Amor firme ut misos HP/LM

14.kapitola - Vir ac sui zetema

Muž a jeho problém
Áno, stává se z toho klišé, ale já mám některá klišé ráda... ;o)
Jsem si po sobě četla pár kapitol zpět a zjistila jsem, že je tam strašně překlepů, už abych to dopsala a měla čas to opravit... No snad vám to tolik nevadí, i když si to neumím představit. Tak kdyžtak napište do komentářů překlepnutý slova, nebo chyby a já to opravím, jsem strašně líná to po sobě hned číst...
Uhm... Diskotéku neberte moc vážně, já sama tam nikdy nebyla, takže to beru podle popisů z TV.
Věnováno: Mission a Severině.
"Harry, jsi v pořádku?" Lucius vyběhl z vody a vrhl se k chlapci, který stále ležel na písku.
Černovlasý mladík jen přikývl. Malfoy mu jemně přejel prstem po zkrvaveném rtu.
"Je mi to líto," povzdechl si. Nahněvaně se otočil do míst, kde zmizel mladík, který jeho chlapce napadl. Věděl, že by jej už nedostihl, navíc tady nechtěl Harryho nechávat samotného. Musel tedy doufat, že se mu ještě naskytne příležitost si to s opovážlivým mudlou vyřídit.

***

Byl večer.
Harry seděl na posteli. Byl zcela oblečený a čekal na Luciuse, který se ještě stále sprchoval. Mladík nemohl uvěřit tomu, že někomu může jeho očista tak dlouho trvat. Pomalu začal Luciuse podezřívat z toho, že se chce vyhnout svému neuváženému slibu, který mu dnes dal, a odmítne s ním jít ven. Vlastně ven... Harry si vymohl slib, že se půjdou podívat na místní diskotéku. Věděl, že Luciusovi se ten plán nelíbil hned, jak jej vyslechl, ale mohl snad odmítnout? Přeci nebudou celý večer sedět doma, zvlášť, když Harry správně odtušil, že jiné 'věci' se Malfoyovi moc dělat nechtějí, po nedávném propadáku. A diskotéka? Znělo to jako dobrý nápad. Hlavně Harry ještě na žádné nebyl a nechtěl se o případný zážitek připravit.

Černovlasý mladík se netrpělivě ošil, podíval se na hodiny, které visely na zdi. Malfoy si opravdu dával na čas.

Harry se ve vzpomínkách vrátil k dnešnímu dni.
Nezačal pravda slavně. Ale potom, co se stalo na pláži se Lucius choval jako vyměněný. Byl k němu laskavý a pozorný.
Potter věděl, že to je hlavně proto, že jej podezříval a nyní zjistil, že neprávem. Ale to mu bylo vcelku jedno. Byl rád, že plavovlasý kouzelník již není tak nabubřelý jako předtím. Přeci jen, stál to to, aby spolu vycházeli.

"Konečně," oddychl si, když Lucius vyšel z koupelny a vypadalo to, že už je konečně ustrojený.
Starší kouzelník se jen zamračil. Nechápal, jak mohl chlapci něco takového slíbit. Diskotéka... Sám toho o ní moc nevěděl. Jen, že si tam chodí úžívat, opíjet se a tancovat, mladí mudlové. Představa sebe, jak sedí opodál a sleduje bavící se mládež jej nikterak nelákala. Ale, když už to Harrymu slíbil, tak přeci náhle nemohl změnit názor. Navíc nechtěl vypadat, jako, že se snad bojí. To v žádném případě.
Vypadalo to, že Harry se těší, tak mu nemohl kazit radost. Sice si nemyslel, že by toho o diskotékách věděl mladý Nebelvír víc, ale aspoň zjistí, že třeba o nic nepřišel.

Vyšli ze dveří. Lucius příliš dlouho zamykal na to, aby si chlapec všiml jeho nevole.

"Nemusíme tam jít, pokud nechceš."
"Ty chceš jít?"
"Já... Rád bych, ale... Nemusel jsem tam být doteď, tak to už vydržím," usmál se mladík, leč jeho úsměv byl poněkud skleslý.
"Půjdeme, rád se něco přiučím o mudlech," ušklíbl se Lucius, zamkl dveře a spolu s chlapcem vykročil k výtahu.

***

Stáli před vstupem na diskotéku.
Davy mladích mudlů proudily dovnitř, několik již opilých mladíků vycházelo ven.

Lucius se znechuceně odvrátil od dívky, která zvracela do kroví hned vedle vstupu.
Pohlédl na Harryho. On se do takový společnosti rozhodně nehodil, nechápal, co chlapce na tomhle místě může lákat. Jedině snad, že opravdu nevěděl, do čeho jde.

Na Harryho tváři byl nečitelný výraz, ale v očích bylo patrné lehké zděšení.

"Nechceš se vrátit?" Lucius doufal v kladnou odpověď.
"Ne, půjdeme dál," rozhodl chlapec a vykročil ke vstupu. Malfoy šel s povzdychem za ním. Bylo mu jasné, že ani chlapci se nechce jít dál, ale byl příliš Nebelvírský, aby nešel.

Prošli kolem páru vyhazovašů, který vybíral vstupné, jich jako by si ani nepovšimli, nikdo po nich žádné peníze nechtěl.
Harry se otočil na Luciuse, nepatrně se zamračil, podezříval ho, že na mudly použil některé z matoucích kouzel. Aristokrat jen pokrčil rameny.

Došli do sálu. Hlasitá hudba je ihned uhodila do uší.
Po levé straně měli plně obsazený bar, který byl také jediným více osvětlěným místem zde. Nad parketem poblikávala barevná světla, která na parketu tvořila nepřehlednou koláž barev, ze které Luciuse po chvíli bolely oči. Kolem parketu byli rozestavěné stolku, u niž seděli mudlovské páry.
Opodál se v rohu vášnivě líbala jakási dvojice, nešlo poznat zda se jedná o dívky, chlapce, nebo smíšený pár.

Lucius chytl Harryho za ruku a odtáhl ho k nejblišžímu volnému stolku.

"Mohl bys dojít pro něco k pití," otočil se na něj Harry v momentě, kdy dosedli.
"Uhm... Dobrá, co bys chtěl?"
"To je jedno," mávl rukou mladý kouzelník a rozhlížel se kolem.

Lucius si povzdechl. Vstal od stolu, prošel kolem parketu, na kterém se v rytmu vlnělo několik těl. Došel k baru.
Netrpělivě pobubnovával prsty o okraj pultu. Barmanka ne a ne si jej všimnout.
Malfoy mezitím pozoroval láhve za dívkou. Alkohol, jehož názvy mu zhola nic neříkaly. Sem tam zahlédl whisky nebo něco podobného, ale blíže žádný z nich neznal.
Kdo ví, co mu tady nalejou. Navíc bude muset zase platit mudlovskými penězi, což z duše nesnášel.

"No?" vyštěkla na něj barmanka, když si jej konečně všimla.
"Víno a nějakou limonádu," zamračil se na ní aristokrat.
"Červený, bílý? Limonádu nemáme," znuděně na něj pohlédla, zatímco nalévala dalšímu zákazníkovi ostře modré pití.
"Červené. Tak něco málo alkoholického," povzdechl si.
"Pivo?"
"Pivo..." Lucius si vybavil máslový ležák.
"Padesát pět." Postavila před něj sklenku s vínem a půlliter s pivem.
Malfoy zaplatil, podezíravě si prohlédl pití, které měl donést chlapci. Doteď si myslel, že to bude něco na způsob Máslového ležáku, přece jenom ten název a tak.
Ale tohle mělo podle všeho přeci jen asi více alkoholu. Aspoň co tak sledoval mládež, která tohle pití pila a chovala se víc, než vesele.

Vracel se ke stolu. Zamračil se, když zahlédl několik děvčat, kterak se motají kolem jeho chlapce.
Došel blíž.

"Pojď si s náma zatancovat."
"Čekáš na někoho?"
"Na nějakou dívku?"

Slečny kolem Harryho chrlily jednu otázku za druhou. Černovlasý chlapec se jen nesměle usmíval a lehce zoufale očima hledal Luciuse.

Plavovlasý kouzelník dosedl na své místo. Zlatavý mok přesunul k Harrymu, sám upil ze své sklenice nekvalitní červené víno, po kterém se lehce otřásl. Znuděně pohlédl na chichotající se dívky.

"Přejete si snad něco?"
"Nemohl by si jít váš syn s náma zatancovat?" ozvala se jedna z nich a lehce zčervenala, i když v přítmí by to sotva bylo vidět.
"Ne a není to můj syn," zavrčel Lucius.
Pohled, který vrhl na skupinku dívek je dostatečně odradil. Ještě na Harryho halekaly něco v tom smyslu, že se snad ještě potkají a byli pryč.

"Holky," zavrčel Lucius a upil víno.
"A uměly anglicky," usmál se Harry. Moc dobře věděl, že Malfoy začíná mít zase jednu z těch svých nálad. Ale on byl rád, že se tu našel někdo, s kým by popřípadě mohl trávit čas, kdyby se Lucius rozhodl, že jej už má plný zuby. Přeci jen německy neuměl, tak byl nadšený z toho, že zdejší mládež uměla více-méně anglicky.

"Chtěl si snad jít tancovat?" zpytavě se na chlapce zadíval.
"Ne... To ne." Upil pití, které mu bylo doneseno. Lehce se zakuckal. Předpokládal, že mu Lucius donese něco v čem není alkohol. Tohle sice nebylo silné. Bylo to dokonce slabší, než víno, ale ta chuť. Velký rozdíl od toho, na co byl zvyklý.

"Jaký to je? Neměli nic nealkoholického," zamračil se, když si vzpomněl na nepříjemnou barmanku.
"Nevadí, tohle je... Zvláštní, ale je to celkem dobrý." O něco pomaleji se napil.

Nějakou chvíli seděli mlčky. Poslouchali hudbu, v Luciusově případě se jí snažili vytěsnat z hlavy.
Malfoy se dvakrát za tu dobu zvedl a přinesl nové pití. Sice se mu nelíbilo tempo, kterým Harry začal pít. Ale předpokládal, že pití, které mu nosí není příliš alkoholické. Aspoň v to doufal.

Když se Harry po páté sklenici zvedl a s tím, že jde na záchod mátožně zamířil pryč, začal Lucius tušit, že celý tenhle večer byl chyba. Nechtěl mít opilého manžela. Nechtěl jít na mudlovskou diskotéku. Dokonce ani nechtěl jet na tuhle dovolenou. Nechápal, proč začal dělat to, co nechtěl. Proč na něj Harry působil takhle? Jak to, že jej dokázal ke všemu tak snadno přinutit..? Ne, on jej přeci k ničemu nenutil, on to jen nadhodil a on, Lucius, mu všechno odkýval.
Chvílemi si připadal jako hlupák. Ale když byl s Harrymu. Prostě se tak musel chovat. Musel na chlapce žárlit, i když nechtěl. Chtěl jej nechat, ať se baví, ať si dělá co chce. Ale nemohl. Nesnesitelně mu vadilo, když viděl, kterak se mladík baví s někým jiným. Když s mladíkem někdo začal flirtovat, vraždil by...

Dopil víno, tak moc by si přál tady mít kvalitní francouzské víno a místo toho pil tenhle patok, kterému se snad ani víno říkat nedalo. Navíc bylo tak nesnesitelně levné, stejně jako to, co pil chlapec.
Lucius se pokaždý, když šel pro další várku pití rozmýšlel, zda jim nemá objednat něco jiného. Přeci jen whisky by byla stejně dobrá jako u nich. Ale to by znamenalo mladíka příliš rychle opít a to neměl v úmyslu, zvlášť když viděl jak je už nyní.

Rozhédl se kolem. Parket se pomalu vyprazdňoval. Lidé seděli kolem stolků, nebo u baru. Většina těch, kteří přebrali ležela na zemi, nebo je jejich přátelé odtáhli domů.
Bylo již dlouho po půlnoci.

Lucius se ohlédl k dveřím, které vedli na záchod. Neměl k nim moc dobrý výhled, tak ani netušil, jestli už chlapec jde.
Myslí mu proběhla vzpomínka na dnešní události.
Zvedl se a zamířil na toalety. Netušil, jestli zde dnes Kristián byl, ale nechtěl nic riskovat. Bylo mu jasné, že má na Harryho spadeno, i když netušil proč. Čím to bylo, že černovlasý mladík přitahoval lidi, kteří mu chtěli hlavně ublížit?

Otevřel dveře na záchod. Nikdo zde nebyl. Zamračil se.
Začal procházet jednotlivé kabinky. Doufal, že chlapce objeví, ani si nechtěl připustit možnost, že by tady nebyl.

"Harry..." vydechl, když otevřel dveře poslední z kabinek.
Připilý mladík seděl opřený o zeď, oči měl zavřené a cosi si tiše pobrukoval.

"Harry!" Lucius se k němu sklonil.
"Půjdeme domů, ano?" Postavil mladíka na nohy.
"Ne-e."
"Harry, jsi opilý, půjdeme do hotelu, tam se vyspíš, ano?" Lucius jej vyvedl z kabinky.

"Počkáš tady, já si ještě odskočím a hned se vrátím, pak půjdeme, ano. Harry, posloucháš mě?" Posadil chlapce ke stolu, u kterého seděli.
"Hmmm."
Lucius si povzdychl.

Vrátil ze z toalety.
"Sakra." Naštvaně sebral věci, které u jejich stolu zůstaly. Jako Harryho letní bunda a podobný. Rozhlédl se kolem, chlapce nikde neviděl. Netušil, kam mohl ve svém stavu jít.
Naštěstí, už v sále moc lidí nezbývalo, tak mladíka brzo objevil.
Seděl u baru a něčím se naléval.

"Harry, copak to děláš?" sedl si na volnou židličku vedle mladíka a zadíval se na sklenici, ze které právě pil. Před mladíkem na baru bylo již několik podobných.
Plavovlasý kouzelník nemohl pochopit, jak je možné, že toho chlapec stihl za tak krátkou dobu tolik vypít. Navíc, jak bylo možné, že toho tolik vydržel? Vždyť přeci nebyl zvyklý pít...

S další povzdychem sebral Harryho nedopitou sklenici. Přičichl k ní. Vodka. Ušklíbl se, zítra bude s Harrym k nevydržení.

"Jdeme." Chytl protestujícího chlapce kolem pasu a táhl ho k východu.

"Harry, pojď," zavrčel na mladíka, který se právě zkácel k zemi.
"Je mi špatně," zamumlal.
"To snad ne..."
"Budeš vzracet?" Přiklekl k Potterovi.
"Hmmm..."
"Harry, sakra, tak ano?"
"Ne..."

Vzápětí se převrátil a vyzvracel obsah žaludku.
Lucius počkal až chlapce dávicí reflex přejde.

"Dobrý, tak pojď, ať už jsme na hotelu. Ty seš teda dáreček, to ti povím," zvedl mladíka. Mávl hůlkou, kterou si prozřetelně vzal dnes sebou a očistil chlapcovo oblečení.

Dorazili do hotelu. Lucius na jednu stranu zuřil, neměl nechat, aby se Harry tak opil, ale nadruhou stranu, aspoň se nic nestalo a jeho mladý manžel bude mít odstrašující vzpomínku na alkohol, snad.

Jakmile překročili prah pokoje, chlapec rázem ožil. Únava jakoby z něj v tu ránu opadla. Něco nadšeně švitořil. Lucius se jej snažil nevnímat a dostat jej co nejdříve do postele.

"Půjdeš spát, jasný?" zamračil se, když se zcela oblečený chlapec svalil do postele a začal se rozpustile smát.
"Néé.."
"Harry, prosím."
"Malfoy nikdy, nikdy neprosí," vysvětloval mu mladík, načeš se opět začal smát.

Lucius se k němu natáhl. Přitáhl si jej k sobě, aby mu mohl sundat oblečení a mladík tak nebyl nucený spát v tom, co měl právě na sobě. Nehledě na to, že on sám by nesnesl, kdyby měl Potter v posteli boty.

Mladík se k němu náhle přitiskl.
"To mám jít spát sám?" zaševelil.
"Ne, já budu spát vedle." Zbavil chlapce bot.
"Ale já nechci jít spát," prostestoval.

"Chci spít s tebou." Políbil Luciuse na krk.
"Harry, jsi opilý." Lehce jej od sebe odstrčil.
"Ty mě nechceš," fňukl mladík.
"Harry, já..."
"Nelíbím se ti..?"
"Líbíš, ale jsi opilý a tohle ne-"
"Proč ne?" Přitiskl se k Luciusovi.

"Harry..." Zasténal, když mu chlapec jemně skousl ušní lalůček. Z Nebelvíra z části opadla opilost.
"Chci tě... Luciusi." Políbil jej.

Plavovlasý muž se neudržel. Pevně k sobě přivinul mladé tělo. Dychtivě políbil naběhlé rty.
Poslední komentáře
01.04.2008 18:00:02: Ááááá... Budu křičet! Taklhle to useknout v nejlepším!!! To je strašny, tak doufám, že se brzo dočká...
29.03.2008 15:36:19: smiley${1}smiley${1} myslím, že je nás víc co očekáváme nedočkavě další dílek smiley${1}
27.03.2008 16:44:38: SERIN: Tak další, to se uvidí jak na tom budu časově, ale většinou záleží kdo jak si další díly přej...
26.03.2008 22:21:08: Kdy bude další prosím? Je to super.smiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.