Mezi boji LM/RW

10.Kapitola - To ne já, ale vy jste toho vini 1/2

Lucius trochu udiveně zvedl hlavu, musel usnout. Podíval se na chlapce ležícího na posteli. Vypadal tak nevinně, zase. Něco ale bylo jinak. Na Ronově čele se leskly krůpěje potu, ztěžka oddechoval, lehce se chvěl.

Tohle Luciuse dokonale probudilo. Rychle přistoupil k mladíkovi, jedním dotykem zjistil, že má opět vysoké horečky.

"Severusi!" vyřítil se ke dveřím. Skoro se srazil s černovlasým kouzelníkem, který zrovna vcházel do pokoje.
"Co se děje?"

Lucius jen zděšeně ukázal na Rona. Snape přistoupil k chlapci. Rychle zkontroloval jeho stav. Pak si přivolal nějaký lektvar, který do něj vpravil.

"Jak je na tom?" Malfoy mu nakukoval přes rameno.
"Dostane se z toho," prosté konstatování.
"Ale..?" Lucius za tím něco tušil.
"Ale nějakou dobu na něj kouzla budou mít jinej účinek."
"Jak jinej účinek?"
"Budou na něj působit... Řekněme víc, než by měly," Snape se otočil na Luciuse.
"Nezdá se ti, že od té doby, co sis z pana Weasleyho udělal svojí hračičku, tak se mu pořád něco stává? Tolik úrazů neměl od doby, co je na škole a to se přátelí s Potterem, který problémy přitahuje," nesnažil se vyčítat, jen říkal, jak to vidí.

"Severusi, ty víš, že já bych mu přece nikdy neublížil," Lucius vypadal naprosto bezmocně.
"Opravdu, tak to bys měl zjistit, co se mu stalo, abych ho mohl začít pořádně léčit."
"Dobře. Kdo byl u nás v domě?"
"Jak tohle mám vědět? Je to tvůj dům, zjisti si to," zavrčel Snape.
"Severusi..." zaúpěl Malfoy.
"Co kdyby sis odchytnul někoho z Řádu a vyptával se jeho? Ten to bude vědět spíš, než já!" rozohnil se Severus, dál si Malfoye nevšímal a věnoval se chlapci na posteli.

Lucius hodil na Rona ještě jeden, lehce zděšený, pohled a vyrazil ke krbu. Odsud se odletaxoval do letního sídla, z něhož bylo možné se přemístit.

Přemístil se do Temného hradu. Dnes, když měli volno, tu nebylo moc smrtijedů. Avšak, stejně měl Lucius co dělat, aby na někoho nenarazil, vyvolalo by to akorát nepříjemné otázky.
Malfoy se rozešel chodbou do místnosti s plány a všemi spisy o Řádu. Tedy se vším, co Severus vyzradil a co byli smrtijedi schopni zjistit.
Ještě jednou se Lucius přesvědčil, že jej nikdo nesleduje. Otevřel dveře a vešel do neprostupné tmy. Mávnutím hůlky si rozsvítil.

Zamračeně přešel ke stolu zaplněného hromadami papírů. Za stolem, podél zdi, byly skříně s množstvím šuplíčků. Podobně, jako mají mudlové kartotéky ve svých kancelářích.

"Tohle je na celou noc..." tiše si povzdechl a vydal se k nejbližší skříni.

Naštěstí v tomhle měli smrtijedi pořádek. Kartotéku (budeme to tak nazývat) si vedli svědomitě. Na každém šuplíčku byl krátký popisek, o tom, co se v něm nachází. U každé složky byl popisek, o kom, o čem složka je.

Lucius se zarazil u jedné obzvlášť tlusté složky.

"Moody," přečetl si popisek. Tiše, posměšně si ofrkl. Bystrozor, který se chlubí tím, že je nejlepší a nejhůř polapitelný. Přitom zrovna o něm toho smrtijedi zjistili nejvíc.

Malfoy složku s poznatky o Moodym zase založil. Upřímně pochyboval o tom, že by se zrovna Pošuk promenádoval u něj doma a nevyužil by příležitosti na jeho chycení.

Další složka patřila vlkodlakovi.

"Remus Lupin," zamračeně četl aristokrat. U tohohle chlápka bylo celkem možný, že byl u něj doma, ten by jistě odolal pokušení počkat tam na smrtijeda.

Malfoy otevřel složku, zrovna se chystal dát do čtení, když ho vyrušili hlasy za dveřmi. Rychle schoval složky, které vyndal, zavřel šuplíky. Složku, s informacemi o Lupinovi, přeložil a zastrčil do kapsy. Zaposlouchal se do hlasů venku.

"Zjisti něco o tom Malfoyovo parchantovi, kde se skrývá a jestli je pořád se Snapem," vztekle mluvil hlas, v kterém Lucius poznal Averyho.
"Jistě, nebylo by ale jednodušší najít toho kluka o kterého jeví Malfoy zájem?" slizký podlézavý hlas, patřil nepochybně Červíčkovi.
"Myslíš toho Weasleyho? Nemyslím si. Luciuse brzo přejde jeho zájem. Zvlášť, když zjistí, že ho mít nemůže," ironický smích.
"..." druhý něco zašeptal.
"Dobře, uděláme to jinak. Najdi Snapea a potom způsob jak dostaneme ty kluky..." hlasy se pomalu vzdalovaly.

Lucius stál za dveřmi, v hlavě si srovnával, co právě slyšel.
Vyšel ze dveří, vztekle je za sebou s třísknutím zavřel.
Před hradem se přemístil do mudlovského Londýna. Rozhodl se nejdřív najít toho vlkodlaka a až pak se starat o to, co chystá Avery a Červíčkem.

Lucius se opět začetl do Lupinovy složky. Musel najít adresu. V mudlovské části Londýna se nevyznal a ptát se kolemjdoucích mudlů se mu nechtělo. Po hodině marného hledání se musel přemoci a zeptat se kolem procházející dívky na cestu. Mladá mudla mu se smíchem řekla, že je na úplně opačném konci města. Poslala ho na jakýsi dopravní prostředek, v čemž se Malfoy samozřejmě neorientoval. S povzdychem se přemístil na druhý konec Londýna. Teď už se zeptal na cestu hned.

Stařenka, které se ptal, si ho změřila nedůvěřivým pohledem. S pohrdáním v hlase mu ukázala směr a urychleně odkvapila pryč.
Lucius se za ní chvíli nechápavě díval, pak se otočil a vydal se směrem k ulici, ve které měl bydlet Lupin.

Jakmile došel do ulice, ihned zjistil proč se stařena tak tvářila. V ulici nebyl snad jediný dům v celku. Většina z nich neměla ani střechu, některým domům chyběl kus zdi, jiný měl vymlácená okna, o dveřích nemluvě.
Lucius s odporem procházel ulicí. Zastavil se až před číslem 8. Skoro jediným domem, který měl nějaký popisný číslo, střechu a skoro všechna okna.
Malfoy popošel k omláceným dveřím. Dům očividně držel pohromadě jen silou vůle, nebo spíš magie.

Vzal za kliku, nebylo zamčeno, dveře se, se skřípotem otevřely. Do místnosti vnikalo mdlé světlo z venku. Malé množství nábytku bylo skoro celé rozmláceno. Až teď Luciuse napadlo, že vlkodlak nejspíš během svých proměn pobývá tady. Ale jak v tom mohl Lupin žít, to nechápal.

Prošel celý zchátralý dům. Nikde nikoho nenašel, popravdě ho to ani moc neudivilo. Vyčaroval si pohodlné křeslo, rozhodl se počkat na návrat pána "domu".
Poslední komentáře
14.05.2007 22:50:15: cozeeeeeeee.... nemozem uverit tomu ze som konecne nasla dalsie kapitolky. je to super. dufam ze to ...
04.05.2007 13:09:01: fakt úžasná poviedka, teším sa na ďalšiu kapitolkusmiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.