Střípky lásky HP/SS

9.kapitola - Osud v mojí posteli

Zdárně se držíte nad dvacítkou, tak doufám, že v tom budete pokračovat... Já vím, nějak se ne a ne pohnout z místa, ale věřte, že se přece jen za nějakou tu chvíli z místa pohneme... Navíc je to kratší kapitola, tak no nějak, prostě to budete muset zkousnout...
Varování: Od 15-ti let
Krásné Vánoce Zlatka...
"Neodejdu," trval na svém černovlasý mladík.
"Potter, vypadněte z mého pokoje!"
"Severusi, musíme si promluvit, takhle to přece dál nejde," pozvdechl si Harry.
"Cože?! Jak si mi opovažujete tykat?! Nehodlám mluvit s nikým, natož s vámi!"
"Sev-Snape, buďte rozumný..."
"A ven!"

Snape přešel přes prostor, který jej dělil od chlapce, hrubě jej chytl za loket a táhl ven z pokoje.
Těsně před dveřmi se mu Potter vysmekl a poněkud naštvaně na něj zíral.

Uběhla minuta. Dva černovlasí kouzelníci stáli proti sobě a přeměřovali se naštvanými, zlobnými pohledy.
Mladší z nich udělal první krok v před. Výraz jeho tváře se náhle změnil, jakoby si snad něco uvědomil. To Severuse zaskočilo. Co se mohlo stát, že se náhle Potterův výraz tak rapidně změnil. Vždyť teď vypadal spíš jako... Chtivý?!

"Severusi," tiché zavrčení.

Snape neodpověděl, konsternovaně zíral na mladíka, který byl náhle až u něj.

"Pověz mi, čeho se tak bojíš..?" zaševelení.
"Nevím, kde jste přišel na to, že se něčeho bojím, Pottere," konečně našel svůj hlas.
"Opravdu..?" koketné zamrkání.
"Pottere... Zbláznil jste se?!" odstrčil od sebe černovlasého mladíka, který dal z ničeho nic své ruce na jeho pozadí!

Chlapec se jen potměšile usmíval.
Opět se pomalu přiblížil k Snapeovi.

"Varuji vás, Pottere, opovažte se mě dotknout!"
"Neboj se..." zaševelení.

Sakra! Co to do něj vjelo???

Harry jakoby z výšky viděl sám sebe jak se přibližuje k Snapeovi, slyšel svůj hlas, jak říká věci, které by nikdy neřekl, viděl sám sebe, jak dělá to, co by nikdy neudělal. Ne snad proto, že by si to nepřál, ale jednoduše proto, že byl příliš ostýchavý, snad i stydlivý, na to, aby něco takového udělal. A teď! Teď jen tak svádí Snapea a ani neví proč. Teda ano, proč ví. Ale neví, jak je to možné. Jak je možné, že z ničeho-nic se tahle 'pomát' a nekontroluje své chování...

Snape zíral na Pottera. Ve smaragdových očích viděl touhu. Netušil, kde se tam vzala. On přece nemůže být zrojem toho chtíče. On ne! On není ten správný typ na to, aby v někom vyvolal tyhle emoce.

Černovlasý mladík byl až u něj. Dřív, než Snape stihl jakkoliv zareagovat, tak jej políbil. Jen tak letmo, ale stejně, polibek to byl. Severus stále jen stál a zíral na mladíka, v hlavě si to dával pomalu dohromady. Co se to děje?! Už podruhé za krátký čas jej Potter jen tak políbil!

Harry se tiše uchichtl, v ten moment vypadal jak nějaká puberťačka, která si dovolila na svého profesora a teď neví, co s tím. A vlastně to byla pravda. Jen s tí rozdílem, že chlapec už si mohl dovolit líbat koho chtěl a Snape byl bývalý profesor, ale jinak...

Další tiché uchichtnutí. Chlapec se prosmykl kolem Snapea a zmizel do svého pokoje.

***

Severus stál před dveřmi vedoucími k Harrymu do pokoje. Ano, v této místnosti již měl tu čest několikrát být, ale vždy to bylo poté, co sem donesl opilého pána domu. A teď... Teď tu stál a vlastně ani nevěděl proč.
Potter měl pravdu, musí si to vyříkat a to hodně rychle.

Zaklepal.

"Pottere..." opět zaklepal.

"Věděl jsem, že přijdeš," černovlasý mladík otevřel dveře.
"Netykejte mi!" zavrčení.
"Ale Severusi, nerozšiluj se..." Harry se zvonivě rozesmál. Chytl Snapea za ruku a i přes jeho protesty jej vtáhl do pokoje.

Severus se otočil, chystal se odejít, ale Potter právě zamkl. Až teď si uvědomil, že nemá hůlku a tím pádem se odsud nedostane dřív, než ho Potter pustí.

"Otevřete!"
"Ne..." úsměv.
"Pottere, otevřete ty dveře!"
"Něco za něco," Harry si smyslně olízl horní ret.
"Pot-te-re!" zalapal nevěřícně po dechu Snape.
"Hmm..." zapředení.

Harry přešel ke Snapeovi, který se pokusil stáhnout k protější straně pokoje.

"Neboj se mě."
"Nevím, kde jste vzal, že se vás bojím, Pottere," vztekal se Severus.

***

Lačný polibek.

"Chci tě..." zaševelí mladík a táhne staršího kouzelníka k posteli.
"Harry, já..." Snape jakoby se vzpamatoval z tranzu.
"Musím tě mít," chlapec jej opět vášnivě políbí.

Severus dál neprotestuje. Nechá se odvést k mladíkově posteli.
Nechá se položit na postel. Nechá to zelenooké stvoření, aby svými polibky pomalu rozbilo na kousky led kolem jeho citů.
Nechá chlapce, aby jej vtáhl do milostné hry.

***

"Severusi..." chtivý pohled.

Snape poněkud neohrabaně vstoupil do análního otvoru mladého kouzelníka.
Vzrušený Harry cosi zavrčel.

Severus se začal pomalu pohybovat.
Harry chabě zaprotestoval a sám se snažil přirážet proti Snapeovu penisu rychleji
Straší kouzelník jej dlaněma ,položenýma na chlapcových zádech, lehce k posteli, nedávaje mu tak šanci určovat tempo.

Chlapec opět nespokojeně zavrčel.

Snape zrychlil tempo. Přírazy se zrychlovaly a přibližovaly tak dvojici kouzelníků k orgazmu.

"Severusi!"

Snape si jen mlhavě v zástěně orgasmu uvědomoval jak moc se mu líbí, když mladý bystrozor křičí při vyvrcholení jeho jméno. Jen stěží si uvědomoval jak moc ho to vzrušuje a jak moc si přece to slyšet znova...

***

Snape otevřel oči. Rozhlédl se kolem.
Zoufale si povzdechl. Co včera vyváděl? Proč není ve svém pokoji? A čí je vlastně tenhle pokoj?

Přetočil se na bok. Strnul.

Zíral na spícího černovlasého mladíka.

Sakra...

Pomalu se mu do mysli vkrádalo uvědomění. Včera se nechal ovládnout chtíčem a to nebylo správné!Tohle nebylo správné! Vždyť to je Potter...

Proč by to mělo vadit? Je to Potter! No a? Vždyť on to taky chtěl... Není to správné, je to Potter! Harry... Je mladší! Nevadí...
Je to POTTER! Harry...

Prohlížel si nahé tělo chlapce, které bylo zakryto jen z části. Nemohl uvěřit tomu, že strávil noc s Potter. Se synem svého věčného rivala...

Harry něco zamumlal. Zelené oči se líně otevřely a zahleděli se na Severuse.

"Dobré ráno," pousmál se mladík.



Pozn.: Tak jo, moc sem tomu sexu v této kapitole nedala, ale tak nemůžu stále psát to samý. Připravil, zasunul, vyvrcholil, usnul. Tak aspoň malinká obměna být musí... vím, že si spoustu věcí musíte domyslet, ale tak... Přišlo mi to tak lepší... ;o) Aspoň nevíte vše, přece se jim nebudeme až tak moc šťourat v soukromí... XD
Poslední komentáře
04.02.2008 13:34:01: Oh. Dlouho jsem tu nebyla a tady zatím čekaly kapitoly mé oblíbené povídky. Moc pěkná kapitolka, děk...
15.01.2008 14:52:08: Shizuru: No tak zkusím se k tomu dostat o víkendu, ale pokud se zdržím v Praze, tak až někdy příští ...
15.01.2008 14:47:04: Ahoj, chtěla bych se pozeptat, kdy asi bude další pokračování? Už týden se tu po něm marně dívám ...
03.01.2008 19:39:48: Páni, to je nádherná povídka. Jen tak dál. Těšim se na další kapitolkusmiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.