Amor firme ut misos HP/LM

28.kapitola - Sejde z očí, sejde z mysli... Anebo ne?

Potřebovala bych robota, co by za mě psal, nějak mi myšlenky utíkají o několik kapitol napřed a nestíhám je dohonit, což je zatím dobře, byl by problém, kdyby došly nápady, ale pak se do toho moc zamotávám a mám dojem, že vám třeba důležitá fakta zapomínám zmínit.

Vím, vím, slíbila jsem, že bude Cual a taky bude, však je teprve středa. ;o)

Uvědomila jsem si v čem je to vaše malé komentování. Přidávám moc často, no ale dělat s tím nic nebudu, rozhodně ne kvůli tomu, že vás nebaví komentovat, protože mě psát baví, ovšem ne do šuplíku. Jsem ale zvědavá zda až začne škola, a já tím budu přidávat o dost méně, se vaše komentáře třeba znásobí...

Oh, koukám na Nema a je tam úžasná ryba, která mi strašně připomíná Severuse, Gil, oh, je hodně perverzní přát si slash Nemo/Gil?:-* Salazare, on mu říká Ňamko, to je sladký.

 

 

"Kam mohl jít?" Lucius chodil po knihovně, roztržitě se rozhlížel kolem.

Snape jen převrátil oči v sloup, už přes hodinu tady musel sedět, zírat na to jak si Malfoy, přecházeje sem a tam, naříká, a nudit se.

"Kam by šel?" plavovlasý muž si sedl vedle druhého kouzelníka.

 

"Bradavice," Severuse to napadlo zničehonic.

"Co?"

"Třeba šel do Bradavic?"

"Proč by to--"

"Když už nic, tak kam jinam by šel, v Bradavicích to zná, navíc se tam za chvíli vrátí jeho přátelé, pochybuji, že by ho Brumbál vyhnal, zvlášť, kdyby zjistil, že utekl od tebe."

"Ale ty si říkal, že Brumbál--"

"Pokud vím, tak Brumbála si hanil ty. Ovšem v tomhle máš pravdu, Potter by těžko hledal útočiště právě v Bradavicích."

"Tak proč by tedy--"

"Mohl bys mě nechat domluvit?" zavrčel Snape.

"Hm."

"Potter je sice Nebelvír, ale vzhledem k tomu, že zešílel--"

"Harry ne--"

Snape se zamračil. Plavovlasý kouzelník zmlkl, opravdu chtěl vědět, co si Snape myslí a zda by třeba mohl mít pravdu.

 

"Skvělé. Pomsta," pokrčil rameny.

"Co?"

"Luciusi, jsi opravdu tak natvrdlý? Sám si říkal, že mu Brumbál ublížil, myslím, že jsi mluvil o zneužívání, pokud si dobře vzpomínám. Každopádně Potter mohl být tak šílený, aby v největším zoufalství šel a zbavil se těch, kteří mu ublížili."

"Proč by ale začínal u Brumbála?"

"Třeba Potter není tak šílený a nechce jim doopravdy ublížit, Brumbál by v přímém útoku zabil jeho, tím by ušetřil ostatní. Nebo je to sadomasochista a sex s ředitelem se mu zalíbil."

"Severusi," varovně.

"Dobře, byl to jen nápad."

"Nemyslím, že by šel do Bradavic, nemůže přeci kouzlit," uvažoval Lucius.

Černovlasý kouzelník se na Malfoye zamračil. Takhle mu pokazit jeho nápad, první čím přispěl do Luciusových nápadů, kde by chlapec mohl být a on mu to takhle rozcupuje.

 

"Lektvary."

"Teď?"

"Myslím v Bradavicích," povzdych.

"Nechápu."

"Jak bys někoho zabil?"

"Avadou?"

"Bez kouzel?"

Uhm... Myslím, že mudlové mají nějaký zbraně--"

"Luciusi!"

"Lektvarem?"

"Ano a kde jsou nejpřístupnější lektvary pro někoho jako je Harry, tedy pro toho, kdo si je nemůže jen tak koupit?"

"V Bradavicích?"

"Správně. Tak se konečně přestaň chovat jako tupý Mrzimor a koukej padat do Bradavic, než ten tvůj manžílek udělá víc škody, než užitku," zavrčel Snape.

 

***

 

Snape seděl ve svém pokoji na Malfoy Manor.

Nemohl uvěřit, jak se to všechno zkompilovalo. Hlavně tedy nechápal sebe. Jak jen mohl reagovat a chovat se tak, jak choval? Skoro jako by to ani nebyl on. Kdyby podobné, ovšem nerealizované, myšlenky již nějakou dobu, snad by si i myslel, že ho někdo proklel, ale takhle? Takhle mohl nadávat jen a jen sobě.

 

Opravdu byl tak bláhový, že si, jen na maličký okamžik, mohl myslet, že by Lucius opustil Pottera. Přeci se každým dnem mohl přesvědčovat o tom, jak je tím chlapcem posedlý.

Stále před sebou viděl Luciusův zoufalý výraz, když mu Harryho sebrali, stejně tak, nadšený v ten den, kdy si Pottera bral.

Znal Malfoye už dlouho, ale to jak se teď choval, bylo to tak jiné, tak nespoutané, tak uvolněné. Možná mu Potterova přítomnost opravdu vyhovovala.

 

Problém byl však v tom, že jemu ne. Nemohl mladého Nebelvíra vystát. Nezáleželo na tom, co všechno už o chlapcově životě věděl, ani fakt, že když s ním měl tu možnost mluvit, nebyl Potter tak drzý, protivný a arogantní, jak ho znal ze školy. Třeba takový nebyl ani tam a on si to jenom vsugerovával. Ale na tom teď nezáleželo. On tady nebyl od toho, aby syna svého mrtvého rivala litoval.

Ne, on zde musel být pro Luciuse. Musel plavovlasého aristokrata udržet při Zmijozelském vědomí, aspoň tak, jak se dalo.

 

Ještě před pár dny si myslel, že by stačilo se Pottera zbavit, bylo by to tak jednoduché, tak prosté. Jenže teď, když jej Lucius odmítl, mohl snad mít ještě nějakou šanci? Ne. Podíval se na mladého, zoufalého, zmateného chlapce a věděl, proč právě jemu patří Luciusovo srdce. Nebelvír měl to, co on postrádal. I když to Severus z velké části připisoval mladíkově vizáži, která jako by lidi přímo nutila k tomu, aby se o chlapce starali, strachovali, aby jej hýčkali. Stejným dílem ovšem jako by je i nutila, aby mu ubližovali, aby jej znásilňovali, ponižovali...

 

Snape pevně zavřel oči.

Nechápal sám sebe. Nechápal myšlenky, to nad čím poslední dobou je nucen přemýšlet.

Nechápal Luciuse, jeho přání být s, podle něj stále egocentrickým, chlapcem. Nechápal ani Brumbála, pokud totiž byla pravda, co Lucius říkal a on opravdu mohl Potterovi něco udělat a Snape si byl jistý, že kdyby ředitel chtěl, tak mohl, bylo to zvrácené.

O to nechutnější byl fakt, že Potter řediteli podle všeho věřil, ještě před prázdninami, ještě, než ředitel souhlasil s tím, aby si Lucius Pottera vzal.

 

Nechtěl nad tím přemýšlet. Věděl, že kdyby moc uvažoval, mohlo by mu být mladíka třeba i líto, ač by to těžko dával najevo.

Ne, on tady musel být... Pro Luciuse.

Potter jej jednou opustí a pak tady bude on, kdo zastoupí jeho místo, kdo Lucius opět vtáhne do života.

 

Pousmál se.

Ano, vymyšlené to měl krásně. Jen jedno mu to kazilo. Potter.

Co se vlastně teď s Nebelvírem dělo. Opravdu někoho viděl, nebo snad slyšel hlasy?

Musel se o tom dozvědět více. Až bude Potter zdraví, mohl by snadněji zjistit, že život s Luciusem není zrovna to co by chtěl. Mohl by jej dříve opustit.

 

***

 

"Harry!"

 

Mladík se vyplašeně otočil, nečekal, že by zde mohl na kohokoliv narazit, tím méně právě na něho.

 

"Harry, co tady děláš?" plavovlasý kouzelník přistoupil k mladíkovi, který nyní, lehce roztřeseně, stál ve středu místnosti.

"Luciusi..."

"Nedělej to," lehce se dotkl chlapcovi paže.

"Co..?"

"Vím proč jsi tady. Tedy, přišel na to Severus," nespokojeně pokrčil nos, měl na to přijít on. Mělo ho napadnout co má chlapec v úmyslu, nad čím přemýšlí, co se s ním děje. Tak proč to byl vždycky právě Snape, který věděl jaká je situace? Proč zrovna on, vždyť se o Harryho nikdy nezajímal, nesnášel ho.

"Já... Luciusi," pozvedl k němu oči. Nečekal, že tady někdo bude. Nečekal by tady ani sebe. Nechápal to, co ho dohnalo k tomu, aby se to, třeba jen pokusil, udělat? Opravdu by měl na to, aby ho zabil, aby někoho vědomě otrávil, aby... Ne. Nemohl by. Tak proč tady byl. Proč to všechno. Co jej jen vedlo?

 

"Odejdeme odsud, ano? Vyřešíme to, ale v klidu na Manor, ano, Harry?" přiklel si k mladíkovi, potřeboval mít jistotu, že mu Potter rozumí, že chápe co po něm chce, že s tím souhlasí, že...

 

Byl tady už nějakou tu chvíli.

Skrýval se v potemnělém kabinetě, nevraživě se rozhlížel kolem, po poličkách naplněných jakýmisi tvory v láku.

Začínal si myslet, že se Snape spletl a Harry nepřijde.

Netušil, co by dělal, kdyby se tak stalo, kdyby jeho mladý manžel opravdu nepřišel, kdyby... Ztratil by ho. Ano, kde jinde by taky měl hledat. U Weasleyů? U nějakých bystrozorů, kteří třeba byli v Řádu? Ne, nenašel by ho a kdyby ano, mohl by mu po tom všem Harry ještě věřit?

Vždyť co se chlapci mohlo honit hlavou, když se jen tak sebral a šel, bez jakýchkoliv slov, bez jakékoliv zmínky, bez čehokoliv.

Do Luciusovy mysli se pomalu začala vkrádat myšlenka, že mu Harry nevěří, nebo možná nepovažuje za důležité mu říkat, co cítí, co si přeje, to by tím pádem bylo ještě horší.

Chlapcovu důvěru může časem získat, ale pokud to, co Nebelvíra vede k tomu jak se chová, jak jedná, je čistý nezájem... Nevěděl co s tím.

 

A teď tady byl. Důkaz toho, že Snape, ten, který chlapci celá ta léta ubližoval, ten který ho ponižoval, trápil, zesměšňoval, právě ten jej zná lépe než on, jeho vlastní manžel.

 

"Dobře." Harry ani nevěděl s čím přesně souhlasí. To, že tady Lucius byl, to že ho hledal, to že ho našel, byly to drobné, ale nesmazatelné důkazy toho, že na něm aristokratovi záleželo. Ať si kdo chce říká cokoliv jiného, tohle byl holý, krásný, fakt.

Potter se slabě pousmál, když jej plavovlasý kouzelník vtáhl do objetí.

 

"Tohle už mi nedělej, víš jak jsem se bál?" zaševelil Lucius. Mladík jen pokrčil rameny, nevěda co by měl říct, udělat.

 

Z chodby se náhle ozval jakýsi zvuk. Tichý, jakoby šouravý. Někdo se blížil ke kabinetu, někdo se blížil k nim.

 

"Musíme jít," Lucius chlapce popostrkoval ke krbu.

Dveře do kabinetu lektvarů se otevřely dříve, než se mohli dostat pryč.

Lucius na poslední chvíli zatáhl Harryho do stínů, za skříň s lektvary. Nemohli se dostat ke krbu, k letaxu, k cestě pryč. Dveře byly příliš blízko a s nimi i osoba, která vešla do místnosti.

 

Světlo z louče ozářilo tvář nečekaného návštěvníka.

Potter slabě vykřikl, jeho výkřik však zanikl v Luciusově dlani. Aristokrat slabě sykl, snaže se chlapce umlčet.

 

Pozn.: Salazare, ten Gil je sladký, i když je to jenom kreslená ryba...

Za nesmysly a chyby, překlepy a tak se omlouvám, ale jsem zakoukaná do Gila. Ach, a já si to zase nenatáčím, takže ho neuvidím, než ho budou zase dávat, musím si  ho koupit na DVD. Nemáte někdo velký, velký obrázek, nejlépe plakát s Gilem?

Ne, ne, ne, vyhasla mi televize, takže to nedokoukám, co si jen počnu... :'(

Dnes si můžete stěžovat, je to o kousek kratší...

Poslední komentáře
21.08.2008 13:37:48: Akiko: bohužel, zatím ho opravdu neotráví a ani v blízké budoucnosti ne...
21.08.2008 13:22:35: Škoda, tak ho neotrávil. Jsem zvědavá, jak se z toho dostanou. (Mám ještě nějákou možnost, že ho pře...
21.08.2008 12:24:14: candy: No áno, ten typ. smiley Elu: Oh, ten je sladký...smiley Prava.smrt:smiley Juveny: Oh, páni vážně...
20.08.2008 22:35:28: kapitola bola super. strasne sa mi pacil harry, a strasne sa mi pacilo ze sa tu neobjavila ta zelena...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.