Amor firme ut misos HP/LM

19.kapitola - Ego avidus ad tui, agapein 2/2

Chtěný, milovaný 2
Dobře, další kapitola. Vím, někdy mi to trvá, ale co už, s tím nic nenadělám, potřebovala bych, aby den měl minimálně padesát hodiny: šest spánek, devět škola, čtyři cesta do školy, dvacet čtení, deset psaní, dvě filmy, tři kolo... No a tak by se pokračovalo dál. Takhle nestíhám nic, když je jenom těch 24... ;o(
Nó, kažodpádně myslím, že další kapitola by mohla být také k této povídce, pokud mě tedy někdo nepřesvědčí o tom, jak usilovně by si přál jinou...
Lucius stál ve dveřích, na tváři zasněný výraz. Sledoval hocha, který v pokoji spokojeně spal.
Malfoy nemohl uvěřit tomu, jak je mladík klidný, když spí.

Zamračil se, uvědomujíce si, co je v blízké budoucnosti nejspíš čeká. Nemohl dopustit, aby mu chlapce vzali, byl jeho, neměli na to žádné právo. Ale ani on nebyl tak bláhový, aby nevěděl, že když si Brumbál něco zamane, tak toho také dosáhne.
Proč ale tolik chtěl právě jeho chlapce?
Povzdechl si.

S nevyřčenou otázkou se otočil na Snapea, který stál za ním.

"Pojď." Černovlasý kouzelník se otočil a zamířil do jiných prostor domu. Aristokrat zamířil za ním, ještě si však neodpustil poslední pohled na spícího Nebelvíra.

Harry otevřel oči v momentě, co se za odcházejícími zavřely dveře. V prvním momentě, když zjistil, kdo stojí ve dveřích chtěl vyskočit, ujistit se, že je Lucisu v pořádku, jen jej objímat a být aspoň na chvíli šťasten.
Věděl, že to by byla ta největší hloupost, kterou by mohl udělat, pokud se chtěl dozvědět, co před ním muži tajili. Musel tedy setrvat a předstírat spánek. Touha po vědění byla silnější.
Nemohli mu sice lhát stále, ale teď. Něco se dělo, věděl to. Souviselo to snad s Brumbálem? Je zde něco, co mu neřekli? Ale co, co?

Potichu vstal z postele, v rychlosti se oblék a zamířil ke dveřím.

***

Severus zavedl Malfoye do stejného pokoje, jako včera mladého Nebelvíra. Musel si s ním promluvit a to dost naléhavě. Byl proto rád, když ráno vešel do pokoje, který nyní přináležel plavovlasému muži, a zjistil, že se již probral.
Bez zbytečných řečí zkontroloval jeho stav, teprve pak odpovídal na otázky zmateného muže i na dotazy ohledně Pottera.
Ještě, než jej za chlapcem pustil, donutil jej něco málo sníst, nemohl si dovolit mít na krku dva podviživené kouzelníky, kteří nebyli schopní se o sebe sami postarat.

"Sedni si." Nasměroval jej ke křeslu, do ruky mu vtiskl předem připravenou sklenici se skotskou.
Lucisu vyčkával.
Lektvarový mistr si povzdechl. Tohle nebude snadné, bylo by možná lepší, kdyby tady byl i Potter. Stejně mu to budou muset říct a Lucius sám by se pam lépe ovládal, kdyby musel klidnit nerozvážného mladíka.

"Tohle přišlo dnes ráno. Myslím, že to poslal na Malfoy Manor, ale když se mu nedostalo odpovědi, přeposlal další zprávu sem. Nejsem si jistý, kolik podobných jich na tebe čeká ještě v sídle." Podával mu narůžovělou obálku s pečetí ministerstva kouzel.
Lucius si povšiml, že byla rozlepená, tázavě se zadíval na Severuse.
"Je to adresované na mě, když jsi nebyl k dostižení ani ty, ani Potter, rozhodlo se kontaktovat svědky toho vašeho šílenství. Nepochybuji, že podobný dopis přišel i mladému Weasleymu," vysvětlil.
"Aha..." Převracel obálku v rukách, nechtě se podívat dovnitř.
"Je to oficiální stížnost."
"Cože?" V šedých očích se objevil zmatek.
"Brumbál."
"Já... Nechápu to," přiznal, stále hledě na obálku.
S povzdychem ji otevřel. Vyňal bílý, hustě popsaný, list papíru.



Dovoluji si vznést rekurz ve věci manželství Harryho Jamese Pottera a Luciuse Abraxase Malfoye. Manželství se nejeví plnoprávní.
Žádám Vás, abych mohl být rekurentem v této záležitosti. Na zdraví a bezpečí Harryho Pottera mi záleží především a nemyslím, že je vhodné, aby se zdržoval ve společnosti egocentrického muže, který se nebude příliš zajímat o jeho blaho či bezpečí.
Harry Potter jakožto beati pauperes spirite byl do tohoto sňatku vmanipulován.
Lucius Malfoy má mnoho addikce, Harry Potter musí v jeho přítomnosti pociťovat silné annoyance.




Lucius zamračeně přeskočil několik řádek. Nerozumněl tomu, co přesně Brumbál od ministerstva chce a proč jim byla zaslána tato kopie?
Nerozumněl výrazům, jako miasma temna, netušil, kdo byl Prometheus. Ale to nebylo důležité, zatím...
Přeskočil na konec dopisu.
Zde už začínal ministersvký text.



Týden od obdržení dopisu se prosím dostavte na Ministerstvo kouzel ve věci přešetření sňatku s Harry Jamesem Potterem. Pokud bude zjištěno, sňatek byl manipulativní či destruktivně působící na jeho účastníky nebo okolí, bude manželství anulováno. V tomto případě bude Harry Potter svěřen do opatrovnictví A. Brumbálovi, na základě toho pak bude dále posouzeno zda má být hoch předán k zákonným příbuzným.
Dostavte se v 8:00 do jednací síně 7.
S pozdravem Katrin Medrun, odbor pro systematize rodů




Lucius se zaraženě podíval na Snapea.
"Co to má znamenat?" Zamával papírem.
"Četl jsi to," konstatování.
"To ano, ale nerozumím tomu. Co Brumbál... Co chce?"
"Očividně se nejprve rozhodl zkusit to oficiální cestou, když to nepůjde... Nepochybuji, že se o to pokusí jinak."
"Jak to myslíš?! emůže přeče... Nemůže sem jen tak vtrhnout a... Harry je můj manžel," rozhodnutě.
"Já to vím! Pokud ministerstvo rozhodne, že se jej máš vzdát, nebudeš mít na vybranou."
"Cože?!"
"Luciusi, uvědom si, že jsou i jiné věci, horší věci, než přijít o manžela. Bude o něj postaráno, co by se mu mohlo stát."
"Vrátí ho k mudlům," zavrčení.
"Nemyslím, Brumbál se příliš snaží, než aby jej pak šoupl na léto k příbuzným," prohlásil Severus.
"To nemůžeš vědět! Navíc Brumbál... Myslím... Nechci aby se k Harrymu mohl přiblížit kdykoliv si zamane!"
"Cože?" Snape vypadal zmateně.
Jistě, byl tam, když se Harrymu zdál onen sen, avšak po tak, poměrně dlouhé době, tomu již nevěnoval pozornost. Proč by tak měl, Potter byl Luciusova starost, ne jeho.

"Myslím, že Harrymu ublížil, ale..."
"O čem to mluvíš?"
"To je jedno. Teď musíme vyřešit tohle." Opět zamával papírem.
"Nemyslím, že by se mělo potvrdit to, co tam Brumbál píše. Takže se nemusíš obávat, že by ministerstvo tvé manželství anulovalo, i když by to nepochybně bylo to nejlešpí, co by se mohlo stát. Nemusíš se tedy obávat."
"Co tím chceš říct? Jak nejlepší?!" Naštvaně sevřel v ruce sklenku, ze které se před pouhým momentem napil.
"Luciusi, oba víme, že tenhle 'vztah'" ušklíbl se. "Nemá dlouhou perspektivitu. Potter je mladý, až se ze všeho, co je kolem něj vzpamatuje, odejde s mladším..."
"Ne..." hlesnutí.
"A co sis myslel, že tě snad miluje, neboď naivní."
"Miluje..?"
"Luciusi, myslel jsem, žes s toho již vyrostl. Možná by bylo lepší, kdybys nechal Brumbála, aby si jej odvedl."
"Co?!"
"Bude to tak lepší. Co bys chtěl jinýho. Chceš mít malýho chlapečka, kterýho budeš moc opečovávat, ale co až dospěje, odkopenš ho, nebo budeš čekat až to udělá on?" výsměšně.
"Zmlkni!"
"Proč, Luciusi, vždyť si to tak dělal vždycky, copak teď ti vadí pravda?"
"S Harrym je to jiný..."
"Ano, on je Nebelvír. Zlatý chlapec, který ti všechno odpustí. Řekni, Luciusi, kolikrát jsi jej k tomu už přemluvil, když on nechtěl?"
"Severusi..!" Pevněji sevřel skleničku.
"Nepovídej, že ti na něm snad záleží. Copak, Luciusi, záleží ti na něm? Opravdu nedobytné srdce ukradl malý Nebelvír?"
"Harry je úžasný..." šeptnutí.
"Nech ho jít."
"Ne..! Zabili by ho, copak to nehcápeš?!"
"Brumbál mu nic neudělá."
"Brumbál je horší, než ti zatracení mudlové!"

Chvíli bylo ticho.

"Luciusi..." Začal Snape.
"Ne! Mlč už, copak to nemůžeš prostě chápat."
"Ale já to nechápu," namítl.
"Tak to respektuj."
"Ne."
"Severusi!"
"Nemyslím, že máš právo na to, abys tomu chlapci zničil život, už to, že sis jej vzal--"
"O čem to mluvíš? Co tě to najednou popadlo. Předtím si byl hrr do toho mi pomoc Harryho získat a teď..?"
"Nezasloužíš si ho..."
"Miluju ho."
"Lžeš sám sobě!"
"Přestaň!"
Lucius v návalu zlosti mrštil sklenicí s nedopitou whisky o protější zeď.

"Proč se ho nejdeš zeptat, co by chtěl on?" ušklíbl se lektvarista, nevšímaje si rozbitého skla.

Malfoy se vyřídil ze dveří směrem do Harryho pokoje.
Snape s neproniknutelným výrazem vyšel za Luciusem.

Harry vešel do místosti. Byl zvědavý, co mohlo v obyčejném dopise Luciuse tak pobouřit a Snapea dohnat k tomu, aby se vrhl do tak neobvyklé diskuze. Tedy, dala se předcháející hádka pokládat ještě za diskuzi.
Přešel k listu, který ležel na zemi. Zvedl jej.
Pohledem přelétl přes jednotlivé řádky, s každým dalším byl více a více vyděšený.

"Harry..?"
Papír z roztřesených rukou ladným pohybem sjel zpět na zem. Černovlasý mladík pozvedl zrak k Malfoyovi.
"Harry." Nebelvír si ani nevšiml, kdy se k němu aristokrat dostal tak blízko. Jen věděl, že náhle byl uvězněn v těsném objetí.
"Luciusi, já..." Nebyl schopen slov, začala na něj doléhal pravda obsažená v dopise i to, co si zde před chvílí vyslechl.
Trhavě se rozvzlykal.
"No tak, Harry, to bude v pořádku. Nedovolím, aby mi tě sebrali," konejšil jej.

Potter se pomalu uklidňoval.

"Byla to pravda?"
"Co?" Lucius byl zmatený.
"To co jsi říkal Snapeovi. Opravdu mě..."
"Ano. Miluji tě. Jak si mohl vůbec pochybovat." Něžně jej políbil. Nepatrně se usmál, když viděl Harryho ostych. Copak on opravdu pochyboval o tom, že jeho city jsou pravé?



Pozn.: Uhm... Nejsem si jistá, ale už jsme zde měli Harryho narozeniny? Možná nechápete Severusovo chování, ale věřte, že proto měl pádný důvod, ten se však dozvíte postupně... Kapitola o ničem, ale důležitý pro další děj, i když to já píšu skoro vždy... XD
Poslední komentáře
02.02.2009 12:28:25: Harryho narozeniny? Vždyt už je měl minule, jak šel koupit to košte, ne? A rok přece uplninout nemoh...
31.05.2008 13:33:03: Kleo.a: ale no tak, přece bys nebyla na Severuska tak zlá smiley. Jsem ráda, že se kapitola líbila... ...
31.05.2008 09:15:47: Wau. Srdíčko se mi úplně rozbušilo nad vidinou další kapitoly Amour... (dál to neumim xD ). Kapitola...
29.05.2008 21:46:11: ailam: No já osobně si myslím, že s Harryho dělám citlivku všude, ale to bude tím, že já mám prostě ...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.