Kalkulace HP/SS, HP/LM

2.kapitola - Tichá domácnost?

Druhá kapitola. Snažím se to neuspěchat, ale nechci u této povídky stát na místě, dokud to nebude nezbytně nutné. Protože vím, že u nějakých povídek trčím v jednom dni, v jednom rozhovoru, v jednom sexu, neskutečně dlouho, tak se pokusím to u této povídky nedělat, ale vím, že dřív, nebo později ta chvíle stejně zase nastane... Tak ať je co možná nejpozději...
Krásné Vánoce dítka... ;o)
"Harry Potter, pane Malfoy, vaše ochranka, pokud tedy souhlasíte?" majitel Magic securitas se obrátil na plavovlasého kouzelníka.
"Samozřejmě, těší mě," Lucius Malfoy popošel k Harrymu, podávaje mu ruku.
"I mě těší," vysoukal ze sebe zmatený mladík.
"Doufám, že jste dostal všechny instrukce, pane Pottere," Lucius ani v nejmenším nedával najevo, že mladíka zná.
"Ano, pane, právě jsem si je četl," Harry mávl rukou ke stolu, kde ležely papíry, které mu k této zakázce dal šéf.
"Skvělé, tak tedy zítra," Lucius se pousmál a opět vyšel z kanceláře. Vedoucí firmy jej následoval, ještě hodil nevrlý pohled po Potterovi a byl pryč.

Harry seděl zaraženě za stolem. Stále ještě mu nešlo do hlavy, že má dělat bodyguarda právě Malfoyvi. A co vlastě zrovna Malfoy dělá tady, ve Francii? Jistě, o Mylfoyových bylo známé, že mají panství různě po světě, a nebylo pochyb, že Francie není vyjímkou. Ale to, že Malfoy zašel zrovna do firmy, kde on pracoval a že mu právě on má dělat ochranku, to přece nebylo samosebou. Až moc velká náhoda, aby tomu Harry věřil.

***

Harry dorazil domů.

Poté, co z jeho kanceláře odešel vedoucí spolu s Malfoyem. Neměl moc věcí na práci, takže jenom dokola projížděl akta, která mu dal šéf, aby nastudoval, než se zítra pustí do práce.
Ještě na odchodu z kanceláře dostal instrukce kam a v kolik se má zítra dostavit, pak ještě pár rad ohledně chování, jakoby se snad někdy choval nevhodně. Když procházel kolem starších kolegů, nemohl si nevšimnout jejich rozmrzelosti a uštěpačných poznámek. Jenže, co s tim mohl dělat? Nemohl přece za to, že práci u Malfoye dostal zrovna on. Vždyť se o to neprosil...

V mizerné náladě vyšel z letaxu. Rozhlédl se po kuchyni. Severus tady nebyl. Povzdechl si. No jistě, určitě byl celý den zavřený v pracovně, co jiného by od něj taky mohl očekávat. Severus nebyl zrovna člověk, který se k problémům stavěl čelem a k tomuto konkrétnímu problému už vůbec ne...

Převlékl se a jen v triku a kalhotech zamířil do Severusovi pracovny. Ne, už se s ním nechtěl hádat. Věděl, že Severuse nepřesvědčí hádkou, bude na to muset jít jinak...

***

"Severusi?" nakoukl dovnitř.
"Hmm..." těsně před tím, než Harry vlezl do dveří si vyndal nějakou práci a dělal, že je do ní zcela ponořen, i když předtím celý den dumal nad jejich 'problémem'. Nakonec došel k přesvědčení, že to nechá vyšumět. Harry na to určitě zapomene, nebo se o tom aspoň nebude zmiňovat. A on... No jemu vždycky šlo dělat, že se něco nestalo. Bude prostě dělat, že se nic nestalo... A život jde dál...

"Ano?" zvedl zrak od 'práce' a zadíval se na černovlasého mladíka stojícího mezi dveřma.
"Večeřel jsi?" Takže i Harry se rozhodl dělat jakoby se nic nestalo. Skvělé...
"Nestihl jsem to..." opět sklonil obličej k rozdělané práci, aniž by tušil na co vlastně zírá. Ne. On naslouchal tichým krokům mladíka, který se k němu blížil. Byla to taková jejich malá škádlivá hra. A pokud se v ní Harry dnes rozhodl pokračovat, tak to znamenalo, že se nezlobí, nebo aspoň ne tolik, aby se Severusem nekomunikoval.

"Tak pojď teď..." Harry stál za Severusem, který se stále skláněl nad prací.
"Nemůžu, musím to dodělat." naoko zavrčel.
"Ale Seví," zakňučení.
Snape se v duchu ušklíbl, moc dobře věděl, že si je chlapec vědom toho, že mu neskutečně vadí oslovení 'Seví', ale stále mu tak říkal. Hlavně ve chvílích podobné této. Jednou mu tak řekl v průběhu milování. To Severuse přešla naprosto chuť té noci ještě pokračovat. Ale hlavně, že Potter se baví...

"Mám práci, nevidíš?"
"Hmmm," tiché zapředení, než se Snape stačil vzpamatovat, Harry mu zpod rukou vytáhl lejstra a skryl je za záda.
"Jak malej," otočil se na svého chlapce.
Harry stál u oknu, ruce za zády, nepochybně v nich stále měl Severusovi papíry.Pramínky černých vlasů mu spadávaly do obličeje. Jemně si skousával spodní ret. Snapeovi pár vteřin trvalo, než se vzpamatoval. Ano, Harry uměl vystihnout okamžik ve kterém vypadal opravdu kouzelně. Jistě, jindy byl také krásný, ale v těch pár okamžicích, v těch chvílích, které jak se zdálo uměl vychytat jenom on, vypadal neodolatelně, jako mýtické stvoření...

Severus se vteřinu na Harryho rozněžněle díval, pak se však vzpamatoval. Zvedl se z židle a zamířil k němu.

"Vrať mi to," vyzval chlapce.
"Ále..."
"Harry," zněl nebezpečně. Potter se bezděky zachvěl, sice věděl, že to Severus jenom hraje, ale i tak... Šel z něj strach...
"Hmmm," pohled ublíženého štěněte.
"Vrať to!"
"Ne," smích.
"Harry..."
"Půjdeš se najíst..?"
"Musím pracovat."
"Prdlajs, nemusíš," s úsměvem obešel Snapea a zamířil ke dveřím.

Severus jej na poslední chvíli chytl. Papíry mu vytrhl z rukou a hodil je kamsi na stůl. Teď už mu o ně nešlo. Vlastně, ono mu o ně nešlo nikdy.
Přitáhl si k sobě mladík.

Vřele jej políbil. Harry mu do úst něco zamumlal, nebylo mu rozumnět. Pak mu polibek začal oplácet.
Zarazil Severuse ve chvíli, kdy se jej snažil domanipulovat k pohovce.

"Teď ne..."
"Proč?" lehce zoufalý pohled.
"Mám opravdu hlad," usmál se Potter.
Snape si jen povzdychl a následoval chlapce, který již vyběhl z pracovny a zamířil do jídelny. Takže se přece jen zlobí. Sice to nedá tak najevo, ale je jasné, že když se s ním nechce milovat. Když poruší jejich rituál... Ano, zlobí se. No snad to nebude trvat dlouho...

***

Vlahá noc.
Leželi v posteli.

Snape zamračeně sledoval dřevěná nebesa nad sebou. Chlapec byl k němu otočen zády, tak nemohl vidět zda spí, či nikoliv, ale Severusovi bylo jasné, že nespí. Ještě, než šli spát tak na něm bylo příliš vidět, že si chce o něčem promluvit, ale ještě to nenakousl. Severus mu dával čas. Tušil o čem si bude chtít promluvit a už teď se mu to nelíbilo. Vždyť tohle téma mu narušovalo zaběhlý režim a to se o něm pouze hovořilo... Navíc se kvůli tomu už dvě noci nemilovali a to bylo pro náruživého kouzelníka něco nepředstavitelného.

"Dostal jsem novou práci," začal ze široka Harry.
"Vážně?" Snapeovi bylo jasné, že tohle není to o čem se chce bavit, ale tak nějak se k tomu tématu holt dostat musí. Mohl jen doufat, že Potte usne dřív, než začne o tom zpropadeném dítěti.
"Jo... Budu dělat ochranku... Fyzickou," dodal, když viděl, že to na Snape nijak nereaguje.
"Ale to... Jak to?" Severus se otočil na bok. Hleděl teď na Harryho záda.
"No... Nevím... Šéf si myslel, že bude lepší, když mu bude dělat ochranku někdo, kdo je taky z anglie..." Potter se otočil obličejem k Severusovi.
"Komu?" opatrně.
"Malfoyovi."
"Cože?!"
"No... Dělám ochranku Malfoyovi," šeptl Harry.
"Jak Malfoyovi?! Jak to myslíš, že Malfoyovi? Co ten dělá ve Francii?!"
"Nevím... Ale začínám tam zítra, tak..."
"Nezačínáš."
"Cože?"
"Nezačínáš. Nebudeš dělat u Malfoye," rozhodně.
"Musím, jinak mě vyhodí z firmy!"

Snape mlčel. Přemýšlel. Bylo mu jasné, že Harry práci nemůže odmítnout, ale stejně... Pracovat pro Malfoye, to přece nešlo. On sám moc dobře věděl, co je Lucius zač a pranic se mu nelíbilo, že by měl svého Zlatého chlapce nechat v rukách takového 'člověka'. Ale věděl, že s tím nemůže nic udělat. mohl jen doufat, že Malfoy své zbyky za ta léta změnil a pokud ne, tak snad se mu nezachce zrovna Harryho. Navíc, vždyť to byl Harry, tak o čem to sakra přemýšlí? Harry by ho nikdy nepodvedl!

"Severusi, já..."
"Spi, promluvíme si ráno."
"Ne, Severusi, já, chtěl bych..."
"Harry," lehce jej okřikl, bylo mu jasné, co přijde teď.
"Vím, že s tím nesouhlasíš, ale... Ty tady po sobě nechceš nic zanechat?"
"Zanechám po sobě svojí práci," zavrčení.
"To ano, ale to není takové. Copak nechceš, aby se tvoje geny dál šířily?"
"Ne."
"Ne?"
"Harry, proč s tím zase začínáš? Domluvili jsme se přece, že dítě nebude," pozvdechl si a na znamení konce debaty, která ještě ani nemohla začít se otočil a snažil se spát.

"Severusi, ale já bych chtěl dítě..." roztřeseně zaševelil mladík.
Odpovědí mu bylo jen intenzivní ticho.
"Severusi..." vzlyknutí, bylo mu jasné, že svého partnera nepřemluví, o to horší se mu zdála varianta, že nebudou mít dítě. Že nikdy nebude moci být hrdým rodišem. Nikdy neuvidíš vlastní děťátko jak dělá první krůčky, jak říká první slůvka...

Snape zíral do zdi. Rvalo mu srdce slyšet Harryho jak tiše vzlyká do polštáře, ale mohl nic dělat. Teď ne. Ne, pokdu chtěl stát za svým slovem a to on chtěl. Nechtěl mít dítě. Nechtěl, aby něco narušilo jejich krásný vztak. Tak proč to Harry tak dramatizuje? Vždyť je spoustu párů, kteří děti nemají a jsou i tak šťastní...

***

Harry stál před velkým domem, neochotně zazvonil. Čekal až mu někdo přijde otevřít.
Včera v noci se moc nevyspal. Stále uvažoval nad tím, jak to udělat, aby Severus souhlasil. Jak jej přesvědčit... Nedošel k žádnému závěru.
Probdělá noc na něm byla vidět. Nejen, že měl kruhy pod očima, ale byl nevrlý, podrážděný...
Navíc mu na náladě rozhodně nepřidalo, když se ráno probudil a zjistil, že Severus již není v posteli. Věděl, že je ve své pracovně, ale nechtěl ho rušit. Navíc na něj neměl náladu.

A teď. Teď musel jít sem a tvářit se mile na Malfoye. Na toho samého Malfoye, který mu kdysi ničil život. Proč? Proč je tady? A proč nijak nenamítal, když se dozvěděl, že mu ochranku bude dělat právě Harry?
Netušil...

Lucius otevřel dveře.

Smaragdové oči na něj nevěřícně hleděly. Potter čekal všechno, ale nebyl připraven na to, že mu otevře pán domu. Vždyť na to měli Malfoyovi přece skřítky nebo jiné poskoky, ale že by se snížili k tomu, aby otevírali dveře?

"Dobré ráno," snobský úsměv.
"Dobré," zavrčení.
"Copak, špatná nálada?" Lucius se očividně bavil.
Harry jen něco zamručel.

"Dobrá. Dnes mám nějaké jednání, budeš mě doprovázet. Doufám, že nevadí, když ti tykám, ale myslím, že není nutné, abychom si my dva vykali, co říká?" "Jak chcete," povzdychl.
"Skvělé! Takže já jsem Lucius, je to jasné, Harry."
"Hmm..." Potter na něj stále lehce nechápavě hleděl, naprosto netušil o to Malfoyovi jde.
"Tak jdem."



Pozn.: Za chyby se omlouvám, sice je tam mám vždycky, ale tuhle kapitolu jsem psala ve dvě hodiny v noci a v sobě sem měla skoro celou láhev zelený, takže to podle toho vypadá... ;o)
Poslední komentáře
11.01.2008 19:01:41: Super kapitola už sa teším na dalšiu smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}
28.12.2007 21:56:54: Všem moc děkuji za krásné komentáře, jsem moc ráda, že se vám tato povídka páčí a to je teprve na za...
28.12.2007 20:22:49: Tak jsem si pročetla všechny nejnovější slash kapitolky a jsem ze všech absolutně nadšená! :) *má sr...
26.12.2007 22:37:35: Tak tady se to sice teprve rozjíždí, ale to s tím jak Harry chce dítě je fakt krutej nápad.....a mám...
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.