Harry Snape - Vyvolený?

1.kapitola

Tuhle kapitolu jsem překládala poměrně dávno a zpětně jsem si jí teď po sobě již nečetla. Vím, že je tam pár nesrovnalostí a zkomolenin (kostrbatost a tak...), ale snad se tím prokoušete. Za zmatenost kapitoly nemohu, ale zvykejte si, povídka taková občas opravdu je... ;o)
Lily seděla u svého malého synka. Roční dítě leželo na posteli a nevědělo, že jeho máma nad ním pláče. Věděla. Již od dávno, že zemře a James s ní, tak zněla věštba.

"Neodejdu... Vrátím se, milovaný," pověděla, načež vyšla z domu. Přemístila se na staré místo, kde už byl James. Usmála se a zodpovědně zrušila kouzlo kolem nich.

Třicátého prvního října zaslechli cizí kroky. Lily a James seděli v domě a sledovali bavícího se synka, když náhle kdosi vyrazil dveře kouzlem.

"Lily, vem Harryho a utečte! Já ho zdržím, utíkejte!"
Lily hned nato položila dítě do kolébky a sama vzala do ruky hůlku, ale pozdě. Její manžel padl k mrtvý k zemi.

"Ustup, jsi sama." Vešel Lord Voldemort. Lily s pláčem kryla svým tělem dítě před smrtící kletbou. Padla mrtvá, jejími posledními slovy bylo: "Láska vždy zvítězí."
Zelený paprsek zasáhl později i malé dítě, ale odrazil se od Harryho a vrátil se do Voldemorta, který z křikem zemřel.
Jeho tělo se spálilo dočerna. Malý Harry však i nadále spokojeně spal v kolébce. Nevěděl o tom, že se stal sirotkem a nebo snad ano?

Brumbál byl po vyslechnutí zprávy Kingleyho o smrti Potterových a Raddleya, smutný, neboť věštba se vyplnila. Přinejmensím tak měli naději. Věděl již kam umístí malého Harryho, kterého nyní noviny oslovovali jako: "Chlapce-který-přežil."
Přemístil se do zničeného domu v Godrikově dole. Hned zaslechl pláč dítěte.
Pohlédl na chlapca a zpozoroval na čele znamení podobné blesku.

"Všechno dobře dopadne, Vyvolený," pravil k němu a chlapec přestal plakat. Usnul na rukách Dorcas Meadsown, své kmotry.

Sirius byl na rozpacích. Nejen z toho důvodu, že jeho přátelé zemřeli, ale také proto, že nemůže vychovávat svého kmotřence. Kdyby nebylo Remuse, který seděl v křesle a konejšil Blacka, hned by se vydal za Brumbálem a řekl by mu množství nepěkných slov, aspoň to by mohl, když už nic jiného.
"Harry je na bezpečném místě." To bylo vše, co se dozvěděl.

Rok a půl staré dítě mířilo na oddělené intenzivní péče v nemocnici u svatého Josefa v Londýně. Lékaři dělali co mohli, aby dítě uzdravili, ale ono nereagovalo na žádné léky. Pouze jeden muž věděl více. On sám byl kouzelníkem vyslaným na misi do této nemocnice, aby jako mudla pomáhal kouzelníkům přejít ke sv.Mungovi.
Za tmy vytáhl hůlku, dvakrát mávl a dětské tělíčko zmizelo. Dezorientovaný doktor ztratil z paměti část vzpomínek, v níž figuroval chlapec.

V nemocnici u sv. Munga mohli klidně pomoci chlapci, kdyby to nebylo pracné. Nejdůležitější byla krev chlapce, neshodovala se s krví Jamese nebo Lily. V nemocnici každý kouzelník musel nechat otestovat svojí krev, zda-li by bylo bezpečné jí chlapci dát.
Chlapec ani nebyl v zodpovědném věku a krev jeho rodičů neodpovídala. Umíral. Byl zmlácený, krvácel a i po doplnění krve byl hrozně bledý. Některé rány naznačovaly, že to nebyl první 'Strýcův výbuch', jak řekla, podle mudlovského doktora, jedna z tet syna Petunie Dursleyové, sestry Lily a opatrovnice chlapce. Sestra Vernona Dursleye, manžela Petunie, našla dítě v komoře pod schodištěm a okamžitě jej přivezla do nemocnice.

Brumbál se cítil strašně, když se o tom dozvěděl. Věděl, že Sirius mu nikdy neodpustí, že mu nebylo dovoleno, po smrti Lily a Jamese, vychovávat chlapce.
Myslel si, že tam bude v bezpečí. Mýlil se. Sirius s Dorcas měli přijet za pár minut a on sám nevěděl, jak jim poví o celém incidentu.
Přivedl je Severus Snapa a když se měl na odchodu, paní Meadsownová jej poprosila, aby zůstal. opíral se o stěnu a bezeslov čekal až Brumbál začne.

"Stala se nehoda," začal. Sirius se narovnal. Albus si povzdechl.

"Siriusi, dřív, než vybuchneš si mně vyslechni. Harry je v nemocnici na oddělení pro kritické případy.

"To je nějaký omyl, James a Lily jsou..." začal Black, ale Dorcas vstala.

"James nebyl Harryho otec," řekla paní Meadsownová. Sirius chtěl něco namítnoust, ale předešla jej.

"Harryho otcem jsi ty, Severusi," pověděla vážně. Snape zaprskal.

"Jasně a co ještě?" zeptal se, hledě do očí ženě, která si pevně stála za svýma slovama. Severus se opřel o křeslo, aby neupadl.

"Co to říkáš? Naše Lily a ten smrtijed?" zeptal se Black. Snape jen hleděl před sebe a ne se probrat.

"Proč mi nic neřekla?!" vykřikl Snape.

"Člověče, víš o čem mluvíš? Pamatuješ si všechno z vašeho 'vztahu'? Chtěla ti to říct, ale... Odešla tý samý noci, co ti to měla povědět." Dorcas nebyla ráda, že po smrti Lily to musí být ona kdo vysvětlí Snapeovi, proč jenom ona veděla o tom vztahu, o dítěti a celé pravdě svázané se Severusem a panem Potterem.

Snape vystřelil z kabinetu, třískaje za sebou dveřmi Dorcas oživila jeho svědomí a požádala ho, aby zašel do nemocnice a pomohl chlapci. Snape vešel do svých komnat a vzal do ruky láhev Ohnivé whisky. Vešel do ložnice a upil lok alkoholu. Lehl si na postel a připomínal si chvíle, kdy mu Lily dávala najevo, že jí není cizí.
Usnul po druhé hodině ráno, do té doby vypil polovinu láhve whisky.

Probudil se s kocovinou, ale byla sobota, tak dál spokojeně ležel přemýšlel nad tím, co se snažil zapomenout. Proč mu řekli, že je to tak vážné. Na snídani nešel, avšak na oběd jít musel, tam jej Brumbál hned zahnal do kabinetu.

"Severusi, očekával jsem od tebe víc rozumu! Musíš se jít hned opít?! Vidím na tobě už z dálky, že sotva stojíš na nohách a v nemocnici ti umírá syn!" křičel, co mu hrdlo stačilo. Severuse bolela hlava. Nyní věděl, co zapomínal.

"Jdi a udělej se sebou něco, později pojedeme do nemocnice. Hned," řekl Albus. Muž vyběhl z kabinetu.
Za hodinu stál opět u Brumbála. Přenesli se letaxem do nemocnice kde panoval velký zmatek.

"Promiňte, kde leží Harry... Potter?" zeptal se Albus. Ošetřovatelka jim řekla, že na pokoji 705 na oddělení 'Kritického stavu dětí".

Oba tam zamířili, vstoupili do chodby, kde každý mohl být sám v klidu. Do každého z pokojů vedly dřevěné dveře, ale nebyly zde žádné stěny a velká okna. Šli dál a nakonec našli správný pokoj.

Black seděl na lůžku postaveném naproti posteli. Na jeho kolenouch ležela hlava spící Dorcas. Malý Harry byl položený do sítě kabelů a na stoličkách stály desítky lektvarů, některé plné, jiné už z poloviny použité. Když oba vešli, Black vstal, přestože vzbudil Dorcas, která zasténala a chtěla mu vynadat za probuzení, ale kdy spatřila, kdo přišel, oddechla si úlevou. Bez dalších řečí popadla Snapea za ruku a táhla ho za léčitelem.

"Mám ho, to je otec Harryho," pověděla, vstupuje k pediatrovi a usmívaje se. Meadsown vešla do pokoje malého Pottera nebo Snapea. Severus zamířil do laboratoře.
Patnáct minut trvalo správné vyhodnocení krve.

"Sto procentní," řekl Mark Stemples, který dělal vyhodnocení. Snape chtěl zaklít, ale dlouý jehla se mu zabodla do ramena, jak mu mladá ošetřovatelka odebírala krev do lahviček. Za pár minut byl konec. Všechno skončilo a všichni vyšli, jako by se nic nestalo. Jenom Severus tam stále zůstával. Krev vytékala z rány, kterou zdobila stříkačka.

"Krásná péče." Rychle začarovali krev.
Šel se podívat do pokoje na dítě Lily... Ne, na svého syna. 'Sto procent'. Je to můj syn.

Všichni, kromě ošetřovatelky a dvou léčitelů, museli vyjít z pokoje.

"Tak..?" zeptal se Black, doufaje, že test ukáže, že se zmýlili, co se krve Jamese a Lily týče a jeho, již mrtvý, přítel bude otcem chlapce.

"Sto procentní," řekl spokojeně. Black praštil hlavou do zdi. Brumbál slyše, co Snape řekl, se usmíval. dobře věděl, že přesto, že to bylo dítě smrtijeda, zůstane v bezpečí, pokud neopustí brány Bradavic. Viděl, že Severus si již přivykl do role otce.

"Nejprve, Severusi, musíš změnit Harryho příjmení," řekl s úsměvem. Reakce Blacka byla očekávaná. Nejprve zbledl, potom zezelena a na konec řekl rozhodné '"Ne."
Dorcas ho praštila do hlavy, zmlkl, ale dál na Brumbála naštvaně zíral. Na Severuse to bylo moc.
Měl změnit příjmení chlapci a potom se o něj postarat.

"Albusi, to není dobrý nápad," řekl Snape.
"Vlastně poprvé s..." začal Black, ale Meadsown do něj šťouchla.
"Severusi, více víry nezaškodí. Je povinností dítěte mít příjmení svého otce a ty jsi povinen se o něj starat," pověděl Brumbál klidně, ale v jeho očích bylo něco, co zabránilo dalším hádkám.
Poslední komentáře
15.01.2017 22:10:33: Drahá Manie, po té, co jsem přelouskala Tvé Střípky lásky, jasem nabyla dojmu, že se stále vzděláváš...
08.08.2008 19:42:16: to byl ještě dodatek, páč jsem to četla znovu :smiley. Sic je to zmatený, ale věřím, žes dělala cos mo...
08.08.2008 19:39:37: super, tuhle povídku už jsem si chtěla dlouho přečíst, ale nechtělo se mi to číst v polštině, v čj j...
23.06.2008 10:34:19: rikisa: konečně někdo s normálním názorem. smiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.