Kalkulace HP/SS, HP/LM

6.kapitola - Milování bez závazků

Netěší vás to? Já vím, většina chtěla Ego, ale to bude někdo v týdnu, dneska nejsem schopná k tomu něco zplodit... Navíc k tomuto nebyla kapitola již docela dlouho.
Upozornění: od 18-ti let
Severus otevřel rozespalé oči. Udiveně pohlédl na postel vedle sebe. Několikrát nevěřícně zamrkal. Vedle něj na posteli ležel černovlasý mladík, spal.
Snape se mírně pousmál. Zlehka se dotkl Harryho tváře, jakoby se chtěl ujistit, že je to opravdu on, že jej nečálí zrak a že jeho partner je opravdu tady, v posteli vedle něj a klidně oddychuje ze spánku.

Byl tady. Ať odešel kamkoliv tak se vrátil a to přeci již něco znamená. Proč by se jinak vracel, kdyby s ním už nic nechtěl mít? Ležet v posteli vedle něj, nemohl tedy minulou noc strávit někde jinde, s někým jiným. Nebo snad ano?
Severus si nebyl jistý, ale to, že se Harry vrátil, to mu dávalo aspoň trochu šancí, že má ještě naději, aby u něj Harry zůstal.
O to víc nyní litoval, že mladíka uhodil. Harry se vrátil, určitě se již na něj nezlobí. Doufal...

Stále se lehce usmívaje se zvedl z postele, zamířil do koupelny.

Harry se probudil. Rozhlédl se kolem. Trochu se zamračil, když zjistil, že Severus již není v posteli. Museli si promluvit a postel byla jedno z mála míst, kde to šlo poměrně v klidu.
Zatímco byl Snape v koupelně, oblékl se. Chvíli postával v ložnici, uvažoval, zda má čekat tady, až Severus vyjde z koupelny. Nakonec to zavrhl a odešel do kuchyně. Doufal, že Severus dorazí dřív, než bude muset jít do práce.
Práce. Netušil, jak se má chovat až Luciuse uvidí. Jak se bude chovat on? Snažil se na to moc nemyslet. Věděl, že udělal chybu, ale teď s tím již nic neudělá.

Pomalu se chystal odejít do práce. Snažil se do oddálit, ale již bylo načase, aby si oblékl hábit a přemístil se před Luciusovo sídlo.

"Jsem rád, že jsi se vrátil," ozval se od schodiště poněkud nejistý hlas.
Harry se otočil, roztřeseně se pousmál.
"Proč bych neměl."

Snape popošel k mladíkovi, který si právě zapínal hábit, podle všeho se chystal do práce. Přitom pomyšlení jej bodlo u srdce. Bylo mu jasné, že tam bude Malfoy, vždyť pro něj teď pracoval. Ale věřil svému chlapci. Včera si byl na stroprocent jistý, že jej Harry podvádí, ale teď. Najednou z něj ta jistota opadla. Věřil Harrymu a byl ochotný udělat cokoliv, aby jejich vztah zachránil.
Snad i tu nevěru by odpustil, ale nemyslel, že to bude nutné. Harry by něčeho takového přeci nebyl schopen.

"Musím jít do práce," zaševelil chlapec a letmo políbil staršího kouzelníka na rty.
Severus si téměř neslyšně povzdychl. Pevně sevřel mladíka v náručí. Nechtěl, aby šel do práce, když si on nebyl jist zda je mezi nimi vše v pořádku.
"Severusi..."
Snape Harryho jemně políbil na krk.
"Musím do práce..."
"Práce počká..." Další polibek.

Otočil mladíka ve svém náručí. Zahleděl se do smaragrových očí. Přitiskl své rty na jeho. Potěšen tím, že se Harry neodtáhl, prohluboval polibek.
Harry se zapojil do polibku. V tenhle jediný okamžik měl pocit jako by se nic nestalo. Byli tady jen oni dva. Nic kromě jejich lásky, která pro tento okamžik byla čistá, ničím a nikým nepošramocená.

Potter se lehce oddtálil. Pohlédl do tmavých očí svého přítele. Svědomí se opět ozvalo. Uvědomil si, co včera udělal. Věděl, jak moc tím Severus raní.

"Děje se něco?" Snape si všiml změny výrazu v Harryho tváři.
"Ne nic... Musím do práce." Zapnul poslední knoflík na hábitu a vykročil ke dveřím.
"Přijdeš večer," nejistě.
"Samozřejmě, proč bych neměl?" udiveně se otočil.
"Já jen... " Severus postával po schody. Vypadal tak zranitelně. Harry se v duchu usmál. Nikdo by mu nikdy nevěřil, že obávaný profesor umí vypadat tak zoufale, zranitelně, úžasně...
Byl rád, že je to právě jeho přítel. Nerad by se o svého temného kouzelníka s někým dělil. Před očima se mu objevila včerejší scéna. Živě slyšel Luciusovo sténání, když jím probíhaly vlny orgasmu.
S lehkým odporem sebou otřásl. Ještě jednou se podíval na Severuse, omluvně se usmál. Vyšel ze dveří a přemýstil se k Malfoyovi.

***

Lucius postával před bránou. Čekal na Pottera. Opozdil se. Neuměl si představit, co jej mohlo zdržet, aby se opozdil. Navíc, když ho tak dobře platil.
Nervózně poklepával prsty po vycházkové holy. Jestli se Potter hned neukáže, tak bude muset vyrazit bez něj, už takhle bude rád, když na sjednanou schůzku dorazí včas.
Ano, mohl jít bez Harryho a s ním si pak jeho povinnosti bodyguarda probrat. Ale právě dnes šel na místo, kde by jej mohl potřebovat. Vždyť kvůli takovýmto schůzkám si strážce zaplatil. Tak kde teď vězí?

Hlasité prásknutí mu dalo najevo, že se již objevil ten, na koho zde netrpělivě čekal.

"Kde jste sakra byl, Pottere?!" naštvaně se na mladíka otočil.
Harry poněkud strnul. Oproti včerejším něžnostem byla tohle povážlivá změna. I když co jiného měl očekávat, vždyť to byl Malfoy. Možná to tak bylo lepší. Na včerejší večer se zapomene a on se bude moci pokusit být zase šťastný se Severusem. Nebo aspoň udělat šťastným Severuse.

Kráčel ulicí za Luciusem. Netušil, proč se nikdy nemohou nikam přemístit, ale očividně to aristokrat nebral jako dobrý způsob dopravy, nebo se třeba chtěl jenom projít. Ale o tom Harry pochyboval, to by mu přeci jinak nevynadal za pozdní příchod.

Opět netušil kam jdou. Lucius nepokládal za přijatelné se mu o konci jejich cesty zmínit.
Tak jen šel. Znuděně sledoval aristokrata před sebou a myšlenkama se toulal u Severuse.

"Jsme na místě," ozval se ještě stále naštvaný Malfoy.
Harry se zastavil a pohlédl na dům před sebou. Tiše si povzdechl. Proč vždycky zamířili do polorozpadlých neobyvatelných domů?
"Půjdeš semnou," rozhodl plavovlasý kouzelník a vkročil do vchodu, nečekaje, zda mladík půjde za ním. Věděl, že musel, byla to přeci jen jeho práce.

Potter stál v tmavém koutu místnosti. Lucius seděl na židli kousek před ním. Kolem stolu, u kterého seděl i plavovlasý šlechtic sedělo ještě několik dalších osob. Každý z nich měl za sebou bodyguarda, stejně jako Malfoy.
Z toho, co Harry vyposlouchal, to všechno byli kouzelníci zabývající se černou magií.

Stál tam už nějakou dobu. Ani se nesnažil poslouchat hovor, který probíhal u stolu. Přeci jen to, co slyšel nezapadalo do kontextu a navíc mu do toho nic nebylo. Již nepracoval pro žádné ministerstvo, tak proč by se měl starat o kšefty, které byly mimo zákonou hranici.

Netušil, jak se to stalo. Náhle jeden z kouzelníků začal cosi rozzuřeně vykřikovat. Kouzelník vedle Malfoy vytáhl hůlku a sesla na nespokojeného čaroděje zakázanou kletbu.
Pak šlo vše ráz na ráz.
Výkřiky se bolesti těch, které zasáhlo nějakou kouzlo se mísily s hlasitými formulacemi kleteb.
Barevné paprsky křižovaly místností. Bodyguardi se snažili chránit ty, které měli a sesla kouzlo na ty ostatní.

Harry stál před Luciusem. V prachu, které se zvedl, kdy kletby začaly narážet do chatrných zdí, nebylo možnos rozeznat kdo ke komu patří. Ale to bylo Harrymu jedno. Byl placený za to, že ochránil Malfoye. Koutkem oka viděl několik zelených paprsků, jenž vyšly z Luciusovi hůlky. Podle tlumených dopadů poznal, že aristokrat neminul.
Trochu otřáslo jeho vědomím, že se právě zúčastňuje vraždy několika lidí a nemůže s tím nic udělat, neboť právě za to byl placený.

Několik vteřin nepozornosti. Snad zbloudilé kouzlo, které mělo namířeno na Luciuse. Ostrá bolest rameni. Sykl bolestí, možná překvapením. Seslal kletbu do míst, odkud k němu přišla ta, jenž ho zranila.
Otočil se na Luciuse, viděl, že ten je v bezpečí. Narozdíl od těch, po kterých plavovlasý kouzeník pálil jednou kletbu za druhou.

"Jdeme pryč," zavrčel Malfoy na Harryho.
Potter couval pryč s místosti, kde po sobě stále ještě několik živých kouzelníků pálilo nebezpečné kletby. Cítil krev, jenž mu stékala po rameni, dolů po ruce až k hůlce, kterou měl skloněnou k zemi.

Jakmile dorazili před dům. Popadl Lucius Harryho za ruku a přemístil je odtamtud pryč.
***

Harry několikrát zamrkal. Stáli před Malfoyovým domem. Aristokrat pustil jeho ruku a rázoval si to do domu.

"Pojď," utrhl se na mladíka Malfoy, když viděl, že jej nenásleduje.

Potter se zamračeně rozešel za ním. V rameni jej nepříjemně bodalo, nepochyboval o tom, že již má celou košili prosáklou krví. Ale s tím teď nemohl nic dělat, musel počkat až se dostane domů.

***

Seděl na pohovce. Rozhlížel se po místnosti, byl v jiné, než včera.
Lucius jej tady nechal s tím, že sežene něco na jeho zranění a že si má do té doby sundat košili.

"Stydíš se," zavrkal mu do ucha Malfoy, který se vrátil dřív, než mladík očekával. Harry sebou trhl. Ano, styděl se. Netušil, co si má o Luciusovi myslet.
Lehce se červenal, když Lucius omýval krev z jeho ruky, když pomazával hojivou mastí ránu na rameni. Ještě o něco sytější barvu měl, když mu jemné aristokratské ruce ránu obvazovaly a nezapomněly občas, jakoby náhodou, přejet po jeho zádech, hrudníku...

Ruce zmizely. Harry si skoro už oddechl, když se náhle na jeho krku objevily vlhké rty.
"Luciusi já..." snažil se zaprotestoval.
"Pššš..." jemně zkousl mladíkův lalůček.

"Luciusi, budu muset jít," jemně od sebe plavovlasého kouzelníka odstrčil.
"Ale Harry, přece nebudeš zlobit," usmál se Malfoy, přitiskl své rty na Harryho. Pomalu se jazykem dostával do úst černovlasého mladíka.
Harry tlumeně zasténal, když Lucius přejel rukou přes jeho naběhlý penis.

"Chceš mně," zaševelil, polibky pomalu přejížděl přes mladíkův hrudník.
Povalil chlapce na pohovku.
Rozepnul jeho kalhoty. Rty obkroužil a lehce zkousl Harryho bradavku. Rukou se pomalu dostával do mladíkových kalhot.

Přesunul se nad chlapcův pulzující penis. S rozpustilým úsměvem jej vzal do úst. Sice byl radši, když někdo uspokojoval jeho, ale pro nyní se to dalo prominout.

Ústy zpracovával Harryho erekci. S potěšením naslouchal vzdychům, kterým se mladík nemohl ubránit.
Přestal chvíli před tím, než mladík mohl dosáhnout orgasmu.

Potter nespokojeně zaklel.
"Ale ale, já měl dojem, že nemáš zájem," temně se usmál Lucius.
Sáhl po skříňce opodál a vytáhl lubrikačná gel.
"Otoč se," strohý příkaz.
Roztoužený mladík jej bez protestů poslechl.

Lucius se zbavil kalhot. Košili si nechal, chtěl aspoň tím dát Potterovi najevo, že jej nebere jinak, než sexuálního partnera.
Na prsty nabral gel. Zvlhčil mladíkův anální otvor.
Ještě rukou trochu zpracoval vlastní erekci.

Vnikl do Pottera. Spokojeně se ušklíbl, kdy mladík zavzdychal.
Začal přirážet. Jednou rukou jemně třel Harryho penis, přeci jen nebyl zas takový necita, aby si sám užil a Pottera nechal odejít jen tak, nevybouřeného.

Mladíkův orgasmus se dostavil poměrně záhy. Lucius pustil jeho penis a soustředil se na vlastní uspokojení.

***

"Kdes byl?" utrhl se na mladíka Severus.
"Já..." Harry nejistě postával ve dveřích.
"Byl's u Malfoye?"
"Severusi, já..."

Snape popošel k chlapci. Přeměřil jej zamračeným pohledem.
"Tak?"
"Severusi, promiň já..."
"Byl's u něj?" temné zavrčení.
"Ano, ale já," Potter vypadal téměř zoufale.

"Dobře, aspoň tedy vím, na čem jsem, že," ušklíbl se Snape. Otočil se a zamířil zpět do postele.
Harry si povzdychl. Následoval staršího kouzelníka do pokoje.
"To budeš spát v hábitu?" podivil se Severus.
"Ne já..."

Harry zamířil k šatníku. Nechtěl, aby Severus viděl, že je zraněný, i když Lucius už mu ránu vyčistil. Ale i tak. Věděl, jak to Severus pokaždý prožíval.
Sundal si hábit. Chvíli se přehraboval ve skříni, hledaje něco vhodného na spaní. Převlékl si kalhoty. Stále na sobě cítil Severusův pohled. V povzdechem si sundal košili. Slyšel jak Snape za ním lehce zalapal po dechu.

"Co se ti stalo?" zvedl se z postele a zamířil k mladíkovi.
"Zbloudilá kletba..." otočil se k Severusovi.
"Já... Promiň, že jsem si myslel, že ty a Lucius," Snape přejel prsty po obvaze, který Harrymu vytvořil Lucius.

Potter jen nejistě hleděl na kouzelníka před sebou.

"Harry, je mi líto, že jsem si mohl myslet, že ty a Lucius, že vy dva... Odpusť mi to prosím," Severus byl naprosto zděšený, jak jen si mohl myslet, že by jej Harry někdy podvedl.
Byl sám sebou naprosto znechudený.

Harry jen stál před starším kouzelníkem. Poslouchal jeho slova a nevěděl, co na to říct. Vždyť to, co si Severus myslel, to všechno byla pravda a on se mu tady za to teď omlouvá. To on by se měl omlouvat...

Jen nejistě kývl hlavou a nechal se Severusem odvést k posteli. Severus stále ještě mumlal omluvná slůvka. Vypadalo to, že je ze sebe a svých úvah opravdu hodně zděšený.



Pozn.: Komentujte, kapitola je delší, tak to aspoň nějak oceňte...
Poslední komentáře
23.02.2008 15:29:16: Teda upřímě si nedovedu představit že by se Harry takhle choval....no ale Severus je zase takový mil...
22.02.2008 11:23:26: Ach můj ty smutku xD Sevík je uplakaný oh nádherná vyhlídka jen když si ho představím musím se usmát...
21.02.2008 20:40:21: Mania: To, že má autorka konec už rozvržený mě nikdy neodradilo. smiley No, holt si budu muset počkat....
21.02.2008 20:23:15: Mania: To, že má autorka konec už rozvržený mě nikdy neodradilo. smiley No, holt si budu muset počkat....
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.