To co se jinam nevešlo

Deprese

Neštěstí s bídou chodívaj společně,

obchází denně lidská obydlí.

Lidé se na ně netvářej moc šťastně,

vždyť tady u nás princezna bydlí.

A tu když navštíví neštěstí s bídou,

má tvář, pleť, popsanou, jak bílou křídou.

Rudé rty promlouvaj, tichounké verše,

Vlasy, čerň havraní, lesknou se, tence.

Odešla princezno, však vrátíš se zpátky,

tvé krátké návštěvy, jsou pro nás svátky.

Odcházíš znovu, já doufám na návrat,

vždyť tvoje oči jsem spatřila jen párkrát.

Tvé slastné jméno,ústům mým lahodí,

rty míváš po ránu jak červeň jahod.

Pomoci, porady, rozdáváš po hrstech,

snad tvá krása nezmizí v rozházených kostech.

Pozor má milá, pozor si dávej,

na chlapce jenž stojí v temném stínu.

Rukama nad hlavou nešťastně mávej,

ať víme kdy pomoci ti žít zase v míru.

My podáme pomocné ruce ti dříve,

než ozvou se v dálce poplašné zvonce.

A pak má milá, pak spolu půjdem,

až dojdem na kraj samého konce.
Žádné komentáře
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.