Poison of love HP/DM

12.kapitola - V zajetí přisluhovačů temnoty

A najednou ten limit splnit šel, co? A ještě ke všemu tak rychle... Tak se mi to líbí! =) Velmi jste mě potěšili, takže tentokrát limit nedám a budu doufat, že i tak bude aspoň pár komentářů...

Věnováno Blanch, protože věřím, že ona věří, že Potterovi se přesto rozsvítí... XD

Jména vesnic berte s nadhledem, prostě jsem blázen do S.Kinga ;o)

Snape prudce otevřel dveře a vtáhl mladíka dovnitř, hned za nimi se dveře opět zavřely.

 

***

 

Harry seděl na posteli, strnule zíral před sebe.

 

To se přece nemohlo stát. To ne...

 

Jen na kratičký okamžik měl štěstí na dosah ruky a to se mu teď zase začalo ztrácet před očima. Ale proč? Možná udělal chybu, když Draca odmítl. Mohl mu přece pomoci. Takhle to přece nemůže skončit. Ne, když právě našel smysl svého života. Ne, když právě zjistil, že jeho štěstím je právě Draco Malfoy.

 

Harry jen doufal, že je plavovlasý mladík v pořádku, ale v hloubi duše tomu nevěřil. Mohl si cokoliv nalhávat, ale znal Luciuse Malfoye a znal smrtijedy a věděl jak dopadnou ti, kteří se s nimi dostanou do sporu.

 

Ale přesto... Přece by Malfoy svého jediného syna jen tak nezabil, to přece...

Jenže věděl, že Lucius by to udělal. Ale nač tolik zbytečností kolem. Proč se ho snažil získat zpět do své moci, když jej mohl klidně zabít až Draco pojede do Bradavic, tak proč?

Potter netušil, ale rozhodně tady nehodlal jen tak sedět a nechat smrtijedy, aby ubližovali jeho... Aby ubližovali Dracovi.

 

***

 

Draco se vyděšeně rozhlédl kolem.

V pracovně jeho otce byl kromě Luciuse Malfoye, profesora Snapea a jeho, přítomen ještě někdo další. Postava zahalená v černém hábitu s kápí přes hlavu z pod které jí svítily jen dvě rudé oči.

 

Mladý Malfoy moc dobře věděl, kdo to je. Vždyť díky tomu, že byl Lucius pravou rukou temna, byl Pán zla častým návštěvníkem jejich domu.

 

"Vítám tě, Draco. Velice mě těší, že jsi nás konečně poctil svou návštěvou," promluvil Pán zla, nepouště tak ke slovu Luciuse, který se už už nadechoval, aby synovi něco nepěkného řekl.

 

"Donesly se ke mně zvěsti o tom, že jsi se rozhodl přejít na stranu Pottera," pokračoval Voldemort.

Lucius Malfoy si syna přeměřil výhružným pohledem.

 

"Rozhodl jsem se tyto zvěsti přejít a raději se zeptat tebe, je snad možné, aby se syn jednoho z nejlepších smrtijedů přidal k druhé straně?" V rudých očích se zlostně zalesklo, navenek však Pán zla zůstával ledově klidný.

"Můj pane, to je určitě omyl, můj syn by si nikdy nic takového nedovolil," přispěchal s odpovědí Lucius.

"Ale ano, Lucius, jsem si jistý, že víš o tom, kde se tvůj syn, tvůj jediný dědic, poslední dny nacházel. Nebo se snad mýlím?"

"Mistře, já..." Malfoy hodil zlobný pohled po synovi.

 

"Luciusi, tvůj syn hází špatné světlo na tebe a tím i na mne, doufám, že s tím něco uděláš," chladně poznamenal Pán zla a bez dalších slov vyšel z místnosti, následován Snapeem.

 

Malfoy se přiblížil ke svému synovi, ve tváři měl výraz šílence, když si s odporem přeměřoval mírně roztřeseného Draca.

 

"Nechápu, jak je možné, že právě ty jsi můj syn. Ty, taková nicka!" hrubě praštil syna do obličeje.

"Otče..." mladý aristokrat se konečně zmohl na slovo, z hrůzou sledoval Luciuse, jak sahá po hůlce, pomalu už se loučil se životem.

"Nejsem tvůj otec! Ty jsi špína! Zneuctil jsi můj rod!"

"Crucio!"

 

Draco se svíjel v bolestivých křečích na zemi. Křičel, dokud mu stačil dech. Křičel do světa, který nebyl schopen naslouchat. Křičel bolestí a snad i žalem nad tím jak dopadl.

A pak mu došel dech. Už nekřičel. Jen se svíjel na zemi pod náporem dalších a dalších vln bolesti.

 

Lucius sklonil hůlku. S nenávistí si prohlížel tělo svého syna. S uspokojením poslouchal jak chlapec lapá po dechu.

 

"Za svojí opovážlivost bys měl zemřít, ale Pán zla si přeje abys žil," s výrazem toho největšího odporu kopl to syna ležícího na zemi.

 

Draco vnímal jak jen někdo někam vleče. Byl příliš dlouho podroben kletbě Cruciatus, než aby vnímal, kam, tušil však, že za chvíli opět spatří temnou kobku Malfoy Manor.

 

***

 

Harry pomalu procházel domem na Gimmauldově náměstí. Stále hledat něco, cokoliv, co by mu mohlo pomoci najít Draca, ale marně.

 

Ještě včera věřil, že se opět ukáže Spes, jako to bylo prve, když Draco potřeboval pomoci, jenže teď se neobjevovala. Zapomněla snad? Nebo to celé byla jen malicherná hra?

 

Potter bezcílně bloudil domem, z pokoje do pokoje, z patra do patra, přemýšlel. Snažil se, opravdu se snažil vymyslet způsob jak plavovlasému chlapci pomoci. Ale mělo to cenu? Žije ještě Draco? A co když to celé byl jen způsob jak ho dostat, co když šlo jen o podlý trik ze strany Voldemorta? Ale to snad ne, to by tu přece Draca nechal déle, to by nepověřil Snapea, aby chlapce přivedl...

 

Snape... Ten se na Grimmauldově náměstí neobjevil už druhý den, od doby, co odvedl Draca, a přitom měl podávat stálá hlášení.

 

Harry se na to ptal Remuse, ale ten mu pouze řekl, že si Snape své povinnosti plní a že on, Harry, by mu měl konečně začít věřit a ne na něj stále házet špínu. Severus přece nemůže za to, že Malfoy opět získal svého syna.

 

***

 

Pátý den o chvíle, kdy byl Draco odveden z Potterova domu se Harry rozhodl promluvit s Lupinem a zjistit, kde přesně je Malfoyovo sídlo.

Sešel do kuchyně.

 

"Remusi," opatrně začal, sedl si naproti vlkodlakovi, který si právě četl noviny a vyčkával, až se mu bude plně věnovat.

"Ano?" Lupin lehce překvapeně zvedl hlavu, za poslední tři dny Harryho skoro nevídal.

"Chtěl jsem se tě na něco zeptat," lehce se ošil Potter.

"Tak se ptej, rád ti s čímkoliv pomohu," pousmál se starší kouzelník, složil noviny a zadíval se na černovlasého chlapce.

Harry se zhluboka nadechl, nemělo cenu to protahovat, buď mu to řekne, nebo ne.

"Kde má sídlo Malfoy?" vyhrkl.

Remus si jej změřil zvídavým pohledem.

"Proč to chceš vědět?"

"To je moje věc."

"Harry, opravdu si nemyslím, že děláš dobře, když se pleteš do takových věcí. Nic ti do toho není."

"Není?! Jak to můžeš říct?!" neudržel se Potter v klidu.

"Harry, uklidni se," konejšivým tónem mu jemně domlouval Lupin.

"Víš, kde je ten dům?"

"Ano, vím."

"Kde?!"

"Harry, žádám tě, ne, já tě prosím, nestarej se o to, zbytečně se ženeš do problémů."

"Remusi," zaúpěl Potter.

"V Lotu, kousek za Londýnem. Ale nedostaneš se tam, je tam zábrana proti přemisťování," zasmušile oznámil Lupin.

"A jak se tam dostal Snape?"

"Přemístil se rovnou do Malfoyova sídla, tam to jde, ale mimo dům ne, celá vesnice je chráněná."

"Hmm a jak se tam teda dostanu?"

"Harry, nedělej to."

"Remusi, prosím, jak se tam dostanu, když nechci Malfoyovi vlézt přímo do rány, potřebuju někam mimo dům, aby o mě hned nevěděli," žadonil.

"Musíš do sousední vesnice, Derry, je také kouzelnická, takže si dávej pozor, určitě tam bydlí nějací smrtijedi, kteří když tě spatří, tak to Malfoyovi hned řeknou."

"Díky," pousmál se černovlasý chlapec.

"Harry, rozmysli si to ještě, nemá cenu takhle riskovat," snažil se ho zadržet Lupin.

"Remusi, už jsem se rozhodl," Potter vykročil ke dveřím.

 

Ještě se na okamžik zarazil, zamračeně se otočil.

"Neříkej o tom prosím Snapeovi," požádal.

"Proč? Mohl by ti pomoc?" nechápal Lupin.

"Prosím, Remusi, slib mi, že mu to neřekneš."

"Dobře, ale..."

"Děkuji," úsměv a byl pryč.

 

***

 

Opět seděl ve tmě, za ten čas, který v ní za celý svůj život strávil si na ní už možná mohl i zvyknout, ale stále mu naháněla stejně velký strach.

 

Seděl opřený o studenou zeď po které v malých pramíncích stékala voda. Roztrhaný hábit měl už celý zmáčený, ale bylo mu to jedno. Po těch třech dnech, které tady strávil mu už bylo jedno jak vypadá, důležité bylo jak se cítí. A cítil se strašně. Nejen že za ním každý večer chodil jeho otec a dával mu bolestivé lekce o tom jak se má správný  Malfoy chovat, ale také se tu často objevovali mladí smrtijedi, kteří si potřebovali na někom procvičit své kletby.

Jeho otec pokaždé, když odcházel a zanechával za sebou zmučené tělo svého syna, na něj použil pár léčivých kouzel, aby tak zajistil, že chlapec do druhého dne nezemře.

 

Draco seděl opřený o zeď, cítil vodu, která mu stékala po zádech, nebyl si jistý, jestli je to jen voda, nebo jestli je to i jeho krev, která se ještě nestihla srazit po nedávném mučení od partičky smrtijedů.

Netušil... Byla příliš velká tma na to, aby to mohl rozeznat a i kdyby bylo světlo, tak neměl dostatek sil na to, aby se o něco takového zajímal. Jediné, co věděl, bylo, že nezemře. Nikdo jej nesměl zabít.

Netušil proč. Věděl jen, že si to přál Pán zla. Ale proč? To pro něj bylo záhadou.

 

***

 

Harry se přemístil do Derry. Dával si dobrý pozor na to, aby jej nikdo neměl šanci poznat.

Na hlavě měl nasazenou kápy od černého hábitu, sice to nebylo moc praktické, kdyby potřeboval utíkat, ale to snad teď nebude zapotřebí. Teď hlavně musel nezpozorován projít vesnicí a dostat se do Lotu. Vyhledat Malfoy Manor a zachránit Draca. Pak již bude jedno zda jej někdo pozná. Hlavní bylo zachránit plavovlasého chlapce...

 

 

Pozn.: Potter je hlupák, tak už se nad tím nepozastavujte, prostě to tak berte... XD

 

 

 

Poslední komentáře
16.05.2012 20:10:32: já to necháu, pproč neoužil tamto kouzlo? a když už se musel přemisťovat proc si nevzal svůj nevidit...
21.11.2007 15:42:56: Jupí! Skvělé! Boží! Perfektní. Já věděla, že Draco se dostane zpět do Malfoy Manor.To mučení se mohl...
14.11.2007 20:37:48: Ano, to je profesionální deformace. :))Snad nám to dlouho vydrží. :)
14.11.2007 16:20:07: Falkira: Myslím, že fanoušci slashů a podobně už jsou asi všichni zdegenerovaní, protože co znám , t...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.