Světy LM/RW

11.Kapitola - Co mi tají?

„No totiž, mi jsme, tedy já jsem, pro Elen je to samozřejmý…“ začal vysvětlovat Ron, ale příliš se mu to nedařilo.
„No tak Rone!“ pobízeli ho všichni, nedočkaví odpovědi.
„Prostě Ron je pozvanej k nám na oslavu,“ řekla pohotově Elen, když viděla jak se k tomu Ronald nemá.
„Vážně? A to jako na kdy?“ podivil se Harry a bylo vidět jak moc mu to nejde pod nos.
„Tenhle víkend,“ zamručel jeho kamarád.
„Co to je vlastně za oslavu?“ zeptala se Ginny a předběhla tím Hermionu, která se chtěla zeptat na to samý.
„To já nevim není to tam napsaný,“ řekla El a znovu se zahleděla do dopisu, který před chvíli vzala Ronovy rukou.
„Ale víkend je už za dva dny,“ prohlásila Hermiona.

Harry chtěl něco dodat, když se náhle otevřely dveře a dovnitř vešel Draco Malfoy se svýma dvěma věrnýma gorilama.
„Koukam, že máš taky pozvánku,“ řekl směrem ke své sestře a kývl na dopis v její ruce.
„Jo a Ron taky,“ řekla Elen a nevšímala si jeho vyjeveného výrazu.
„Uvědomuješ si vůbec co to znamená?“ řekl po chvíli a dál si jí zmateně prohlížel
„Jistě,“ usmála se na něj.
„O tomhle si musíme ještě promluvit, pojď jinam,“ uchopil jí za ruku a před zmatenými zraky všech přítomných vytáhl z kupé.

„Super a jak se mi dovíme co jí chce?“ vztekal se Ron.
„Jednoduše,“ zakořenila se Ginny a vytáhla z kapsy několik párů ultradlouhých uší.
„Páni, ségra, kde se to v tobě bere?“ podivil se Ron a vzal si jedny provázky.
„kde je , ale najdeme?“ zeptal se Harry.
„Jsou ve vedlejším kupé,“ řekla Hermina , která se právě vrátila ze záchodu.
„Tak jo jdem na to,“ zazubil se na ostatní Harry a všichni si strčili do uší růžové provázky, které se ihned začaly rozvíjet směrem k sousednímu kupíčku.

Za malý okamžik už uslyšeli zřetelný hovor.

„Proč to děláš Elen řekni?“ ptal se právě rozhořšený Draco.
„Neřikej mi že ti na něm záleží, vždyť ho nesnášíš,“ odpověděl klidný Eleanořin hlas.
„To je sice pravda, ale vim co otec umí.“
„Vážně nepovídej.“
„Víš vůbec jakýmu ho vystavuješ nebezpečí a jakýmu vystavuješ sebe?“ zesiloval Malfoyův hlas.
Né, ty si snad myslíš, že by to otec udělal?“
„Jistě proč ne?“
„Protože já nejsem ty, Draco, mě by to taťka neudělal.“
„A ty si seš jistá, proč jinak by ho zval?“
„Oblíbil si ho…“
„To vykládej Brumbálovi, ale otec si nikdy nikoho neoblíbil jen tak a ty to Elen víš moc dobře.“
„Tak co mam podle tebe dělat, říct otci že nepřijedeme, nebo to snad říct Ronovy?“ řekla přiškrceně Elen a neměla daleko k pláči.
„Ne, Weasleymu to ještě neříkej, třeba to ani nebude nutný.“
„Tak co mam teda dělat?“
„Jeďte tam, ale dávej bacha sestřičko, víš co otec umí a když něčeho chce dosáhnout tak to udělá.“
„Já vím byla jsem bláhová, když jsem si myslela, že to bude bez komplikací.“
Rozhovor se přerušil, protože se Elen rozplakala a Draco jí utěšoval.

V druhém kupé si právě čtveřice kamarádů vyndavala z uší provázky a zmateně na sebe hleděla.
„Co si o tom myslíte?“ protrhl ticho Harry.
„No asi by tam Ron neměl jezdit,“ řekla Hermiona třesoucím hlasem.
„To teda ne, já tam pojedu, chci vědět o co tady jde,“ rozhořčil se Ron.
„Tak to aspoň řekni Brumbálovi,“ snažila se ho přemluvit sestra.
„Ne a vy mu to taky neřeknete,“ vyštěkl Ron a odešel z kupé.

„Co budeme dělat?“ vyhrkla Hermiona sotva za ním zaklaply dveře.
„Nevím, ale snad má Malfoy pravdu, třeba se opravdu nic nestane, musíme počkat po víkendu,“ rozhodl Harry.
Žádné komentáře
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.