Zrada?!

15.kapitola - Padlý anděl perfidus Misos 2/2

Po dlouhé době je tu konečně slíbená kapitolka. Pomalu se blíží konec, tak doufám, že to ještě s touto povídkou vydržíte...
Věnováno mé temné hvězdě Darkness deStination, nejen za úžasné betování (a já vím, že si toho dostatečně nevažím), ale i za psychickou podporu, které si ona asi sama není vědoma. Děkuji... Uhm, co víc dodat, snad jen, tahle kapitola je především o vraždění a... No vlasntě tam asi ani nic víc není. Takže upozornění, i když vím, že tohle stejně nečtete, morbidní scény, zdraví nebezpečné, návykové atd...
Smrtijedi seděli v kruhové místosti, čekali na příchod Pána zla. Všichni věděli kam šel, ale jen málokdo z nich tušil, za kým tam šel.

Nevšímali si zvuků, které se linuly ze sklepení hradu, vždyť bylo tak obvyklé, že se tam něco dělo. Někdo byl mučen, či zabíjen. Tak nač by se měli strachovat, nač uvažovat nad tím, zda právě tento zvuk není něčím jiný. Zda právě to není, to poslední, co uslyší před tím, než si pro ně přijde sama smrt...

***

Černovlasý chlapce pomalu zvedl ruku a otevřel dveře, které jej oddělovaly od smrtijedů ve vedlejší místnosti. Věděl, že jsou tam všichni, všichni, kteří ještě žili.

Při skřípotu dveří se několik smrtijedů otočilo, myslíc si, že spatří Pána zla.
Jaké bylo jejich překvapení, když místo jejich Mistra, prošel dveřmi mladík se zlověstným úsměvem, ze špičatých zoubků mu odkapávala krev, která rozhodně nebylo jeho.

Zabít... Zabij je všechny! Hned! Jdi!

Harry se mechanicky, se stále širším úsměvem, rozešel k nejbližšímu smrtijedovi. Ostatní jen vyjeveně sledovali, co se bude dít. Nikoho z nich ani ve snu nenapadlo, že Pán zla je mrtvý a že oni za pár okamžiků dopadnou stejně jako on.

Potter stále šel k smrtijedovi. Náhle rychlým skokem byl u něj a zakousl se mu do hrdla. Smrtijed zanaříkal, neměl však šanci.

Ostatní přisluhovači Pána zla se rychle vzpamatovali a všichni teď na chlapce mířili své hůlky. Nikdo se však ještě neodvážil vyslat na něj kletbu, netušili, co to má znamenat. Ti, kteří byli do plánu Pána zla aspoň trochu zasvěceni, si teď kladli otázku, proč chlapce Mistr pustil, co tím zamýšlí?
A ti ostatní se snažili neuvažovat nad tím, jak je možné, že se tu objevil Potter, který má být mrtev a navíc je teď tak podivně znetvořen...

Harry pustil sténajícího smrtijeda na zem. Podlaha se ihned zaplnila krví, jež vyvěrala s mužova prokouslého hrdla. Smrtijed umíral, ale nechtěl se jen tak vzdát, nechtěl umřít jak nějaký mudla na zemi v kaluži vlastní krve. Pomalu se plazil ke smrtijedovi, který stál nejblíž a jen zděšeně přihlížel.

Černé oči 'Chlapce, který přežil' se zaujetím sledovaly mužův pohyb. Když se dostal k smrtijedovi, ve kterém Harry poznal Draca, syna pravé ruky Voldemorta, jeho úsměv se ještě rozšířil.

Draco vykřikl, když se na něj začal ze země sápat umírající smrtijed. Setřásl zkrvavené ruce a urychleně ustoupil.

Právě ten výkřik jako by probral ostatní smrtijedy, kteří na černovlasého chlapce ihned začali pálit jednu kletbu za druhou.

Harry je stál a nechával kletby, aby jím procházeli. Nijak se nevzrušoval, neměl proč. Přisluhovači Pána zla mu neuniknou, tak proč jim nedát poslední možnost, aby odcházeli s vědomím, že se aspoň něco pokusili proti své zkáze udělat.

Pohled temných očí přejížděl z jednoho smrtijeda na druhého. Ti mladší se klepali strachy, přece jen nebylo úplně normální, aby tomu chlapci, který právě zabil jednoho z nich, neublížilo žádné kouzlo, dokonce ani 'Avada kedavra' na něj nepůsobila.

Potterův úsměv se opět rozšířil a opět tak odhalil malé ostré zkrvavené zoubky. Další mrštný skok, jímž tak moc připomínal zvíře. A byl u mladého Malfoye, který na něj se vzrůstající hrůzou hleděl.

"Ne-neubližuj mi," zanaříkal plavovlasý chlapec a zoufale hleděl na zakrváceného chlapce, který svůj skok zakončil těsně před ním.

Potter se jen ušklíbl. Něco v něm se však na okamžik zarazilo.

Proč bych mu měl vlastně ublížit?

Zabít! Teď! Hned! Rozdrásej mu hrdlo! Zardus ho!

Stačil moment, moment, na který se zastavilo bolestným poznáním srdce jednomu ze starších smrtijedů.
Lucius Malfoy s hrůzou hleděl na to, jak Potter, jak TO, ubližuje jeho chlapečkovi.

Aristokratská krev mladého Malfoye ohodila několik nejblíže stojících smrtijedů. Dracovo tělo dopadlo na podlahu. Na zemi se vytvořila další kaluž rudé krve, jež se pomalu rozlévala kolem plavovlasé hlavy mrtvého chlapce jako posmrtná svatozář.

Lucius se s zuřivým výkřikem vrhl na černovlasého mladíka, který mu právě zabil syna.

Harry byl však rychlejší. Pevně chytl Luciuse, který vřískal nesmyslné nadávky. Nehty, které teď spíš přípomínaly zvířecí drápy, se muži zaryly do krku. Několik kapek krve mu steklo na bílou košili a vytvořilo na ní červené skvrnky, ne nepodobné drobným kvítků.

Úsměv, který se nyní objevil na chlapcově obličeji by se snad i dal přirovnat ke krásnému, kdyby to však nebylo proto, že právě zabil druhého člena vážené šlechtické rodiny.

Smrtijedi nestačili ani zaregistrovat rychlý pohyb, který Harry udělal. To, co však zaregistrovat stačili, byla Luciusova hlava, která se odkutálela kamsi do kouta, zanechávaje za sebou rudou cestičku.

Tělo Malfoye dopadlo na zem vedle těla jeho syna. Krev aristokratů se slila v jednu temně rudou kaluž.
Smrtijedi tomu jen zoufale přihlíželi. Netušili, co mají udělat. Vždyť na Pottera neplatila žádná kletba, žádné kouzlo. Tak jak se jej mají zbavit? Jak si mají zachránit vlastní krky? Jak uniknout...

Někteří se rozeběhli do stran, jako by se snažili právě tam najít únikovou cestu. Přitom moc dobře věděli, že jediná cesta odsud vede před Letaxovou síť... Ale to by museli projít kolem 'Chlapce, který přežil' a to se nikomu z nich nezdálo bezpečné.

Většina z nich si už domyslela, že ani Pán zla neměl šanci, vždyť jak by se mohl bránit proti tomuhle monstru, které sám vytvořil? A právě tito smrtijedi, kterým už tento fakt došel, teď stáli a jak ovce čekaje na porážku, hleděli na Harryho, který se k nim nemilostrně blížil.

Peterson byl jeden z těch, kteří si ještě stále nehodlali přiznat pravdu a snažil se najít nějaký únik. Nějakou cestu pryč. Když už ne kvůli sobě, tak kvůli Řádu, který tuhle informaci musel mít. Musel mít možnost se nějak připravit, protože smrtijed nepochyboval, že pak jsou na řadě právě oni.

Za sebou zaslechl zvuk, po kterém mu přeběhl mráz po zádech.
Bledý Peterson se otočil, to co spatřil byl opravdu nechutný pohled.

Smrtijedi, kteří stáli a jen čekali, až si pro ně smrt, která právě měla podobu Pottera, přijde, byli teď doslova rozmetáni po celé síni.
Jejich krev stékala po stěnách, tvoře na nich podivuhodné obrazce. Vnitřnosti, které ještě před několika málo okamžiky byly pevně poskládané uvnitř něčího těla, byly nyní rozházené všude kolem a tekutiny, které z nich vytékaly se mísily s krví a exkrementy, těch nešťastníků, kteří pohled na krvavé zvěrstvo nevydrželi.

Zvuk, který Petersona donutil se otočil byl zvukem trhajících se šlach.
Smrtijed se zděšením sledoval jak Potter zlomyl vaz jednomu z jeho druhů a pak mu pomalinku začal vytahovat hlavu i s páteří z těla. Smrtijed už byl naštěstí mrtvý...

Zabít...

Potter zamířil k dalšímu, zmateně pobíhajícímu smrtijedovi. Ostré zoubky se ve světle loučí zaleskly a zakously se do dalšího hrdla, poměrně nevinného smrtijeda. Řev se nesl místností, kde ještě pár nešťastníků čekalo na svojí zkázu.

Ovzduší bylo naplněno směsí pachů. Pach krve, moči, potu se mísil s pachem strachu a utrpení. Bledí smrtijedi se už ani nesnažili utéct. Pár ještě marně zkoušelo na Pottera seslat nějakou tu kletbu, ale nebylo jim to nic platné.

Akorát na sebe přitáhli pozornost a mohli si být jistí, že další na řadě jsou oni a že zemřou ještě bolestivější smrtí, než předcházející smrtijed.

Peterson se vrhl ke krbu.Neohrabaně se snažil nalézt Letax. Avšak ruce se mu natolik třásly, že byl skoro bez šance dostat se odsud pryč. Věděl, že má jenom jeden pokus, pak už bude mrtvý, jeho tělo bude rozdrásáno na několik částí a bude ležet na zemi v kaluži tělesných tekutin.

Tam, u krbu, zabij ho. JDI!

Harry se opět jako stroj otočil, už ani neuvažoval o tom, co dělá a proč to dělá, nemělo by to smysl.

U krbu spatřil jednoho z nových smrtijedů, jak se snaží cosi najít. Po chvíli mu to došlo. Smrtijed právě rozžehl oheň.

V černých očích se zlověsně zablýsklo. Urychleně se vydal k opovážlivému smrtijedovi.

Cestou zabil dva přisluhovače Pána zla, kteří se mu nevědomky připletli do cesty. Rozzuřeně pokračoval dál.
Nikdo neunikdo. Nikdo!

Peterson rozžehl oheň. V duchu se modlil, aby se co nejrychleji rozhořel a on do něj mohl vhodit Letax a být pryč odsud, pryč z tohoto šílenství.

Koutkem oka spatřil Pottera, jak se k němu blíží.

Rychle vhodil do plamenů Letax a vyřkl adresu Grimmauldova náměstí.
Náhle jím projela vlna úporné bolesti. To se mu drápy Pottera zaryly do těla, zanechávaje po sobě nenapravitelné škody.

Smrtijed cítil, jak jej život pomalu opouští, ale musel... Ještě musel podat zprávu. Říct Řádu, aby se připravil na nájezd posla smrti. Na 'Chlapce, který přežil'. Na toho, který zabije vše, co mu stojí v cestě.

Harry stál před, nyní již prázdným krbem. Po ruce, kterou Petersona poranil mu stékala smrtijedova krev.

Rozzuřeně se otočil k tomu zbytku smrtijedů, kteří zatím unikli z jeho spárů. Vztekle zařval. Teď víc, než kdy předtím se podobal vzteklému zvířeti, které někdo nedopatřením pustil z klece.

Vrhl se na skupinku smrtijedů, kteří se krčili v rohu.
Během mžiku je rozerval na kousky.

***

Jdi a zabíjej!

Potter vstoupil do krbu a stejně jako před ním Peterson i on nyní vykřikl adresu ústředí Fénixova řádu.
Nepochyboval o tom, že již na něj čekají.



Pozn.: No jo, dobře, tak jsem přeháněla. Zas tak brutální to nebylo. Ale aspoň si teď nemůžete stěžovat, že sem vás neupozornila, kdyby se to někomu brutální zdálo... XD
Poslední komentáře
19.03.2008 16:19:01: je to nechutné! Nikdy bych nevěřila, že mi bude líto smrtijedů, ale tohle je vážně moc!!!!!Kdyby ta ...
08.11.2007 14:28:08: Aillen: Teda já bych si tou havětí spíš nebyla jistá u smrtijedů, řád je havět na 100% smiley Děkuji z...
08.11.2007 13:22:22: Mno... Jaksi si příště rozmyslím, jestli budu jíst před čtením tvých povídek nebo až pak. Jako krev ...
03.11.2007 21:56:08: To je tak morbidní až se mi to líbí. Jsem napnutá jak struna jak to skončí. Doufám, že dobře a Potte...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.