Amor firme ut misos HP/LM

39.kapitola - Amans andros 1/2

Milující muž

Věnováno: Kiki a gleti, neboť vím, že jsem na nervy jdoucí člověk ;o)

Takhle kapitola není přímo o tom, o čem celá povídka. Ale jelikož opravdu chci ten další pár a tenhle mě opravdu fascinuje, tak ho musím trochu popostrčit. Dál zkusím trochu zkombinovat kapitoly s HP/LM a novým párem, i když pochopitelně to bude jen vedlejší pár.


Dveře za profesorem lektvarů se ihned zavřely, neomožňuje tak Potterovi a Grangerový, aby vešli za ním do učebny Obrany proti černé magii.


Severus popošel blíž k dvojici u katedry. Buď si jej dosud ani jeden z nich nevšiml, což by vzhledem k situaci bylo dost pravděpodobné. Nebo Weasley měl dost starostí sám se sebou, než aby vnímal ještě okolí a Abus... Ten si nejspíš byl až přílši jistý sám sebou.


Abusi!“ Snape měl co dělat, aby udržel svůj vztek na uzdě. Profesor Obrany proti černé magii k němu povzdel zrak. Slabě se usmál.

Ale, ale, Severus... chceš se snad přidat?“ Poodstoupil od rudovlasého mladíka. Chlapec bez jeho opory ihned klesl k zemi, tiše zavzlykal. Snape svůj pohled stočil na polonahého mladíka ležícího na podlaze, hůlku stále namířenou na Kristiána.

Modré oči zalyté slzami zoufale těkaly z Abuse na Snapea. Tělo rudovlasého chlapce se slabě třáslo.


Snape si povzdychl. Tohle rozhodně nebyla situace, do které se chtěl dostat.


O tomhle se dozví ředitel,“ zavrčel na Abuse.

O tom nepochybuji,“ usmál se mladý profesor. Severusovi ten jeho úsměv začínal lézt na nervy, Abus si byl až moc jistý. Něco se tady dělo. Něco, čemu nerozumněl. Nejdřív Potter, teď tohle s Weasleym, co přijde dál?


Pottera neřešil, ať si cokoliv, co se se zlatým chlapcem děje vyřeší Lucius. Ovšem Weasley byla jiná. Něco. Možná to bylo tím, co se teď stalo, tím, čeho byl svědkem. Ale něco se v něm pohnulo. Něco v něm toužilo rudovlasé stvoření ochránit.


Vypadni,“ vyštěkl na Abuse. Kristián se zamračil. Vrhl nervlý pohled na rudovlasého mladíka. Ještě s ním neskončil. Tak jak si Snape může dovolit jej teď vyrušovat?

Ale to nevadí. Však on si jej může najít později. Jeho nebo Pottera. Na tom už teď tolik nesežlo. Jistě, Potter byl cennější trofej, ale Weasley... Rudovlasý chlapec byl jako stvořený pro něj. Příliš loajální k Potterovi, než aby sám šel a stěžoval si na jeho chování. Přílši Nebelvírský, aby si myslel, že všechno zvládne sám. Potter měl Malfoye a Abus nebyl tak naivní, aby si myslel, že černovlasý mladík nic z toho, co mu udělal neřekne svému manželovi. Zatím se sice nic neřešilo, ale... Lucius byl příliš mocný kouzelník. Navíc měl i velký vliv. Jeho nenávist by mohla Abuse zničit bez ohledu na to, jak velký konexe má on sám.

Weasley byla lehká oběť.


Abusi...“ Snape zněl nebezpečně.

Fajn... Weasley, váš trest pokračuje zítra,“ zlověstně se usmál na mladíka. Zmizel z učebny. Snape ještě slyšel, jak na chodbě štěká na Pottera s Grangerovou.


Přistoupil k mladému Nebelvírovi.


Weasley...“

Modré oči se k němu stočily s jakousi tichou výčitkou.

Jsi v pořádku?“ natáhl k němu ruku. Ihned jí však stáhl, když sebou rudovlasý mladík trhl v zoufalém gestu se od něj odsunout.


Weasley... Rone, uklidni se. Já ti nechci ublížit.“ Dobře, ani jemu to neznělo moc důvěryhodně. Přeci jen, co si myslel. Byl nenáviděným profesorem lektvarů. Weasleymu spolu s Potterem dost ztěžoval pobyt na škole. Nemohl si myslet, že teď najednouv něm chlapec uvidí... Co vlastně? Proč tady ještě byl. Měl odejít a nechat Pottera s Grangerovou, aby se o svého drahého Nebelvíra postarali.


Rone...“ Něco v něm prostě potřebovalo ujištění, že ten mladík je v pořádku, že...

Hej!“ luskl chlapci před očima. „Jsi v pořádku? Ublížil ti?“ Snape jen doufal, že ať už měl Abus v plánu cokoliv, že to nestihl. Nechtěl ani přemýšlet nad tím, co by se mladíkovi mohlo stát, kdyby pro něj Potter nepřišel.

Ne...“ hlesl mladík, modré oči se sklopily k zemi, bledá vyděšená tvář dostala slabě narůžovělý nádech.

Weasley,“ zamračil se.

Ron na něj pohlédl. Ve tváři měl údiv, jakoby si až teď uvědomil, že vedle nej klečí Snape.


Co ti udělal?“ naléhal Snape.

Já... Nic... Teď... Nic...“

Rone.“ Opravdu se snažil být milý, jenže vztek v něm stále koloval. Nejraději by teď hned šel, našel Abuse a vyřídil si s ním cokoliv, co chlapci provedl.


Měl si s ním včera trest, neměl snad? Stalo se něco? Rone, musím to vědět.“

Rudovlasý mladík slabě zakroutil hlavou v zápor. Nechtěl o tom mluvit. Nechtěl, aby Snape o tom věděl. Nechtěl, aby Harry o tom věděl. Nechtěl, aby se černovlasý mladík cítil ještě hůř. Navíc rudovlasému mladíkovi začínalo pomalu docházet, co se kolem něj dělo. Věděl o tom, že se Harry s Abusem již dříve potkal, to by taky vysvětlovalo Abusovi posedlost zlatým chlapcem. Ale... Ne. Nechtěl ani domýšlet, co se tehdy mohlo stát. Měl až příliš jasnou představu.


Rone!“ Snape jej slabě chytl za rameno, viděl, že se mladík ztrácel v myšlenkách, to nechtěl dovolit, rozhodně by to teď ničemu nepomohlo. Nepatrně jej potěšilo, že se mladík nyní neodtáhl.

On... Já... To je jedno. Není to důležité...“ hlesnutí.

Jistěže to je důležité!“

On...“ modré oči se opět zalily slzami.


Snape si ani neuvědomil, kdy se stalo, že jej rudovlasý mladík objal. Kdy začal vzlykat do záhybů jeho hábitu. A kdy on sám jej začal nejistě utěšovat.


Netušil, jak dlouho seděl na podlaze v učebně Obrany proti černé magii. Jka dlouho objímal rdovlasého mladíka. Když se trochu vyrovnal s tím, že si chlapce pustil tak blízko k sobě, uvědomil si, že Ron usnul. Povzdechl si. Co teď s ním měl dělat. Chtěl jít za Brumbálem a žádat Abusův vyhazova, minimálně, za to, co udělal by měl jít do Azkabanu. Postavil se. Tělo rudovlasého mladíka v náručí. Ron jej slabě objímal kolem krku, ze spánku cosi tiše ševelil.


S chlapcem v náručí zamířil ke dveřím. Vlastně se docela divil, že Potter s Grangerovou ještě nevtrhli dovnitř a nedožadovali se informací o Weasleym.

Vyšel na chodbu. Potter seděl na schodišti. Ihned k němu zvedl smaragdový pohled.


Co se stalo?“

Myslím, že to víte, pane Potterem.“ Snape byl stále naštvaný a na někom si svojí zlost potřeboval vybít. Navíc Potter byl podle něj přeci je trochu zodpovědný na to, co se stalo jeho spolužákovi. Kdyby řekl, co se přesně stalo o prázdninách, tak... Mohl ose tomu zabránit, i když kdo ví. Musí si promluvit s Brumbálem. Sice potom, co zjistil během prázdnin mu příliš nedůvěřoval, ale teď se nejednalo o Pottera. Brumbál by měl něco udělat. Jako ředitel měl přeci chránit své studenty.


Kam jdete? Nejdete na ošetřovnu?“ zajímala se Hermiona, když Snape s Ronem v náručí zamířil směrem ke sklepení.

Ne.“

Proč ne?“ zamračila se. Potter jen stál vedle ní. Zdrceně hleděl na odcházejícího Snapea s Ronem. Věděl, že Snape má pravdu. Jen... Měl obavu z toho až se Ron probere. Měl obavu z jeho, oprávněných, výčitek.


Tam by mu nepomohli. Navíc by se za ním mohl dostat Abus,“ jméno profesora znechuceně vyplivl.

Ale...“ Hermiona nejistě zírala na odcházejícího Snapea. Nebyla si jistá, co má dělat. Jistě, Ron nejspíš potřeboval pomoc, i když si dívka nebyla jistá, co se stalo. Možná mu Snape pomůže, ale nadruhou stranu, proč by to měl dělat. Přeci... Ron byl z Nebelvíru a Snape neměl potřebu pomáhat někomu z jiné než jeho koleje.

Otočila se na Harryho. Co on na to, že jeho kamaráda odnesl Snape kamsi do útrob sklepení.

Potter však vypadal hluboko ztracený ve vlastních myšlenkách.


Hermiona si povzdechla. Byla si jistá, že kdyby během prázdnin tolik nechybyla, tak by nyní byl a více v obraze.

Popadla Harryho za loket, odváděla jej směrem k Nebelvírské věži. Doufala, že časem se aspoň něco dozví. Při nejhorším si udělá vlastní průzkum, v tom byla poměrně dobrá. Jen musela dávat pozor, aby se jí informace opět nevymknuly z rukou. Nemohla si dovolit udělat další chybu.


***


Jak to myslíte?! Proč ho nevyhodíte?!“ Severus stál v kanceláři ředitele školy. Už tady byl nějakou tu chvíli, ale stále nemohl uvěřit tomu, co slyší.

Jasně Brumbálovi řekl, co se stalo. Samozřejmě jen to, čeho byl svědkem. Bylo by zbytečné zacházet do spekulací, i když on sám si byl stoprocentně jistý tím, co Abus provedl


Řekl to řediteli. A co on na to?

Prý: „Kristián se nechal unést, to jistě pochopíš. Nemyslel to zle. Je možné, že pan Weasley jej vyprovokoval a pak... Třeba to chtěl a jenom couvl, když si uvědomil--“

Albusi, to přece nemyslíš vážně! Ten chlap ho poškodil! Chápete to! Měl by jít do vězení a ne dál učit děti!“

Severusi...“

Nechte toho! Chci slyšet co s tím uděláte?!“

Promluvím si s ním,“ klidně.

Promluvíte? Takže ho necháte dál učit?!“

Pochopitelně. I ty jsi přeci někdy pochybyl a nevyhodil jsem tě kvůli tomu. Ten chlapec si zaslouží šanci tak jako každý.“

Ale--“

Ne, Severusi, to je moje poslední slovo. Jsem si jistý, že se dnešní incident již nebude opakovat. Kristián má mojí plnou důvěru,“ uzavřel Brumbál.

To si piště, že se to nebude opakovat.“ O to se postarám...


Snape zuřil. Hned, jak dostal Weasleyho k sobě do komnat, tak zamířil k ředitely. Chtěl tuhle věc mít za sebou ještě dřív, než si Abus stihne vymyslet nějakou výmluvu. Jak se ale zdálo, to ani nemusel. Cožpak se Brumbál už definitivně zbláznil? Nezáleželo na tom, že on sám dělal nepřístojné věci, dokonce v tom ještě podporoval další lidi!


Možná, kdyby měl důkazy, tak by ho Brumbál nemohl takhle odbýt, jenže... Jenže důkazy. Weasley měl vzpomínky, stejně tak Potter, ale to by ředitele těžko mohlo přesvědčit. Vždyť to, čeho byl svědkem by jiným stačilo na to, aby Abuse minimálně vyhodili, ale Brumbálovi ne. Na co si to hrál? Tohle přeci nemohl... Bohužel Severusovi bylo jasné, že ředitel na škole měl stoprocentní kontrolu. Mohl udělat cokoliv.


Seděl u sebe v komnatách. Lehce zvědavým pohledem si prohlížel rudovlasého chlapce, který nyní spal v jeho posteli.

Vlastně netušil, proč ho nedopravil na ošetřovnu a sám nenechal celou věc plavat. Jen... Něco na tom chlapci bylo. Něco, co jej k němu přitahovalo.


Probouzelo to v něm touhu, cit... Dlouho si myslel, že není žádný pocitů schopen, tady.... Že není schopný pozitivních pocitů. Ale teď... Bylo to jiné. Když mladíka spatřil ležet na zemi, když k němu zvedl pomněnkové oči, když... Něco se v něm zlomilo. Něco potřebovalo mladíka ochránit....


Začínal chápat Luciuse a jeho posedlost Potterem. Tohle bylo... Bylo to skoro stejné.

 

Poslední komentáře
19.06.2009 09:45:54: jéé nový pár, to je bezva =) sevík s ronem to je fakt bomba... nádherná kapitolka! už se mooc těším,...
17.06.2009 07:47:27: Já být veliká trol! Moc se omlouvám většinou čtu "předkeci", ale teprve dnes ráno jsem si všimla, ž...
16.06.2009 20:59:28: cissy: udělal chybu. Jestli to není česky tak se omlouvám, máme holt u nás nějakou podivnou zkomolen...
16.06.2009 20:43:05: Mohla bys mi vysvětlit význam slova "pochybyl"?
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.