Zrada?!

5.Kapitola - Půjde to ještě zvrátit?

"Bylo to pro jeho vlastní dobro," odpověděl tiše Brumbál.
"Jak pro jeho dobro, víte vůbec jak ho to mrzelo, když zjistil, že jste mu zase něco tajili?" vybuchl Ron.
"No tak, Rone!" okřikla ho paní Weasleyová.
"Nech ho, Molly, má pravdu. Měli jsme to Harrymu říct, není už malej kluk, pochopil by to," řekl Sirius.
"Pochopil? Tak jak to, že se přidal na stranu zla?" pohrdavě si odfrkl Snape.

"Tobě by se taky nelíbilo, kdyby ti někdo tolikrát lhal," otočil se na něj Black.
"No jo, ale tohle byl tvůj nápad pokud si už nevzpomínáš. To ty jsi mu to nechtěl říct," setřel ho Severus.
"Nechte toho obviňování, měli bysme Harryho najít a snad nám to vysvětlí," ozval se Lupin.
"Vysvětlí, vždyť na nás útočil," zamračil se Snape.
"Brumbále, co chcete dělat?" přerušil je pan Weasley a pohlédl na ředitele Bradavic.

Všichni utichli a otočili se v očekávání odpovědi na jmenovaného.
"Přikláním se k Remusově návrhu najít Harryho a zeptat se ho, třeba to je jenom rozmar," odvětil smutně Brumbál.
"Klidně, ale pak neříkejte, že jsem vás nevaroval," ušklíbl se Snape.
"Ty jdeš, ale s námi," ušklíbl se na něj Sirius.
"Co?"
"Sirius má pravdu, pokud chceme Harryho najít bude potřeba každý zdravý kouzelník a sám víš, že po posledním útoku smrtijedů, jich moc nemáme," vysvětlil ředitel.
"Už bysme asi měli jít, pokud ho chceme ještě dnes najít," ozval se Lupin, když se Snape neměl k odchodu.
"Jasně, jdeme. Půjdeme my tři, bude to tak nejlepší," řekl Black a kývl na Remuse a Severuse, tím zabránil panu Weasleymu přidat se k nim.



Mezitím ve Voldemortově sídle:
"Vedl sis dobře, Harry," uznale na něj pohlédl Voldemort.
"Vážně?"
"Jistě, ani jsme nečekal, že na Blacka zaútočíš," usmál se, i když v jeho podání to spíš vypadalo jako úšklebek.
"A proč bych na něj neměl útočit, je stejnej jako ti ostatní."
"Tak to je dobře, že to bereš takhle, aspoň nám budeš co platnej v další misi."
"Jakej, kdy bude?" vyhrkl Harry.
"Vidím, že se těšíš, no už brzo se dočkáš," odpověděl Voldemort.

Z jejich konverzace je po chvíli vyrušilo zaklepání na dveře.
Dovnitř vešel mladý Smrtijed.
"Co je?" vyštěkl na něj jeho pán.
"Pane, stráže hlásí, že se kolem potulujou krysy, nejspíš hledají jeho," kývl Smrtijed směrek v Harrymu.
"No a co, zabíte je."
"Ano pane, to jsme taky chtěli hned udělat, ale oni tvrdí, že podle nějakého starýho zákona je nesmíme zabít dřív, než doručí poselství," rozklepal se strážný obavou, zda udělal dobře, když nechal vetřelce žít.
"Ano, tak dobře přiveďte je," pokynul mu.
"Pane, je tu ještě něco," odvážil se říct mu další špatnou zprávu.
"Co?"
"Jeden z nich je zrádce."
"Snape," zablýsklo se Voldemortovi v očích.
"On se sem ještě odváží přijít?" podivil se Harry.
"Zdá se, že má víc odvahy, než rozumu," použil Voldemort lehce zkomoleno mudlovskou frázi.
Harry, který si toho pochopitelně všiml, nic neříkal, jen se zlomyslně ušklíbl.
"Tak jdi, přiveď je," odehnal věrného Smrtijeda a otočil se zpět k Harrymu.

"Čemu jsi se smál?"
"Ni-ničemu," zakoktal se Harry, když se snažil zabránit smíchu.
"Možná by nebylo dobrý ti to říkat teď, pak by sis vztek vybil na vězních," řekl Harry už normálním hlasem, i když v očích se mu nebezpečně zablýsklo.
"Tak dělej poslouchám, co jsme řekl, tak vtipného?"zlobně na něj pohlédl.
"Víš vůbec o tom, že i přesto jak moc si zakládáš na čistej krvi a jak moc nesnášíš mudly, tak používáš nějak moc jejich výrazů," odvětil klidným hlasem Harry, ale vzápětí se začal opět smát.
Teď už se to ani nesnažil skrývat, věděl že tím co řekl Voldemorta naštval, ale nemohl si pomoc.



U našich vězňů:
"Kam nás vedou?" zeptal se z obavou v hlase Lupin.
"Nejspíš k Mistrovi," odvětil Snape, snaže se, aby se mu netřásl hlas.
"Doufám, že máš pravdu a ta věc s tím, že nás nemůže zabít jako posly platí," otočil se na něj pro změnu Black.
"Měla by, musí vyslechnout, co mu chceme říct a až potom nás smí zabít," řekl Snape.
"No tak to jsi mě teda potěšil," zamručel Sirius.

Už byli skoro u dveří vedoucích k Voldemortovi, když najednou uslyšeli zevnitř veselý smích.
Všichni ihned poznali komu patří, vždyť jeho majitele slyšeli smát se už tolikrát.
Jejich vyděšené pohledy se střetli jen na pouhý okamžik, ale ten stačil aby poznali, že si všichni myslí to samé, pro návrat Harryho na jejich stranu je už nejspíš pozdě.
Žádné komentáře
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.