Nadpřirozeno

Ztracená

Někdo je ztracený, někdo zatracený...

Láska se ztratila v dáli,

řekni mám dělat, že ji znám?

Doufala jsem, že se plete, ten muž, jenž oznámit -

přišel krvavý chrám.

Proč jsi chodila do lesa sama?

Proč poslouchalas temný hlas?

Varovala jsem tě, já v podsvětí známa

a ty?

Chtělas být jednou z nás.

O úplňku snad lesu vládneš,

jindy jen kořistí stáváš se.

Myslíš, že temného ducha ty ovládneš?

Netušíš jak moc mýlíš se.


Do lesa vstoupila, ven vynesli ji mrtvou.

Věděl, co dělá, znala tu temnotu.

Věděla o lásce, jenž stala se krutou.

Nechtěla vidět světa daň prostotu.

Zajímala se o tvůj svět -

avšak pravdu nechtěla znát.

Temná noc přichází -

myslíš, že začíná se bát?


Otrok noci po krvi touží,

celé dny v zajetí sám on se souží.

Jakmile vejdeš, přestane doufat,

možná sis neměla tolik zbytečně zoufat.

Démon vyslechne tě, pak tvou duši zničí,

víš, on je Temnoty. A poté?

Ničí...

 


Žádné komentáře
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.