Smrťáci DM/RW

13.Kapitola - Návrat

Harry se posadil na posteli a rozkoukával se kolem sebe.
Pomalu si uvědomoval co se mu zdálo.

Z uvažování, zda má jít za Brumbálem nebo ne, ho vytrhlo zazvonění budíku, který si nařídil na osmou,a by stihl snídani.

Pomalu se tedy začal oblékat. Už byl skoro hotov, když se otevřeli dveře a dovnitř vpadla Hermiona.
„Ty ještě nejsi?“ podivila se.
„Dyť už jdu, děje se snad něco?“ zeptal se nevrle Harry.
„Ne nic se neděje, jenom, že dneska se vrací Ron,“ oznámila mu a probodla ho pohledem, který dával jasně najevo co mu hodlá udělat jestli na to zapomněl.

„No jo vlastně,“ vzpomněl si i Harry.
Hermiona, už ho chtěla zpeskovat, jak je možný, že na takovou věc zapomněl, když v tom se ozvalo od vedlejších postelí.

„Odkud se má vrátit Ron? A kde vůbec je celý víkend?“ ptali se Dean a Neville, které právě probudil jejich hovor.
„No totiž on byl...,“ uvažovala Hermiona.
„Byl u své nemocné tety,“ prohlásil Harry, který neměl ani zdání co říct a doufal,  že to zabere.

„No jo, ale Malfoy taky není ve škole,“ ozval se znovu Dean.
Hermiona se nervózně podívala na Harryho.
„No a? Já Malfoye nehlídám, jak mam asi tak vědět, kde je?“ podivil se Harry.
„Jen jsem se ptal, tak hned nekřič,“ klidnil ho Dean.
Až teď si Harry uvědomil, že začal zvyšovat hlas.

„Tak mi už musíme jít,“ vložila se do toho Hermiona a táhla Harryho pryč z ložnice, kde nechali totálně zmetení spolužáky.

„Teda to bylo o fous,“ oddechla si pod schody.
„Ale co když se budou ptát Rona a ten jim řekne něco jinýho?“ zeptal se jí Harry.
„No tak na to Rona prostě upozorníme,“ rozhodla Hermiona a dál to neřešila.

„No konečně vám to trvalo,“ ozval se za nimi Ginnin hlas.
„Jo, ale teď jsme, už tady,“ odsekla Hermiona, která, už nechtěla dál rozebírat co se dělo.
Ginny se na ně pátravě podívala, ale raději mlčela, když postřehla jako má Hermiona náladu.

Došli do Velké síně na snídani.
I přesto, že bylo už skoro půl devátý, tak tam moc lidí nebylo.
Všichni ještě vyspávali.

Harry se automaticky podíval k učitelskému stolu a musel konstatovat, že Brumbál vypadá veseleji, než předcházející dny.
On sám se cítil mnohem lépe, možná to bylo tim, že se vrací Ron, ale možná taky tím, že vedle něj seděla rozesmátá Ginny, která dnes hýřila vtipem.

„Jsi nějaká veselá ne?“ zeptala se jí Hermiona, která měla pořád mrzutou náladu.
„To jo, vždyť se dneska má vrátit Ron.“
„No jo, ale nevíme co se tam dělo, co když bude mít špatný zprávy?“ zchladila jí Hermiona.
Ginny se zasekla, bylo vidět, že o tom uvažuje. Potom se podívala na Brumbála a zpět na Hermionu.
„Brumbál si s tím očividně taky nedělá starosti, tak mi nekaž náladu,“ odsekla jí a zvedla se k odchodu.

„To si nemusela,“ ozval se Harry.
„Ale vždyť je to pravda,“ bránila se Hermiona.
Chvíli bylo ticho jak oba jedli a nevšímali si okolí.

Najednou Hermiona zvedla hlavu.
„Harry tobě se na dnešek nic nezdálo?“
„Co by se i mělo jako zdát?“ zabručel Harry, který se chtěl tomuhle tématu vyhnout.
„No přece o Ronovy a tak,“ pokračovala Hermiona.
„Možná …,“ řekl po chvíli.
„Harry o čem se ti zdálo?“ nenechala se odbít Hermiona.
„No tak Hermiono, já o tom nechci mluvit.“
„Ale Brumbál by to měl vědět,“ zkoušela to dál.
„Brumbálovy to stejně řeknou, až přijedou, tak to nemusí vědět ode mě,“ odpověděl jí a chystal se odejít.
„No jak myslíš,“ zvedala se Hermiona s nim.

„Slečno Grangerová, pane Pottere,“ ozvalo se za nimi.
Otočili se a hleděli do tváře profesorce McGonagalový.
„Ano?“ ozvala se nesměle Hermiona.
„Za půl hodiny máte přijít za profesorem Brumbálem do ředitelny,“ oznámila a obrátila se k odchodu.

Harry se podíval na Hermionu.
„Přece se nevrátí tak brzo co myslíš?“
„To asi ne,ale Brumbál bude ještě nejspíš chtít vyřídit nějaký věci před tím,“ řekla vševědně Hermiona a odcházela z Velké síně.
Harry se rozběhl za ní.

„Kam tak letíš, vždyť tam máme být, až za půl hodiny?“ podivil se když jí dostihl.
„No jestli sis toho nevšiml, tak musíme jít skoro přes celý hrad a to nám zabere určitě dost času,“ řekla pedantsky.
„No jo,“ zavrčel Harry, protože moc dobře věděl, že na něj takhle mluví, proto, že jí odmítl říci o čem sem mu zdálo.
Zastavili se před chrličem.

„Jaký je heslo?“ zeptala se ho Hermiona.
„Jak to mam asi vědět? “vyjel na ni Harry, který měl, už plný zuby toho jak s nim jednala.
„Mysteri,“ozval se za nimi Brumbálovo hlas.

Chrliče od sebe odskočily a uvolnili průchod na schody.
V tichosti vyšli nahoru a dveřmi do ředitelny.
Ve dveřích se zarazili a rozhlédly se kolem.
Za stolu již seděli pan a paní Weasleyovy a Snape.

„Posaďte se,“ vyzval je Brumbál a sám si sedl za stůl.
„Pane profesore,“ ozvala se po chvíli Hermiona
„Proč jsme tu tak brzo, když Ron s Malfoyem mají přijet, až kolem oběda?“
Harry přestal sledovat Snapa a pohlédl na Brumbála čekaje vysvětlení.

„Jste tu proto, aby nám Harry řekl o čem se mu zdálo,“ vysvětloval pomalu a bylo vidět, že od doby co ho viděli na snídani se něco změnilo.
„Ale proč, vždyť to už potom můžou říci ono sami, až přijedou.
„No Harry problém je v tom, že Voldemort něco chystá, poslal profesora Snapa dříve s tím, že ještě něco musí dořešit s Ronem a Dracem,“ odpověděl mu Brumbál.
„Jo já vím,“ uteklo Harrymu.
Všichni stočili svůj zrak na něj.

„Pottere vy víte co jim chtěl?“ zeptal se nevrle Snape.
„No totiž, skoro,“ vysvětlil Harry.
„Harry, pověz co se ti v noci zdálo,“ vyzval ho Brumbál.
Harry věděl, že zde nemůže říct ne, jako Hermioně, proto začal vyprávět svůj sen.
Vyprávěl vše co se mu v noci zdálo.
O tom, jak bylo vybráno pět Smrťáků a jak šlo na mudly.
O tom,  jak se kletba Crucio povedla pouze Ronovy, Dracovy a jedné dívce.
A o tom, jak si tam Rona s Dracem nechal s tím, že začnou mít individuální výcvik.

Když domluvil otočil se Brumbál na Snapa.
„Neřekl jste mi, že budou mít samostatný výcvik,“ zkoumavě na něj pohlédl.
„Já to nevěděl,“ odpověděl Snape a bylo vidět jak o něčem usilovně přemýšlí.
„Zdá se, že ti Voldemort příliš nevěří, když ti to neřekl,“ oznámil mu věc, kterou, už všichni v místnosti pochopili.

„Ale proč zrovna Rona?“ podivila se paní Weasleyová, která, až do teď mlčky poslouchala.
„To opravdu nevím, nejspíš ví Voldemort víc věcí než mi,“ odpověděl jí.
„Ale jak víc věcí, vždyť Ron je normální kluk,“ začala opět vzlykat paní Weasleyová.
„No tak Molly, nebreč, určitě se to brzo dozvíme,“ utěšoval jí pan Weasley.
„Ale co když se mu něco stane?“ hořekovala dál.
„Co by se mu stávalo, není, už malej dokáže se o sebe postarat,“ utěšoval jí dál a vypadalo to,že se snaží přesvědčit i sebe.

„Myslím, že, už přijeli,“ vyrušil je Brumbál.
„Severusi dojdi pro ně prosím,“ vyzval Snape.
Snape se beze slova zvedl a odešel.
Po době, která se Harrymu zdála věčná se opět vrátil a v závěsu za ním stáli Ron s Dracem.

„RONE!!“ ozval se výkřik paní Weasleyová a už se k němu hnala.
„Mami no tak,“ snažil se jí uklidnit Ron a dostat se z jejího objetí.
Jakmile od Rona paní Weasleyová odstoupila Brumbál promluvil.
„Prosím posaďte se,“ vyzval je o vykouzlil dvě pohodlný křesla navíc.

Ron s Dracem si sedli a opět se chytili za ruce, na to paní Weasleyová jen nesouhlasně zamručela.
Snape si sedl opět na své místo do rohu.

„Jsem rád, že jste se vrátili v pořádku,“ promluvil Brumbál a prohlížel si je.
„Víme co se dělo celý víkend, ale nevíme co se dělo dnes, myslíte, že byste nám to mohli osvětlit?“ zeptal se jich.
Ron s Dracem se na sebe jemon podívali, po té pohlédli na Brumbála.

„Profesore, mi vám to, ale říct nesmíme,“ řekl Ron přiškrceným hlasem.
„No tak Rone, nic se vám nestane, jen to hezky panu profesorovy povězte,“ vyzíval je i pan Weasley.
„Ale mi nemůžeme,“ skoro brečel Ron.
„Dobrá tedy pokud nám to nechcete říci tak nemusíte,“ zasáhl Brumbál.
„Jenže mi bychom chtěli, ale nesmíme,“ ozval se tiše Draco.

„Jak nesmíte, prostě to povězte,“ vyhrkl Snape, který toho měl, už očividně dost.
„Jenže to nejde,“ vzlykal naplno Draco.
„On na nás dal nějakou kletbu, abychom to nikomu nemohli říct, a mi nevíme co se stane když to porušíme,“ vysvětlil konečně Ron.
„Dobrá, něco vymyslím, vy si jděte lehnou vypadáte unaveně,“ poznamenal Brumbál.

Ron s Dracem se zvedli a s nimi i Harry s Hermionou, kteří je chtěli doprovodit.
„Bude lepší, když půjdete s nimi,“ potvrdil jim Brumbál.
Odešli do Nebelvírské místnosti, kde teď nikdo nebyl.

Harryho ani Hermionu nijak nepřekvapilo, že s nimi šel i Draco, už si zvykli, že chodí všude spolu.

Ron s Dracem zamířily do ložnice a Harry s Hermionou se posadili ke krbu.

„Tak co myslíš?“ začala Hermiona.
„Nevim, je to divný.“
„Zajímalo by mě, co jim řekl ty-víš-kdo,“ přemýšlela Hermiona.
„No snad Brumbál najde způsob a oni nám to budou moct říct,“ řekl Harry.
Žádné komentáře
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.