Kalkulace HP/SS, HP/LM

4.kapitola - Tichý hřích

Sice jsem si nemyslela, že sem tak brzo dám další kapitolu k této povídce, avšak poměrně dost lidí o ní žádalo, takže je tady. Užijte si jí a nezapomeňte komentovat a hlavně kritizovat to, co se vám líbí a nelíbí. Ty komentáře docela šidíte, musí tam být přece něco, co se vám nelíbí, neco co vás irituje, tak mi to přece napište...
Věnováno Valenntině
Severus seděl v knihovně, občas zamračeně pohlédl na hodiny, které visely na zdi před ním, četl si. Tedy, aspoň se o to snažil.
Harry tu měl již dávno být. Obvykle chodil z práce kolem sešté, nejspozději v sedm a teď?! Teď bylo již půl deváté a mladý milenec tu stále nebyl. Kde jen mohl být? Severus doufal, že se Harry nezlobí na tolik, aby udělal nějakou hloupost. Třeba, aby jej opustil. I když to by z hlediska jejich vztahu zas taková hloupost nebyla. Jenže, Severuse by to ranilo a ne málo. Nechtěl, aby jej chlapec opustil. Nechtěl, aby si našel někoho, kdo jej nebude dostatečně ctít a dbát o něj. Ne, on Harrymu nedovolí odejít, ani kdyby si to chlapec umanul. Vždyť oni patřili k sobě.
Někde uvnitř Severus věděl, že si nechce připustit možnost, že by jej Harry podvedl, že by odešel. Ale věděl, že je to možné, že se to klidně může stát. Vždyť Harry byl o tolik let mladší, o tolik živější, o tolik čestnější, byl prostě jiný a i když Snape doufal, že aspoň v jejich případě bude platit, že se opaky přitahují, tak neměl jistotu, že s ním mladík zůstane.

Jen doufal, že je v pořádku, že se třeba jen zdržel v práci.

Vzpomněl si, co teď Harry dělá za práci. Ano, on mu povýšení přál, to ano, vždyť jej sám do té práce uvrtal. Ale, že měl pracovat pro Malfoye? To ne! Nechápal, jak to mohl dopustit a jak Harry mohl souhlasit. Dělat ochranku Malfoyovi, to snad... Jak ho to jen mohlo napadnout?
Věděl, že se nemohl moc bránit, když mu vedoucí tu práci přidělil, ale kdyby mu to vadilo. Mohl přece něco říct, mohl něco říct Severusovi. Ale on ne, jen mu stroze sdělil, že má novou práci a víc se o tom nebavil. Ale proč? Nebyl snad nakonec rád, že bude pracovat s Malfoyem?
Ne, to snad ne. Vždyť Harry věděl, že Malfoy byl smrtijed. Vždyť sám Malfoy mu v minulosti tolik ublížil. Ne, nepracoval by s ním dobrovolně.
Ale vždyť on, Severus, on mu taky ubližoval a teď spolu žijí...

Uvědomil si, že opět sleduje pomalu se pohybující ručičku hodin. Naštvaně cosi zavrčel a pokusil se začíst do knihy.

***

Déšť ještě zkoustl. Ulice byla pustá, jen občas vyhlédl někdo ven, aby se přesvědčtil, že nemá cenu někam chodit.
Dveře vedoucí k baru Sadique slabě vrzaly, jak do nich narážel vítr.

Náhle se rozrazily a ven vyběhl zadýchaný mladík. Roztřeseně se rozhlédl po ulici a pak se rozběhl na jeden její konec. Bylo mu jedno kam běží, hlavně pryč odsud, někam, kde by se mohl v klidu přemístit...

O pár bloků dál se udýchaný, lehce vyděšený hoch opřel o vlhkou zeď domu. Snažil se rozdýchat právě uběhlý kus cesty.
Proč utíkal? Vlastně ani nevěděl. Možná aby nepodlehl. Možná proto, že skoro podlehl.
Ne! On by to neudělal. Nikdy. Nemohl. Ne!

Ale věděl, že ano. Věděl, že kdyby tam zůstal o chvíli déle, tak by podlehl. Neodolal by chtíči, touze, nutkání... Musel by, ano, musel. Ale ne, na to byl ještě příliš Nebelvírský, příliš čestný, než aby něco takového udělal.
Nemohl Severuse podvést. Ne teď, ne když s ním chce dítě. Ale proč vlastně ne, vždyť Severus mu dal jasně najevo, že on o dítě nestojí, nebylo to teda dovolení volné cesty. Vždyť Severus jej od sebe odhání jak jen může, bylo by teda špatné toho využít? Bylo?
Bylo! Věděl, že ano,ale přesto...
Bylo to špatné, špatné, špatné. Jenže bylo v tom něco, něco zvrácené lákavého. Něco toužebného. Něco rozkošného. Jak rád by okusil Luciuse. Ale nemohl. Vždyť to byl Malfoy...

Harry si povzdechl, věděl, že kdyby to bylo jindy, tak by o tom ani neuvažoval, ale teď. Teď tu stojí a přemýšlí o tom, co by se stalo, kdyby zbaběle neutekl.
Samozřejmě, že zbaběle, neměl strach z toho udělat to, ale z toho, že by se to Severus dozvěděl, že by jej nechal. Že by zůstal sám.
Bylo mu jasné, že Malfoyovi jde jenom o sex, že mu nezáleží na tom, s kým ho má...

Rozhlédl se kolem, aby se ujistil, že je tady sám. Přemístil se kousek od domu, kde na něj již čekal Severus.

Ještě trochu se uklidnil, aby snad Severus něco nepoznal a rozešel se k domu.

***

Lucius se oblékl a elegantní chůzí zamířil pryč ze Sadique. Chlapcova reakce jej nijak nepřekvapila. Spíš by jej překvapilo, kdyby souhlasil.
Ovšem nedalo se říct, že by nebyl zklamaný. Černovlasý mladík jej přitahoval. To nebylo nic zvláštního. Vždycky jej přitahovalo to, co nemohl mít, to zakázané. A mladý Nebelvír byl zakázaný až příliš.
Ano, Lucius věděl o tom, že chlapec již nějakou dobu žije se Snapeem. Také věděl o jejich problémech, ale s tím hodlal vyrukovat až později, až si bude chlapec myslet, že nemá již žádnou jinou možnost.
Malfoy vždycky dostane to, co chce a Lucius teď nehodlal dělat žádný vyjímky.

Do Francie přijel za účelem získání co nejlepšího zboží a tím Potter rozhodně byl.
Samozřejmě, přijel sem i pracovně, ale to mohl kompenzovat získáváním sladkého Pottera.

Sám pro sebe se potměšile usmál.
Přemístil se ke svému francouzskému sídlu. Vešel dovnitř. Otočil se za účelem dát zpět ochranná kouzla. Rozmyslel si to. Někde uvnitř tušil, nebo jen doufal, že se dnes Potter ještě objeví...

***

Harry vešel do domu. Hábit pověsil na věšák, nenamáhal se zouvat si boty, vždyť jsou kouzelníci, mohou uklízet extrémně rychle a účinně. Přešel kolem kuchyně, letmo nakoukl dovnitř, zda tam není Severus. Šel dál.

Ve otevřených dveřích do knihovny se zastavil. V křesle opodál seděl Snape. Vypadal nervózně. Stále pokukoval po hodinách, natolik tím byl zabraný, že si ani nevšiml, že mladík již dorazil.

"Seveusi," začal opatrně Harry.
"Harry..!" Snape vyskočil z křesla a hnal se k mladíkovi. Starostlivě jej obejmul. Po chvíli si uvědomil, co udělal. Poodstoupil.
"Kde si byl?"
"V práci..."
"Kde?!"
"No přece s Malfoye, musel jsem ho hlídat, vždyť za to mě platí, přece," Harry nechápal, o co Severusovi jde.
"Prýce ti končí v pět, nemyslím, že by tě Malfoy nutil o tolik překročit," zavrčení.
"J-já... Musel jsem tam být, než mě pustí, co kdyby si stěžoval, to přece..."
"Víš moc dobře, žes tam být nemusel. Kde si byl?!"
"Severusi, já... Co se děje?" zoufale.
"Byl si s Malfoye?"
"No jo, vždyť pro něj pracuju..."

Snape naštvaně zíral na mladíka před sebou. Netušil, zda opravdu nechápe na co se ptá, nebo se to jen snaží zamluvit.

"Měl si s nim něco?"
"Cože?!"
"Spal si s ním?"
"Severusi, to je přece... Proč bych to měl dělat?"
"Tak spal?!"
"Ne," ukřivděně.
"Lžeš mi."
"Cože? Severusi, co to má znamenat?"
"Co si měl s Malfoyem?"
"Nic..."
"Lžeš," konstatování.
"Jak to můžeš říct," zoufalý pohled.
"Vidím to na tobě. Jak ti hoří tváře..."
"Běžel jsem," namítnutí.
"Opravdu a proč?"
"Abych tu byl včas a stejně ti to není dost dobrý!"

Harry chvíli zíral na muže před sebou, pak se otočil a zamířil do patra, zanechávaje za sebou naštvaného Snapea.

***

Severus si sedl zpět do křesla. Tušil, že možná udělal chybu, když na Harryho tak vyjel, ale stejně... Nemohl se zbavit dojmu, že tady něco nesedělo. Něco se mu nezdálo, ani nevěděl proč.
Možná to byla ta Malfoyova vůně, která se na chlapci uchytila a teď byla i zde, možná něco v Harryho výrazu, netušil. Musel na to přijít. Musel vědět, zda mu Harry lhal. Ale bylo to tak důležité?

Rozručeně se zvedl, začal přecházet po místnosti.

***

Byla již hluboká noc. Harry seděl na posteli. Zoufale přemýšlel o tom, co se to s jejich vztahem děje. Kam zmizela ta harmonie, proč se teď jenom hádají? Přece to nemůže být jenom kvůli jeho přání mít dítě, mít celou rodinu..?

Náhle zpozorněl. Někdo se po schodech hnal nahoru.
Strnul, když se rozrazily dveře a v nich stál rozzuřený Severus Snape.

"Co to má být?"
Snape po něm hodil jakýsi lísteček.

Harry se nejistě zvedl, došel k papírku, který skončil na zemi mezi postelí a Snapee. Zvedl jej do roztřesených rukou, tušil, že to nebude nic dobrého.

Byl jsi úžasný
Lucius


Harry zíral na čtyři slova vepsaná na pergament. Netušil, co mají znamenat, nebo proč by mu to někdo poslal, jak mu to poslal..?

S nevyřčenou otázkou se podíval na Snapea.

"Měl's to v kapse hábitu," zavrčení.
Harry přečel, že mu Severus prohledával kapsy, i když k tomu neměl žádný důvod. Netušil, jak se tam lístek mohl vzít. A pak si vzpomněl. Lucius lísající se k němu, ohmatávaje jeho tělo...

"Já..."
"Co to má zmanenat? Lhal jsi? Tak řekni, lhal?!"
"Ne, Seveursi, poslouchej já..." netušil, jak z toho ven. Vždyť on nic neudělal.
"Co? Podvádíš mě! Jak dlouho?"
"Nepodvádím!" zoufale.
"Lžeš!"

"Severusi..." Harry popošel blíž k rozšílenému muži ve dveřích.

"Severusi, já tě přece nepodvádím, nemohl bych, Severusi, věř mi," prosba.
"Ne."

"Co si sakra myslíš, že jenom kvůli tomu, že chci dítě, tě budu podvádět? Nebo, že nemůžu být nějakou dobu bez sexu? Já přece nejsem TY!" nevydržel to Harry.

V příštím okamžiku ležel na zemi, puse železitá pachuť krve. Udiveně si sáhl na rty. Na prstech mu ulpělo několik kapek krve.
Nechápavě se zadíval na Snape. Nikdy předtím jej neuhodil a teď... Proč?

Severus se bez dalších slov otočil a vyšel z místnosti.

Harry netušil, co má dělat. Byl zoufalý, věděl, že to přehnal, že neměl Severusovi předhazovat jeho slabosti, ale on přece. Bylo to řečené v afektu, to by Severus mohl pochopit a on...
Museul odejít. Aspoň na chvíli musel zmizet z tohohle domu. Byla tu příliš napnutá atmosféra...
Ale kam jít..?

***

Lucius sjel pohledem mladíka, který před ním stál. Na okamžik se zastavil na rty, ze kterého odkapávala krev.

"Žárlivý Severus, to musel být pohled," usmál se a vtáhl chlapce do domu.



Pozn.: Tak a v další kapitole se k tomu už dostaneme. Opět nudná? Ach jo, já nevím, poslední dobou píšu nudně, tak se omlouvám...
Poslední komentáře
20.01.2008 21:31:40: heh žárlivý severus a nadržený Malfoy drsná kombinace smiley těším se co bude v další kapitole smiley ...
17.01.2008 20:05:29: Imoenka: Přátelé neexistují, jsou přece již několik let ve francii, prakticky odříznutí od minulosti...
17.01.2008 19:24:43: Mno, píšeš mo hezky, vůbec ne nudně, ale něco mi nesedí. Proč by byl Harry tak blbý, že by šel za Lu...
16.01.2008 00:06:18: kecy!!! jestli je to nudný tak jsem ještěrka.... nemohla jsem ani na záchod jít jak jsem bylo z téhl...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.