Hořkosladké chvíle DM/LM, DM/HP

4.kapitola - Vlk v rouše beránčím

To byla rychlost, co..? Vím, že ty roky postupují pomalu, navíc touhle rychlostí budu mít co dělat, abych do té desáté kapitoly zvládla Draca nechat vyrůst, ale věřte, že je důležité, abyste věděli, co Draco prožil a jak se k tomu stavěl každý z jeho rodiny.

Hodně informativní kapitola, ale kdo umí číst mezi řádky, tak z toho hodně pochopí…

Upozornění: 12+

Varování: možná troška násilí

Lucius sešel ze schodů.

„Nebyl tady dneska někdo?“

Narcissa se na něj poplašeně podívala.

„Jak to myslíš?“

„Víš jak to myslíš!“

„Byl tady Igor.“

„Karkaroff? Skvělé, doufám, že má nějaký novinky.“ Pousmál se Lucius.

„Ale on už odešel, prý má naspěch,“ zamumlala Narcissa.

Malfoy se zamračil.

„Naspěch? Víc ti neřekl?“

„Ne… Nemluvila jsem s ním.“

„Tak jak víš, že neměl čas?!“

„Já… Řekl to skřítkům a mluvil s Dracem. Teda před tím.“ Zmateně hleděla na svého manžela.

Lucius si jí měřil naštvaným pohledem. Něco se mu nezdálo, ale co? Nechtěl na Narcissu tlačit, přeci jen se zdálo, že jí Dracovo zranění otřáslo. Že by se pro jednou zvládla chovat jako jeho matka..?

 

„Dobrá. Pojedu za ním. Ty se zatím postaráš o Draca.“

„Pojedu s tebou.“

„Ne! Budeš tady a postaráš se o našeho syna!“

 

Narcissa mlčky sledovala odcházejícího plavovlasého kouzelníka. Nestála o to jít s ním, ovšem jak jinak se měla ujistit, že Karkaroff nic neřekne. Co když se zmíní, co když to řekne schválně, aby jí v očích Luciuse pošpinil?

Netušila, co má dělat. Nemohla tady jen tak stát a čekat až se Lucius vrátí, pak už by mohlo být pozdě. Ovšem, i ona aby mohla na Karkaroffa říct tolik věcí, že by jej Lucius minimálně rozčtvrtil. Proč se tedy obávala, že zrovna teď se Karkaroff prozradí.

Ne, on nic neřekne a pokud Lucius nic netuší, tak z něj ani nic nedostane…

 

Spokojeně se usmála.

Napadlo ji, že by se mohla podívat za Dracem, zda něco nepotřebuje, nebo jen, jestli se už probudil. Rychle tu myšlenku zahnala. Ne, o Draca ať se stará Lucius, to on ho chtěl, na co ona by se jím měla obtěžovat.

Raději zamířila do salonku…

 

***

 

Lucius se přemístil před dům, ve kterém nyní pobýval Igor Karkaroff.

Rázně zaklepal.

 

Netrvalo dlouho a otevřel mu černovlasý muž. Chvíli na něj nevěřícně hleděl. V mysli mu proběhlo několik možností, co tady Lucius dělá. Od toho, že jej Narcissa zradila a všechno hodila jen na něj až k možnostem, že snad něco řekl Draco, nebo to Lucius zjistil sám?

 

„Luciusi..?“

„Co se tak podivuješ, jakoby neočekával, že sem přijdu, když od nás si odešel dřív, než si mi stihl říct novinky. Nebo snad jdu nevhod?“ Pohrdavě kolem druhého muže prošel.

„Ne, jistěže ne…“ S tichým mumláním šel za Luciusem.

 

„Nenabídneš mi něco..?“Sedl si do křesla a čekal, až mu Karkaroff nalije něco k pití.

„Takže, co si chtěl?“ Vzal si sklenku s whisky a vyčkávavě se zahleděl na černovlasého smrtijeda, který si mezitím také nalil a sedl do křesla naproti němu.

„Já?“

„Předpokládám, že jsi k nám nepřišel jen tak na návštěvu,“ poznamenal Malfoy.

„Samozřejmě, že ne.“ V duchu se ušklíbl.

 

Mlčky seděli. Lucius uvažoval, co znamená posměšný pohled, který na něj Igor hází. Nechtěl se ptát. Ovšem byl zvědavý. Co tam tedy Karkaroff dělal, pokud mu nepřinášel žádné zprávy. Bylo mu jasné, že nešlo o žádnou činnost smrtijedů, to už by něco řekl a nenechával by jej tady sedět a nečině upíjet drahou whisky…

 

„Co ti Narcissa řekla?“

„Proč si byl u nás?“ Lucius ignoroval otázku.

Karkaroff si povzdechl.

„Přeci si nemyslíš, že bych si dovolil jít k vám jen tak. Měl jsem k tomu dobrý důvod.“

„Jaký?“

„Ale, Luciusi, neříkej, že ti to ještě nedošlo,“ posměšně.

Plavovlasý muž na něj nevěřícně hleděl. Co mu mělo dojít? Přeci byl Karkaroff… Ne, to není možné, nebo ano. Jistě se mýlil…

 

„Možná by sis měl jít domů promluvit s paničkou…“ Škodolibý smích.

 

***

 

„Maminko?“ Draco vešel do salonku, kde seděla Narcissa. Uslzenýma očima se na ní zadíval.

„Co chceš?“ Zamračila se, když zjistila, kdo jí vyrušil.

„Tatínek tady není..?“ Popotáhl, rozhlížeje se kolem.

„Odešel.“

„A kdy příde?“

„Nevím.“ Další strohá odpověď.

„Vrať se do postele, Draco.“ Povzdychla si, když tam chlapec stále stál, nedbaje na její výzvu.

„Draco..!“ Popošla k němu.

„Jdi do postele, Otec za tebou přijde.“

„Maminko, ale já…“

„Ne, Draco! Jdi do postele.“ Chytla jej za zdravou ruku a nasměrovala ho ke dveřím.

„Chci tatínka.“ Zaskuhral chlapec.

„Mazej do postele, Draco!“

Chlapeček se rozplakal.

 

„Narcisso!“ Ve dveřích stanul Lucius.

Plavovlasá žena vyděšeně odstoupila od Draca, ten na rozdíl od ní pohlédl na otce s rozzářenýma očima.

„Tati…“

„Pojď sem, broučku.“ Usmál se na synka.

„Počkáš tady,“ sykl na Narcissu.

 

Zvedl Draca do náruče a zamířil s ním do jeho pokoje.

 

„Pověz, broučku, jakpak se ti to stalo?“ Posadil Draca na postel.

„Spadl jsem…“ Vystrašeným pohledem hleděl k zemi.

„Draco, nelži mi..!“ Jemně, však důrazně jej upozornil Lucius.

„Spadl jsem ze schodů.“

„Draco…“

„Utíkal jsem a… A spadl jsem a…“ Zavzlykal.

„Broučku…“ Sedl si vedle něj, lehce jej objal.

 

Lucius něco napadlo. Zvedl se, vyšel z pokoje, avšak za okamžik byl zpět v ruce staré noviny.

„Dráčku, pověz mi, byl tady dneska někdo?“

Chlapec zaváhal, pak záporně zakroutil hlavou.

„Nelhal bys tatínkovi, že ne.“

„N-ne.“

„Ani on?“ Vytáhl noviny a před Dracem je přidržel. Chlapec hleděl na černobílou fotografii muže, který na něj vrhal nenávistné pohledy.

Chlapec se roztřásl.

 

„Draco..?“

„Byl za maminkou…“ Vystrašeně.

Lucius se zamračil, složil noviny zpět. Napadlo jej pár variant toho, co se mohlo stát.

„Spi, broučku…“ Uložil synka a zamířil za Narcissou.

 

***

 

„To už jsi tady.“ Sarkasticky poznamenala plavovlasá žena.

„Proč tady byl Igor?“

„Přeci jsi za ním byl, mohl ses ho zeptat, ne?!“

 

Plesk

 

Narcissa se zděšeně držela za zarudající tvář.

„Přestaň mi lhát. Co tady dělal?!“ vyštěkl na ní.

„Byl…“ Ustoupila od něj.

„Máš s ním poměr.“ Konstatování.

„Jakoby ti to vadilo. Stejně ti jde jenom o Draca!“

„Co udělal Dracovi?“ Nebezpečně se k ní blížil, cestou vytahujíce hůlku.

„Luciusi, prosím. Nemůžu za to. Nechtěla jsem…“

„Mluv!“

„Nemohla jsme mu zabránit, Luciusi pochop.“

„Narcisso, varuji tě. Co udělal Dracovi?“ Neblahá předtucha.

„Legilimens!“ Namířil hůlkou na svou ženu.

 

***

 

Plavovlasá žena ležela na zemi, tiše vzlykala.

Kdosi vstoupil do místnosti.

„Narcisso…“ Přiběhl k ženě na zemi. Lehce jí zvedl do náruče, donesl k pohovce, na kterou jí položil.

„Co se stalo?“ Zděšeně hleděl na krvacející ret a napuchlou tvář.

„Severusi…“ Stále plakala.

„Narcisso, co se stalo?“ Naléhal.

„Lucius, on…“

„Kde je?“

Plavovláska jen ukázala na dveře poblíž. Snape se už už zvedal, aby zjistil, zdali tam je jeho někdejší spolužák.

Dveře se však otevřely dříve, než stačil cokoliv udělat.

Ven se vypotácel Lucius Malfoy.

 

„Lucius..?“ nevěřícně na něj hleděl.

„Sedni si.“ Zavrčel na opilého aristokrata, který se k nim blížil.

„Co se tady stalo?“ Severus přejížděl pohledem z Narcissy na Luciuse.

„To se zeptej tý coury!“

 

Snape se s nevyslovenou otázkou otočil na paní domu. Bylo veřejným tajemstvím, že svého manžela podváděla kdykoliv k tomu dostala příležitost. Severus se jen divil, že si toho Lucius až do teď nevšiml. Možná byl až příliš zahleděný do sebe a svého jediného potomka.

 

Narcissa jen zakroutila hlavou.

„Luciusi…“ Snape se otočil zpět na muže.

 

„Ta mrcha dovolila svýmu prašivýmu milenci, aby se dotkl mýho syna!“ Zuřil Lucius.

„Cože?“ Snape nechápal.

„Severusi, prosím. Neposlouchej ho, moc pil.“

„Samozřejmě, hlavně tvůj obličej je toho důkazem.“ Ironicky.

„Kdo..?“

„Karkaroff.“ Zavrčel Lucius.

„Narcisso..?“

„No a?“

„Co udělal Dracovi?“

 

„Tatínku..?“ Draco stál ve dveřích.

Severus se k němu otočil. Přejel pohledem po obvázané ruce a hlavě. Nepěkným pohledem přejel manžele Malfoyovy.

 

„Pojď, Draco, půjdeš spát. A až se vrátím, budu chtít odpovědi,“ zavrčel ještě na Narcissu, jelikož polospící Lucius by mu těžko zvládl odpovídat.

Plavovlasá žena se na něj jen vzdorovitě podívala. Rozhodně neměla v úmyslu mu cokoliv říkat, byla to jejich rodinná záležitost, tak proč do toho tahat někoho z venku…

 

 

Pozn.: Vím, že česky je Karkaroff – Karkarov, proto bych ho měla i jinak skloňovat, ale už jsem ho začala psát anglicky, tak to nebudu předělávat. Je to tedy Karkaroff…

Ailam, snad jsi spokojená s mým propašováním
Poslední komentáře
25.05.2008 00:17:39: Skvěle pokračování.Marně jsem si lámala hlavu,kdo je ten tajemný muž a Karkarov,ten mě nenapadl....
22.05.2008 23:46:56: ještě ještě
22.05.2008 19:41:49: ailam: jsem ráda, že se ti kapitola líbila. no to ještě uvidíme, co bude Severus. Tak mě igor napadl...
22.05.2008 19:16:54: Ďakujem, ďakujm, ďakujem, ďakujem, ďakujem, ďakujem..... si proste jednotka, zvládaš všetko.. kapč...
 




©2007-2016 Mania Dardeville. All rights reserved. Distribution of any kind is prohibited without the written consent of Mania Dardeville.