Střípky lásky HP/SS

4.kapitola - Osud stejnou kartou vrací

Snad už se někam pohneme, ale spíš moc ne. Noirwind, počet kapitol ještě není moc ustálený, ale zatím je v plánu dvacet, tak uvidíme, jak to vyjde... Věnuji iisis, za její překrásné překlady, její užasné povídky, ale hlavně za Alexov dar! A kdybych byla mrcha, tak bych si dala podmínku, že dokud nebude další díl Alexova daru, tak nebude ani další díl ke Střípkům... Ale neudělám to, vím jak to vadí mě, když si někdo dává takový podmínky. Ale vážně o tom uvažuji... XD
Sice se mu to poněkud příčilo. Ale nemohl se zbavit nepříjemného pocitu, že něco není v pořádku. A pokud se mýlí... No o tom bude přemýšlet až potom.

Pomocí hůlky otevřel dveře a vešel. V domě vládla neprostupná tma. Jediným mávnutím rozsvítil světla a rozhlédl se kolem, hledajíc náznak nebezpečí.

Pohled mu padl na pár střípků rozbitého skla, které leželo na zemi. Nepatrně se zamračil. Popošel blíž. Až teď si všiml temně rudé krve, která v malém potůčku tekla po zemi.

S hůlkou napraženou k případné obraně, nebo útoku, postupoval dále. Na prahu dveří do další místnosti se zarazil. Sice čekal více-méně cokoliv, ale ne Pottera ležícího ve střepech a v kaluži vlastní krve.
Snape došel k mladíkovi. Znechuceně nakčil nos. Nemýlil se. Potter byl cítit alkoholem. A nejen Potter. Sklo bylo nepochybně z rozbité láhvi od alkoholu.

Severus si tiše pozvdychl. Na okamžik jej napadlo, že by tak mohl Pottera nechat a odejít. Vždyť by nikdo nevěděl, že zde byl. Nebo by mohl Pottera nechat zemřít a jednodušše zatím okupovat jeho dům, ale na to by se dříve, či později přišlo. Navíc Snape nevěřil tomu, že je mladík natolik pořezán, aby na to mohl zemřít, takové štěstí by neměl. A pak, kdo to měl uklízet...

Zastrčil hůlku do kapsy a sehl se k zemi. Nahmatal Potterův, poměrně pravidelný, puls.

Opět vytáhl hůlku. Přejel s ní Potterovo ruce a obličej, mumlajíc přitom hojicí zaklínadla. Na okamžik se zarazil. Měl ho nechat tady? No asi ne... Ale Potter by ho tady, na zemi, určitě nechal. Zvlášť, když vzal v úvahu mladíkův opilý stav. Jenže nadruhou stranu, Potter ho k sobě pozval. Takže...

S chlapce v náručí vystoupal po schodech do patra. Ano, mohl použít hůlku. Vlastně by jí určitě i použil, kdyby ho to jen napadlo...

Dveře do Potterovy ložnice byly pootevřené, takže si nemusel dělat hlavu s tím, jak je otevřít. Vešel dovnitř.
Položil chlapce, který si teď ze spánku něco tiše mumlal, na postel. Změřil si jej nepěkným pohledem. Otočil se a vyšel se dveří. Zamířil do pokoje, ve kterém spal předešlou noc.

***
Harry se probudil. Pomalu otevřel oči. Zasténal. Hlava jej bolela daleko víc, než kdykoliv jindy a to si včera ještě ke všemu zapomněl vzít lektvar. Zvedl se z postele. Těžkopádně se převlékl. Až teď si uvědomil, že vlastně netuší, jak se dostal do postele. Vždyť včera se určitě opil natolik, že by těžko vyšel schody a ještě našel svojí postel.

Pustil to z hlavy. Nemělo cenu se zabývat něčím takovým, zvlášť, když mu tak strašně třeštila hlava...

Sešel po schodech dolů. Zamířil do kuchyně. V momentě, kdy otevřel dveře zůstal vyjeveně stát.

***
"Hodláte tam celou dobu stát, Pottere?" Snape vykoukl zpoza novin, které si zrovna četl a změřil si mladíka zvídavým pohledem.
"N-ne... Co tady děláte?" Harry se nejistě posadil za stůl a zíral na bývalého profesora, který si v klidu dolil kávu a pokračoval ve čtení Denního věštce.
"Momentálně snídám a ocenil bych, kdybyste mě přitom nevyrušoval."
"Ale tohle je můj dům! Nemůžete si sem jen tak přijít a ..." namítl mladík.
Severus si jej pouze změřil pohledem, kterým jasně dával najevo, co si myslí o jeho psychickém stavu, a pokračoval ve čtení.

"Jak jste tady dlouho?" zeptal se po chvíli Potter.
Snape s tichý povzdechem složil noviny a zadíval se na chlapce, jakoby uvažoval zda mu vůbec stojí za odpověď.
"Od včerejšího večera," samolibě se ušklíbl, když viděl jak mladík zbledl.
"Aha, ale to... Jak jste se sem dostal?"
"No, Pottere, nevím jak vy, ale lidé obvykle používají dveře."
"Uhm... Měl jsem zamčeno," namítl Harry.
"A vy neumíte kouzlit?"
"Ale to přece... A vy jste... Proč..." marně hledal slova.
"Chcete vědět, proč jsem se vracel?" ušklíbl se Snape.
Chlapec jen němě přikývl.
"Vlastně ani sám nevím. Možná je váš záchranářský syndrom nakažlivý. Co myslíte vy, Pottere?"
"Myslím, že jste neměl kam jít," zavrčel chlapec.
"Ano, i to je možné," pokrčil rameny starší kouzelník.

Snape se znovu začetl do novin. Černovlasý mladík si nervózně pohrával s rohem ošuntělého ubrusu.
"Viděl jste mě včera?" vyhrkl náhle.
"Jistě, vy jste totiž nepřehlédnutelný, Pottere," zavrčel Severus.
"A... To vy jste mě dostal do pokoje..?" opatrně pokračoval mladý bystrozor.
"Vidíte zde snad ještě někoho?!" naštvaně odložil noviny a opět se zadíval na chlapce, který seděl naproti němu.
"Ne, to ne, jen... Proč jste to udělal?" nechápal Harry.
"Tak to nevím do teď. Možná jsem nechtěl, aby mi pak přišili vaší smrt," odsekl Snape.
"Pomohl jste mi, to je od vás šlechetné," pousmál se mladík, pro zatím zcela zapomenul, že jej zrovna Snape viděl v tak ošemetném stavu.
"Ne, Pottere, není to šlechetné! Rozhodně jsem vám neměl v úmylu pomáhat, ale zrovna dvakrát jsem nestál o to se ráno brodit ve vaší Potteří krvi!"
"Cože?"
"Ale nic, Pottere. Pokud ale nejste schopen se ve vašem nezřízeném pití krotit, tak se to koukejte urychleně naučit. Nějakou dobu tady zůstanu a nerad bych v noci naražel na opilého bystrozora," zavrčel Snape.
"Zůstanete tady?" podivil se chlapec.
"Samozřejmě. Snad jste si nemyslel, že když už jsem sem jednou došel, tak půjdu hned pryč. Navíc jsem vám všera zachránil vás Potteří krček, takže mi to dlužíte," usoudil Severus.
"Uhm..."

"To hodláte být celý den tady..?" obezřetně se zeptal Potter, když se Snape opět hodlal začíst do novin.
"Totiž, jestli... Nepůjdete třeba někam ven, nebo tak něco?"
"Kam tím míříte, Pottere?"
"No... Mohl byste třeba něco nakoupit..."
"Nejsem váš poskok, Pottere. To, že jsem vás párkrát našel namol a byl jsem od té dobroty a nenechal vás na zemi, ještě neznamená, že si ze mně můžete dělat služku," zavrčel Snape.
"Tak jsem to nemyslel. Ale i vy musíte jíst, tak byste mohl něco koupit," namítl chlapec
"Hmm... to bych možná mohl. Nechte tady peníze," rozevřel noviny a dál se odmítal s mladíkem bavit.

Harry se na Snapea nepříjemně podíval, ale přece jen dal na stůl několik mudlovských mincí.
"Snad si nemyslíte, že budu nakupovat u mudlů," zavrčel Snape, aniž by zvedl oči od tisku.
Potter cosi zavrčel a přihodil na stůl pár galeonů. Zvedl se od stolu a zamířil ke dveřím. V obývací místnosti vhodil do krbu letax a přenesl se do práce. Neobtěžoval se Snapeovi nic víc říct...

***
Severus procházel Příčnou ulicí, rozhlížel se po okolních krámech. Musel si dokoupit nějaký věci a Potter mu na to příhodně dal peníze.
Nejdříve zamířil k Madame Malkinové pro nové hábity, přece nemohl stále chodit v tom hadru, který mu dali, když odcházel od posledního soudního přelíčení.

Zde nechal většinu galeonů. Přece jenom si potřeboval obnovit aspoň něco ze svého šatníku.

Pak navštívil bylinářství, kde si koupil základní sadu pro lektvary, rozhodně neměl v plánu u Pottera dělat mu služku. Tak přípravou lektvarů aspoň zaplní volný čas.

Při zpáteční cestě se, se sebezapřením, zastavil v mudlovském krámu a nakoupil pár surovin.

***
Seděl zrovna v obývacím pokoji, který předtím kouzlem uklidil. Sice řekl, že tady Potterovu nebude hospodařit, ale musel to tu udělat aspoň trochu obyvatelný, když tady chtěl na nějakou dobu zakotvit.

Bylo už dlouho po poledni, když se v krbu objevili zelené plameny. Vyšel z nich nerudně se tvářící Potter. Napůl úst Snapea pozdravil a zamířil do kuchyně.

"A kde je to jídlo, co jste měl nakoupit?" ozvalo se po chvíli z kuchyně.
"Na lince."
"Chleba, máslo a nějaký těstoviny? Vždyť jste měl nakoupit!"
"Už jsem vám řekl, Pottere, nejsem vaše služka, když chcete jíst něco jinýho, tak si to kupte!"
Poslední komentáře
27.10.2007 20:46:38: Shizuru: Někdy během týdne... Už jsem to začala dokonce i psát, což je na mě pokrok, takže někdy běh...
27.10.2007 20:39:57: ach jo, už to mám přečtené dokola tolikrát, že to snad znám nazpamětsmiley kdy bude pokračování? brzo?...
23.10.2007 17:40:37: Jé, to je báječná povídka. :)) Hrozně se těším na pokračování, doufám, že bude brzo. Přečetla jsem t...
13.10.2007 18:07:48: Krásné, kdy bude další?
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.