Amor firme ut misos HP/LM

18.kapitola - Ego avidus ad tui, agapein 1/2

Chtěný, milovaný
No, tak limit jste nesplinili, ale kapitolu jsem slíbila Mission. Zdá se mi, nebo je jediná, kdo o další kapitoly stojí..?
Vím, kapitola je hodně předvídatelná, ale prostě nemmůžu přeci stále a stále vymýšlet nová místa, nové lidi a tak. Takže doufám, že si kapitolu užijete a budete komentovat a dobrovolně..!
Lucius ucítil pevnou zem pod nohama. V tom samém momentě, kdy se jí dotkl, podlomila se mu kolena a on skončil v trávě, chlapce, kterého držel strhl sebou.
Oči pevně zavřené, ne snad, že by se nechtěl přesvědčit, že jsou tam, kde mají být. Nebo, že je jeho manžel v pořádku. Ale nemohl. Přemístění jej připravilo o všechny jeho síly.
Mohl jen ležet. Skoro ani nevnímal své tělo.
Cítil však pohyb mladíka, jenž se přemístil spolu s ním. Slyšel hlas, který na něj mluvil, avšak slova nevnímal.
Zem se lehce otřásala, cosi, snad kdosi, se k nim blížilo.
Následoval tichý hovor. Jeden z těch hlasů byl zvýšený a stále nabíral na intenzitě. Temné zavrčení, tiché, téměř neslyšitelné vzlyknutí. Lucius špicoval uši, ale jeho mysl odmítala brát v úvahu jeho zájem o dění kolem. Nedokázal porozumět slovům...
Jeho tělo se náhle zvedlo ze země.
Přes Luciusovi rty přeběhl jakoby mimoděk mírný sten. Kamsi plul. Pomalu přestával vnímat i to málo...

***

Harry seděl u Luciusovy postele. Upřeně sledoval postavu, která tam ležela. Už to bylo několik dní, co se Lucius neprobíral. Harry začínal být bezradný. Avšak Snape jej ujišťoval, že plavovlasý kouzelník bude v pořádku. Jak mu však měl věřit? Dle mladíkova názoru měli již dávno zavolat nějakého zkušeného léčitele, který by si s problémem dovedl poradit lépe než Snape. Ovšem o tom černovlasý lektvarista nechtěl ani slyšet. Rozhodně ne, dokud pár bude u něj v domě. Harry tedy neměl na výběr. Zbývalo mu jen čekat... Ovšem i to se začínalo zdát neskutečné...
Začínal si uvědomovat svojí hloupost, když Luciuse přemluvil, aby se takovou dálku přemisťoval. Věděl přeci, jak je to nebezpečné, věděl, jaká rizika hrozí. V ten moment je ale nebral na vědomí. Bylo pro něj příliš důležité dostat se z ostrova pryč.

Snape nebyl nadšen, když před pár dny spatřil na svém pozemku dvojici, která se minimálně ještě pár dnů neměla vracet. Aspoň tak to říkal Lucius, když jej navštívil na ostrově. Prý si to tak přál Harry. Teď se ovšem zdálo, že situace je jiná. Co se jen mohlo stát? Netušil... Doufal ale, že se to dozví. Nechtěl se ovšem ptát chlapce, nepovažoval to za dobrý nápad. Zvlášť, když viděl, jak mladík šílí v momentě, kdy Lucius upadl do úplného bezvědomí.
Aspoň prozatím...

Severu měl o mladíka strach. Více, než o svého dlouholetého přítele. Přeci jen, o něm věděl, že se ze svého stavu dříve, či později dostane. Nebelvír se však zdál poznamenaný a Snape si nemyslel, že by to bylo jen proto, že je jeho partner v tomto stavu, i když to na to nepochybně mělo také určitý vliv.

V domě uvolnil dvě místnosti. Pro Luciuse a pro jeho manžela. Ovšem chlapec tu svojí vůbec nevyužíval, stále byl jen u Luciuse. Snape se jej sice snažil dostat do postele, nebo jej přinutit, aby aspoň něco snědl. Všechny jeho snahy se však minuly účinkem. Až pohrození, že jej zavře do jeho pokoje a k Luciusovi jej nepustí, dřív, než se Lucius dá do pořádku, nebo se Harry začne chovat trochu méně sebedestruktivně. To pomohlo, aspoň malinko. Harry začal jíst, sice opravdu velmi zřídka a malé porce, ale Snape i to považoval za pokrok. Rozhodně si nepřál, aby se Harry složil z nedostatku potravy a Luciuse jej po svém uzdravení proklel, že se o mladíke nepostaral.

***

Po dalším dni toho začal mít Severus už dost. Kdykoliv přišel zkontrolovat Luciuse, tak se setkal s prázdným pohledem mladého Nebelvíra. Rozhodně se mu ten skelný pohled nelíbil. Ovšem co měl dělat. Nebyl psycholog. Navíc netušil, že chlapci na Luciusovi tolik záleží. Vzal si jej, jistě, jenže k tomu měl jiné důvody, aspoň to si Snape myslel.

Rozhodl se, že si s mladíkem promluví. Ovšem nechtěl v přítomnosti Luciuse. Sice se stále ještě neoprobral, ale i tak, netušil, jak by Harry reagoval. Navíc v přítomnosti bezvědomého kouzelníka se choval, ještě více uzavřeně.

Vyčíhl si chvíli, kdy Harry vycházel z koupelny. Sice to nebyla zrovna situace na nějaký úžasný, otevřený rozhovor. Ale někdy se začít muselo a Severus byl příliš zvědavý, než aby to nechal na dobu, kdy bude Lucius v pořádku a Harry se vypořádá s tím, co se stalo, ať už to bylo cokoliv.

"Pot-Harry..?"

Černovlasý mladík na něj stočil prázdný pohled. Poslední dobou skoro ani nevnímal, že je v domě s živým člověkem. Stále jen seděl u Luciuse a vyčítal si, že jej k tomu přemluvil. Postupně se dostával dál a vyčítal si všechno možné, včetně toho, co se stalo na ostrově předtím, než se přemístili sem.

"Vnímáš mě?" Ujišťoval se Snape.
"Hmmm..."
"Chtěl bych si s tebou promluvit... Myslíš, že bys mě mohl následovat někam, kde to bude vhodnější?" Dodal, když na něj chlapec jen dále hleděl.
Potter pokrčil rameny, hodil rychlý pohled ke dveřím, za nimiž ležel Lucius.
"On tam počká, neboj," pousmál se Snape.
Harry jen nejistě přikývl a vydal se za Snapeem, který již zamířil do další části domu.

Větší místnost. Snape jí uznal za nejvhodnější v tomto domě. Přeci jen Potter by si těžko s ním chtěl živě pohovořit v jeho pracovně, nebo ještě lépe, v laboratoři. Tak tedy obývací pokoj spojený se Snapeovou knihovnou, nebo spíše soukromou sbírkou odborné literatury.

"Posaď se." Kývl ke křeslu, kam se vzápětí Potter zřítil.

Snape si jej prohlédl znepokojeným pohledem. Mladík vypadl hodně unaveně. Mohlo za to jen jeho pomocování vedle Luciusovy postele, nebo za tím bylo něco víc? Vždyť Severus se snažil dbát o to, aby mladík více jedl, aby měl aspoň trochu komunikace. Tak proč tak strádal. Vždyť věděl, že Luciusovi už žádné velké nebezpečí nehrozí, že jen musí načerpat síly. Ovšem, jak se zdálo, tak chlapce to nijak neuspokojilo a stále se o plavovlasého kouzelníka obával.
Jak pošetilé...

"Dáš si něco k pití?" Snape postával u baru v ruce láhev whisky, před sebou dvě skleničky, jednu již plnou, vyčkával jak se mladík vyjádří, i když měl v plánu mu nalít tak jako tak. Nebyl ve škole, nemusel se tutíž starat o to, jak přesně na mladíka bude alkohol působit, navíc se zdálo, že jinak těžko něco řekne, natož aby začínal sám od sebe.

Potter jej chvíli sledoval, přemýšlel, co očekávat. Pak lehce kývl. Jedna sklenka mu přeci nemůže ublížit.

***

"Proč?"

Harry na muže hleděl. Nebyl si jistý, na co se ptá. V sobě měl již několikátou sklenku whisky, kterou mu Snape doléval. Chlapec pil. Věděl, že by neměl, zvlášť po minulé zkušenosti, ale nedalo mu to. Bylo to příliš lákavé, odprostit se na chvíli od přítomnosti.

"Proč, co?"
"Proč jste se vrátili?" Zajímal se starší kouzelník.
"My... Je to tak lepší."
"Proč?"
"Nemohl jsem tam už být..." Zadíval se do země. Nechtěl o tom mluvit, ne teď a ne se Snapem.
"Stalo se tam něco?"
Potter přikývl, vlastně ani nevěděl proč, možná jen.... Asi za to mohl ten alkohol.
"Udělal něco Lucius?"
"Ne..!" Zhroženě a s výčitkou se na něj zadíval.
"Dobře, nemusíš se hned vztekat, jen mě to napadlo. I když to by pak nevysvětlovalo to, proč se k němu náhle tak chováš." Přemítal Severus.
"Jak..?"
"Jako jeho partner."
"Ale já jse-jsem přeci jeho partner." Nechápal.
"Ano, ale chováš se, jako by ti na něm záleželo."
"Ale mě... Záleží mi na Luciusovi."
"Harry, tomu přeci sám nevěříš. Ještě nedávno si jej nesnášel.."
"Věci se změnily!"
"Jistě, teď jej potřebuješ."
"Tím to není!"
"Hmmm..." Snape se ušklíbl..

"Proč jste tam přijel? Co jste po něm chěl?" Začal po chvíli Harry.
"Copak on ti to neřekl?"
"Ne, já... Měli jsme se vrátit, teď jsme tady a vám se to nelíbí..."
"Měli jste se vrátit za jiných okolností a rozhodně ne takto."
"Ale proč?"
"Harry, opravdu si nesmyslím, že je nutné..." Znejistě, opravdu nechtěl být tím, kdo mu opět řekne nějaké ty špatné zprávy.
"Co se stalo?" Vystrašený pohled.
"Brumbál se začal o celou situaci zajímat a zdá se, že je rozhodnutý udělat cokoliv, aby tě dostal z Luciusovy blízkosti." Povzdechl si.
"Ale to... To přeci nesmí!"
"Opravdu si myslíš, že někdy záleželo na tom, co Brumbál smí a co ne? Rozhodl se tak, nic mu nezabrání to neudělat, nebo se o to aspoň nepokusit."
"Chci zůstat s Luciusem!"
"To je sice pěkné, ale pokud se Brumbálovi podaří přesvědčit ministerstvo, je možné, že váš sňatek anulují a ty se pak budeš muset vrátit k příbuzným, nebo jít k Brumbálovi."
"Ani jedno nezní nijak lákavě..." Ušklíbl se mladík. Nechtěl na to myslet, ne teď. Nejdřív vyřeší jednu situaci a pak se teprve bude zajímat o další. Takže, až se probere Lucius, může se zajímat o to, co s ním bude. Co, když se Brumbálovi podaří jej získat a co pak... I když... Neměl v plánu setrvávat v této zemi, vlastně celkově zde nechtěl zůstávat, pokud nebude moci být s Luciusem. Netušil, kde se v něm vzala ta, až nezdravá, náklonost k plavovlasému aristokratovi, bylo to ale...
Naplňovalo jej to.

"Možná by sis měl jít odpočinout," poznamela Snape.
"Co Lucius?"
"Probere se, neboj, jen to bude možná trvat, ale bude v pořádku..." Uvědomoval si, že zní až příliš konejšivě, tak nezvykle k tomu, jak se choval normálně. Ovšem nepředpokládal, že by Potter v této době snesl jeho obvyklé jednání.
"Chci se na něj jít podívat." Vstával, poněkud však zakolísal.
"Nemyslím, že je to dobrý nápad. Jdi si lehnout, za Luciuse půjdeš zítra." V hlase bylo jasně patrné, že nepřijímá žádné 'ale'.

Potter se na něj ještě nepěkně podíval, rozhodl se však jej pro tentokrát poslechnout. Přeci jen za těch pár dní se moc nevyspal a potřeboval si odpočinout. Snad tedy Lucius bez něj nějakou tu chvilku vydrží.
Možná i za toto jeho rozhodnutí mohl alkohol. Ale to bylo prozatím jedno.

Snape se pousmál, když slyšel, jak za mladíkem zaklaply dveře jeho pokoje. Byl spokojený. Sice se moc nedozvěděl, ovšem aspoň mohl přestat pochybovat o mladíkově náklonosti k Malfoyovi.
Navíc zítra byl další den, kdy mladíka mohl vyzpovídat a třeba to pak půjde lépe...



Pozn.: Kdože si přál, aby tady bylo více Severuse..? Víc jej tam už vážně dát neumím... Možná až mě napadne k němu nějaký vedlejší pár, ale nevím nevím... Spíš zůstane tichým společníkem.
Poslední komentáře
24.05.2008 16:27:48: Mania: prosím mám novou povídku jen takovej prolog http://povidkyhp.wgz.cz/1-kapitola přečti si to ...
24.05.2008 16:27:42: Mania: prosím mám novou povídku jen takovej prolog http://povidkyhp.wgz.cz/1-kapitola přečti si to ...
23.05.2008 23:05:29: strašně se těším na novou kapitolu, já se přiznám, tuhle povídku jsem si oblíbila :)
21.05.2008 17:14:13: Misson: No teda, já zírám, ty sis vzpomněla, že máš nějaký závazek..? smiley Každopádně děkuji za kome...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.