Světy LM/RW

13.Kapitola - Přemýšlej

Ron se pomalu probíral, viděl velice rozmazaně jako by byla celá místnost pohlcená v tmavé mlze.
„Konečně jsi se probudil už jsem si myslel, že budu muset zase volat Snapea a tomu by se to moc nelíbilo, jelikož v tuhle dobu už jistě spí ,“ promluvil mužský hlas nalevo od postele na níž Ron ležel.
„Na vypij to,“ pobídl ho a podával mu sklenku s nějakou tmavou tekutinou.
Ron jí jen neobratně vzal, téměř nerozeznával její obrysy, ale i tak se s pomocí svého společníka dokázal napít.

Sotva polkl pár doušků, zjistil že se mu zrak pomalu vyjasňuje.
Pohlédl vlevo a zjistil že hledí přímo do šedých očí Luciuse Malfoye.
Trochu ucukl, čehož si Malfoy nemohl nevšimnout.
„Ale copak snad se nebojíš,“ pousmál se.
„To ani ne,“ odpověděl roztřeseně Weasley.

Chvíli na sebe hleděli, pak se ovšem začal Ron rozhlížet po neznámé místnosti.
„Kde to jsem?“ zeptal se zvědavě.
„To se dovíš, ale ne teď. Teď máme důležitější věci na práci,“ řekl Lucius a tajuplně se mu zalesklo v očích.
„Nejdřív se tě, ale na něco zeptám,“ pokračoval Malfoy.
„Vážně a na co?“ podivil se Ron, první co si pomyslel, bylo že bude chtít přece jen nějaké informace o Harrym.
V tom se ovšem dost sekl.

„Zajímalo by mě co vidíš na mé dceři?“ zeptal se nečekaně Malfoy.
„Cože? Jak co na ní vidím?“ nechápal Ron.
„Rád bych věděl co se ti líbí na mé dceři, když by jsi mohl mít kohokoliv jinýho,“ zajímal se Lucius dál.
„No je pěkná, má pěkný vlasy a tak,“ řekl dost neurčitě Weasley a nervózně pozoroval Malfoye.
„Jistě, ale to má v naší rodině víc lidí,“ ušklíbl se.
„Hmm to asi jo,“ odpověděl Ron, který už vůbec nechápal kam tahle debata má směrovat.

„Takže třeba Draco se ti taky líbí?“ překvapil ho otázkou Lucius.
„Draco? To né jak vás to napadlo to né,“ zhrozil se zrzek.
„Opravdu to znamená, že si musíš být zcela jist, že se ti líbí jenom ženy nemám pravdu.“
„O..o tom sem nijak nepřemýšlel,“ odvětil třesoucí se Ron.

Malfoy si ho chvíli prohlížel, potom se zvedl a obešel postel s Ronem. Z mírným úsměvem pozoroval pár vyděšených očí, které ho sledovali na každém kroku.
Přiblížil se k polštáři s Ronovou hlavou, se stále širším úsměvem se k němu naklonil a zlehka ho políbil na rty.

„Hej, co to sakra..,“odstrčil ho zprudka Weasley a nevěřícně na něj koukal.
„Tak teď už o tom budeš uvažovat,“ řekl Malfoy a otočil se směrem ke dveřím.
„Měl by si uvažovat o tom jestli ti moje dcera stojí za to, přijít o mnohem lepší věci a zážitky,“ otočil se na něj ode dveří.
Ron neschopen slova seděl na posteli a jen němě na něj zíral.
Lucius Malfoy se na něj naposledy usmál a odešel z místnosti,bylo ještě slyšet jak dveře zamyká.
Chvíli Ron ještě pozoroval dveře,potom si ale povzdychl a hodil sebou zpět na polštář.



„Tak děti sem opravdu ráda, že jste přijeli, udělali jste mě i otci opravdu radost,“ loučila se z Elen i Dracem přehnaně srdečně paní Malfoyová.
„A kde je Ron?“ zeptala se El na věc, která jí tížila už od konce včerejší oslavy, kde Ron už nebyl.
„Odjel se Snapem,“ odpověděl jí její otec, který se právě od někud vynořil.
„Vážně?“ nevěřil Draco.
„Jistě trochu to přehnal s alkoholem a tam Severus usoudil, že ho odveze do Bradavic,“ odvětil její otec.
„Měla bys toho hocha naučit pít,“ zatvářila se znechuceně Narcisa Malfoyová.
„Hmmm..,“ zabručela něco nesrozumitelně Eleanor a raději se spolu s Dracem otočili a vyšli na vlak do Bradavic.

„Tohle si z Ronem ještě vyřídím, takhle zmizet a nic mi neříct,“ rozčilovala se celou cestu do Prasinek.
„No tak uklidni se, hlavně že se nestalo to co jsme očekávali,“ snažil se jí povzbudit Draco.
To už, ale vystupovali z vlaku a nasedli do jediné kočáru čekajícího na ně.

O pár minut později už vylézali z kočáru a vydávali se po kamenných schodech nahoru k bráně.

„Myslíš, že ještě stihneme večeři?“ zeptal se Draco.
„Určitě,“ prohlásila Elen a rovnou si to šinula do Velké síně.
Vstoupili dovnitř a co možná nejmíň nápadně se šlí posadit ke svému stolu.

Byli asi tak v půlce jídla, když k nim přišli Harry, Hermiona a dokonce i Ginny.
„Co je?“ zeptala se Elen, když si všimla jejich pohledů.
Harry se chystal, že jí odpoví, když se k nim přihnal i profesor Snape.
„Tak co je?“ opakovala Elen, protože ani Snape se netvářil zrovna přívětivě.
„Mohl bych vědět, kde jste nechali Ronalda Weasleyho?“ zeptal se škrobeně.
„Jak kde jsme ho nechali, vždyť prý odjel s vámi,“ řekla El roztřeseně.
„Ne, to opravdu neodjel,“ ujistil jí profesor.
„Kde je Ron?“ chtěla vědět Ginny a bylo vidět, že nemá daleko k pláči.
Ale Elen nebyla s to jí odpovědět, hlavu měla v dlaních a jen tiše vzlykala.
„Asi bychom měli jít za profesorem Brumbálem,“ prohlásil rozhodně Snape, chytl z jedný strany za ruku El a druhou rukou popadl Draca a hnal se s nimi k ředitelně.
Harry s Hermionou a Ginny neváhali a rozběhli se za nimi.
Žádné komentáře
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.