Poison of love HP/DM

20.kapitola - Neschopnost vyrovnat se s následky 1/2

Kašlu na to, nemá cenu dávat limity, když vy je stejně nesplníte. Prostě na mě kašlete, jakpak by se vám líbilo, kdybych se vykašlala na vás a kapitoly posílala jen těm, kteří komentují? Pochopitelně to neudělám, až tak naštvaná nejsem. ;o)
Ovšem vzhledem k tomu, jak nekomentujete doufám, že o prázdninách, až třeba někde budu, se tu nebudou zase objevovat dotazy typu, že mi to trvá a tak...
Ke kapitole. Trvalo mi to, no jo, ovšem tentokrát to není jenom na mě. za tu dobu jste měli několikrát na výběr, co chcete, Poison jste si přitom nevybrali ani jednou, jinak by tady už dávno byl...
Jak jsem tuhle povídku u desáté kapitoly nesnášela, tak teď si jí začínám celkem oblibovat... ;o)
Uběhlo již několik dní od doby, co byli nucení živořit v jeskyni. Harrymu to až tak nevadilo, byl zvyklý nemít vše nač si vzpomene. Draco nadruhou stranu strádal. Dle Potterova mínění si sice mohol zvyknout že nemůže mít opravdu vše, vždyť určitě ani jeho panovačný otec mu nedopřál co hrdlo ráčí, obzvlášť s přístupem, který Harry viděl. Draco se však choval nesnesitelně. Těch několik dní byl mrzutý, stále si na něco stěžoval. K Harrymu byl víc, než nepřátelský. Nechtěl se k němu ani přiblížit, jako by to byla Potteraova chyba, že uvízli tady.

Harry se snažil seč mohl. Obstarával jídlo z vesnice, občas se mu podařilo ukrást noviny. V duchu se usmíval, připadal si, jako by šel v Siriusových šlépejích a to bylo příjemné zjištění. Tak moc mu chyběl někdo blízký. Nevěděl, nakolik může Draca považovat za blízkou osobu, jistě něco mezi nimi bylo, ale za těch posledních dní se Harrymu nezdálo, že by se jejich vztah prohluboval, spíše naopak, upadal...
Byla to Dracova chyba, to kdesi hluboko věděl, ale i tak se nemohl přinutit nevinit se z toho, že jej plavovlasý princ snad již nemiluje. Nebo jej nikdy nemiloval?
Využil jej snad jen aby ho dostal ze spárů otce?
Ne, to si Harry nemyslel, i když občas pochyboval.

Další den. Tak stereotypní.

Potter nervózně pochodoval po jeskyni. Ven se zatím neodvážil, přeci jen by bylo lepší, kdyby je tady nikdo neviděl. Proto se také střídali o to, kdo sežene nějaké jídlo, pití... Dnes byl na řadě Draco. Harry by sice chodil klidně sám, jen aby Malfoyovi usnadnil práci. Jenže museli dodržovat nějaké podmínky toho, aby je šlo co nejhůře vysledovat.
Zatím se sice zdálo, že se s jejich pronásledovateli slehla zem, nesměli si však dovolit polevit ve svém úsilí, nebýt objeveni.

Harry nejistě pokukoval po hodinkách. Draco se měl vrátit před hodinou. Kde mohl být?
Povzdechl si. Pokud se do půl hodiny nevrátí půjde ho hledat.

Stalo se to již několikrát. Harry trnul strachy, že se plavovlasému chlapci něco stalo, on se však o hodinu, dvě později vrátil a tvářil se spokojeně. To jej však opustilo hned, jak spatřil Harryho. Potter se divil, co se děje. Kam Draco mizí. Proč mu nic neříká? Nechtěl se v tom však šťourat, vždyť k čemu by to bylo.
Třeba si Draco někoho našel, někoho ve vesnici. Proč by se jinak poslední dny tak horlivě hrnul do toho, aby mohl jít pro zásoby?

Zaslechl kroky.
Plynulé, pomalé, ničím nerušené kroky. Mohl to být kdokoliv. Jistě ne jejich pronásledovatelé. Ovšem i kdyby je objevil někdo z vesnice tak hrozilo, že by je předal Malfoyovi, nebo ještě hůř, Voldemortovi.

Harry vyčkával, hůlku v pohotovosti.

Do jeskyně vstoupil plavovlasý mladík.
"Děje se něco?" Zarazil se ve vstupu do jeskyně. Potter k němu pomalou chůzí došel, ve tváři nečitelný výraz.
"Kde si byl?"
"Pro jídlo," lehce podiveně.
"Měl ses vrátit před hodinou!"
"Tak jsem se o chvíli zdržel, to se stává." Protočil oči v sloup.
"Ne o hodinu!"
"Poslyš, o co ti jde?"
"Draco, není bezpečné se toulat po Prasinkách, kdokoliv tě může vidět."
"Já to vím, jsem opatrný!"
"Budu chodit do vesnice sám."
"Cože? Proč?" Znělo to až příliš zoufale.
Potter si jej změřil neůvěřivým pohledem.

"Jsi příliš nápadný."
"Harry, já... Chci být užitečný."
"Ne."
"Proč?"
"Nechci, aby se ti něco stalo." S tím se otočil zpět od plavovlasého mladíka, ještě předtím od něj převzal tašku s tím, co se mu podařilo sehnat.

Opět si povzdechl. Nejenže chození do vesnice bylo pro Draca nebezpečnější, ještě ani nedokázal přinést potřebné věci. Pití, láhev vody a nějaký alkohol, ten přihodil k dalšímu, který donesl plavovlasý mladík několik dnů předtím. Mohl mu stokrát říkat, že alkohol jim k ničemu nebude. Jídlo, pár jablek, nějaká zelenina. Kdo se z toho nají? Oni dva určitě ne. To znamená, že bude muset jít on sám do vesnice hned druhý den a doufat, že si jej nikdo nevšiml. Copak Draco opravdu tak málo chápal jejich bezpečnostní opatření?
Nebo mu to bylo prostě jedno.

"Draco..?" Otočil se k plavovlasému mladíkovi, který nyní stál u vchodu, tváře se víc než nešťastně.
"No tak, Draco," popošel k němu.
"Nemyslel jsem to tak. Jen pro tebe bude bezpečnější, když budeš tady." Objal jej kolem ramen, lehce se usmál, potěšen tím, že jej poprvé po těch dnech, co jsou tady, Draco od sebe neodstrčil.

"Chci něco dělat."
"Není co dělat. Kromě chození do Prasinek pro jídlo, tady není co dělat. Můžeme jenom čekat."
"Jak dlouho?"
"Nevím..."
"Kdy to budeš vědět?" Otočil se na něj s bezelstným pohledem. Potter se zamračil. Byli na tom stejně, proč si Draco hned myslel, že on bude všechno vědět, proč zrovna on musel dělat všechny důležitá rozhodnutí..?

"Já nevím, Draco."
"To tu ale můžeme být věčně..."
"Dobře. Zůstaneme tady pár týdnů, než to aspoň trochu ulehne a pak půjdeme, ano..?"
"Kam?"
"Co?"
"Kam půjdeme? Myslel jsem, že už není kam jít."
"Draco, já nevím. Nevím, co bude pak, prostě nevím," zoufale.
"Promiň, nechtěl jsem. Harry, já jen, že... Chtěl bych jít domů..."
"Co?" nechápavý pohled.
"Nechci žít takhle, na útěku. Chtěl bych někde zůstat. Být někde doma.... Kdyby zmizel můj otec, tak--"
"Ne, Draco, kdyby zmizel tvůj otec, tak je tady stále Voldemort." Ignoroval trhnutí a lehký třas, který proběhl tělem druhého mladíka.
"Přece nezůstaneme tady?!"
"Ne..." Chlácholivě jej pohladil. Zdálo se však, že druhého mladíka to ještě víc rozmrzelo.
"Tak co uděláme?"
"Draco, nevím co bude, ano? Teď zůstaneme tady, zatím jsme tady v bezpečí. Věř mi, prosím."
"Hmm..." Nepřesvědčivě se na něj podíval, pak hned pohled sklopil. Potter se zamračil, tohle dělal Draco poslední dobou stále. Co se to s ním jen dělo?
Možná by si měli promluvit o tom, co se dělo na Malfoy Manor. Třeba je něco, o čem neví a měl by to vědět. Něco, co by třeba vysvětlilo i Dracovo odmítavé chování.
Povzdechl si. Ještě neměl sílu na to, se ptát. neměl sílu se něco dozvědět...

***

Vrátil se s dalším jídlem, s pořádným jídlem. Nechtěl o tom Dracovi říkat, ne potom, v jakém stavu včera byl. Odešel brzo ráno a vrátil se skoro hned. Draco ještě spal, když vběhl do jeskyně, jeho příchod jej ale zaručeně probudil.

"Co se děje?"
"Musíme pryč."
"Jak to, co je?" rozespale mžoural, neschopen pochytit význam slov.
"Našel nás!"
"Co?"
"Tvůj otec!"
"O čem to--" To už mu Potter strkal pod nos dnešní noviny.
"Musíme hned odejít, než se tady někdo objeví."

Plavovlasý mladík si vzal noviny, rozložil je. Hned z úvodní stránky na něj hleděla jeho tvář, spolu s tváří jeho otce i mladíka, se kterým nyní trávil věčkerý čas.
V rychlosti prolétl článek. Vesměs se v něm psalo stále o tom samém. Že jej jeho otec hledá. Nechává vypsat odměnu na Potterovu hlavu, obviňuje jej z únosu jeho syna. Veškeré informace je ochotný finančně ochodnotit. Bla... Bla... Bla... Stále to samé... Nejzajímavější a pro ně nejdůležitější bylo nakonci článku. Nějaký reportér se tam odvolával na obyvatelku Prasinek, která prý zahlédla mladého muže podobného Potterovi a o den později i jednoho podobného jemu.
Draco si bolestně skousl spodní ret. Ještě jednou prolétl článek.

"Sbal se, dcházíme." Potter již pobíhal po jeskyni, sbíral těch několik málo věcí, co měli.
"Co si asi tak mám balit?" S neuvěřením na něj zíral. Neměl nic, co by musel balit. Měli jen oblečení, ve kterém utekli z Manor. Pak to málo jídla a pití, alkohol, který ukral on. Dnešní noviny, které jim budou k ničemu. Nějaké staré deky, které Potter ukradl hned první noc a Harryho hůlku. Opravdu hodně věcí, které si on mohl sbalit.

"Dobře, tak promiň. Fajn, jdeme." Harry si vecpal do kapsy zmenšený balík, ve kterém byly veškeré jejich věci. Zauvažoval, že by se mohli stavit v jejich bytě a vyzvednout tam nějaké oblečení. Netušil však nakolik by to bylo bezpečné, nemohli nic riskovat.

"Přemístíme se." Pokynul Dracovi, aby se k němu posunul.
"Kam?"
"Ještě nevím... Možná bychom mohli vyzvednout něco v našem bytě." Sice nebezpečné, zato ale bude víc času vymyslet něco jiného a Dracovi to aspoň na pár okamžiků odvede myšlenky jinam...

***

Severus Snape nervózně přecházel po laboratoři. Nechápal v čem spočíval Luciusův plán. Podle něj to byl špatný plán. Navíc pokud se nevydaří, tak za něj zaplatí všichni, nejen Malfoy. Proč měl on trpět pro něco, co Malfoy zvorá?
Možná by měl jít za Temným pánem a říct mu o tom. Měl by mu to říct, ano, jemu by to vyneslo výhody a co by se staral o Malfoye...

Nadruhou strau, pokud Pán zla uzná, že je Luciusův plán dobrý, tak to bude špatné. Pokoří ho to a to je špatné, to je zatraceně špatné. Rozzuřeně třískl klenicí o stůl.
Každopádně bude muset počkat. Aspoň chvíli, než se rozhodne co dál. Jen kdyby si mohl s někým promluvit. Někomu říct, jak se věci mají, kdyby jemu někdo mohl poradit...

Ne. Nechá tomu pár dní a pak se uvidí. Tak týden. Maximálně dva. Pokud do té doby nebude Potter s Malfoyem po smrti, pak by to ztratilo význam a věc by byla uzavřená. Aspoň z části...

***

Draco se s neuvěřením rozhlížel kolem. Stáli v bytě, který obývali potom, co odešli od Dursleyových. Harry potřásl hlavou. Nebyly to pěkné vzpomínky, i když život tady byl podivně bezstarostný.

Plavovlasý mladík chodil po bytě s podivnou opatrností, jakoby zde byl poprvé, jakoby se zde něčeho bál. Prošel celý byteček. Když se za pár okamžiků vrátil, obdařil Harryho zářivým úsměvem. Potter mu jej trochu ostýchavě vrátil. To Draca tolik potěšil ten byt? Možná ano, u něj člověk nikdy neví, zvlášť v posledních dnech. Přeci je přežívání v jeskyni asi opravdu není to pravé pro Malfoye.

"Mohli-- Mohli bychom zde zůstat?" nejistě.
"Ne, Draco, nemohli," zakroutil hlavou.
"Ale proč?"
"O tomhle bytě vědí. Přišli jsme sem jen pro pár věcí, pamatuješ? Nemůžeme tady zůstat."
"Proč?" skoro až dětsky.
"Jsme na útěku."
"Aspoň na chvíli. Chtěl bych se osprchovat. Vždyť jsem se pět dní nemyl," zoufale zatahal za špinavé triko.
"Dobře, Draco, pak hned jdeme," s povzdechem se zhroutil do křesla.
"Vždyť stejně nevíš kam..." S úšklebkem zmizel v koupelně.



Pozn.: Kolik jsme to říkali těch kapitol. No každopádně ještě pár, než se do toho vloží Mistr...
Poslední komentáře
22.06.2008 13:56:56: Severina, darken: Dracovo chování se vysvětlí, ale až někdy ke konci povídky... Děkuji za komentáře...
22.06.2008 10:38:48: Nálada mě neopustilasmiley Draco se teď chová jak blbeče, zajímalo by mě čí to je, jestli to tedy něčí...
14.06.2008 04:14:31: Ten Draco se chová opravdu podezřele... Vůbec se mi to nezdá a po pravdě s odhadováním děje jsem na ...
10.06.2008 13:18:15: ailam: jsem ráda ,že se ti kapitola líbila, to je dobře, že neumíš odhadovat děj, aspoň pro někoho t...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.