Mezi boji LM/RW

2.Kapitola - Poprvé v sídle

Po zbytek večera si Lucius Malfoy Rona skoro ani na okamžik nevšiml, pouze při závěrečném placení, když už se Ron chystal, že se nenápadně ztratí a bude doufat, že se nikdo z Řádu nedoví o tom, jak popíjel v pochybném mudlovském baru s hledaným smrtijedem.

Se Malfoy k zrzkovi nenápadně přitočil.

„Doufám, že se nechystáš vzít roha,“ lehce se mu zasmál do ucha a významně mrkl na Karla.
„Je nejvyšší čas jít,“ rozhlédl se Malfoy po ostatních mužích u stolu, co oni na to a poté co všichni, až na Edwarda, souhlasně zamručeli. Se zvedl a Rona vtáhl na nohy s sebou.
„Tak pánové naviděnou, i když jak tak koukám na 'mého přítele', nebude to možná tak brzy."

Lucius zamířil k odlehlým dveřím a bezmocného Weasleyho táhl za sebou, ten mohl jen po několikáté za ten večer nadávat na svou zbrklost a na zapomenutí hůlky v sídle Řádu.

Jakmile vyšli ze dveří otočil se Malfoy pomalu k Ronovi.

„Nikdy by mě nenapadlo, že potkám kamaráda Pottera zrovna v takové putice. Nechodí sem snad i sám velký Potter?“ krákavě se rozřechtal Malfoy.
„Co je vám do toho,“ odsekl Ron a vytrhl se z Luciusova stále trvajícího sevření.
„Ale, ale snad by ses necukal. Je vidět, že si v tomhle baru prvně a neznáš místní pravidla. Pokud se zde totiž objeví někdo nový je výsadou ostatních dohodnout se kdo jej dostane jako první,“ nepěkně se ušklíbl Malfoy a čekal na zrzkovu reakci.

„Cože? Hej, teď už přece nemusíte hrát tu komedii. Je jasný, že vy nejste na kluky, to by se přece vědělo...“ nedokončil Ron a mírně nervózně po Malfoyovi pokukoval.
„Vážně a proč myslíš? Přece bych se něčím takovým všude nechlubil, ostatně vsadím se, že tvoji přátelé to o tobě také neví, což?“ odpověděl Lucius.
„Já, ale nejsem jako vy, já nejsem, nejsem na-na kluky,“ vykoktal rudnoucí Ron.
„Jistě, možná si to do teď nevěděl, ale společnost mých přátel ti zajisté nevadila, tak proč se tomu bránit?“ usmál se Malfoy.

Chvíli na sebe jen bezhlesně zírali, když Lucius znovu prolomil ticho.
„Myslím, že by jsme neměli zůstávat zde, za prvé budíme moc velkou pozornost a za druhé si tě chci ještě vychutnat,“ zaševelil zrzkovi do ucha a spolu s ním se přenesl.

Prudce zastavili, Ron dopadl na podlahu a nevěřícně zíral kolem sebe. Věděl kde je, otec mu už o tomto místě tolikrát vyprávěl. Byli na Malfoy Manor.

Začal se zvedat, k jeho překvapení se předním objevily ruce a vytáhly ho na nohy. Zíral do obličeje Luciuse Malfoye.

„Tak, jaký je první dojem z mého sídla?“ arogantně se ušklíbl Malfoy.
„Nic moc, takový nemastný, neslaný,“ utrhl se Ron.
„Zdá se, že tě Potter už stihl nakazit svou prostořekostí,“ usmál se Malfoy, jako by mu zrovna vysekl tu nejlepší pochvalu na světě.

„Myslíš, že jsi připraven začít?“ otázal se náhle Malfoy.
„Začít? S čím?“ nadále nechápal Ron.
„Ale jdi, broučku, tobě to ještě nedošlo?“ ušklíbl se Lucius.
„A... A co mi mělo dojít?“ začal couvat zrzek.
„Proč myslíš, že tady jsi? Jsi tady pro moje potěšení,“ oznámil Malfoy.
„Vždyť máte ženu a... A syna,“ vyhrkl Ron.
„Ženu? Syna? Pokud vím, tak synáček si někde užívá zalezlý se Snape, nikdo je neviděl od událostí v Bradavicích. A má žena? Copak nečteš noviny? Přece manžel utekl z vězení, k tomu nezvěstný syn a každodenní vyšetřovatelé se spoustou otázek. No jo, no to by nikdo nezvládl moc dlouho. Navíc i Voldemort chtěl vědět, kde je Draco se Severusem, očividně si myslel, že to Narcissa ví,“ ušklíbl se Malfoy a pokračoval.
„To znamená, že to tu máme jenom pro sebe, ale nemysli, že tě tu chci držet, už dávno mi došlo, že pan Potter nenechává své přátele na pochybných místech, ale on očividně ještě neví, že jsi pryč. Pochybuju, že s mu něco řekl.“

Lucius mezi tím došel až k Ronovi, hrubě ho přitáhl k sobě a o nic více něžněji jej políbil.
Weasley se od něj s odporem odtáhl a vytřeštěně na Malfoye zíral.

„Copak, nemáme na to celou noc a jak sám vidíš, tady není moc lidí, s kterýma bych si mohl užít,“ hlasitě se zasmál a přenesl se spolu s Ronem do další místnosti v domě, do ložnice.
Žádné komentáře
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.