Střípky lásky HP/SS

10.kapitola - Laskavá náruč Osudu

Je zde další kapitola, což je vám asi jasné. Pokusím se s další kapitolou trošku máknout, ale nevím, jak to vyjde. No každopádně tahle povídka je jedna z těch, které se píšou skoro sami... ;o)
Věnováno všem mým láskám, ať už normálním, nebo platonickým...
Upozornění: od 18-ti let
"Dobré," trochu nejistě odpověděl Severus.
"Jsem rád, že jsi zůstal," usmál se chlapec.
"Zůstal..?"
"Žes neodešel."
"Nemám kam jít," zavrčení."
"To nemyslím," smích.
"Jsem rád, že jsi zůstal tady," zaševelil Harry a přitulil se k Snapeovi.

Chvíli v tichosti leželi vedle sebe, vychutnávali si prostou přítomnost toho druhého. Přemýšleli. Možná se jim tenhle okamžik zdál až neskutečný, vzdálený... A přitom tady byl. Tady a teď. Jak byl prchavý, jak těžko šel uchopit, ale přec. Byl to jejich okamžik. Okamžik, který se oba snažili vychutnat do posledního možného detailu. Vždyť mohl tak náhle zmizet...
Nakonec to byl Harry, kdo protrhl, skoro až posvátné, ticho.

"Půjdu udělat snídani, počkáš tady?"
Odpovědí mu bylo jen tiché zamručení.
S dětským výskotem vyskočil z postele přhodil přes sebe župan a hnal se ke dveřím.
Severus s nervózním usměvem naslouchal rychlým krokům, jak se chlapec hnal dolů ze schodů a do kuchyně. Tohle bylo pro něj nové. Nikdo se o něj nesnažil starat. A rozhodně nikdy neměl partnera, který by si potrpěl na romantiku. A teď je tu najednou Potter. Ten Potter, který mu tolik let kazil život a vlastně ještě stále kazí. To, co se stalo v noci, to bylo jen... Byl to omyl. Ale teď. Chlapec se choval jako, kdyby spolu snad něco měli. Ano, jistě, vyspali se spolu, ale co z toho? Vždyť... Ale Severus si musel přiznat, že je mu mladíkova náklonost víc, než příjemná a snad... Snad, že k němu také něco cití... Jenže věděl, že takovéhle věci obvykle přiliš brzy skončí a ten konec je bolestivý a drastický.
Tak proč dávat chlapci naději? Mělo to smysl?

Za chvíli se ozvaly kroky mladíka, který mířil po schodech nahoru.

Severus stočil zrak ke dveřím, které se přávě rozrazily a dovnitř vešel Potter s podnosem, na kterém byla nepochybně snídaně. Vešel do místnosti, za ním pluly ve vzduchu dva hrnky s kávou.
Mladík si sedl na postel vedle Snapea, tác s jídlem si položil na kolena. Hrnečky nechal dolevitovat na stolek vedle Severuse.

Snape si sedl a zvědavě nakoukl, co chlapec přinesl. Kromě kávy na stolku, měl na podnose v klíně misku z jahodami a cosi, co vypadalo jako šlehačka?!

Harry nasadil nevinný kukuč a pomalu začal ušdibovat ze snídaně.
Lehce zvedl jednu z rudých jahod, zabořil jí do bílé hmoty, o které Snape nepochyboval, že to je šlehačka, a kousek se zálibným výrazem ukousl. Jazyk přejel kolem svých rtů, odstraňujíce tak zbytky šlehačky.

"Potrpíš si na klišé?" zavrčel Severus, když přestal omámeně sledovat jahodu a poté Harryho jazyk. Opět si lehl.
Mladík jen cosi zavrkal a chopil se další jahody. Opět jí namočil do šlehačky. S lehce přivřenýma očima jí přiblížil k Severusovi.
S uličnickým výrazem slej jahodou po Snapeově odhalené hrudi, zanechávaje tam bílé kousky pěnovité hmoty.
Severus zavrčel. Mladík jej utišil jahodou, kterou mu strčil do, právě se otevírajících, úst.

Odsunul tác se zbylýma jahodama.

Naklonil se ke Snapeovi. Jazykem přejel po obnažené hrudi, slízávaje šlehačku.
"Pottere," Severusův hlas začal být zastřený touhou.
Chlapec pomalu přejížděl jazykem po kouzelníkově hrudníku.

Na okamžik se oddálil. Odkročmo si sedl na Snapeovo hrudník. Lačně jej políbil. Pomalu se probojovával do Severusových pevně sevřených rtů.
Snapeovi netrvalo dlouhou a podvolil se chlapcovým polibkům i dotekům rukou, kteréma zkoumal jeho tělo.

Nemohl potlačit své vzrušení. Jak by taky mohl, seděl na něm krásný černovlasý mladík. Navíc značně odhalený mladík. Citíl chlapcův úd, jak se jemně třel o jeho žebra i mladíkova varlata...
Tlumeně zasténal. Jeho vzrušení začínalo být nepříjemné.

Harry si toho povšiml.
Poposunul se níže. V očích mu zlomyslně zajiskřilo, když vlastním penisem přejel přes ten Severusův a starší kouzelník opět tiše zasténal.

Jemně olízl Severusův penis. Vysloužil si tak další sten, ze rtů bývalého trestance. Usmál se.
Opatrně vzal do úst Snapeovu okrasu.

Snape skoro až zalapal po dechu, ale natolik se ovládl, aby se aspoň pokusil zachovat si tvář. I když vzhledem k situaci, kdy jeho bývalý student kleží u jeho ztopořeného údu, to bylo zhola nemožné.

Severus přivřel oči. Potterova práce ústy se pomalu zrychlovala, dováděje jej tak k vyvrcholení.

Zavřel oči. Dostavila se vlna extáze, orgasmu, uspokojení... Prudce ejakuloval do mladíkových rozevřených úst.
Trhavě oddechoval. Skoro ani nezaznamenal mladíka, který si opět lehl vedle něj.

***

"Musím jít do práce," zaševelil mladík a nadzvedl se na loktech. Pohledem přejel po pokoji, kde bylo rozházeno jejich olečení i nádobí od snídaně.
"Nemyslím, že má cenu jít na noc do práce," zavrčel Snape.
"Na noc?"
"Jistě, vždyť je už skoro večer."
"Ale to... Sakra, musím se jít ohlásit, nezval jsem si volno a mohly by z toho být problémy," vyhrkl chlapec, urychleně se zvedl z postele a jal se hledat nějaké vhodné oblečení.
Severus jej z postele pozoroval.

"Hned se vrátím, jenom si vezmu volno, nebo tak něco," křikl na staršího kouzelníka a odběhl do koupelny.

"Budeš tady až se vrátím?" Přispěchal z koupelny, již zcela oblečen a upraven.
"Pottere, mám snad na tebe čekat v posteli, jak nějaká laciná děvka?" zavrčeně.
"Ne, ty na mě budeš čekat jako Severus Snape, bývalý profesor lektvarů."
"Uvidíme."
"Prosím..."
"Rád bych se vyspal, Pottere, a čekání na lidi, kteří mě odvrhli a běželi do práce, zrovna není moje hobby."
"Budu hned zpátky," ujišťoval jej mladík.
"Uvidíme."
"Hmm... Čekej tady," zaševelil Harry.

Naklonil se k Snapeovi a lehce jej políbil na rty.

"Pottere..."

Chlapec se tiše zachichoval a zmizel ze dveří.
Severus si s povzdychem lehl zpět do peřin. Rozhodně neměl v úmyslu na Pottera čekat, ale příslib sexu byl příliš lákavý. Musel to udělat tak, aby si Potter snad nemyslel, že o něj stojí...

***

"Už jsem tě dneska nečekal," ozval se za mladíkem čísi hlas.
Harry se otočil. Stanul tváří v tvář Floranovi.

To jsem si mohl myslet...

"Přišel jsem si vzít na pár dní volno."
"Opravdu? A proč?"
"To je moje věc, nemyslíš?" odsekl Potter a zamířil tam, kam šel, než ho Floran vyrušil, do kanceláře ministra.
Floran za mladíkem s nespecifickým výrazem hleděl.

Harry si bral z kanceláře pár věcí, které bude potřebovat. Přece jenom, když se sem teď pár dní nedostane...
Ministr mu dovolil vzít si na dva dny volno. Jistě, nebylo to nic velkého, ale i tak, dva dny, kdy to měl naposledy...

Už už se chystl opustit ministerstvo, když ho zadržel nepříjemně známý hlas.

"Ministr by s tebou rád mluvil," Floran stál mezi dveřmi a lhostejně zíral do zdi kamsi nalevo od Harryho.
"Proč?"
"Co já vím, jen řekl, že tě mám zavolat, prý něco s tím tvým volnem, poznamenal.
"Jak to myslíš? Co jsi mu řekl?"
"Já? Nic..." Nováček se otočil a zmizel ze dveří.

Harry se s povzdychem vydal za ministrem.

***

Potter vyšel z krbu. Naštvaně zamířil k věšáku v předsíni, aby si tam pověsil hábit.

Ministr mu vzal volno, které si předtím tak pracně obhájil. Prý, že teď, když má na starosti nového bystrozora, tak nemůže jen tak zůstat doma. Vždyť, co by s tím bylo práce, než by Florana přemístil jinam, na nějakého jiného, služebně staršího bystrozora. A navím, Floranovi volno dát nemohl, neměl dost odpracovaných hodin. Harrymu se nepovedlo ministra přesvědčit. Prý si může vzít volno, až bude Floran zaučený...

S povzdechem zamířil po schodech nahoru do pokoje.
Otevřel dveře. Uvnitř byl tma.
Jediným mávnutím hůlky rozsvítil. Pohledem přejel po místnosti. Severus tam nebyl.

Jistě, vždyť, co si myslel? Že na něj bude čekat celou noc?

Znaveně se zhroutil do peřin, kde ještě před pár hodinama s ním byl on.

***

Floran seděl v kanceláři na ministerstvu. Uvažoval.
Proč jen si Harry chtěl vzít volno? Proč teď, když o něj nepožádal nikdy předtím? Měl snad někoho? Ne, to byl nesmysl, vždyť to bylo jen pár dní zpátky, co byl u něj doma. Něčí přítomnosti by si jistě všiml. I když je pravda, že byl možná příliš opilý, aby si uvědomil, že tam něco nehraje.
Potter se s ním přece vyspal. Neznamenalo to snad, že je volný a přístupný? Nebo byl i on přiliš opilý. Nad kým uvažoval, když pod ním tiše sténal na koberci?

Rozhodl se to zjistit.
Půjde k Potterovi domů. Někdy až to nebude očekávat.
Ano, mohl by jít až mladík nebude doma, ale nepochyboval, že právě Potter bude mít svůh dům zajištěn množstvím kouzel. Proč riskovat...



Pozn.: Tak, vím, že výraz "koule" je krapet vulgární, proto tam není. Pak sem tam taky mohla dát "šourek" ale u toho jsem dostávala výbuchy smíchu. Takže jsou tam varlata, i když to tím pádem není přesné... XD O milimetr je to kratší. Milimetr na mé obrazovce. Tak snad to moc nevadí, ale už spím nad klávecnicí, takže tam bude určitě i velké množství chyb, no nechám to tak, oprava bude až dopíšu celou kapitolu...
Poslední komentáře
04.02.2008 13:37:58: Moc hezké. Zajímavé, ten Floran bude pěkná s...
27.01.2008 19:03:33: Drahá Frox, ani nevíš jak velkou radost jsi mi svým komentářem udělala... Pokusím se udělat Ti rados...
27.01.2008 17:34:45: smiley Oblizuju se... Mňam! Tuhle povídku od tebe přímo miluju a pevně doufám, že bude ještě spousta t...
26.01.2008 20:19:35: moc pěkné:) tuhle povídku mám čím dál raději pokud to teda ještě víc jde:D
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.