Poison of love HP/DM

24.kapitola - Pro nás dva

Zemřít pro toho, kdo nás miloval 2/2
Co k tomu říct. Máte poslední možnost v komentářích říct, co byste se v další kapitole chtěli dozvědět, nezaručuji, že vše vysvětlím, ale ráda bych.
Snad se vám bude předposlední kapitola líbit...
Upozornění: 18+
Harry se začal prouzet. Nevnímal svět kolem sebe. Neotvíral oči. Sám sebe přesvědčoval o tom, že to byl jen sen. Teď otevře oči a vedle něj bude Draco.
Pomalu procital. Nejistě natáhl ruku, začátral kolem. Trochu se zamračil. Cítil chlad, kameny, vlhko.
Jeskyně. Ano, budou ještě v jeskyni a Draco tu není, odešel, jak bylo jeho zvykem, se ráno někam projít. Ano, tak to určitě bylo.

Ale stále nechtěl otevřít oči. Bylo pěkné mít nějakou naději, že to, co bylo nebylo skutečné. S povzdychem otevřel oči.

První, co zahlédl byl záblesk plavých vlasů naproti němu.
"Draco..?" několikrát zamrkal, snaže se přivyknout na nečekané světlo.
"Ne, pane Pottere," ušklíbnutí.
"Malfoy," znechuceně. Posadil se na svém prozatimním lůžku, rozhlédl se kolem. Byl v cele, kam ho včera hodili smrtijedi, stále.

Lucius je usmál. Seděl zde již nějakou dobu. Sledoval spícího mladíka. Naslouchal jeho tichému ševelení. Na okamžik zatoužil být ve snu, který se chlapci zdál, zvlášť, když viděl malý úsměv, který se rozlil přes spící rty.
Vlastně ani nevěděl, proč tady byl. Proč sledoval kluka, který pro něj nic neznamenal. Proč..?
Severus měl pradu, měl jej předat Temnému pánovi. Nezadělával by si tím na zbytečné problémy. Ale on nemohl. Nemohl se černovlasého Nebelvíra jen tak zbyvit.
Bylo mu jasné, že jakmile se Pán zla dozví, že může Pottera jen tak zabít, neozbrojeného... Nebude mu už nic stát v cestě. Žádné další souboje, už to nebude odkládat. Prostě chlapce zabije, jednou provždy.
Lucius to věděl, muselo to tak být, ale... Nemohl to jen tak dopustit. Příliš dlouho čekal na okamžik, kdy bude Potterovi moci předhodit všechno, co mu udělal. Teď nemohl Pána zla nechat zničit to, o co se takovou dobu snažil.

"Co chcete?" vyštěkl na něj Potter, který se už dostatečně probudil.
"Pozdravit vás," vytáhl obočí v jakémsi tázavém gestu.
"Fajn," opatrně.
"Měl jste si rozmyslet své přání," řekl Lucius, prohlížeje si své nehty, jakoby jej nezajímala chlapcova odpověď. Přitom kvůli tomuhle sem přišel. Možná by udělal cokoliv, co by si přál. Klidně by jej i pustil, jen aby jej znovu mohl chytat, vábit...

"Řekl jsem, co bych chtěl," zamračeně. V noci se pokoušel vymyslet nějaký plán, na nic nepřišel. Zkoušel se držet vodítek, která mu Malfoy dával, ale nikd nebyl dobrý na nádanky, to spíš Hermiona...
"Dám vám na výběr, pane Pottere," zvedl se ze svého místa, oklepal hábit a popošel k mladíkovi, který stále seděl na provirozní posteli.
Zelené oči jej jen nejistě sledovaly.

"Můžete si přát jít za Pánem zla, jistě vás rád přijme," ušklíbnutí. "Samozřejmě bez hůlky, by to byla sebevražda," trhnutí rameny. Harry jej stále sledoval a poslouchal, co mu říká, dost dobře nevěřil tomu, že by Malfoy udělal něco jiného, než jej dovedl ke svému pánovi.
"Nebo si můžete přát svobodu, pak bych vás pustil, pane Pottere. Ovšem je jasné, že dříve či později bych vás já, nebo některý jiný ze smrtijedů chytil."
"Nebo, pane Pottere, zde můžete zůstat," přes velké sebezapření si klekl na jedno koleno před černovlasého mladíka.
"Co..?" zmateně.
"Máte tři možnosti, nějakou si vyberte, nebo jí za vás vyberu sám," s úšklebkem se zvedl.
"Chci Draca."
"Draca se netýká ani jedna z možností," ledabyle.
"Proč..?"
"Pottere, to jsi tak zabedněný?!" naštvaně.
"Chci ho aspoň vidět..." už si pomalu zoufal. Lucius na něj působil tak... Nevěděl jak to vyjádřit. Dřív se ho bál, byl to jeden ze smrtijedů, jedne z nejvěrnějších poskoků Pána zla. Pak ho začal brát jako protivníka, někoho, kdo chce zničit jeho lásku, zabít jeho Draca. Ale teď, něco bylo jinak. Nebál se ho, ne tak, jak by možná měl. Byl z něj na rozpacích. To jak se Malfoy choval. Nebylo to arogantní chování, na které byl od smrtijedů zvyklý, bylo v tom něco jiného. Něco, co ho škádlilo, co mu vadilo, ale zároveň jej to přitahovalo. Lucius byl starší verze Draca, stejné pohyby, stejná gesta, stejné fráze. Ale nebyl to Draco.
Stále znova si to musel opakovat, snad aby nezapomněl. Nesměl se podvolit, ať už šlo Malfoyovi o cokoliv, musel mu vzdorovat, už z principu.

"Tak tím pádem myslím, že pro vás bude nejlepší třetí možnosti," zlověstně přivřel oči.
Zůstat tady? Proč? Harry tušil, že mu chce Lucius vrátit vše, co mu kdy udělal. Každičké ponížení, každou cynickou větu, všechno do posledního slůvka. Ale pokud to zachrání Draca, musel se o to aspoň pokusit.
Pomalu kývl na souhlas.

***

Nevěděl jak se to stalo, najednou se objevil jinde, v jiné místnosti. Zmateně se rozhlédl kolem. Luxusně zařízený pokoj, kterému vévodila postel s vyřezávanými nebesy. Nábytek kolem byl dřevěný.
Nechápal to, kde mohl být? Ještě před chvílí se bavil s Malfoyem v žalářích a nyní byl tady. Kde to vlastně bylo, tady..?
Přehoz na posteli byl ve zmijozelských barvách.

Harry se zamračil. Musel stále být na Malfoy Manor. V něčím pokoji.

Dveře se otevřely. Než se Potter stihl otočit, aby zjistil, kdo vešel do místnosti, slyšel kouzlo, které jej spolu s druhou osobou uzamklo uvnitř.

"Malfoyi..." zavrčel na plavovlasého muže, který se k němu s nepěkným úsměvem přibližoval.
"Vítejte s mém pokoji, pane Pottere."
"Proč jsem tady..." očima přelétl z nepříliš zahaleného Malfoye k posteli. Ne, to nemohl myslet vážně...
"Chtěl jste vidět mého syna, něco vás to bude stát," úšklebek.
"Vašeho syna, myslel jsem, že žádného nemáte," snažil se hrát o čas. Musel vymyslet, jak z toho ven. Nemohl přeci dovolit. Nemohl dopustit, aby se ho někdo jako Malfoy dotýkal. Nemohl, nesměl...

"Ale no tak, přeci si nebudeme nás drahocenný čas ubírat nesmyslnými diskuzemi," popošel k němu plavovlasý kouzelník. Harry zděšeně odsouval dál do pokoje.
Neměl hůlku, nemohl se nijak bránit. Navíc proti dospělému, vycvičenému smrtijedovi neměl šanci ani v mudlovském boji. Jedině, kdyby se mu podařilo sebrat mu hůlku, ale jak?

"Lehni si na postel," příkaz.
"Ne."
Lucius se ušklíbl.
"Ty sis zvolil zůstat zde." Došel k mladíkovi, který již neměl kam ustoupit. Chytl jej za loket a doslova odtáhl k posteli. Potter se snažil zmítat, vytrhnout se. Neměl šanci.
"Ne!"
Lucius jej neposlouchal. Hrubě jej chyt do náruče a hodil na postel. Nebelvír se ihned pokusil druhou stranou utéct. Třeba, kdyby se dostal ke dveřím.
Starší kouzelník jej chytl za ruku.
"Neutečeš," přitáhl si jej k sobě v prudkém polibku.
"Pusť!" odstrčil jej od sebe.
"Chci jinou volbu," zahleděl se mu do očí.
"Pozdě."
"Chci před Voldemorta!"
"Přestaň říkat to jméno," zavrčení.
"Proč? Bojíš se," úšklebek, v další chvíli se držel za bolavou tvář.
"Neprovokuj mě, Pottere, nebo za to zle zaplatíš," temně.

***

"Mistře," Severus se uklonil před trůnem, na kterém seděl Pán zla.
"Myslím, že mám informace, které očekáváte."
"Myslíš?" zavrčení.
"Mám. Vím, kde je Harry Potter," postavil se a zahleděl na svého Pána.
"Kde?"

Severus se lehce otřásl. Dělal dobře, byl si tím jist. Musel, jinak by skončil tak, jak ostatní, kteří zradili. Ne. Musel to říct. Co záleželo na tom, že si to Lucius odskáče. Zabije tím několik much jdnou ranou. Dostane se na Luciusovo prominentní místo. Potěší Pána zla a zbaví se Pottera.
Spokojeně se usmál.

"Malfoy Manor."
"Proč mi to říkáš ty a ne Lucius?" zamračeně.
"Mistře, Lucius se rozhodl hrát na jinou stranu," podlézavě.
"Lucius by mě nezradil," temně.
"To jistě ne. Ale nejdřív vyřizuje své záležitosti," rychle.
"S Potterem."
"Ano, Mistře. Jeho syn s Potterem--"
"O tom už vím!"
"Lucius se chce pomstít."
"Svolej smrtijedy, jdeme na Manor," v rudých očích se nebezpečně zablesklo.

***

Potter několikrát zamrkal, snaže se zahnat slzy ponížení, které se mu draly do očí.
Ležel nahý na bříše na posteli, ruce měl bolestivě svázané za hlavou. Lucius Malfoy klečel obkročmo na jeho zádech, stejně jako černovlasý mladík pod ním, byl i on bez oblečení.
Harry tiše zoufale zasténal. V zubech měl tmavě zelený šátek, který mu bránil mluvit, křičet, cokoliv. Lucius mu jej dal potom, co se jej pokusil kousnout.

Zasloumal sebou, když cítil Luciusův jazyk na svých zádech.
"Nevzpírej se, k ničemu ti to nebude."
"Ghrmf..."
"Možná by sis to mohl i užít. Poslední sex, co říkáš." Odpovědí mu bylo jen vzteklé zavrčení, které rázem utichlo v jakémsi poníženém zalapání po dechu. To když Malfoy přejel jazykem až k análnímu otvoru.

Lucius se spokojeně pousmál. Nechtěl to uspěchat, ale musel. Bylo mu jasné, že jej Severus dříve, či později podrazí a pak půjde rovnou za Temným pánem a pak amen s ním. Pán zla bude zuřit až zjistí, že si nejdřív na Potterovi chtěl odbít vlastní pomstu, ponížit ho sám a pak jej teprve předat Temnému pánovi.
Zatracený Snape. Kdyby nemusel, vůbec by ho do ničeho nezasvěcoval. Možná kdyby se Draco nechoval jako pošetilý blázen, mohl teď být tady vedle něj a pomáhat mu. Mohli Pottera pokořit společně...

Plavovlasý kouzelník se rozhlédl kolem. Snažil se pohledem najít něco, co by... Proč vlastně. On to Potterovi přeci nechtěl nijak ulehčovat.
Zlověstně se usmál.

Slzy a Potterovo sténání, tlumené šátkem, jej dovádělo k šílenství. Vzrušovalo jej to. Musel se uspokojit, potřeboval to.
Rukou ležárně přejel po svém ztopořeném mužstvím.

Přivřel oči, jemně si skousl spodní ret, možná trochu nejistě zasunul ukazováček dovnitř Potterova zadnu. Zasténal, když cítil, jak se svaly sevřely kolem jeho prstu.
Harry pevně zavřel oči. Nemohl tomu uvěřit. Šel sem dobrovolně. Dobrovolně nechal Malfoye, aby s ním tohle dělal. Cítil se neuvěřitelně potupen.

Lucius se dál nezdržoval s nějakou Potterovou přípravou. Erekce začínala být bolestivá.
Potterovo tělo se vzepřelo. Lucius jej hrubě dlaní přitlačil zpět k posteli, druhou rukou jen chytl za boky a nadzvedl mu zadek tak, aby do něj mohl lépe proniknout.
Nasadil špičku penisu k análnímu otvoru. Jemně zatlačil. Cítil tlak. Potter zasténal.

***

Severus Snape postával před Malfoy Manor. Nemohl se nijak dostat dovnitř. Nemohl tedy jít a upozornit Luciuse, nebo spíše, kochat se na jeho strachu z toho, co mělo přijít. Musel zde stát a čekat až přijde Pán zla, který měl do Manor přístup kdykoliv.

Temný pán se spolu s několika dalšími smrtijedy objevil skoro vzápětí.
Rudé oči přelétly zamčenou bránu. Pohrdavě se ušklíbl a zamířil dál. Brána se otevřela. Severus se jen ušklíbl a s ostatními smrtijedy následoval Mistra dovnitř panství.

***

Harry pevně svíral ruce v pěst. Cítil malé pramínky krve, které mu stékaly po zápěstí, bylo mu jasné, že si nehty protrhl kůži na dlaních, ale to nebylo důležité. Aspoň trochu to odvádělo jeho pozornost od toho, co se dělo dál.

Mohutné steny naplňovaly pokoj. Lucius se prsty bolestivě zarýval do mladíkových boků. Oči zavřené, prudce přirážel.

Harry se snažil myslet na něco jiného. Nechtěl slyšet Malfoyovi vzdechy. Nechtěl vnímat bolest v místech, která patřila jen jemu a tomu koho miloval.
Draco... Musel myslet na Draca.
Co je s ním teď? Kde je jeho milovaný v momentě, kdy on se nechává znásilňovat jeho otcem? Jak to jen mohl dopustit.

Náhle se Luciusovy přírazy zastavily. Harry cítil jak Malfoyův penis uvnitř něj ejakuloval.
Na jeho záda dopadlo vyčerpané tělo plavovlasého kouzelníka.

Po několika minutách z něj Lucius slezl, svalil se na postel vedle něj, stále prudce oddechoval.
Harry se trhavě nadechl. Po tvářích mu steklo několik posledních slz ponížení. Zvedl hlavu, zadíval se na muže vedle sebe.

Lucius se mátožně zvedl. Ze skříně vytáhl čisté oblečení a začal se oblékat. Na Harryho se mezitím ani jednou neohlédl. V momentě, kdy si oblékal hábit, rozrazily se dveře dokořán.
Malfoy sebou trhl. Otočil se ke dveřím, v ruce připravenou hůlku.
Sotva spatřil kdo vstoupil, spustil ruku s hůlkou a poklesl na jedno koleno.

"Můj pane," pokorně.
"Vidím, že se bavil, Luciusi," Pán zla prošel dveřmi.
Harry sebou nepatrně trhl. Slyšel kroky lidí, kteří vstupovali do dveří. Bylo mu jasné, že Voldemort nepřišel sám.
Cítil jak mu studem rudnou tváře. Tohle byla víc, než nepohodlná situace. Ležel svázaný, nahý na posteli. Mezi nohama mu stékalo Luciusovo semeno a on se nemohl nijak bránit. Stále měl šátek v ústech, aspoň to tak utlumilo jeho případné vzlyky ponížení.

"Můj pane, tak to nebylo--"
"Mlč! Je mi jasné, jak to bylo. Chtěl ses pomstít za svého syna. Jdi," zavrčení.
"Pane..?" udiveně se postavil.
"Trestu neujdeš, ale teď bych si měl pohovořit s tvým hostem," ušklíbnutí.

"Severusi, postarej se o to, aby se nám Lucius někam záhadně nevytratil."
"Ano, Mistře," šernovlasý lektvarista vyšel zpoza dveří. S nepěkným úsměvem vzal Malfoye za loket. Plavovlasý kouzelník se mu ihned vytrhl.
"Nesahej na mě," zasyčení.

Temný pán jediným gestem ruky přikázal smrtijedům, aby opustili místnosti.
Zůstal zde jen on a Potter.

"Vidím, že se o tebe Lucius postaral víc, než dobře," sedl si na kraj postele, kde Harry ležel.
Potter sebou zazmítal. Nevěděl, co bylo horší, zda když tady byl Malfoye, který se sice choval nesnesitelně, ale zdálo se, že jej zatím nechce zabít. Měl nějakou šanci. Mohl třeba zachránit Draca.
Voldemort, to bylo něco jiného. Zabije jej. To bylo jasné. Záleželo jen na tom kdy a jak.

***

Lucius netrpělivě přecházel po chodbě. O dveře se opíral Snape a znuděně jej sledoval. Občas pronesl nějakou jízlivou poznámku, Malfoy na něj ale nereagoval.
Potřeboval si urovnat, co teď bude dělat.
Chtěl Pottera pokořit, chtěl mu ukázat, co mu vzal a co i on ztratil. Chtěl... Všechno marně, kvůli Snapeovi.
Zamračeně na černovlasého muže pohlédl. Možná měl od začátku vymyslet něco jiného.

K čemu mu bylo, když se vydával za Draca. K čemu mu bylo, když s Potterem již několikrát spal. Pottera to nepokořilo. Možná, kdyby mu to řekl. I když s Potterovou povahou nebylo jisté, zda by mu mladý Nebelvír věřil.
Vždyť si nedokázal dát dohromady ani jeho náznaky.
Zatracený Pán zla. Kdyby měl aspoň k Dracovi přístup, pak by mohl hrát tu komedii dál. Jenže Snape by jej dřív či později stejně podrazil. Nemělo cenu to odkládat. Musel se smířit a tím, že Pottera již dál nepokoří. Že se Potter třeba nikdy nedozví o tom, kdo s ním trávil posledních několik týdnů...



Pozn.: Luciusovo chování je opravdu jen touha po pokoře toho, kdo mu sebral syna. I když Draca vydědil a chtěl se ho zbavit, stále ho ponižovalo s kým se jeho syn dal dohromady, nehledejte tudíž v jeho chování nic víc.
Poslední komentáře
08.07.2008 13:04:23: Severina: Tak to aby si už připravovali zoubky... smiley No doufám, že jak v této tak v další kapitole...
08.07.2008 10:15:22: Heh, tak takhle to je (ne že by mě to nenapadlo, ale vrtalo mi hlavou to jak se přeměňoval v Draca, ...
08.07.2008 01:02:13: Akiko: Všechno končí. No to co by mohl s Harrym udělat to tam asi už nebude, na to by přeci jen bylo...
08.07.2008 00:54:36: Ach jo, já nechci aby tahle povídka skončila smiley. No, hlavně by mě zajímalo, co je s Dracem, a co u...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.