Ego fero tui ritus HP/TRR

1.kapitola - Nečekané

Tahle kapitola je kraťoučká, ale během příštího týdne sem dám druhou a ta bude delší!=)

Harry se probudil. Tedy, probudily ho sluneční paprsky, které do pokoje pronikaly skrz polozatažené závěsy. Otevřel oči. Stačil mu jediný pohled, aby zjistil, že nemá brýle. Rukou zatápal kolem postele. Po levé straně, kde byl zvyklí, že se nachází jeho noční stolek v pokoji u Dursleyů, nic nenašel. Lépe řečeno, narazil rukou do zdi. Zmateně zkusil pravou stranu. Ke svému překvapení tam noční stolek objevil. Zatápal a narazil na brýle. Opatrně si je nasadil.

 

Rozhlédl se po místnosti, kterou zalévalo první sluneční světlo. Harry seděl na velké, těžké, dubové posteli. Napravo od něj byla šatní skříň a kousek dál stůl, vše z dubu. Obrovské okno zaplňovalo celou jednu stranu místnosti, vedle okna byly prosklené dveře vedoucí na kamenný balkón za nimi.

 

Potter se zvedl s postele, jak vzápětí šokovaně zjistil, nebyl oblečený. Urychleně zamířil ke skříni, doufaje, že tam najde nějaké oblečení. Trhnutím otevřel dveře a nahlédl dovnitř. Po chvíli hledání našel zelené tričko a modré mudlovské jeansy. Oblékl se.

 

Znovu se rozhlédl po neznámém pokoji. Nemělo cenu jej prozkoumávat, dokud nezjistil, kde vlastně je. Rozešel se ke dveřím, vedoucím nepochybně ven z pokoje.

Vzal za kliku. Ještě, než se jí jeho ruka dotkla, dveře se otevřely.

Zaražený Potter hleděl do stříbrných očí Luciuse Malfoye.

"Pottere," vzpamatoval se první Malfoy.

"Nemáte být ještě v posteli?" zkoumavě si chlapce prohlížel starší kouzelník.

"Cože?!" nechápavě na něj zíral Harry

"Pán zla přijde asi za hodinu. Do té doby, byste měl jít ještě do postele. Tohle by se mu moc nelíbilo," prohlásil Malfoy, chystajíc se zavřít dveře. Vyděšený výraz černovlasého chlapce jej však zarazil.

 

"Pottere... děje se něco?" přistoupil k němu blíž. Harry zděšeně ustupoval do středu pokoje, až teď si uvědomil, že nemá hůlku.

"Ne-nechoďte ke mně!"

"Pottere... Harry, co se stalo?" zkusil to Lucius jinak.

"Co po mě chcete? Co tu děláte? A co tu dělám já?" chlapec si uvědomil, že něco není v pořádku. Proč mu Malfoy řekl jménem? A kde to vlastně je?

"Jste v domě Pána zla," jakoby mu četl myšlenky Malfoy.

"Pottere, vy si to nepamatujete?" zamračil se Lucius. Vkročil do pokoje, normálně by si to nedovolil, ale tohle byla jiná situace. Zavřel za sebou dveře, pro jistotu.

"Co si mám pamatovat? Co se to tu děje?" začínal hysterčit Potter. Lucius si jen povzdychl.

 

Pán zla tohle očekával, tedy ne přímo tohle, ale něco ano. Zvlášť, když mu Brumbál při včerejší akci, na jednu mudloskou vesnici, vyhrožoval, že Pottera "zachrání". Jakoby to snad Potter potřeboval. Jistě, vždyť Brumbál si ještě pořád myslel, že Pán zla toho chlapce vězní. Ani náznakem netušil, že týden po chycení Pottera se něco změnilo. Mistrovi se podařilo nějak ho přesvědčit, aspoň teď byl Potter milencem Pána zla.

Včera musel Brumbál něco udělat. Chlapec se náhle sesypal. Byl donesen do pokoje, Snape mu dal nějaký lektvary, ale očividně nepomohly. Jak jinak si vysvětlit Potterovo chování? Co si vůbec Brumbál myslel, vždyť pokud si myslel, že chlapce vězní, tak by mu ztráta paměti moc nepomohla. Teda pokud si nemyslel, že by mohl při mučení něco prozradit.

 

Tohle všechno se honilo Luciusovi hlavou, když přecházel přes pokoj k Harryho posteli. Sedl si na ní a pohlédl na vyděšeného chlapce stojícího opodál.

"Radši se na to posaď," navrhl po chvíli.Harry si ho změřil nedůvěřivým pohledem. Okamžik zaváhal, pak si sedl na postel, avšak na co nejvzdálenější konec od Malfoye.

"Takže?" nejistě vyzval Luciuse k hovoru.

"Pottere, co si pamatujete?"

"Pamatuju... no začátek prázdnin, to bylo před týdnem. Včera jsem šel spát, normálně do postele v pokoji u Dursleyů a teď jsem tady..." Harry se nepatrně zamračil, netušil, co ho to popadlo. Bavil se jen tak, skoro bez zábran, s obávaným smrtijedem.

"Asi vás zklamu. Prázdniny trvají již čtvrtým týdnem. Dva týdny a něco, jste v rezidenci Pána zla," lehce se ušklíbl Lucius.

"Cože?! A proč? Co tady dělám?" zděsil se Harry.

"Spíte s Pánem zla," vyštěkl Malfoy, až v dalším okamžiku si uvědomil, co řekl. Chlapec na něj vyděšeně zíral.

"Takhle jsem to říct nechtěl," snažil se o klidný tón Malfoy.

"Ale to... to je blbost," začal nepatrně vzlykat chlapec.

"Je to tak. Sice netuším, co na vás Brumbál použil za kouzlo, že vám smazal poslední vzpomínky, ale až se to Mistr dozví, bude zuřit," zamračil se plavovlasý kouzelník.

"Já... mohl byste odejít," vyhrkl náhle.

"Pottere, opravdu si nemyslím..." začal Lucius.

"Prosím, jděte," Harry se na něj podíval uslzenýma očima.

"Dobře," Malfoy se zvedl. Přece jen, i když Potter ztratil paměť, nedovolil si neuposlechnout "rozkaz" Pánova milence.

Ještě naposledy se ode dveří otočil a podíval se na mladíka sedícího zdrceně na posteli. Zjištění o jeho poměru s Voldemortem s ním pořádně zamávalo.

Poslední komentáře
08.03.2011 23:49:37: Fúha! Začína to celkom nečakane. Myslela som si, že Tom bude Harryho nejako baliť a tu to vyzerá tak...
03.06.2007 18:46:25: Lilithka: tak jsem opravila to "hysterčit"! Časem snad kapitolu pošlu Darkness k obetování... Zatím ...
13.05.2007 13:30:19: Což o to, se mnou by to taky pěkně zatřáslo, ale patrně bych se Tomovi nebránila :D. Pokračování! Je...
10.05.2007 17:18:37: juchů úžašné už se nemohu dočkat pokračování:-)konečně další páreček HP a TRR (TMR chcete-li)...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.