Amor firme ut misos HP/LM

46.kapitola - Neblahé zkušenosti

Blah. Tak se omlouvám, ale ještě to není měsíc, tak jsem dobrá, ne..? XD.

Možná by si zasloužilo vysvětlit, že v době, kdy přidávám nezahálím, jak by se mohlo zdát. Jen přidávám někam jinam a to přeci jen o dost pravidelněji (tak, že obden). Proto se omlouvám těm, kteří čtou výhradně HPff.

 

Harry nevózně přecházel po obývacím pokoji. Jeho nejistotu ještě znásoboval fakt, že byl v soukromých komnatách Severuse Snapea. Netušil, co má očekávat, až se lektvarista vrátí. Teď už věděl, že si měl všechno lépe promyslet. Že s sebou neměl brát Rona – to hlavně, Snape ho za to zabije – a že se měl nejprve ujistit, že to vůbec bude schopný udělat.

Vlastně si nebyl jistý, zda Kristiána zabil, jen... Určitě mu hodně ublížil, snad smrtelně.

 

S povzdychem se posadil na gauč vedle Rona. Rudovlasý mladík vypadal přestně tak zničeně, jak se on sám cítil. No dobře, možná víc. Přeci jen jeho Snape nejspíš seřve. Co nejspíš, určitě ho seřve a Harry bude rád, když to bude jenom to. Jenže Ron s ním přeci jen chodil, takže to bylo jiné.

Sám si byl jistý, že jakmile se o tom dozví Lucius, tak jej jistě nepochválí. Ale plavovlasý kouzelník bral věci přeci jen klidněji než Snape. Navíc když už se na skutečnosti nedalo nic změnit, tak Lucius neměl potřebu to dál rozpitvávat. Kdežto Snape... Upřímně Rona litoval.

Ovšem, třeba lektvaristu v soukromí natolik neznal, aby mohl soudit, jak se k Ronovi bude chovat.

 

„Co budeme dělat?“ zoufale šeptl Ron. Pohledem těkal po místnosti. Tohle se nemělo stát. Tedy, ano, mělo, ale ne takhle! No... Stále to mohl svést na to, že on byl vždycky v jejich skupince ten nezopodvědný a nechávající se Harrym strhnout. Jen... Kéž by mu to Severus vzal. Jenže... Sakra. Proč ani jeden z nich nemyslel na možnost, že je někdo přistihne?

Nevím.“ Popravdě. Netušil, co mají dělat teď. Teď vlastně mohli jen čekat až se vrátí Snape a vyřkne ortel. A pak... Pak se tomu nějak přizpůsobí.

„Co když nás vyloučí?“

„Co..?“ Harry na přítele nechápavě pohlédl. Na tuhle možnost nepomyslel. „Myslíš, že to Snape řekne Brumbálovi?“

„No...“ Ron si nejistě skousl ret. Nebyl si v tomhle moc jistý. Snad ne. Přeci jen jemu by to snad neudělal, snad... Jenže v byl tady ještě Harry a Harryho Severus přeci jen neměl rád a to bez ohledu na to, že to byl Luciusův partner.

„Jak 'no'?! To nevíš, jestli...“

„Nemůžu přeci vědět, co udělá. Hlavně jsme my nemě--“

„Co? Co jsme neměli? Zabít ho? Vážně si to myslíš?“ pohrdavě.

„Přece už si nás skoro nevšímal,“ tiše.

„Skoro,“ odfrknutí. „A co kdyby si našel nějakou náhradu? Co když už si tu náhradu našel? Chceš, aby to co ty prožilo víc lidí?!“

„Ne... Ale--“

„Rone!“ Nemůžu uvěřit tomu, že toho teď budeš litovat,“ potřásl hlavou. „To sis měl rozmyslet včas,“ úsečně. Rudovlasý mladík na něj vytřeštěně pohlédl. Jakoby snad měl nějak zvlášť na výběr. Navíc, přeci by Harryho nenechal jít samotného. Kdo ví jak moc se ot ještě mohlo zvrtnout. Co, kdyby Abus přežil a... Nechtěl domýšlet.

Ne. Harry si sám prošel až příliš událostmi. Bylo jen dobře, když měl možnost jiné s někým sdílet a nenechat tak celou váhu na sobě.

Od toho přeci přátelé byli, nebo snad ne..?

 

Než však rusovlasý mladík stihl nějak zareagovat, rozrazily se dveře a dovnitř vtrhl Snape. Rozzuřeným pohledem přejel mladíky. Cestou sem si promýšlel, co jim řekne. Jak jim správně vytknout jejich jednání. Jenže.. Teď jej nějak ta správná slova nenapadala. Ne, když chlapce před sebou viděl a uvědomil si, co jim mrtvý profesor udělal. Jistě, neměli reagovat takhle. Navíc to nebylo v afektu. Minimálně jeden z nich to musel promýšlet, plánovat. Jeden, samozřejmě, že Potter. Rona by něco takového ani nenapadlo. I když se nezdálo, že by mu dělalo problém se na tom podílet.

 

„Severu--“

„Ticho. Teď se o tom nebudeme bavit.“

„Ne..?“ Ron se nechápavě podíval ze Severus na Harryho. Myslel si, že sotva se Severus vrátí, tak jim minimálně vynadá. Tedy jist,ě zasloužili by si to. Ale to, že to hned neudělal bylo divné. Od Severuse až děsivé.

„Pottere, ještě dneska se sbalíš, pošleš řediteli dopis o tom, že ukončuje školu a odej--“

„Cože? Proč? Harry nikam nepůjde--“

„Rone,“ varovně. Snape zíral na černovlasého mladíka, který zatím nijak neprotestoval.

„Ne, proč by Harry měl odcházet, on přece... Udělali jsme to oba a--“

„Myslíš si, že to nevím? Ty budeš muset taky pryč!“ Opět se v něm začínala probouzet zlost.

„Ale...“

„Teď hned tady napíšete dopisy pro Brumbála. Donesu mu je a vy zatím půjdete do věže pro všechny svoje věci. Pak hned přijdete sem.“

„Kam půjdeme?“ Ron naprosto nechápal, co to má znamenat. Proč musí odejít ze školy?

„Na Malfoy Manor.“

Harry po tomhle zjištění tiše zasténal. Ač bude Lucius jistě klidnější než Snape, tak přeci jen nechtěl, aby to zjistil tak brzy. A co vůbec mělo znamenat to ukončení školy? Proč by měli přestat chodit do školy?

 

„Vemte si pergameny a pište. Napište tam dva dny staré datum,“ přikázal Snape.

„Proč?“ Rudovlasý mladík opět nechápavě zvedl zrak od pergamenu. Nebyl si moc jistý, co napsat jako důvod odchodu ze školy.

„Abych mohl Brumbálovi říct, že jste odjeli pryč včera a s dnešní událostí vás nemohl nikdo spojovat,“ neochotně vysvětlil. Bylo mu jasné, že na Nebelvíry musí polopaticky.

„Pottere, tohle ne. Napiš, že tě politická situace nudí odejít ze školy.“

„Cože?“

„Musíš napsat něco, co Brumbál nebude moci zpochybnit a ani ministerstvo v tom nebude šťourat. Napiš, že politika školy ti nevyhovuje a proto ses rozhodl ukončit studium a poohlédnout se po jiné škole, která by měla lepší předpoklady proto, abys byl ochotný stát se jejím studentem.“

„To zní nafoukaně,“ tiše.

„Jistěže to tak zní. Myslíš, že snad někdo od 'chlapce, který přežil' očekává něco jiného? Ne! Piš!“

„Mám to napsat taky?“

Snape se na Rona nedůvěřivě zadíval. Nebly si jistý, zda si z něj nedělá srandu. Povzdechl si, když se ujistil, že rudovlasý mladík svá slova myslí vážně. Vážně naivně...

 

„Ne. Napiš tam, že... Napiš, že formulace školního řádu je v rozporu s tvým momentálním životem, proto raději ze školy odejdeš neboť víš, že později vy stejně události vedli k tvému vyloučení.“

„He..?“

„Napiš, co jsem ti právě řekl.“

„Ale... Jak to? V jakým rozporu?“ Ron si vlastně ani nebyl pořádně jistý, jak školní řád zní. Ale, že by v poslední době udělal něco jinak a tím nějak významně porušil školní řád? Přeci celou dobu co byli na škole porušovali školní řád a více-méně je za to nikdy nikdo nepotrestal. Natož, aby je chtěli vyloučit.

„Vztah profesor student není povolený a ani vedenm schvalovaný,“ poznamenal Snape vidě, že rudovlasý Nebelvír stále tápe.

„Ne? Ale říkal jsi, že--“

„Vím, co jsem říkal. Změna je život. Napiš to, ať už to máme za sebou,“ unaveně. Teď ještě, aby ty dva na škole nikdo neviděl až si půjdou pro věci a pak... Pak musí Brumbálovi vysvětlit, jak je možné, že za ním nešel hned včera, když údajně Potter s Ronem ze školy odešli. Nebo ještě lépe den předtím, na kdy mají odchod napsaný, kdy tomu Brumbál ještě mohl zabránit.

Ještě štěstí, že ředitel měl na starosti i jiné věci a na školu nedával takový pozor jako dřív. Jinak by jistě věděl, že Nebelvíři klamou...

 

„Teď si jděte pro věci, máte na to patnáct minut. Pak vás očekávám tady, jasné?“

„Ano, pane.“ Harry hned zamířil ke dveřím.

„Nechci jít na Malfoy Manor,“ začal Ron.

„O tom si promluvíme pak.“

„Ale--“

„Rone, jdi si pro věci,“ jasným tónem.

Weasley s povzdychem zamířil za Harrym. Nechápal, jak se věci mohly tak strašně pokazit. Rodiče ho zabijou, až zjistí, že odešel ze školy. Zvláště, když si budou myslet, že důvodem jeho odchodu byl Severus...

 

„Nesnášim ho, nesnáším ho, nesnášim ho.“ Rudovlasý mladík celou cestu do věže zuřil.

„O co jde?“

„O co? Proč nám to nemohl vysvětlit, místo toho, aby nám dával jenom příkazy. Ani nevíme k čemu to bude, proč musíme odejít ze školy? Proč na Manor?“

„Třeba nám to řekne pak.“

„Jo, ten... Těžko,“ zavrčení.

„Rone, uklidni se. Snapea sice nemusím, ale určitě má důvod proto, proč se takhle chová,“ povzdech.

„Jak se mám uklidnit? Víš, co mi udělá máma až to zjistí... Merline, zítra každý bude vědět, že jsem--“

„Že chodíš se Snapeem?“ Udiveně. Nemyslel si, že by Ronovi vadilo, že... Že by se za to styděl. To přeci nebylo možný. Když se právě nehádali tak se Snapeem vypadali jako ideální pár.

Jistě, byly tam takové ty věci kolem, jakože každý byl úplně jiný, ale... Protiklady se přece přitahují není to tak? Vždyť přeci o on s Luciusem byl každý jiný, ve své podstatě, a zdálo se, že jim to docela klape.

„Že spím s profesorem!“ Naštvaně.

„No dobře. Tak tohel... Hmm... Asi to nějaký rozruch udělá.“

„Nechci dělat rozruch,“ rozmrzele.

„Ale jdi, bude to jako být celebrita,“ úsměv.

Rudovlasý mladík jen cosi vztekle zavrčel. Dobře, někdy Harrymu záviděl jeho slávu, ale rozhodně nechtěl, aby jeho znali zrovna kvůli tomuhle. To už by snad i ta vražda byla lepší.

 

V tichosti si sbalili věci. Bylo až podivné, že se ani jeden z jejich spolubydlících neprobudil. Vlastně dneska měli docela štěstí. Dobře, sice narazili na Snapea, ale třeba právě on to dá všechno dopořádku.

 

„Myslíš, že by nás za to mohli zavřít?“ Napadlo Harryho cestou zpět do sklepení.

„Jako do Azkabanu?“ Rudovlasý mladk se zastavil. „No...“ Dobře, byl si jistý, že ano. Jeho určitě. Harryho nejspíš ne. Přeci jenon to byl 'chlapec, který přežil'. I když byla pravda, že se jej hodně lidí chtělo zbavit a možná by stačilo, aby někdo využil situace.

Samozřejmě, že by skončili v Azkabanu. To bylo děsivější než případný vyhazov ze školy. Toho se přeci jen teď už bát nemuseli, když sami odcházeli.

„Snape to věděl, co?“ Poznamenal Harry. Začínal si uvědomovat, proč Snape chtěl, aby zmizeli ze školy.

 

„Nemůžu jít do vězení!“

„Rone, uklidni se. Nikdo nikam nepůjde. Dobře, půjde. Půjdeme teď za Snapeem a pak na Manor a pak--“

„Co pak? Co když na to někdo přijde, co když--

„Rone! Klid. Bude to v pohodě. Snape se o to postará.“ Upřímně v to doufal.

„Co když ne? Co když jej omrzím a on... Co budu dělat pak? Zůstanu sám? Rodina semnou nebude chtít po tomhle mít nic společnýho a já--“

„Rone...“

„Ne. O tebe se postará Lucius, ale Severus... Co když jsem pro něj jenom chvilková záležitost?“

„Ale to přece... To bych mohl o Luciusovi říct taky,“ povzdechnutí.

„Nemohl. Jste manželé,“ ušklíbnutí.

„Dobře, ale Snape... Víš, že bych ho neobhajoval. Ale myslím, že mu můžeš věřit.“

„Možná bycho měli... Třeba jít za Brumbálem. Pochopil by to a--“

„Cože? Zbláznil ses?“ S neuvěřením. Přeci to nemohl myslet vážně. Jítz a Brumbálem. Merline, taková pitomost.

„Ale Brumbál přeci, má tě rád, tak proč by--“

„Rone, ne. Za Brumbálem nepůjdeme.“

„Ale co když--“

„Já tě chápu, ano? Ale prostě to jinak nejde. Snape je tvůj partner, tak mu zkus věřit.“

„To se ti snadno řekne,“ zamručení. „Mohli bychom to aspoň zkusit--“

„Ne!“

 

„Co tady sakra ještě děláte?“ Snape vyšel ze stínů. Zamračeným pohledem přejel dvojici mladíků před sebou.

„My jsme--“ Začal rudovlasý Nebelvír.

„Už jdeme,“ přerušil jej Harry dřív, než mohl říct něco, co by Snape nemusel tak úplně rozdýchat. Už dneska vypadal, že si o nich myslí, že jsou naprosto hloupí, kdo ví, jak by reagoval po zjištění, že Ron chtěl jít za ředitelem.

 

„Na Manor. Lucius nás už očekává.“ Snape podal mladíkův nádobu s Letaxem.

„Super.“ Nenadšeně. Harry si nebyl jistý, co je horší řešení. Jestli má jít první a sám nějakou dobu čelit Luciusovi. Navíc tady bude muset nechat Rona. Jen doufal, že to rdovlasý mladík ještě víc nepokazí. Nechtěl, aby to nakonec dopadlo tak, že by se Snape naštval a rozhodl se, že už má chlapce dost. Právě teď se nezdálo, že by Weasley byl dostatečně silný, aby něco takového ustál.

No, druhá možnost byla pro Harryho děsivější. Musel by tady zůstat se Snapeem. Raději proto vkročil do krbu, snaže se nemyslel na to, co se na obou stranách bude dít.

 

Pozn.: Vím, jsem hrozná, hrozná, hrozná. Ale prostě nějak nebyla na HP nálada. Ale opravdu se nestane, že bych nechala nějakou povídku nedokončenou.

 

Poslední komentáře
22.08.2013 17:30:03: Ahoj, moc tě prosím, přidej další kapitolu. Povídka je vážně suprová a je škoda, že není dokončená. ...
09.12.2010 19:25:22: mekare: Dlouho jsem tady nebyla, takže budu reagovat jen na tento komentář. Jak jsem psala, tak mám ...
23.11.2010 16:14:59: skvela poviedka, ale naozaj by bolo mile keby si dodrzala slub ktory si napisala dole a toto ze nene...
13.09.2010 21:55:36: zamilovala jsem si tuhle povídku,je opravdu mmm wow :) a Lucius?k sežrání jen tak dálsmiley${1}
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.