Zrada?!

1.Kapitola - Smrtijedi v zobí ulici

Bylo krásné slunečné ráno, když Harry Potter otevřel oči, aby pohlédl do nového dne.
Posadil se na posteli a promnul si oči, byl poměrně unavený i přesto, že šel spát dost brzy, možná to bylo tím, že se mu opět celou noc zdálo o jeho kmotrovi jak padá do toho prokletého oblouku na ministerstvu kouzel.

Dnes bylo čtrnáct dní od konce školního roku, od té doby neviděl jedinýho kouzelníka i přesto, že moc dobře věděl, že ho nadále hlídají, ale on se s nimi rozhodně nenamáhal spojit, proč taky, co by mu řekli?

Povzdechl si a zvedl se z postele, že si zajde dolů do kuchyně pro něco k jídlu, zívl a koukl se na hodinky, bylo půl sedmé.
To znamená, že má právě hodinku na to, se najíst a vypadnout z baráku, než Dursleyovi vstanou.

Potichu sešel dolů do kuchyně a vytáhl ze skříně obloženou bagetu s tuňákem, jediné jídlo, které Dudley nejedl.

Sotva dojedl vydal se ven, nevěděl přesně kam by měl v tak časnou hodinu jít, nakonec opět skončil na obvyklém místě, na rozmláceném dětském hřišti, kde děti nebyly dobrých pět let, pokud nepočítáme vagabundy a jiné existence, které to tu jenom ničily.

Sedl si na lavičku a zaposlouchal se, zda přece jenom neuslyší někoho z tak zvaných ochranitelů, nikde se nepohnul ani lístek.
Harry se sám pro sebe ušklíbl, věděl moc dobře, že jestli ho dnes hlídal Mung, tak si opět odskočil k nějakému kšeftu.

"Ale, ale copak, Pottere, snad nejsi sám," ozval se za Harrym posměšný hlas.
Harry se prudce otočil a koukal rovnou na hrot hůlky Luciuse Malfoye.
"Myslel jsem, že vás zavřeli," podíval se na něj a pro jistotu se postavil a také vytáhl hůlku.
No, tak teď by mě zajímalo, kde jsou ty Brumbálovy stráže, pomyslel si a nenápadně se rozhlížel kolem.
"Hledáte snad někoho, Potter," ušklíbl se Malfoy.
"Ne, měl bych snad," upřel na něj Harry pohled.
"Jistě, že byste měl," odpověděl mu smrtijed a kývl na svůj doprovod, kterého si Harry až doposud nevšímal.
Zpoza pár stromů vyšli další smrtijedi a mezi sebou drželi dvě osoby, v jednom z nich Harry rozpoznal Lupina, toho druhého neznal.
"Takže Pottere, vypadá to, že máte pouze dvě možnosti, buď půjdete s námi k našemu pánovi, který pro vás dal poslat, nebo odmítnete a tím pádem tihle dva," ukázal směrem k Lupinovy a jeho společníkovi.
"Zemřou," řekl Malfoy a jízlivě se usmál.
"Harry, neděj to," vyhrkl Lupin.
"Sklapni," obořil se na něj Lucius.
"Tak co, Pottere, jak se rozhodneš?" otočil se zpět k Harrymu.
Harry zvažoval všechny možnosti, ale věděl, že proti takový přesile nemá šanci, nemohl by ty dva zachránit.
Náhle mu v mysli vyvstal obrázek Siriuse padajícího do oblouku, rozhodl se.

"Dobrá, půjdu s vámi," odpověděl Harry a úkosem pohlédl a Remuse.
"Dobře děláte, Pottere," usmál se opět Malfoy a pokynul ostatním.
Smrtijedi spoutali Lupina a jeho společníka, jejich hůlky položili metr od nich.
Dva smrtijedi chytili Harryho za lokty.
"To aby si věděl, Potter, že Pán zla své sliby plní," ukázal Malfoy na spoutané, ale stále živé členy řádu.

"Takže jedem, Potter," ušklíbl se Lucius a chytl se Harryho v druhé ruce držíc kamenné přenášedlo.
Žádné komentáře
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.