán.
Jen doufal, že Lucius zvládne vše, co mu uložil. Věděl, že Harry by neměl šanci se z toho sám dostat. Ne, když to svým neuváženým kouzlem tak zpackal.
Doopravdy se Pán zla nebál smrti. I přes to, že si to o něm mnozí mysleli. Ne, on nad ní nepřemýšlel. Bylo mu jedno zda zemře, důležité bylo to, co tady zanechá. A teď? Nechá kluka, který se o sebe neumí postarat, aby nastoupil na jeho místo.

Harry stál kousek od postele. Nevěděl, co má dělat. Nemohl mu pomoci. Nemohl ani nic říct. Vždyť co by měl říct člověku, kterého skoro neznal? Ano, byl to jeho otec. Ale co na tom? Vždyť to byl hlavně Pán zla!
Nemohl uvěřit tomu, co po něm žádal. Jak by on mohl nastoupit na jeho místo, to bylo nemožné. On přeci není zlý, jak po něm něco takového může vůbec chtít...
Ale věděl, že ať chce, či ne, bude to muset udělat. Nebyl tak bláhový, aby si myslel, že tím, že Pán zla padl, se vše srovná.

Zahleděl se k posteli.

Lehce zalapal po dechu. Postava na posteli nedýchala. Prázdné rudé oči hleděly do stropu...

Harry o něco ustoupil, pohled nemohl odtrhnout od mrtvého Pána zla.
Mrtvý... Ještě mu ani nedošlo, co to znamená. Teprve pomalu se do jeho mozku dostávala informace o tom, že nezemřel jenom Pán zla, ale i jeho otec.
Možná uvnitř doufal, že v poslední chvíli se Voldemort zachová trochu lidsky. Projeví nějaký city, snad... Nestalo se tak.
Hleděl na tělo před sebou a nemohl tomu uvěřit. Opravdu věřil, že ten, který tak rád mučil a zabíjel, projeví nějaký cit? Proč by to měl dělat... Pán zla... Harry už věděl, co ten post znamená. Do poslední chvíle být chladným bez citů. Neukázat žádnou slabost...

Po tváři mu stekla jediná osamnělá slza.
Ne, ještě si to neuvědomil. Ještě stále si neuvědomil, že ten člověk, ta mrtvá bytost, byl taky jeho otec.

Dveře se otevřely.
Někdo vešel dovnitř. Kdosi zavřel rudé oči Pána zla, ten samý člověk jej přikryl.
Někdo další vzal jemně za ruku černovlasého chlapce. Otočil jej obličejem k sobě.

"Harry..?"
"Harry, slyšíš mě?" Lucius mu luskl před očima.
"Pojď," vzal jej za ruku a odváděl jej z pokoje, kde ležel mrtvý Pána zla.
Mladý Raddle se nechal odvést, bylo jedno kam. Před očima stále viděl toho, který právě zemřel. Jeho mysl pomalu navykala té představě...

Seděl v nějakém pokoji. Lucius, který se již nadopoval uzdravujícími lektvary, kolem něj pobíhal ve snaze co nejlépe uzdravit jeho zranění.
Ani slovem se nezmínil o tom, co se stalo.
A Harry? Ten o tom také nemluvil. Ještě stále netušil, co si o tom má myslet. Má truchlit, nebo co? Co se od něj očekává...

"Vypij to," Lucius na něj poprvé od doby, co jej odvedl z pokoje Pána zla, promluvil.
Harry téměř mechanicky natáhl ruku.
Vypil několik lektvarů. Až o chvíli později mu došlo, že mezi nima byl i jeden z těch, kteří jej zaručeně uspí...

"Neboj, postarám se o tebe," slyšel zaševelit Luciuse, když usínal v jeho náruči.



Pozn.: Tak, čeká nás ještě jedna kapitola, tak doufám, že budete spokojeni... V komentářích u této kapitoly máte poslední možnost zeptat se na to, co vás zajímá ohledně něčeho, co jsem dost nevysvětlila. V další kapitole bych to vysvětlila. Pokud bude Cual 2, tak tam se už tématy z této povídky nechci moc zabývat... Je to kratší, ale jinak to nešlo...
A opravdu to nebude slash a ani Cual 2 nebude slash... ;o)
Poslední komentáře
13.03.2008 16:24:43: candy: Jaj, tak to jsem ráda, že jsem Tě překvapila... No já jsem na to taky zvědavá, protože Cual 2...
12.03.2008 21:58:21: mania zase sokuje svet ubohych citatelov ff. :D myslela som si ze viem co od teba mozem cakat. ale z...
10.03.2008 00:11:37: Cambera: Mě by zajímalo jak to děláš, že se ti ten nepodepsaný komentáře zobrazil až později? Jinak,...
09.03.2008 21:58:05: No nic proti, ale myslím si že když člověk umírá, tak mu zrovna nezáleži na tom jestli je Temný pán....
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.