Světy LM/RW

20.Kapitola - Problémek

Snape se rozhlédl po svém kabinetu, doufal,že, až se Malfoy objeví v Bradavicích, tak půjde nejprve za ním a neudělá nějakou blbost.
Za hodinu, při které se snažil trochu zabavit opravováním domácích úkolů, se hlučně otevřeli dveře a v nich stál Lucius Malfoy.
„Tiše," štěkl na něj Snape, oběhl stůl a spěšně zavřel.
„Tak, co s ním je?" vyptával se hned Malfoy.
„Netuším, je na ošetřovně, ale nemyslím si, že je dobrý nápad, abys za ním šel."
„Já sem mu přece nedával toho lektvaru tolik..,"
„Jistě," odsekl Snape.
„Půjdu za ním, potřebuji vědět jak na tom je."
„Teď ne, počkej až bude tma, potom tě tam nějak dostanu, ale teď ještě ne, nestojím o problémy, které nepochybně budou, když tě tu někdo spatří," rozhodl Severus.
Za pár hodin se začínalo stmívat, počkali ještě než budou mít studenti po večerce, aby měli jistotu, že nikoho nepotkají a vydali se na ošetřovnu.
„Nemusíš jít semnou, já vím, kde to je," hartusil Lucius.
„Jistě, ale Weasley je pořád studentem této školy a já za něj mám zodpovědnost," ušklíbl se Snape.
Dorazili ke dveřím ošetřovny, Snape nakoukl dovnitř a zjistil, že je obsazena jediná postel, vstoupili.
„Ševelissimo," zašeptal Snape kouzlo, aby je nikdo neslyšel a opatrně se přiblížil k Ronově posteli.
Lucius s mírně vyděšeným výrazem pohlédl na bledého spícího chlapce. Popošel k němu.
„Doufám, že ho nechceš vzbuď…" nestihl doříct Snape, jelikož Malfoy, už s mladíkem zatřásl.
Profesor se na plavovlasého čaroděje nesouhlasně zamračil, když Ron tiše zakňoural a nepatrně otevřel oči.
Zrzek pohlédl nechápavě na Snapea, potom stočil pohled na Luciuse, zorničky se mu prudce rozšířili, odtáhl se od něj, tak rychle, že nebýt včasného zareagování Malfoyem, skončil by na zemi.
„Ehm… Luciusi, nemyslím si, že by byl nadšený z toho, že tě vidí," prohodil Snape.
„Rone…," promluvil Lucius na mladíka.
„Co… co tu chcete…?"vykoktal Ron.
„Pane Weasley, ehm… jak vám je?" zeptal se Severus dřív, než stihl Lucius něco říct.
„Fajn," podrážděně odpověděl zrzek a pokusil se postavit, zatočila se mu hlava a zatmělo před očima, radši si znovu sedl na postel.
„Takže fajn, jistě,"ušklíbl se Snape.
Malfoy chtěl zrovna něco říct, když se otevřeli dveře a v nich stál Harry s Hermionou. Vyjeveně zírali na podivnou trojici před sebou.
„Co tu děláte?" naštvaně vyhrkl Potter na dospělé čaroděje a pomalu začal vytahovat hůlku.
„To je naše věc, Pottere, nemáte náhodou být v posteli?" zamračil se na studenty Snape.
Malfoy si začínající roztržky nevšímal, uchopil hůlku, potichu zašeptal kouzlo a zamířil na Ronův přívěsek. Z hůlku vytryskl zlatavý pramínek, který aktivoval přenášedlo.
„Hej! Co si sakra myslíte, že děláte?!" přibližovat se Harry s hůlkou nebezpečně před sebou.
„Pottere, uklidněte se," snažil se ho zastavit Snape, ale nervózně pokukoval po Luciusovi co to vyvádí.
Malfoy byl hbitě u nechápajícího Rona, popadl ho do náruče.
„Promiň, Severusi, jinak to nešlo," podíval se naposledy na Snapea a byl i s mladíkem pryč.
Profesor vytřeštěně zíral na místo, kde ještě před chvílí stál Malfoy spolu se studentem Bradavic.
„Kam sakra zmizeli?!" vyjel na něj vztekle Harry.
„To netuším," byl pořád ještě mimo Snape.
„Neměli bysme informovat ředitele?" ozvala se Hermiona, na níž bylo vidět že nemá daleko k pláči.
Snape se bez dalších slov otočil a zamířil k ředitelně, následován Grangerovou a Potterem.
„Lékořicové hůlky," zabrblal heslo a vkročil na schody, nevrle si přeměřoval pohledem navztekaného Pottera a zdrcenou Grangerovou, zaklepal na dveře ředitelny.
„Dále," ozval se zevnitř Brumbál. Trojice vstoupila.
„Pane profesore, stala se… ehm… nepředvídatelná věc," začal Snape.
„Jak nepředvídatelná? Tohle jste mohli předvídat," vztekal se Potter.
„Harry, nech prosím profesora Snapea mluvit," usmál se na mladíka Brumbál.
„Objevil se zde Lucius Malfoy a no, zdá se, že zmizel, spolu s panem Weasleym."
„Zmizel? On ho unesl!" rozčiloval se Harry.
„Harry, uklidni se. Severusi, je to pravda?" ohlédl se ředitel na profesora.
„No, dá se to říct taky tak, ale nemyslím si že…"
„Vy si nemyslíte jo, vždyť vy jste mu pomohl, nechal jste Malfoye, aby odnesl Rona," vzlykla Hermiona.
„Slečna Grangerová, já si opravdu nejsem vědom toho, že by mu hrozilo nějaké nebezpečí," pokračoval Snape.
„Tím bych si nebyl tak jist, Severusi, právě sem se totiž dozvěděl kam zmizela slečna Malfoyová," promluvil konečně Brumbál.
„Kam?" zajímal se profesor.
„Nejprve počkáme, až sem přijde mladý pan Malfoy."
Za okamžik již někdo zaklepal na dveře, po Brumbálově vyzvání vstoupil dovnitř pobledlý Draco Malfoy.
„Pane Malfoy, prosím, sedněte si," vyzval ho Brumbál.
„Jistě nám povíte, kam se poděla vaše sestra a co váš otec zamýšlí s panem Weasleym?"
„Já-já netuším," roztřeseně odpověděl Draco a rozhlédl se po ostatních.
„Ale no tak, Draco, vím, že tvůj otec zabil tvojí sestru, tak proč ho kryješ?"
„Cože udělal?" vyhrkl Snape.
„Ano, donesla se mi informace, že Eleanor byla zavražděna," lehce roztřeseným hlasem pronesl Brumbál.
„Ale co může chtít od Rona?" nechápal Potter.
„Asi bych věděl…" začal Snape.
Poslední komentáře
05.03.2007 16:47:17: Nádherný!!! Fakt dokonalá povídka- skvěle napsaná a i má skvělej nápad...Už se móóóc těším na další ...
 
©2007-2017 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.