Zrada?!

16. kapitola - Povinnosti Řádu

Máte tady předposlední kapitolu. To znamená, že bude ještě jedna, poslední a měl by to být spíš takový Epilog, tak uvidím jak to vyjde…
Jinak, prostě sem si to nemohla odpustit, takže platí stále to samé upozornění jako u předešlé kapitoly. Místy lehce brutální, berte na to ohledy a pokud máte hodně slabé žaludky, tak nečtěte! =) Vím, vím, už to zabíjení začíná být stereotypní, ale do konce této povídky se toho už nezbavíte, berte to ale z té lepší stránky, už jenom dvě kapitoly… Muhehe ;D
Věnováno Sasky, která si tuto kapitolu přála. Komentujte ať mám aspoň trochu představu, kdo se mnou a s touto povídkou vydržel až do konce…
Fénixův řád se začal seskupovat na Grimmauldově náměstí před domem číslo dvanáct.
Oproti smrtijedům měli tu výhodu, že více-méně věděli, do čeho jdou a většina z nich zde byla dobrovolně.

Málokdo z nich však chtěl uvěřit tomu, co slyšel. Nikdo prostě nevěřil, že Potter ještě stále žije a že před pouhou chvílí vyvraždil Temnou stranu a nyní se chystá na ně.

Proč by to dělal? To byla nejčastěji kladená otázka těch, kteří stále zastávali názor, že není možné, aby to byl Potter. Třeba je to jen nějaký trik Pána zla.

Ale i tak bylo nutné se na nadcházející boj připravit.
Proto nikdo nebyl v domě. Podle Snapea, který automaticky převzal vedení, se Potter přenese Letaxem a začne zabíjet v domě.
Většina členů řádu proti přesunu ven protestovala. Přece jen, teď byli hodně na ráně, kdyby se jednalo pouze o past Pána zla.

Ve žlutém světle pár pouličních lamp stálo několik kouzelníků. Všichni měli ruce s hůlkami v pohotovostní poloze a napjatě hypnotizovali dveře domu, který mudlové ani ti, kteří neznali adresu, nemohli spatřit.

***

Harry prošel krbem a stanul v malé kuchyni na ústředí Fénixova řádu. Rozhlédl se kolem.
Jistě, mohlo ho napadnout, že je ten smrtijed stačí varovat a oni se stihnou ukrýt. Ale před ním se nikdo neschová, nemají šanci.

Pomalu začal prohledávat dům. Nebylo kam spěchat. Čas byl na jeho straně, stejně jako všechno jiné. Fénixův řád neměl šanci.

Potter byl pevně rozhodnut ublížit. Ublížit jim daleko víc, než ublížil smrtijedům. Pobít řady Fénixova řádu, za jejich opovážlivost vzdorovat mu, za to, že se před ním snaží ukrýt.
Měli by to přece o tolik lehčí, kdyby počkali. Kdyby stejně jako smrtijedi čelili smrti tváří v tvář...

Procházel dům a ničil. Ničil vše, co mu přišlo do cesty.

***

Členové řádu hleděli na dveře. Pomalu upadali v otupění. Ne, nevěřili, že někdo přijde, že se něco stane. Začínali si myslet, že šlo pouze o nějaký prostý trik, o nějaký žertík...

Vchodové dveře se náhle s prásknutím otevřely.

Ven vyšla postava zahalená v temném hábitu. Na hlavě neměla kápy, jak bylo zvykem u smrtijedů, a tak si každý mohl hned uvědomit o koho jde.

S úžasem, děsem, náhlým pochopením... Všichni zírali na 'Chlapce, který přežil, aby zničil svět'.

Ano, uvěřili. V ten jediný prchavý okamžik všichni uvěřili, že je to 'jejich' Harry. Že se vrátil, aby jim pomohl. Že to všechno byl jen pouhopouhý sen a Potter bude opět jako dřív.
Ale byl to jen okamžik. Jen pouhá iluze.

Chlapec pomalými kroky mířil k semknuté skupině kouzelníků. Usmíval se. Ano, on neměl proč se bát. Jemu nemohli ublížit, jeho nemohli zranit, zabít, pokořit... Ale on mohl a také se k tomu chystal...

Došel až pod světlo jedné z pouličních lamp.
Členové řádu se zděšeně otřásli. Okamžik naděje zmizel stejně rychle jako se objevil.
Zírali na mladíka a uvědomovali si, že už to není chlapce, ale démon. Temná moc, která je přišla zabít.

Přišlo to z ničeho nic. Harry pozvedl ruce a z nebes sjelo několik blesků, jenž zasáhly dva členy řádu. Ne, nešlo o akt milosrdenství. Ještě několik minut poté se spálená těla cukala v křečovitých bolestech a nikdo nebyl schopen jejich utrpení zkrátit, všichni byli příliš ochromení tím, co se stalo. Věděli, že nemají šanci vyhrát, ale stále ještě doufali, že budou mít šanci přežít, ale teď... Co teď, teď zemřou a nikdo a nic jim nepomůže.
Statní bojovnící Fénixova řádu se třásli hrůzou. S neutuchajícím děsem hleděli na chlapce, který k nim s 'milým' úsměvem natáhl pravou ruku.

Z Harryho ruky vytryskl plamen. Těsně před kouzelníky se rozpojil na několik menších plamínků a zasáhl pět kouzelníků.

Kouzelníci vzpláli. V bolestné agónii ječeli. Jejich křik se nesl tichou ulicí. Puch spáleního masa stoupal od země, kde teď, již mrtvá těla ležela.
Několik členů řádu se s odporem odvrátilo. Někteří to nevydrželi a vlivem šoku, smradu a stále většího děsu se pozvraceli.

"Mohli jste jít, dokud byl čas, teď zemřete," klidně pronesl mladík a opět vykročil k seskupení.

Pár členů se zbaběle rozhodlo uprchnout. Nebylo jim to však dopřáno.
Potter vyslal neznámou kletbu, kouzlo z černé magie...

Kouzelnící padli k zemi, řvali bolestí.

Ostatní členové se s hrůzou otočili, aby zjistili, co se stalo. Vzápětí jim bylo jasné, že to neměli dělat, akorát se tak přesvědčili o tom, že opravdu zemřou a ještě předtím budou trpět. Trpět tak, jak si nedovedli představit ani v té nejhorší noční můře.

Ti, kteří se pokusili uprchnout, teď leželi na zemi. Nemohli ani jinak. Nemohli stát... Neměli na čem... Leželi na zemi, hystericky vřískali a s šílenstvím v očích zírali na pařáty a zbytky svých končetin. Krev se roztékala všude kolem nich, pomalu umírali...

***

"Musíme jim jít pomoc!"
"Pššš," Snape položil ruku na Siriusovu pusu, nemohl dovolit, aby je Potter našel.
"Uhm," Black se snažil vyprostit ze sevření.
"Buď ticho, chceš aby nás taky zabil?" zavrčení.
"Ale vždyť je to Harry," namítl Black, kterému se podařilo setřást ze sebe Severusovu dlaň.

Už nějakou tu chvíli seděli zavření v mudlovské garáži, která byla poblíž Fénixova sídla.
Skrývali se, i když věděli, že jim to nepomůže. Věděl, že až se Potter vyřádí na těch venku přijde si pro ně. Nic je nezachrání. Stejně jako nic nezachrání ty venku. Oni dva nic nezmůžou. I když si to teď možná ještě namlouvají...

Skrývali se proto, aby se dál nemuseli dívat na utrpení svých přátel. Skrývali se proto, aby neviděli strach a bolest v očích těch, kteří právě umírali. Skrývali se... Proč vlastně? Stejně je čeká stejný konec, jako všechny. Bolest a pak smrt...

***

"Nemusíte se skrývat," promluvil medový hlas kousek od nich.

Snape sebou trhl. Bylo mu jasné, co teď přijde. S hrdým výrazem se otočil k Potterovi, který stál ve světle, jenž do garáže vnikalo právě otevřenými dveřmi. Nechtěl dát najevo strach, bolest, nic. Nechtěl, aby jej pokořil zrovna Potter.

"Harry, prosím," Blackovi bylo jedno zda chlapec uvidí jeho strach. Snape se na něj jen rychle podíval, bylo mu jasné, co chce, ale proč? To ještě pořád nechápal, že Potter není na jejich straně, že má svojí vlastní. Tu, která momentálně vyhrává...

"Ale, ale, snad bys neprosil," usmál se chlapec.
"Chtěl's mě zabít, víš, tak proč bych tě měl ušetřit?" podivil se Harry.
"A taky tě zabil," zavrčel Snape.
"Ticho! Tebe se nikdo na nic neptal," Potter mávl rukou. Severus odletěl ven na chodník, mezi mrtvá těla svých spolubojovníků.

"Zabil jsi a já teď zabiju tebe," mladík se blížil k Blackovi.
"Kdo... Kdo jsi?"
"Harry," prostá odpověď.
"Ne, ty nejsi Harry, Harry by nikdy nezabil nevinné lidi..."
"Nikdo není nevinný. Vy všichni si svůj osud zasloužíte, já jen pouze vykonám poslední soud."
"A kdo bude soudi tebe?" zoufale.
"Já soudím, nejsem souzený."
"Harry, prosím, uvědom si, co jsi udělal, co děláš."
"Vykonávám osud, ten který by si pro vás stejně přišel," rozhodně.

"Nedělej to!"
"Proč bych neměl," znuděně.
"Jsem tvůj kmotr!"
"Máš pravdu... Zemřeš rychle," úsměv.

"Avada ked-"

***

Kdesi daleko se s tlumeným výkřikem probudil chlapec, chlapce s jizvou na čele. S jizvou ve tvaru blesku.



Pozn.: Je to kratší, ale to jen proto, abych měla tenhle konec a zbytek byl v poslední kapitole... Jinak, vidíte, tady nebylo mučení, se lepším, jsem méně brutální... =) Si to budu muset v nějaké jiné povídce vynahradit...
Poslední komentáře
20.12.2007 15:57:55: Já nwm... ve svý sestře se nevyznam
20.12.2007 15:24:00: Ach, tak to potom jo, to je ale divný čtení... Co z toho má?
20.12.2007 15:22:53: Přála bych ti vidět, jakym stylem čte... Tak dvě slova v každej větě...
20.12.2007 15:20:39: Aha, tak to potom jo a to za půl hodiny stihla přečíst celou povídku..?smiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.