Poison of love HP/DM

13.kapitola - Na útěku

Tak je tu další kapitola, snad se vám bude líbit. Věnováno Falkiře a cuce a také všem, kteří trpí 'profesionální deformací' jak to krásně Falkira nazvala... XD Limit 30 komentářů!
Plášť není věc pro hrdiny, kteří se Malfoyovi rozhodli čelit tváří v tvář a v konečné výhře se mu vysmát, avšak bude to výhra, co stihne mladé naivní hrdiny? A přec, přec hrdina musí zemřít, aby legenda mohla žít dál. Proto bez pláště do temnoty vkročit je třeba...
Byla by škoda, zabít je ve 13.kapitole, nemyslíte? ;o)
Dveře cely se otevřely. Dovnitř vešla postava zahalená v černém plášti. Byl to muž, muž se smrtijedí maskou na obličeji a hůlkou s rukojetí ve tvaru hada v ruce. Pár světlých vlasů uniklo z pod kápě.

Draco, stále ještě sedící na zemi, se na svého otce z hrůzou díval.
Cítil, že dnes z toho nevyjde tak snadno. Lucius Malfoy měl podle všeho špatnou náladu a přišel si jí opět vybít na svém jediném potomkovi.

"Draco," jediné slovo ledové jak ocel.

Plavovlasý chlapec zíral na muže, který se k němu blížil.

"Draco, Draco," s temným úšklebkem opakoval Lucius.

Mladík se pokusil uhnout, ale neměl již kam, za ním byla vlhká zeď a před ním nenáviděný otec.
Lucius s fanatickým výrazem ve tváři napřáhl ruku v níž dřímal hůlku.

"Crucio!"

Draco po době, která mu přišla nekončná a kdy byl podroben tolika druhům mučení, skoro ani nedokázal křičet. I když měl pocit, že se mu tělo trhá vedví.

"Algosi!"

Další vlna bolesti projela chlapcovým tělem. Luciusova kouzla byla stále silnější, jak dával víc a víc prostor své zlosti.
Při třetí kletbě se sklepení naplnilo Dracovým křikem.

Malfoy sklonil hůlku a s maniakálním výrazem si prohlížel své dílo. Před ním na zemi ležel jeho jediný syn. Přes krev, která mu zbarvila světlé vlasy i obličej se stěží dalo poznat jestli se vůbec jedná o Malfoyova potomka. Draco se slabě chvěl. Cítil krev, která mu stékala po těle. Jediná jeho myšlenka byla na konec, který se podle něj již nevyhnutelně blížil. Znal svého otce, věděl, že dřív či později se neovládne a zabije ho. Nehledě na to, co říká Pán zla. Jistě, pak by si to šeredně odskákal, ale...
Třeba by to bylo lepší, pro Draca, pro Harryho....
Plavovlasý chlapec se i přes bolest, která naplňovala jeho tělo, pousmál. Myšlenky na černovlasého chlapce jej dokázaly ještě udržet při zdravém rozumu. Vlastně ani nevěděl proč. Vždyť Potter jej zradil. Nechal Snapea, aby jej znovu odvedl do tohoto domu, do moci Luciuse a Pána zla. A co hůř. Harry jej nechal, jen tak jej nechal, právě v okamžiku, kdy si Draco plně uvědomil, co k černovlasému mladíkovi cítí.

"Crucio!" Lucius s vražedným výrazem sledoval svého syna, jenž opět křičel bolestí. Nemohl si nevšimnout toho náhlého uvolnění v chlapcově tváři. Netušil, co jej způsobilo, ale ať to bylo cokoliv, on to zničí. Jeho syn nemá žádné právo na spásné myšlenky. Zemře tady. Zemře jeho rukou! Je jedno za jak dlouho, ale jednou ano. Bude jej mučit tak dlouho, než z jeho mysli dostane i poslední kousíčky toho, co jej drží 'nad vodou'...

***

Harry se zastavil před cedulí, jenž oznamovala začátek kouzelnické vesnice Jerusalem's lot.
Po těle mu přeběhla vlna strachu. Na jediný prchavý okamžik jej napadlo otočit se a utíkat někam hodně daleko. Nebo se prostě vrátit na Grimmauldovo náměstí a dělat, že se nic nestalo, že nikdy nepostal Draca, že se do něj nikdy nezamiloval. Ale tenhle okamžik rychle zmizel, když černovlasý chlapec překročil pomyslnou hranici, jenž oddělovala Lot od okolního světa.

Procházel po hlavní ulici se rozhlížel se kolem. Trochu jej udivovalo, že zatím na nikoho nenarazil, ani tady, ani v Derry. Avšak nelámal si s tím příliš hlavu. Nebylo přece důležité, kde se nacházejí obyvatelé, jedinou podstatnou věcí bylo, kde je Draco...

Ulici lemovaly skvostné domy, nebylo pochyb, že právě v této vesnici žije 'elita' kouzelníků. Nejbohatší sorta, která bezezbytku uctívá Pána zla.
Potter to věděl a i kdyby ne, tak ovzduší, které se tady nakumulilo, toho bylo dostatečným důkazem.

Harry netušil, který dům je Malfoyových, ale podle toho, co o jejich rodině věděl, si mohl být jist, že to bude jeden z těch nejhonosnějších. Ale který?

Než se nadál stál na konci ulice a tím i na konci Salemu. S povzdychem se otočil.
Strnul.
Kousek od něj se belhal jakýsi stařec.

Chlapec se letmo rozhlédl, hledaje místo, kam by mohl zmizet. Nechtěl vzbudit příliš pozornosti, přece jenom tady neměl co dělat. Musel se snažit, aby zapadl, aby si o něm mysleli, že je místní, i když to nešlo.

Nenápadně si stáhl kápy více do obličeje a rychlým krokem prošel kolem starce. Koutkem oka zaznamenal, jak si jej muž obezřetně prohlíží, už už to vypadalo, že se jej chce na něco zeptat. Naštěstí pro Harryho to neudělal, jen tam stál a čekal, kam chlapec zajde.

Potter došel k rozcestí, které předtím minul a vydal se na druhou ze svou ulic, které protínaly vesnici.
Stále netušil kam má jít, kde drží Draca, který z těch domů to je? Jist si byl pouze tím, že má jedinou možnost, stačilo by, aby vlezl do špatného domu...

Se sklopenou hlavou došel na další konec ulice. Zastavil se. Po zběžném rozhlédnutí se ujistil, že tady žádní další lidé nejsou. Domy skončili a kolem ulice se dál táhla vysoká zelená hradba živého plotu. Šel stále dál. Připadal si lehce stísněně, neviděl kolem sebe, jen před sebe kde byla neprostupná tma a za sebe, kde byli ostatní domy v Lotu. Harry nepochyboval, že právě tato cesta vede k domu Luciuse Malfoye.

Došel na konec. Před ním se tyčily velká černá ocelová brána se stříbrným tepáním a zlatým nápisem Malfoy Manor.
Přes mříže na bráně viděl do zahrady. Sice již byla tma, ale monumentální stavba byla osvětlena několika lampami.
Oddechl si, konečně. Konečně se sem dostal. Vlastně to nebylo až tak těžké. I kdyby nápis na bráně chyběl, těžko by si tenhle dům mohl splést.

Monumentální sídlo se rozléhala kam až oko dohlédlo.*
Harry byl snad poprvé rád, že je tma. Nedokázal si představit, jak by se přes rozlehlé nádvoří dostal až do sídla. Vlastně on nevěděl ani teď, jak se dostane do zahrady, natož do sídla.

***

Draco ležel na kamenné podlaze. Nevnímal.

Lucius Malfoy za sebou zavřel dveře cely a se spokojeným úsměvem odcházel ze sklepení. Konečně si na někom vybil svou zlost. Sice si stále musel dávat pozor, aby chlapce nezabil, ale již to nebudou dlouho trvat a on dostane povolení i tomuhle. Aspoň tak mu to Mistr řekl. Musí jen chvíli počkat, až Pán zla dostane to, po čem touží a pak i on, Lucius bude mít vše, co by si přál... Stačí jen počkat...

***

Harry stál v zahradě u Malfoy Manor. Sám se divil jak snadno se dostal přes plot. Ale podle všeho nebyli Malfoyovi až tak paranoidští, jak se o nich říkalo. Nebo si spíš nemysleli, že by někdo prošel kouzelnickou vesnicí bez povšimnutí a ještě se opovážil vlést na soukromý pozemek obávaného smtijeda.
Stál tedy na zahradě, ale jak se dostat do domu? Jak projít domem, kde se to hemžilo smrtijedy?

Vykročil k sídlu, když se dostal až sem, nemohl se jen tak otočit a s nepořízenou jít zpět. Musel to aspoň zkusit. Co na tom, že jej můžou chytit. Aspoň by byl s Dracem. Snad...

Zamířil k zadnímu vchodu, který zde nepochybně byl. Obejít sídlo mu zabralo příliš dlouho dobu, než aby si mohl myslet, že jeho přítomnost tady ještě nikdo nezaznamenal. K jeho štěstí se tak ovšem stalo. Nikdo o něm nevěděl, zatím...

Hůlkou zamířil na dveře. Stačilo prosté alohomora a dveře se otevřely, až se Potter sám divil, že to jde tak lehce.

Vkročil do domu. Moc se nerozhlížel kolem. Netušil sice kam ká jít, ale něco jakoby jej vedlo. Něco jej směřovalo přímo ke dveřím do sklepení. Stále nempohl uvěřit tomu, že stále na nikoho nenarazil. Jak je to jen možné?

Otevřel dveře do sklepení. Rozsvítil hůlku a sešel po schodech. Tiše si povzdechl, když se rozhlédl kolem. Taky jej mohlo napadnout, že sklepení pod panstvím bude vypadat jako labyrint.

Odkudsi před sebou slyšel zvuky, vydal se tím směrem.
Někdo se k němu přibližoval. Harry na poslední chvíli zapadl do jedné z prázdných cel. Kolem něj prošel Lucius MAlfoy, očividně dobře nalazen.
Vylezl z úkrytu a vydal se do míst z niž Malfoy odcházel.

***

"Jak to myslíš, že utekl?! Nemohl utéct!" Temný pán zuřil. Lucius Malfoy mu právě oznámil, že jeho syn unikl a nikdo neví jak. Všichni věděli, že chlapec nebyl ve stavu, ve kterém by mohl sám utéct. Někdo mu musel pomáhat.

"Mistře," jakýsi smrtijed vstoupil do místnosti, ve které se nacházeli Voldemort s Malfoyem. Pán zla se zamračeně zadíval na opovážlivce. Měli přece nekázáno hledat mladého Malfoye a jeho osvoboditele.
"Co?!"
"Tvrdí, že někoho viděl," smrtijed za sebou vlekl starce.
"Tak? Koho?!" Temný pán došel až k vyděšenému muži, který se nejistě opíral o svou hůl.
"Chlapce."
"Mluv!"
"Můj pane, neviděl jsem mu pořádně do obličeje. Měl... Měl brýle, ano, měl kulaté brýle a-a byl venku po vycházení," vyšeptal stařec.
"Potter," znechuceně zavrčel Pán zla.
"Mistře..."
"Najdeš ho!" rudé oči se zabodli do vystrašeného aristokrata.
"Ano, můj pane, ale-"
"Mlč! Najdeš ho, najdeš je oba a přivedeš mi je, rozumíš?!"
"Ano, Mistře," pokorně.
"Jedno selhání, Luciusi, a ty sám mi za to zaplatíš svojí krví," zavrčel Pán zla.
"Ano, Mistře," Malfoy urychleně vyšel z místosti.

Voldemort se otočil na smrtijeda a starce.
"I tys byl venku přes zákaz," ušklíbl se na starého muže.
"Ano, můj pane, já-"
"Ne! Jasně znáš pravidla!"
"Pane..."
"Nejsi mi k ničemu. Avada kedavra," líně pronesl Pán zla.
"Odnes to," poručil smrtijedovi a vyšel ze dveřích, ze kterých před chvíli skoro prchal Malfoy.

***

"Harry, co budeme dělat?" Draco se roztřeseně opíral o černovlasého chlapce a upíral na něj své šedé oči plné slz zoufalství a bolesti, kterou musel při útěku odsunout od ústraní a teď se opět vynořila napovrch.
"Nevím, Draco, já... Nevím." Potterovi bylo jasné, že nemají kam jít. Na Grimmauldovo náměstí nemohou, tam určitě povedou první Snapeovi kroky. A řád? Ten jim nepomůže, příliš věří Snapeovi a ten je určitě přesvědší o tom, že Harry je na straně zla. Možná mu neuvěří, ale... Ale tomu, že podlehl kouzlu Draca Malfoye, tomu uvěří určitě...
"Musíme přece někam jít," plavovlasý chlapec se sotva držel na nohách.

Harry se rozhlédl kolem. Stáli uprostřed jakéhosi lesa, široko daleko nebylo nic kam by mohli jít. Možná by se mohli přemístit, jenže kam?
Smrtijedi je jistě hledají kde se jen dá. Potter nebyl tak naivní, aby si myslel, že Lucius Malfoy hodí jen tak za hlavu, že mu již podruhé odvedl syna rovnou před nosem. Navíc jak pochopil z Dracova chabého vyprávění, tak o něj z nějakého důvodu stál i Voldemort. Ten po nich půjde určitě také.

Harry se zoufale podíval na zkrvaveného Draca, kterému se klížily oči únavou. Povzdechl si. Musel plavovlasého chlapce dostat do bezpečí stůj co stůj.

"Draco?" po chvíli uvažování.
"Hmmm...."
"No tak, Draco, vnímáš mě?" lehce s plavovlasým mladíkem zatřásl.
"Ano..." tiché šeptnutí.
"Musíme se přemístit."
"Kam," Draco otevřel oči a nechápavě se zadíval na Pottera.
"Uvidíš, je to ta nejlepší možnost, co teď máme. Přemístím nás, ano?"
"Hmmm," nedůvěřivý pohled.

Potter počkal až ucítí, že se jej Draco pevně drží. Zavřel oči a myslel na místo kam se potřebovali dostat.



* Malfoy Manor jsem nemohla popisovat, teda mohla, ale již párkrát jsem na tom pohořela, takže pokud chcete vědět jak vypadá, tak musíte kliknout na odkaz mezi 12. a 13. kapitolou. Obrázek mi sem nešel vložit, jelikož webgarden ZASE zlobí...
Pozn.: Jako sídlo Malfoyů jsem použila francouzský zámek Fontainebleau (snad se to tak píše). Tak doufám, že to nikomu nevadí, ale hodinu sem se snažil věrohodně popsat Malfoy Manor a další půl hodiny sem na netu hledala vhodný zámek a pak se rozhodla pro tento... Ano, ano, záchrana byla rychlá, ale musela taková být, přece se nebudu celou kapitolu plácat se záchranou jednoho Malfoye... XD
Poslední komentáře
10.12.2007 21:06:09: Tak to my budeme jen doufat, že se ti to tam bude hodit :)
03.12.2007 17:18:47: Ježiš, já ten koment napsala k Poison!! Jsem já to ale koza!! Mno já ti původně chtěla pochválit Poi...
02.12.2007 20:23:48: Tak, jak to bude s hvězdičkou v další kapitole to nevím, musí se mi to tam hodit, ale snad áno, nic ...
02.12.2007 20:20:43: Ta jednorázovka byla moc hezká!! Hlavně se mi líbí ten název...mám ráda smysluplné názvy..smiley Věřt...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.