Harry Snape - Vyvolený?

2.kapitola

Harry jako každý děcko tak nějak mluví a přeci jen si nejsem jistá jak napsat dětské žvatlání, mluvení, v polštině je to tak nějak, nevím no. Každopádně nějak to tam máte, tak to berte no. Bohužel nemám tak malý dítě nikde na dohled, tak nemůžu testovat...
Vynechala jsem tam jednu větu a to setkání s Tonksovou, nebylo to důležité a hlavně to ještě víc vypadalo s kontextu. Ale ještě tam bude a hodně, tak si jí užijete.
Harry se ani po podání krve a několika lektvarů neprobudil. To už tedy nebylo normální. Všichni seděli na lůžku a čekali, až chlapec otevře oči. Brumbál odešel do Bradavic, oznámit, že je vše v pořádku. Tak tedy trojice dospělých zůstala v nemocnici u chlapce. Sirius každou chvíli vstával a chodil se podívat, zda se dítě neprobudilo, ale to jen tiše, zvolna oddechovalo.

Severus se bál odejít dál od chlapce, ale nehodlal si to přiznat, dokud se Black s Meadsown neodešli najíst.
Severus si sedl k chlapci co nejblíže mohl. Dotkl se jeho třesoucí se ručky. Chlapec zasténal, probudil se a začal plakat.

"Sakra, a zrovna nyní se jim zachtělo jíst," šeptl. Chlapec se rozplakal mnohem více, Severus nevidě jiné řešení, vzal svého synka do náruče. Ten se k němu přitulil, ale neotevřel oči. Přestal plakat, když 'muž' mu šeptal, že je v bezpečné. Nevěděl, kdy dítě začal kolébat a ono opět usnulo, ale důležité bylo, že je nyní spokojený. Byl to divný zážitek: chlapec přestal plakat v jeho rukách, to mu dodávalo hodně sil. Navíc, i když spal, držel kousek Severusova hábitu v pěstičkách, jakoby se bál, že mu odejde. Severus nevěděl, co má dělat, seděl na gauči s chlapcem v náručí. Všechny kabely byly odstraněny, protože již nebyl v ohrožení života. Z dálky mohl slyšet hlas Dorcas a Blacka mluvící s jejich pediatry. Když vešli do pokoje prvně se podívali na dětskou postýlku, která byla nyní prázdná a potom na Severuse, který seděl s Harrym.

"Vzbudil se?" zeptal se Black a Snape jen pokýval hlavou. Chlapec v tu chvíli otevřel svá zelená očka a udiveně pohlédl na osobu, která ho držela na rukách. Dorcas vyšla s naštvaným Siriusem na chodbu. Severus nevěděl jak začít. Neznal chlapce, dokonce ani nevěděl, co takové dítě bude potřebovat.
Opravdu nic nevěděl o dětech. Od smrti ze stredu jej zachránil příchod léčitele.

V devět večer byl doslova 'vyhozen' z nemocnice na ulici. Harry však po odebrání od Severuse začal v ošetřovatelčině náruči plakat a byl k neutišení.
Severus se musel vrátit do Bradavic, kde mu duchové dali na vědomí, aby se dostavil do kanceláře ředitele. Povzdechl si, když si jen pomyslel, že se opět nebude moc jít na večeři v normální hodina, ale až kolem půlnoci. Když došel k chrlicí a oznámil heslo, objevily se schody. Pozvolna došel nahoru, kde zaklepal na dveře, za kterými jej v odpověď zval dál Brumbálův hlas. Uvnitř byli Black, Meadsownová, McGonagallová a ředitel, který seděl u fénixe.

"Nerozčiluj se, Severusi, víš, že nic nevrátíš," řekl stařec, ale když mu Snape poslal vzteklý pohled, začal o důvodu tohoto 'žadonění'.

"Důkladně musíme promyslet, co Harry a jeho opatrování. Žádné odporování, mládenci. Ráno změníš příjmení svého syna a od personálu nemocnice vím, že za dva, tři dny může jít z nemocnice. Přenesem ho hned k tobě do Bradavic. Do té doby ti Dorcas pomůže udělat pro chlapce pokoj," zakončil ředitel. Severus chtěl namítnout, že se nehádá, ale zarazil se, když slyšel, co řekl ředitel.

Nebylo normální, aby dítě na kohokoliv tak reagovalo. Když Severus musel přijímat lektvary nebo dělat výzkum, malý Harry se od něj nechtěl nechat odnést.
Po poledni, když Harry spal, Snape, Black a Meadsownová spěchali do Příčné ulice dělat velké nákupy.

"Teď ještě jak to všechno dát do pokoje, který již připravil Brumbál," řekla Dorcas spokojena, že všechno mají.

Pokoj byl světle modrý. Mírně blankytné stěny a strop stejný jako ve Velké síni: reprezentující různé 'nebe', v závislosti na denní době. Nyní, tam bylo pomalu zapadající slunce, přenechávající místo měsíci. Podlaha byla pokryta měkkým zelené kobercem. Okna měla žluté závěsy a průhlední záclonky.

"Dobrá," řekla Dorcsa. Poté, co rozdala 'povely':

"Severusi, odčaruješ všechny věci, které zůstaly po místnosti a ty, Siriusi, pomoz svému novému příteli," řekla se sarkastickým úsměvem.
Muži se zabrali do práce, začínaje od nábytku, který Meadsown pomocí hůlky rozestavila. Později přibyla spousta hraček, oblečení a doplňků pro malé děti, jako například láhve, šidítka... Skončili až když bylo po šesté a Black se širokým úsměvem oznámil, že to není konec Snapeova 'školení'.
Když přispěchali do nemocnice a vešli na oddělení, rázem uslyšeli Harryho pláč. Snape se bez rozmýšlení rozeběhl k němu, ostatní dospělí za ním.
Harry plakal a žádná ze sester jej nedokázala uklidnit. Jakmile jej chlapec spatřil, vztáhl k nim ručky ve snaze se přitulit. Utichl tak náhle, že by někdo mohl říct, že pláč celou dobu jen předstíral, aby zvábil otce. Toho dne zůstal Severus v nemocnici téměř do půlnoci, zdravotní sestra nechtěl mít po odpolední scéně opět na krku 'malý, sladký problém', tak Snapeovi pobyt nadále povolila.Ten sám odcházel hladový a ve svých komnatách okamžitě padl do postele, zapomínaje se svléknout.

Ráno se vzbudil neskutečně unavený. Po rychlé sprše a oblénutí zamířil do Velké síně. Dnes měl jít na ministerstvo, aby změnil příjmení svého synka, i když by to nemělo dlouho trvat.
Nicméně netušil, co udělá s třídami, které ten den měl mít. Ve Velké síni si nikdo nevšiml, že vešel. Sedl si vedle ředitele a začal snídat.

"Severusi, tvé dnešní třídy převezmu já, abych se zjistil, že..." Dál neposlouchal. Výuka od ředitele se rovnala volnosti a svobodě student.
"... na týden," zakončil Brumbál dlouhý monolog.

"Týden?" nechápal Snape, vyžádal si tím pohled od McGonagallové. Snídaně mohla proběhnout v klidné atmosféře, kdyby se Albus nerozhodl oznámit, se Severusův syn dorazí do Bradavic a nejbližší týden bude Snape v lektvarech nahrazen. Do nemocnice dorazil přibližně kolem devíti třiceti, karta propouštějící chlapce byla již připravena. Samozřejmě že Black a Meadsown tam byli již předtím, čekalo se již jen na podpis pravého otce. Severus si nepřál setrvávat s Blackem příliš dlouho, vyplnil papíry co nejrychleji a vydal se na ministerstvo. Všechny papíry během hodiny vyplnil, ale další nezbytná kouzla trvala mnohem déle. Harry se během té doby několikrát rozplakal, ale rychle se upokojoval. Nakonec, po dvanácté hodině již neexistoval Harry Potter, zůstal Harry Snape.

Na Bradavice se přemístili do Prasinek. Odtud jako jediní zamířili do školy Severus s Harrym. Black byl naštvaný, že hned po určení otcovství odešel Severus s Harrym do svého domu a Dorcas oznámila, že přijde večer.
Severus byl po včerejšku přesvědčený, že ví vše o dětech, nevěděl, jak moc se zmýlil.

Harry spal celou dobu z města do školy. Někteří studenti si šeptali jak jinak bypadá Snape s dítětem ve svém náručí. Byl začátek února, sníh pomalu roztával a vál nepříjemný vítr, ale Harry byl opatřený od Dorcas, měl pohodlné místo na rukách svého otce, v košilce, kalhotách, mikině a bundě na které byla navíc pletená přikrývka.
Severus kráčel do svých komnat. Se zdvyženým obočím sledoval studenty, v případě, že by chlapce někdo probudil, měl v úmyslu dát jim všem pořádný trest.
V komnatách byla zima, vždyť to taky bylo sklepení. Snape rychle zapálil oheň v krbu a na místnost použil několik oteplujících kouzel. Když bylo opravdu teplo, sundal synkovi bundu s mikinou. Upřímně se usmál, hleděl na malého sladkého miláčka, který byl tak potichu... Peklo mělo teprve začít.

Kolem šesté večer se Harry probudil s pláčem, Severus vešel do pokoje. Chlapec plakal, ale rozhlížel se po obývacím pokoji, ve kterém nyní byl. Severus vzal dítě do náruče, okamžitě přestalo plakat.

"Jsme, v jistém slova smyslu, doma, ve škole. Víš, já jsem učitel," řekl, i když si nebyl jist, zda to chlapec pochopil. Ten se k němu tulil, jeho oči sledovaly vše kolem.
"Dveze," ukázal prstíkem na dveře Severusovy ložnice.
"Okno," nyní se zaměřil pohledem na velké sklo, které bylo mezi interiérem školy. Severuse tomu usmál, což chlapec vzal jako pochvalu, načež začal vyjmenovávat různé věci v místnosti.

"Táta," řekl, ukazuje na Severuse. Muž překvapeně zamrkal, potom se usmál, popondávaje chlapce na rukách.
Byl rád, že má pro co žít. Pro malého chlapce se sladkým úsměvem, celý život... V budoucnu byly samé výhody.
Nejprve dopravil chlapce do komnaty na konci chodby, kde byl nyní Harryho pokoj. Chlapec byl tak šťastný, že okamžitě začal mumla něco jako 'super', které však spíše připomínalo 'sjupel'. Když jej Severus postavil na zem, prohrabal hračky, vybral si modrého medvěda, k němuž se okamžitě přitulil.

"Mísa," řekl a Snape si myslel, že se rozpláče dojetím. To jak chlapec mluvil bylo tak milé, příjemné, mohl by to poslouchat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Na konec však chlapce znudilo sedět na jednom místě, a spolu s méďou v ruce, lezl po pokoji, aby na konci vyšel do druhé místnosti, kterou rychle prolezl.
Harry se cítil šťastný. Měl hračky, otce a velký pokoj.

Po snězení večeře, která měla podle jeho otce přidat chlapci na síle, neboť 'musel růst', seděli na gauči....

Harry seděl na podlaze u krbu a cosi méďovi vlastní řečí šeptal. Severus ležel na gauči a četl si v knize, dávaje pozor na chlapce. Divil se, že si dítě tak rychle zvyklo na nové místo a nové lidi, nicméně byl za to šťastný.

Meadsown přišla společně s Blackem a Brumbálem po osmé. Vešli tiše, aby viděli, co se v komnatách děje. Bylo divné vidět muže spokojeně ležet na gauči a smějícího se chlapce bavícího se s medvědem.

"Vidím, že se rozhodl pro tohle," Dorcas se vydala blíž k Snapeovu krbu.
"Hraje si," sedla si a rukama vyzvala ostatní, aby ji napodobili.
"Co děláš, Harry?" zeptal se Black, sedaje k chlapci.
"Mísa," ukázal mu sladkého medvěda, se kterým si hrál. Sirius vstal a sedl si poblíž své snoubenky. Ticho, které nastalo přerušovalo jen Harryho mumlání.
"Něco k pití?" zeptal se Severus.
"Kávu, prosím," usmála se Dorcas. Sirius s ředitelem požádali o totéž.

"Pitý," řekl Harry, vidě, že táta dává napoje ostatním. Snape mávl hůlkou a před chlapcem se objevil jablkový džus. Chlapec začal srkat džus stejně jako to viděl u... "Sirius! Mohl bys ho to přestat učit!" Křikla Dorcas.
"Ale..." klidně začal Sirius.
"Tak se lidi učí pít alkohol a ne pití pro děti. Kreténe!" zavrčela. Harry jí náhle začal napodobovat.
"Kletien," křikl, pitvoříce se na tetu. Všichni na něj s úžasem pohlédli. Meadsown si zakryla dlaní ústa.
"Nemůžeš tak říkat Čmuchalovi," řekl Sirius.

"V podstatě to říkat může," opravila Blacka Dorcas, jenže Harryho nyní již nic nezastavilo. To 'slovo' se u líbilo a opakoval jej, stejně jako další slova 'blbec, hlupák...', která se naučil opět od Meadsown. Na konec se Brumbál slitoval a ukázal jim trik, jak chlapce donutit na tato slovat zapomenoiut. Pozorně mu ukazoval různá zaklínadla, některá vyčarovala různé druhy ptáky, jiná hračky.

Všichni odešli po jednadvacáté hodině a to jen proto, aby Severusovi ukázali 'skutečnou noční mateřskou'.

Na začátku Snape nechápal, co to pro Meadsown znamená. Harry usnul kolem desáté večer ve svém postýlce. Severus se uložil ke spánku až po půlnoci, protože musel opravit školní práce a dodat je Brumbálovi, aby je odevzdal studentům. Jakmile se uložil ke spánku, byl vyrušen křikem, který každým okamžikem sílil. Nejprve nechápal, co se děje, pak si ovšem uvědomil, že za zdí je malé dítě. Rychle vstal z postele, oblékl si župan a běžel do Harryho pokoje. Dítě bylo odkryté, oči mělo zavřené. Snape vzal dítě do náruče a začal jej kolébat. Sám byl dost unavený, doufal, že dítě brzy opět usne.

Jakmile usnul, Severus jej položil do postele, opět se rozplakal. Nebyla jiná možnost, Snape jej sebou vzal do své ložnice. Chlapcovi se tato situace líbila, přitulil se k otci a zůstal zticha.

Později se vzbudil ve čtyři hodiny ráno, Severus jej ale slovy uspokojil, takže znovu usnul. Další vzbuzení bylo kolem sedmé, to už chlapec neusnul a Severus již stejně nespal.

Severus měl kruhy pod očima, ale byl šťastný, že je v této situaci...
"A navíc, nemusím jít to práce," na chvíli se rozesmál, vzal synka do náruče a přenesl jej do jeho pokoje. Oblékl mu kraťasy a svetřík, dal jej do postele a sám si šel vzít něco pohodlnějšího na sebe. V obývacím pokoji si Severus sedl na gau, mysle si, že si dočte knihu. Harry mu ale rychle ukázal, že nechce zůstat na místě. Bylo třeba chlapce sledovat na každém kroku. U krbu, aby se nedotkl ohně, u stolu, aby nebral důležité papíry, u baru, který byl dost nízko u země, aby nedosáhl na žádnou láhev s alkoholem. Harry lezl všude a zkoumal vše, co se jen dalo. Radoval se a pouze jeho chichotání bránilo Severusovi, aby se na dítě zlobil. Na konec se malý Snape ozval o jídlo sám. Jeho otec měl co dělat, aby neprokel svojí hloupost a zapomnětlivost, rychle si však připomněl, jak dlouho včera trvalo, než chlapec zapomněl na pár jiných 'břidkých' slov.

Po snídani, při které Severus připravil více jídla pro chlapce, než pro sebe, se vrátili do obýváku. Sem Snape senior přestěhoval polovinu hraček, které musí mít zabavení a on se tak nezabýval úvahami, že jeho otec opět čte knihy a nevěnuje se mu.

Na oběd chtěl jít Severus do Velké síně a později se někam projít.

"Musíš s ním jít minimálně jednou denně na procházku," vysvětlovala Dorcas Snapeovi, který oblékal Harryho do teplejších dupaček. Dokud byli ve škole, mohl chodit normálně, ale již na nádvoří bylo chladněji. Severus vzal do ruky bundu, kvůli tomu, že malý Snape nechtěl vstávat ze země a ručkoval dál podél stěn. Severus i přes jeho pláč jej vzal do náruče a první osobě, kterou potkal udělil trest.

Chlapec se sladce usmál, ale schoval se za otcovu ruku. Když vešli to Velké síně, všichni se na ně otočili, ale pod ledovým pohledem Mistra lektvarů, jejich pohledy přešly na dítě ve Snapeových rukách. Severus si sedl na své místo vedle Brumbála. Všichni se odvrátili, vzrušeně si šeptali o dítěti učitele.

Brumbál se usmál na chlapce a hůlkou vyčaroval několik ptáků, kteří poletovali po Velké síni. Chlapec se chichotal a celou dobu odmítal jíst.

"Řediteli, nebude jíst, když mu budete tohle ukazovat," postěžoval si Severus. Albus schoval hůlku a řekl chlapci, že bude muset počkat. Mladý Snape rychle snědl oběd, mnohem rychleji, než Brumbál, který zůstal zaměstnaný chlapcem, který opět chtěl vyčarovat 'ptásky'.
Poslední komentáře
15.01.2017 22:30:00: Děvčico nešťastná, co si to provedla? Opět máš mnoho stylistických chyb. Aspoň si to po sobě přečti....
12.11.2009 17:06:51: Clowers.K: já vím, že přece jsem psala, že nebudu dál překládat, jelikož autorka dál nepíše a v urči...
12.11.2009 10:03:48: Týjo on už je to víc než rok... Budeš vůbec pokračovat v překladu, bo už jsi se na to vykašlala?...
19.03.2009 18:39:43: ahojky , jak jsi daleko na tom prekladu???smiley${1}
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.