Zrada?!

6.Kapitola - Záhada

Nestačili si už nic říct, první smrtijed rozrazil dveře a další je vtáhli dovnitř.
Lupin se snažil zabránit třasu, který ho pohltil jakmile vešli.
Cítil jak Snape vedle něj se taky nepatrně třese.
Pohlédl mu do obličeje, udivilo ho, že je tak klidný, tak ovládaný, přitom jeho zabijí určitě jako prvního.
V ten moment si Remus uvědomil, že nejspíš udělali chybu, když sebou Snapea brali, přece jenom pokud neplatilo, že je nesmí zabít, tak to, že je tu Snape jim moc nepomohlo. Lupin otočil hlavu na druhou stranu, kde stál Sirius, i on pozoroval Snapea a nejspíš přemýšlel o tom samém, co Lupin.

"Ale ale, tak Brumbál k nám vyslal posly," nesl se k trojici obklopenou smrtijedy ledový hlas.
"To je od něj milé, mí drazí smrtijedi si nemají s čím hrát," pronesl a temně se zasmál.
"Ale nás nemůžete zabít, jsme poslové a to se musí dodržovat," ozval se Sirius a Lupin obdivoval nejen to, že se ozval, ale především to, že se mu netřásl hlas.
Remus i přes to, že byl dospělý a byl členem řádu, měl z Voldemorta pořád strach.

"To samozřejmě vím, tak co chcete?" chladně odvětil Voldemort.
Kruh smrtijedů se rozestoupil tak, aby jejich Mistr mohl projít až k vězňům.
"Jdeme za Harrym," hleděl obávanému Pánu zla do očí Black.
"A seš si jist, že on chce mluvit s vámi?" ušklíbl se Voldemort.
"Musí."
"Dobrá nechám vás k němu jít, ale pouze jednoho," zašklebil se.
"Dobrá, jdu já," prohlásil hned Sirius, ale Voldemort ho zadržel.
"Ne, on půjde," ukázal na Lupina.
"Proč?" chtěl vědět Black.
"Do toho ti nic není," odsekl Voldemort, normálně by se byl Sirius už válel v bolestech po zemi, za tu drzost, ale dnes ne, byl zvědav jak Potter zareaguje, věděl přibližně co smí i co se stane pokud to poruší. A tomuhle vlkodlakovi i přesto, že byl z Brumbálovy strany věřil, věděl že ten by nevyžvanil nic, co by neměl, oproti tomu Black by se nejspíš otočil a hned běžel za Brumbálem.

Remuse chytli za ruce dva smrtijedi, kruh se rozestoupil a oni ho z něj vyvedli.
Teď teprve spatřil zbytek místnosti, spíš sálu.
Na jeho konci seděla v křesle nevelká postava, dění kolem nevnímala a něco si četla.
"Jdi, ale nic nezkoušej," varovali ho ještě smrtijedi, pustili ho a vrátili se do kruhu, kde zůstali uvěznění zbylí členové řádu.

Lupin jen těžce vzdychl a vydal se k Harrymu.
Byl už jen kousek od něj, vypadal, že je velice zabrán do knihy rozložené na kolenou.
Jak se, ale Remus blížil všiml si, že Harryho oči se po stránce nepohybují, nepochybně nečetl, spíš byl zaposlouchán do dění na konci sálu.

Vlkodlak si před něj stoupl.
Harry sebou trhl, všiml si ho teprve nyní.
Remus si ho zkoumavě prohlédl, vypadla jako jindy, jen pod očima měl zřetelné kruhy a z ucha mu vysel růžový provázek.
Trochu podiveně se na ten provázek zahleděl, věděl co to je, ultradlouhé uši dvojčat Weasleyových. Ale kde se vzaly tady? A na co je má Harry?

"H-Harry," promluvil chraptivě.
"On ti dovolil sem jít?" zeptal se nedůvěřivě Potter.
"Ano,"
"Jaký je můj bubák?" chtěl vědět Harry.
"Mozkomor," Lupin nechápal kam tenhle rozhovor směřuje.
"Fajn," rozzářil se najednou Potter.
"Totiž jen jsme zkoušel jestli to jsi ty, jestli něco nezkouší Voldemort," objasnil, když spatřil jeho nechápavý výraz.

"Harry, nás sem poslal Brumbál, abychom zjistili, co se stalo," začal Lupin.
"To se dalo čekat," vzdychl chlapec.
"No a nemohl by si to nějak vysvětlit?"
"To mohl, ale jenom tobě," přisvědčil Harry.
"Ale proč, to nechápu?" divil se Remus.
"Vysvětlím ti to. Co víš o návratu Siriuse?"
"No já nevim, prostě se jednou ráno objevil nikdo neví jak, dokonce ani on sám to neví," uvažoval Remus.
"No právě, neví.Protože to vědět nemá v tom to je. Kdyby to Sirius věděl, tak by to přece nemělo smysl, ne?" mírně se usmál Harry, byl to ale takový bolestný úsměv.
"Takže tedy jak začít? Asi koncem prázdnin..." začal Potter vyprávět podivný příběh, který zasáhl všechny kolem.

Black se Snapem mezitím nervózně přešlapovali uvnitř kruhu, hlavou se jim honily odlišné myšlenky, které se v podstatě ptaly na to samé: Přežijeme to? Co Harry?
Smrtijedi už byli taky nervózní, ale protože jejich Pán stál vně kruhu a pozoroval vzdálenou dvojici, neodvažovali se pohnout.
Tak se jen sem tam ozval tichý sykot jak si mezi sebou sdělovali informace.

Na opačném konci se právě sbíral s tvrdého křesla Lupin.
"Něco vymyslíme," pohlédl smutně na Harryho.
"Nezapomeň nesmíš to nikomu říct," varoval ho ještě Potter
"Jsou i jiné způsoby předávání informací," nepatrně se usmál Remus.

Trochu rozklepaně z toho, co si právě vyslechl se vracel ke kruhu smrtijedů.
"Doufám, že jste to už vyřídili a víc nás zde nebudete obtěžovat, jinak už moji drazí smrtijedi nebudou tak shovívaví a já také ne," upřel na něj své červené oči Voldemort.
"Jistě, my se sem už rozhodně nevrátíme," odsekl Lupin.

"Vyhoďte je," dal Voldemort povel smrtijedům.
Žádné komentáře
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.