Poison of love HP/DM

19.kapitola - Zachráněná duše blízká

Jaj, koukala jsem, že se mi v minulé kapitole nějak useklo pár vět, no což, teď už to číst znovu stejně většina z vás nebude, tak to opravím až po dokončení...
Limit jste splnili docela stěží (nesplnili!), takže to zkusíme znova, 25 komentářů. Víte, to není tolik, navíc nevyžaduji nějaký litanie, stačí slůvko, dvě...
Černovlasý mladík bez dalšího rozmýšlení zamířil do cely na konci chodby, přesně do té, kde podle Luciuse Malfoye byl vězněn jeho přítel, mladý plavovlasý aristokrat Draco Malfoy.
Nemohl tomu uvěřit. Draco jej nezradil. Draco, jeho Draco. Trpěl a on si přitom myslel, že... Ne! Teď najde Draca, odvede jej odsud a všechno bude v pořádku, aspoň v to doufal.

Stanul před dveřma, cesta sem mu trvala o něco déle, než předpokládal. Přeci jen, myslel si, že konec chodby bude prostě konec chodby, místo nedaleko. Ale mýlil se. Cela byla vzdálená snad míli od místa, kde vyslechl hovor Snapea s Malfoyem. Aspoň unavenému chlapci to tak přišlo.

Vzal za kliku. Dílem zoufale, dílem naštvaně zaklel. Zamčeno, mělo jej to napadnout. Jistě, nikdo nenechá dveře od vězení otevřené, ani když je za nimi někdo, kdo se třeba nemůže příliš pohybovat.
Co teď?
Rozhlédl se kolem. Musel se někam ukrýt. Počkat, než přijde někdo, kdo dveře otevře a pak... V ruce dřímal hůlku, kterou vzal jednomu z těch, kteří na něj útočili, připraven použít jí na prvního, kdo se objeví. Mohl jí sice použít na dveře, ale na to znal Luciuse Malfoye příliš dobře, aby mu bylo jasné, že právě dveře, za kterými je vězněn jeho syn, budou obzvláště dobře chráněné. Nepochybně by spustil poplach a pak by každý věděl, že utekl a že se pokusil osvobodit Draca. Ne, to nemohl dopustit. Musel vyčkat, snad to nebude trvat dlouho...

Pomalu se začínal nudit. Seděl na zemi v tmavém koutě a čekal na svojí příležitost. Co jiného měl dělat...
Konečně. Konečně se ozvaly kroky, které mířily do těchto míst. Musely jít do cely Draca, jiná zde již nebyla. Potter se postavil. Hůlku měl připravenou v pohotovostní poloze.
Za rohem se objevil Lucius Malfoy. S nebezpečným výrazem si to vykračoval k cele svého syna.

Přistoupil ke dveřím. Tichým hlasem pronesl heslo, kterému Harry nerozumněl. Ale to nevadilo, jemu stačilo, když Malfoy vstoupil do dveří. Harry vystoupil ze stínů. Malfoy o něm očivině ještě nevěděl. Klidně otevřel dveře a vstoupil do šera cely.
Mladík zamířil za ním. Nenamáhal se rozhlížet kolem, jedinou rychlou kletbou omráčil Luciuse Malfoye. Tělo plavovlasého muže pokleslo k zemi.
Potter jej bezpovčimnutí překročil, teď se o něj rozhodně nemínil starat. Musel najít Draca...
Rozhlížel se po cele. Jen doufal, že to nebyla past. Draco tady musel být, prostě musel. Co by dělal, co by si jen počal, kdyby to nebyla pravda, kdyby tady Draco nebyl, kdyby... Ale ne, musí tu být, nikdo přeci nevěděl, že poslouchal jejich hovor. Určitě ještě nikdo ani netušil, že utekl.

Z rohu místnosti se ozvalo tiché zasténání.
Harry se zarazil. Byl, nebo nebyl to Draco? Netušil, nezbývalo mu než tam zamířit.

"Draco..?" tiše zaševelil.
Postava v rohu se nepatrně pohnula. Pár kroků od něj konečně zjistil, že to doopravdy je jeho přítel.
"Draco!" Vyrhl se k němu, v té chvíli nedbal na možné nebezpečí.
"Harry..." V šedých očích se potěšeně zajiskřilo.

"Pojď, musíme jít. Můžeš chodit?" Potter zvedal ze země plavovlasého mladíka, obezřetně si jej prohlížel. Nechtěl mu ublížit ještě více.
"Ano."
Harry se nepatrně zamračil. Něco mu tady nesedělo, ale co?

S Dracem, který jej následoval vyšel ze dveří. Těsně před nimi se zarazil. Tělo Luciuse Malfoye nikde nebylo.

"Co se děje?" Plavovlasý mladík k němu došel, lehce trhavě jej chytl za ruku.
"Malfoy," zavrčení.
"Cože?" zmateně.
"Zmizel..."

"Musíme pryč, jak se odtud dostaneme?" Úpěnlivým pohledem se otočil k Dracovi.
"Já nev-"
"Draco, tvůj otec nás zabije, až nás najde, musíme pryč!"
"Možná... Přes hlavní síň a..."
"Draco!"
"Ano, já vím. Tak přes přemísťovací místnost, je v prvním patře."
"Nic vzdálenějšího by nebylo?" zamračil se Potter.

"Promiň, to jsem nechtěl. Já jen... Jsem už vynervovaný, myslel jsem, že tě zabili. Draco." Objal chlapce před sebou, když viděl jeho ublížený výraz. Nyní však neviděl zajiskření v šedých očích.
"Jdeme..."

"Kampak, kampak, Pottere. Snad sis nemyslel, že vás necháme odejít," ozvalo se za chlapci.
"Snape." Harry se zlostně otočil. Nyní měl jedinečnou příležitost si to s černovlasým čarodějem vyřídit jednou pro vždy.
"Crucio!" Severus odhadl jeho záměr a zaútočil první. Netrefil však černovlasého chlapce, ale mladíka, který stál vedle něj. Draco klesl v bolestech k zemi, jeho křik naplnil sklepení.
"Draco..."

"Expeliarmus!" Odzbrojil Snapea, nestaral se však o to, co kouzelník hodlá udělat nyní. Sehl se k plavovlasému chlapci, který se začal trhavě zvedat.
"Draco, jsi v pořádku?" Jemně jej chytl a pomohl mu na nohy.
Potter se na okamžik zarazil. V šedých očích byla zloba.
Mladý Malfoy se zhluboka nadechl.
"Nic mi není."
"Dobře, tak... Tak odsud odejdeme." Ještě jednou se nejistě podíval do očí, které tak miloval, avšak na okamžik z nich měl tak nepříjemný pocit. Ohlédl se do míst, kde měl být Snape. Samozřejmě tam nikdo nebyl.

***

Bez větších potíží došli do místnosti, kterou Draco určil jako bezpečné místo k přemístění.

Potter po plavovlasém chlapci celou cestu házel kradmé pohledy. Měl o něj strach. Přeci jen netušil, co s ním jeho otec dělal. Navíc stále měl před očima ten pohled. V té chvíli vypadal jako starý Draco, jako Malfoy, kterého znal ze školy. Ovšem ne, jako mladík, do kterého se zamiloval.

Draco si jej většinu cesty nevšímal. Prostě jen šel. Skoro až mechanicky.
Harry věděl, že teď se tím nemůže zabívat. Co se stalo zjistí až budou v bezpečí. Ale kam vlastně půjdou? Nyní již neměli ani svůj byteček. Museli něco vymyslet.
Třeba něco napadne Draca.
Opět se na něj podíval.
Ne, nezdálo se, že by myšlenka na to, kam půjdou, Draca nějak trápila. Zdál se být mimo, zcela v jiném světě. To Harryho začínalo děsit snad ještě víc, než ten pohled plný zloby.

"Kam půjdeme?" Odvážil se na Draca promluvit.
"Můžeme jít do našeho letního sídla..."
"Cože?"
"Otec tam nechodí-"
"Draco! Nepůjdu někam, kam ten bastard může kdykoliv přijít." Zdálo se mu to, nebo sebou Draco nepatrně trhl. Černovlasý mladík se zamračil.
"Draco, poslouchej, musíme najít místo, kde nás nikdo nenajde. Bezpečné místo!" Zdůraznil.
"Můžeme zůstat tady," nepatrný úsměv."
"Cože? Draco, vzpamatuj se!" Jemně s ním zatřásl.
"Co se s tebou sakra děje. My se odsud musíme dostat, tak přestaň říkat nesmysli a vymysli, kam bychom mohli jít."
"Proč já? Vymysli si to sám!" Urazil se mladý aristokrat, sedl si na zem, zády k Harrymu a tiše si broukal jakousi melodii.

"Draco..." Harry k němu přistoupil.
"Musíme pryč, víš?" Uvědomoval si, že k němu začíná mluvit jako k malému, ale vždyť Draco se tak choval.
"Ne."
Potter si povzdechl.

Bez dalších řečí chytl Draca za ruku. Myslel na místo, kam se potřebovali přemístit. Cítil jak sebou plavovlasý mladík trhl, bylo mu jasné, že když jej nebude pevně držet, tak se mu vytrhne a zpět se pro něj nebude možné vrátit. Pevně jej k sobě přitiskl, nevšímaje si protestů.
Místnost se rozplynula. Téměř zároven se zformulovalo jiné místo. Zelená krajina. Nějaké stromy a hlavně, žádní lidé.

Pustil nadávajícího Draca a rozhlédl se kolem.
Ano, bylo to perfektní místo. Sice si tady nebudou žít jako v bavlnce, ale to v nynejší situaci nikde. Museli se tedy spokojit s tím, co je. Navíc, tady je nikdo nenajde, aspoň nějakou dobu.

"Tady nebudu!"
"Draco, je to jediná možnost. Jsme tady v bezpečí, chápej..."
"Nechci tady být!"
"Draco, co se sakra děje? Chováš se jinak..."
"Jinak..?
"Jo! Přestaň se chovat jako nějaký rozmazlený chlapeček. Víš moc dobře, že sotva tě tvůj otec najde, tak tě zabije, tak si přestaň stěžovat!"

S tím se otočil k plavovlasému chlapci zády a vydal se hloubeji do lesa.
Samozřejmě, že to nebude lehké. Budou si muset opatřovat jídlo, pití, informace. Ale budou žít a to bylo právě teď to nejdůležitější.
Navíc, třeba to nebude tak hrozné. Vždyť sám Sirius tady zvládl být takovou dobu sám. Oni na to budou dva.

S úsměvem pohlédl k jeskyni, která se minimálně na pár dalších týdnů stane jejich domovem.
Sem měli jít už předtím a ne se ukrývat u Dursleyů. Otřásl se, nechtěl dovolit vzpomínce na sen, aby jej opět dostihla. Nechtěl dovolil pravdě, aby jej dostihla. Zcela vytěsnal z hlavy poslední rozhovor s Petúnií.

Slyšel Draca, kterak jde za ním. Tak tedy neodešel, to je dobře. Pak tedy bude vše v pořádku. Ať se Draco nyní chová jak chce hrozně, tak to překonají. Chápal ho, sice nezcela jeho chování, ale každý se se stresem vyrovnával po svém. Ale Draca už ve stresu zažil a choval se jinak, tak co se nyní stalo?
Netušil, ale nehodlal to řešit. Nebylo to důležité, aspoň nyní ne.
Draco vylézal do jeskyně, celou dobu nadával.

Harry se usmál. Přeci jen Dracovy nadávky byly lepší, než když plavovlasý mladík upadal do apatie, to potom nevěděl, co s ním dělat, jak se chovat, jak mu pomoci. Nyní však řešení bylo a to, nechat jej vyvztekat se. Však ono jej to brzo přejde.
Navíc, zde jej nemohl nikdo slyšet.



Pozn.: Nó, tak možná se vám to nezdá, ale tohle je pro děj ai nejdůležitější kapitola, tak si jí pozorně přečtěte a zapamatujte. Vím, že to vzhledem k mému nečastému přidávání může být problém, ale tak se aspoň pokuste...
Poslední komentáře
16.05.2008 22:02:04: Blanch: Ale co bys nechtěla... Áno, Lucius je sexy, ale hajzl... Jenom občas a malinko. smiley Jinak, ...
08.05.2008 19:33:54: Ha...proč si myslím, že to není Draco, ale Lucius? Hajzl jeden! :))) Ale sexy hajzl, to s emusí uzna...
08.05.2008 14:49:17: zdenisek: Děkuji... kokoska, Akiko_chan: Nenapadlo vás třeba, že to je vážně Draco, že to před tím,...
08.05.2008 14:40:34: Tatdle kapitolka je fakt pěkná jsem zvědavá co je s tim Dracemsmiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.